Zrcadla magická či jen strašidelná?

Možná je na místě i politické odlehčení, a tak uvádím, že dnes, kdy zatím nehlášena vražda s muslimským pozadím, mne zaujal tento článek. Alue Loskotová, která ho přetiskuje, není tak zcela mým šálkem kávy. Dokáže vystupovat ze svého těla, a opět do něj vstupovat, čehož já osobně se děsím, stejně jako se děsím běsů. Nepotřebuji je k životu. Navíc nad ránem po mém těle šmejdí koťata, která, kdybych tělo opustil, by mi bránila ve  spirituálním návratu. Jak píše nejen Alue.

S magickým zrcadlem má ovšem pravdu. Ostatně každý může svému vyhledávači zadat heslo zrcadla magická, a seznámí se i s výrobou. Výrobou, která je prováděna mágy. Dlužno ovšem konstatovat, že mágové sami nemají šťastný život. Ostatně, život čarodějek není asi jiný. Královna, či čarodějka, která se ptala zrcadla, kdo je na světě nejkrásnější, vlastně nečekala odpověď. Dávala tím pokyn, a jí, ohyzdnou, zrcadlo měnilo na čas v krasavici.

Slovanské panny se do zrcadel nedívaly. Stejně jako Nastěnka v Mrazíkovi  shlížely především do tekoucí ledové vody potoka, v níž se zrcadlil jejich půvab. Každý magik vám řekne, že tekoucí ledová voda odnáší vše zlé. Ortodoxní Židé si myjí ruce až padesátkrát denně.

Magie Kabelákova Zrcadla jest stejná, jako magie slov. Ožebračuje nás pan Sörös, čtěte zepředu i ze zadu, a stejně působil i náš ministr financí, pan Pilip. A demokracie jejich typu dala nám především kult zákazů. Zepředu zezadu, síla slova zákaz je vždy stejná. Snad jen Rus, jak by věděl přítel sio, tuto magii slov postrádá. Ostatně, není o co stát. Avšak, ať už chceme či nikoli, magie vůkol nás zůstává.

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
bbb
bbb
9. 8. 2016 6:58

„Ortodoxní Židé si myjí ruce až padesátkrát denně.“
Snad to vedlo ke vzniku židovských ghet? Lepším vztahem k hygieně měli menší úmrtnost a proto byli stále početnější, až jejich množení státy zatrhly – omezením místa a taky dovolených svateb, jen nejstaršímu synovi?

mm
mm
9. 8. 2016 15:43

všechno souvisí se vším. Omývání, rituální, prováděli imrvére, byť, přirozeně, nikoli tekoucí vodou, ale vodou z konvic. Ghetto se týkalo tak padesáti rodin, bylo dosti obtížné získat povolení v ghettu zůstat, natož se tam oženit, a proto zejména v Čechách a na Moravě vznikly silné komunity tzv. vesnických židů, nenucených už okolím k askezi, užívání jidiš a pod. Venkovští židé byli často felčaři, později lékaři, a byli vcelku váženi pro místní znalost prostředí a pacientů. Komunity vesnické, tím rozumím dost velké na obcování, ale malé na minjan, společnou modlitbu deseti Židů, mužů, v synagoze/modlitebně.