Vodárenství: Dopis ministrům

Reklama






Ve Frýdku-Místku, 23.8.2010

 

Vážený pane,

více než 15 let sleduji a řeším dění ve vodárenském odvětví a opakovaně upozorňuji na negativní procesy, které v něm probíhají.  Dne 31. 5. 2010 jsem se obrátil na vedení politických stran, působících ve sněmovně s písemným podnětem, týkajícím se vytunelování společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. s tím, že jsem upozornil na fakt, že jde o jednu z mnoha privatizačních kauz, které mají obdobný scénář, a týká se veřejných rozpočtů a spotřebitelů.

Současná změna v politické garnituře přináší snahu o efektivní nakládání s veřejnými prostředky. Zda jde o skutečnost nebo jen politický kabaret, ukáže čas. Poté co si ověříte a vyhodnotíte informace, které Vám zasílám, ukáže Vaše jednání, jak je vše myšleno vážně.

Lidé v ČR dnes platí v ceně vody obnovu infrastruktury, nově díky prapodivným privatizacím zisky soukromých firem a z důvodu nedostatku peněz v rozpočtu přichází „povodňové daně“. Z vodárenského odvětví přitom každoročně odtékají stamilióny korun do soukromých firem.  Z důkazů, které dokládám, plyne, že za 10 let odteklo víc než 5 miliard korun, a tato částka každoročně roste v řádu stovek miliónů korun.

Do vodárenského odvětví byly investovány stovky miliard korun v minulosti, 100 miliard korun má být investováno v rámci plnění závazků ČR vůči EU v oblasti životního prostředí a stovky miliard korun mají být investovány do protipovodňových opatření. Lze snadno prokázat, že dnešní nedostatek financí v odvětví vodárenství a ve veřejných  rozpočtech byl z velké části způsoben prapodivnou privatizací, jednáním komunálních politiků, úředníků ministerstev a vlád ČR z minulých let. Problém se týká celé České republiky a není řešen více než 15 let, i když je na něj opakovaně upozorňováno. V roce 2002 byli ministři financí a zemědělství seznámeni s ekonomicky neobhájitelnými podmínkami prodejů akcií vodáren.  V roce 2003 byli pracovníci Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva vnitra seznámeni s negativními dopady provozního modelu v Olomouci, přesto pro obdobný model následně hlasovali pracovníci MZE v případě Vaku Zlín, Vodárny Kladno-Mělník, Vaku Hradec Králové, Vaku Chrudim atd. To není vše, od roku 2000 je veřejně známé hospodaření Severomoravských vodovodů a kanalizací, a. s. (SmVak), stejně jako jejich investiční a dividendová politika. Od roku 2002 je rovněž veřejně známé hospodaření Pražských vodovodů a kanalizací, a. s. (PVK) a Pražské vodohospodářské společnosti, a. s. (PVS).  Účetní závěrky lez jednoduše dohledat na www.justice.cz.  

O realitě ve vodárenství proto ví většina čelních politiků na úrovni okresních měst, krajů a často někteří z nich seděli a sedí v orgánech soukromých koncernů a schvalují jejich zisky a „dohlíží“ na odtékání peněz z odvětví. Privatizují se zisky vodáren a nastavují se modely, které na veřejný sektor plně přenáší investiční břemeno z financování odvětví. Soukromé koncerny v odvětví vlastní peníze neinvestují, ale z odvětví odvádějí dosud dostupné zdroje financování infrastruktury – zisky.

Výše uvedené přináší řadu ekonomicky nevýhodných synergií. Nejen, že peníze od spotřebitelů končí mimo vodárenské odvětví, ale navíc peníze, které mohla ČR /respektive obecní vodárny/  získat od EU prostřednictvím dotací, odmítla EK poskytnou kvůli privatizaci vodáren (SmVak), či pochybným provozním smlouvám (Vak  Zlín, Vodárny Kladno-Mělník, Vak H. Králové, PVK).

Ekonomická nevýhodnost pro veřejný sektor je doložitelná a každým rokem se prohlubuje, protože realizované /a veřejným sektorem financované/ investice se promítají výhradně v  efektivitě provozování (v ziskovosti soukromých provozovatelů) a neexistuje zpětná vazba na příjmy z nájmu pro obecní vodárny a veřejný sektor – města a obce. Existují dokonce případy, kdy EK odmítla pochybný smluvní model financovat z důvodu rozporu s dotačními principy, a Ministerstvo zemědělství z peněz přidělených z rozpočtu ČR financování tohoto smluvního modelu realizovalo.

Správnost názoru EK, zda modely a smlouvy o privatizaci zisků jsou pro spotřebitele a veřejný sektor výhodné, nebo jsou výhodné především pro nadnárodní koncerny, si uděláte sám, pokud se seznámíte s výsledovkami (jsou přílohou). 

Důvody, proč jsem přesvědčen, že se nelze vyhnou kontrole vztahů ve vodárenském odvětví v ČR a revizi v nastavených smluvních podmínkách:

1)      Smluvní vztahy nájemných modelů si na úkor měst a obcí často sám sobě připravil, nastavil a schválil soukromý koncern ve spolupráci s kooperujícími komunálními politiky. 

2)      Realizované investice v řádech stovek miliónů korun jsou často pronajímané za směšné nájemné, které nezajišťuje městům a obcím zdroje na budoucí reprodukci daného majetku. Města a obce často staví a financují investice soukromým provozovatelům.

3)      Obecní vodárny uzavřely provozní smlouvy, kdy v nájmu nedostávají zpět ani prostředky na prostou reprodukci, začínají se postupně zadlužovat a přesto, že některé z nich využívají dotace z EU, tak v horizontu 15-20 budou znovu stát před státní kasou s nataženou dlaní.

4)      Spotřebitel dnes často platí nejen obnovu infrastruktury, ale oproti minulosti platí i zisky nadnárodních koncernů.  Kromě reklamou pěkně pomalovaných autobusů z toho má přední postavení v žebříčku o nejvyšší cenu vodného a stočného v republice. Nově mají platit povodňové daně!

5)      Vyčíslení hodnoty vstupu strategického investora do vodárenství ČR se zatím nikomu nepodařilo, pokud nehovoříme o imaginární hodnotě „know-how“, nedodržovaných slibů inflačního růstu cen vodného a stočného a znemožnění získání dotací z EU.

6) Hodnotu toho, co nadnárodní koncerny v Českém vodárenství používají, určit lze – infrastrukturu obecních vodáren, portfolia klientů obecních vodáren, vzdělanou vodárenskou inteligenci a zaměstnance obecních vodáren a peníze spotřebitelů.

7)      Zisky obecních vodáren a zisky koncernových provozovatelů jednoznačně vypovídají o tom, pro koho je stávající stav ve vodárenském odvětví výhodný. Koncerny jsou provázány s komunálními politiky, kteří sedí v orgánech soukromých provozní společností, bývalý člen koncernu působí jako ředitel obecní vodárny apod. (viz www.justice.cz)

8)   Obdobný systém je zaveden i s dalšími koncerny.

 

Zejména čísla uvedená ve výsledovkách dokazují, že jde o velmi závažný problém, který se týká každého občana i politika. Bez jasného signálu vedení politických stran a bez jednání poslanecké sněmovny nelze zabránit další instalaci obdobných modelů, ani pokračování nevýhodných smluv, což povede k dalšímu zadlužování veřejných rozpočtů. Obdobný princip montuje stejná skupina lidí do zdravotnictví.

Chci Vás požádat, abyste se s  fakty seznámil. Pokud budete mít stejný názor na závažnost situace ve vodárenství, potom Vás chci požádat, abyste zadal vypracování postupu řešení vzniklého stavu, které bude výhodné pro ČR. Přivítám informaci, že se problematikou zabýváte.  Pokud problematiku nastavených systémů ve vodárenství nevyhodnotíte jako nevýhodnou pro veřejné rozpočty, potom mi to sdělte. Budu respektovat, že na věc máte jiný názor.

Domnívám se, že tato situace nenastane, proto se na Vás obracím.    

 

S úctou

Ing. Novotný Radek

Compas Capital Consult, s.r.o.

Frýdlantská 1237, 738 02

 

Přílohy:

1)      Rozvahy a výsledovky:

–          Pražské vodovody a kanalizace, a. s.  – Pražská vodohospodářská společnost, a. s.

–          Vodárna Plzeň, a. s. (město Plzeň má 1,7% podíl ve společnosti)

–          Vodohospodářská společnost Olomouc, a. s. – Moravská vodárenská, a. s.

–          Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. – Moravská vodárenská, a. s.

–          Severomoravské vodovody a kanalizace, a.  s. (města mají cca 1,5%  podíl ve společnosti) 

2)      Nepravomocné rozhodnutí KS Brno ve věci neplatnosti valné hromady Vaku Zlín ze dne 30. 4. 2004 = provozní model.

3)    Tabulky, porovnávající dosahované zisky některých vodáren a tyto sečtené v rámci ČR.

 

Adresáti:

Ministerstvo financí

Ministr Miroslav Kalousek

Letenská 15

118 10 Praha 1

 

Ministerstvo vnitra

ministr Radek John

Nad Štolou 3

poštovní schránka 21

170 34 Praha 7

 

Ministerstvo zemědělství

ministr Jakub Šebesta

Těšnov 65/17,

117 05 Praha 1

 

Ministerstvo životního prostředí

ministr Pavel Drobil

Vršovická 1442/65

100 10 Praha 10

 

Ministerstvo pro místní rozvoj

ministr Ing. Kamil Jankovský

Staroměstské náměstí 6

110 15 Praha 1

 

Zisky městských vodáren a společnosti Veolia po privatizaci prodeje vody
2 Porovnání dosahovaných zisků provozního modelu prodeje vody v Olomouci, Zlíně a Prostějově
3 Hospodářský výsledek po zdanění 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 00-09 mil.Kč
4 Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s.             2.774 5.202 2.815 1.803 12.594
5 Vodohospodářská společnost Olomouc, a.s. 8.077 2.663 0.167 0.688 0.504 0.345 0.637 0.633 3.425 10.636 27.775
6 Vodovody a kanalizace Zlín, a.s.         4.435 4.624 8.038 9.123 6.153 6.480 38.853
7 ZISK městských vodáren 8.077 2.663 0.167 0.688 4.939 4.969 11.449 14.958 12.393 18.919 79.222
8 Zlínská vodárenská, a.s.         6.771 21.104 28.302 28.302 0.000 0.000 84.479
9 SMV – MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ – Veolie 10.777 16.963 17.228 23.257 36.793 29.241 33.441 79.269 95.242 125.991 468.202
10 ZISK Veolie 10.777 16.963 17.228 23.257 43.564 50.345 61.743 107.571 95.242 125.991 426.690
11 Rozdíl v dosažených ziscích ve prospěch soukromého provozovatele Veolia v milionech Kč 347.468
12                        
13 Porovnání dosahovaných zisků provozního modelu prodeje vody v Hradci Králové
14 Hospodářský výsledek po zdanění           2005 2006 2007 2008 2009 05-09 mil.Kč
15 Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s.           43.644 9.328 2.762 21.819 50.378 127.931
16 Královéhradecká provozní, a.s. – Veolie           0.076 19.081 38.553 39.046 45.864 142.620
17 Rozdíl v dosažených ziscích ve prospěch soukromého provozovatele Veolia v milionech Kč 14.689
18                        
19 Porovnání dosahovaných zisků z prodeje vody v Plzni
20 Hospodářský výsledek po zdanění 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 00-09 mil.Kč
21 Zisk Vodárny Plzeň, a.s. 27.028 30.196 46.608 43.796 57.973 71.091 77.624 80.107 71.433 58.652 564.508
22 Město Plzeň podíl 1,7% na zisku 0.459 0.513 0.792 0.745 0.986 1.209 1.320 1.362 1.214 0.997 7.087
23 Veolia podíl 98,3% na zisku 26.569 29.683 45.816 43.051 56.987 69.882 76.304 78.745 70.219 57.655 409.793
24 Rozdíl v dosažených ziscích ve prospěch soukromého provozovatele Veolia v mil. Kč 402.706
25                        
26 Porovnání dosahovaných zisků provozního modelu prodeje vody v Kladně a Mělníku
27 Hospodářský výsledek po zdanění         2004 2005 2006 2007 2008 2009 04-09 mil.Kč
28 Vodárna Kladno-Mělník, a.s.         -110.054 25.765 21.289 16.894 32.729 24.098 10.721
29 Středočeské vodárny, a.s. – VEOLIA         0.428 19.440 28.184 48.827 54.151 65.234 216.264
30 Rozdíl v dosažených ziscích ve prospěch soukromého provozovatele Veolia v milionech Kč 205.543
31                        
32 Porovnání dosahovaných zisků provozního modelu prodeje vody v Praze
33 Hospodářský výsledek po zdanění     2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 02-09 miliard.Kč
34 Pražská vodohospodářská společnost, a.s.     4.714 2.978 7.835 2.663 11.308 14.722 19.270 9.600 73.090
35 Pražské vodovody a kanalizace, a.s. – Veolia     251.989 408.588 468.458 528.761 579.299 728.253 623.084 401.247 3,989.679
36 Rozdíl v dosažených ziscích ve prospěch soukromého provozovatele Veolia v miliardách Kč 3,916.589
37                        
38 Porovnání dosahovaných zisků po privatizaci prodeje vody Česká republika x VEOLIA
39 Hospodářský výsledek po zdanění 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 00-09 miliard.Kč
40 Celkem cýše uvedené městské vodárny ČR 8.536 3.176 5.673 4.411 -96.294 78.250 54.694 50.698 87.425 103.992 300.561
41 Celkem Veolie 37.346 46.646 315.033 474.896 569.437 668.504 764.611 1001.949 881.742 695.991 5,456.155
42 Rozdíl v dosažených ziscích ve prospěch soukromého provozovatele Veolia v miliardách Kč 5,155.595
43                        

Přejít do diskuze k článku