Bude i potřetí Evropa dobyta cizími etniky?

Reklama


Nejprve si definujme pojem Evropa: Je to druhý nejmenší světadíl mající rozlohu asi 10 058 tis. km², což je pouhých 7 % zemského povrchu, takže onen proslavený bonmot nějakého carského generála (asi Kutuzova), že Evropa je takový menší balkon Asie s výhledem na Atlantik, je docela trefný. Naše domovina se tedy rozkládá od břehů Portugalska po Ural. Přesněji – za rozhraní kontinentů se nepovažuje hlavní hřeben pohoří, ale jeho východní úpatí, Ural tedy leží celý v Evropě. Na tom se kartografové shodli. Na severu je to Severní ledový oceán a na jihu Středozemní a Černé moře. Nadále je problematické zařazení Kavkazu, učení mužové se nemohou dohodnout, zdali Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán patří k Evropě či nikoliv, dohoda je v nedohlednu. Tato nedohoda má za důsledek, že nemůžeme určit, která je nejvyšší hora Evropy – je to Elbrus (Эльбрус) 5642 m n. m., nebo Mont Blanc (Monte Bianco) 4810 m n. m.? Nevíme. Na našem evropském území máme dnes celkem 46 nezávislých států a počet obyvatelstva se blíží třem čtvrtinám miliardy, což představuje přibližně 9,6% podíl na světové populaci (údaje k roku 2009). Nábožensky dominuje evropskému prostoru křesťanství, které však v mnoha zemích ustupuje silné sekularizaci a nezájmu obyvatel o náboženské záležitosti, což osobně považuji za velice kladný trend a doufám, že křesťanství konečně zmizí v nenávratnu. Nebude ho žádná škoda.

Evropa je kolébkou tzv. Západní civilizace. Evropské národy hrály dominantní roli ve světovém dění cca od 16. století až po počátek století dvacátého, ve kterém byly zatlačeny do pozadí Spojenými státy americkými a přijetím amerického dolaru za základní mezinárodní platidlo. V historii jsme tedy byli prvními pouhá tři až čtyři staletí, což je oproti jiným proslaveným říším nicotný čas. Západní civilizací se většinou myslí Evropa bez Ruska, tedy jenom ten pouhý načančaný balkon Asie. No a právě o této miniaturní části světa bude následující povídání.

Západní Evropa byla v historii již dvakráte dobyta cizími etniky a vždycky byla dobyta bez boje, dalo by se dokonce tvrdit, že bez nějakého většího násilí. Bude zanedlouho bez sebemenšího odporu dobyta potřetí?

Takže se úvodem věnujme tomu prvnímu dobytí Evropy.

Původními obyvateli, tedy domorodci, byli Keltové, potomci kromaňonců. S několikatisíciletým zpožděním se z Předního východu (Mezopotámie) i na území Keltů nasunulo zemědělství, a tak od té doby, což je tak 2 tisíce let před n.l., můžeme začít mluvit o docela úspěšné keltské civilizaci. Vytvořili celkem slušnou společnost bez státního zřízení, kde existovalo naprosto rovnoprávné postavení mužů a žen, dokonce se zachoval zákoník o drastických trestech za ublížení ženě, žena byla jakoby posvátná, asi pozůstatek matriarchátu, že? Byl třeba stanoven trest za násilné ublížení na těle, třeba za facku do obličeje či za nakopnutí, ale pokud bylo násilí provedeno ženě, byl trest až trojnásobně vyšší než trest za stejné násilí provedené mužem na muži. Kupodivu o násilí ženy na ženu se v zákoníku nepíše. Co na to dnešní feministky a udatní bojovníci za práva žen?

Neměli žádné vládce, žádná knížata a dokonce neměli ani žádné generály a vojáky a vůbec takové podobné zbytečné vyžírky, a nijak je nepostrádali. Zato měli druidy, což byla keltská inteligence, která ovšem nezneužívala svého postavení, naopak, sloužila ku prospěchu obyvatel. Ojedinělé v historii světa? Ani ne, vždyť podobně se chovala inteligence u civilizací v Číně, Indii (Harappa) a také i u civilizace Inků a určitě i jinde, spíše by se dalo říci, že my v Evropě jsme právě ojedinělou výjimkou s tím zneužíváním. A je to pro nás docela charakteristické. Že by to bylo tím, že funkce u nás bývaly (a jsou vlastně i podnes) dědičné?

O životě v keltské společnosti máme docela dost zpráv i od římských kronikářů. Římané se totiž snažili Kelty vojensky podmanit, podařilo se jim to akorát v Galii, což je dnešní jih Francie, a také v Hispánii, což je zase dnešní Španělsko. Keltský náčelník Vercingetorix dokonce Caesara v jedné bitvě porazil. Francouzi ho dodnes uctívají jako národního hrdinu. Také v Británii se Římanům moc nedařilo. Vzpouru, vlastně národně osvobozenecký boj, vedla Boudicca. Ženská velela! Vzbouřencům se podařilo rozdrtit celou římskou legii, a samozřejmě likvidovali i římské kolonisty, prý jich bylo pobito až 70-80 tisíc. To číslo se mi zdá příliš nadnesené, i když proč ne? Vždyť je do Británie nikdo nezval. Takže mírumilovní Keltové se uměli i udatně bránit.

Keltská inteligence, tedy ti proslulí druidové, byla velmi vážená vrstva lidí. Každoročně se scházeli ke svým sněmům v Karnutském lese na území dnešní Francie. Druid Eduen Diviciacos, keltský diplomat, byl dokonce jako jeden z mála cizinců přijat v římském senátě, kam byl vpuštěn i se svým štítem a mečem. Druidové byli mezi Kelty natolik vážení, že druid mohl pouhým vstoupením na bojiště ukončit probíhající bitvu.

O Keltech na území Česka a Slovenska také něco víme, známe jejich sídliště a ze zápisků Marka Aurélia se dovídáme, že jeho nějaké legionářské průzkumné jednotky se dostaly až na místa dnešního Trenčína a Olomouce. Z textů můžeme vydedukovat, že Keltové neměli žádné státní zřízení, stát u nich prostě nefungoval, nebyl potřebný (naši neoliberálové určitě jásají). Země byla málo osídlená, větší města žádná, jednotlivé vesnice byly od sebe docela vzdálené a bývaly budovány u povodí řek, místa výše 500 metrů nad mořem zela prázdnotou. Žili v míru, neboť nebyl důvod bojovat o nějaké území. Loupeže a krádeže se nevyskytovaly, což je převelice podivné, neboť Keltové neznali vůbec Mojžíšovo Desatero a už vůbec ne učení Ježíše Krista. Dodnes se v západní Evropě hovoří jazyky z keltské jazykové skupiny: velštinou, irštinou, skotskou gaelštinou, kornštinou a bretonštinou. Tihle jmenovaní se asi ubránili a nedovolili na své území pustit cizince, což se ale většině ostatních nepodařilo.

No a přenesme se do doby čtvrtého století našeho letopočtu, kdy můžeme začít pozorovat postupný zánik keltského společenství. V onom čase začalo tzv. stěhování národů, což je ovšem vadný pojem, žádné národy se nestěhovaly, stěhovaly se různé, většinou spřízněné kmeny, národy vznikly či ustanovily se mnohem později. A co zapříčinilo ono „stěhování národů“ z východu, tedy z ruských a dnes ukrajinských, běloruských a pobaltských stepí, je podnes záhadou. Klimatické změny? Horoucí suchá léta a kruté zimy? Dlouhé roky trvající neúroda? Nebo ty kmeny z východních krajů vyháněli Mongolové? O důvodech stěhování tedy nevíme skoro nic, ale víme jistě, že k nám do západní Evropy v období, řekněme tak od 4. do 8. století, přišla velká spousta cizích etnik. Někteří, třeba Vandalové, došli ve svém putování až na sever Afriky (přeplavili se přes Gibraltar) a tam založili vzorovou následováníhodnou prosperující říši, která byla později dobyta muslimy. Jiné kmeny přicházely k městům skomírající Římské říše, zachoval se zápis o vyjednávání s příchozím kmenem. Bylo jim nabídnuto zlato, pokud nevstoupí do města a odejdou směrem na sever na místa dnešního Slovinska, Rakouska, Maďarska a třeba i dál. Náčelníci kmene se nechali umluvit, neboť zlato má kouzelnou moc, a odešli. Toho zlata si odnesli přesně tolik, kolik obnášel roční plat jednoho městského senátora.

V těchto stoletích přišlo do naší západní Evropy z východní Evropy velké množství lidí většinou beze zbraní, zato s celými rodinami a dobytkem. Nebyly žádné boje, akorát snad občasné šarvátky. Cizí etnika se u nás usídlila, volného místa bylo dostatek, a svým množstvím původní obyvatelstvo převálcovala. No a Keltové, tedy původní domorodci, se v tom moři lidí rozplynuli. Příchozí něco od Keltů pochytili, něco ne a keltská kultura či civilizace prostě zmizela, přestala existovat.

Zde je namístě důležité upozornění! My Západoevropané jsme potomky oněch přistěhovalců! Je úplně jedno, zdali se nazýváme Francouz, Němec, Čech či Polák. (Genetikové zjistili, že nejvíce keltských genů si prý zachovali Moravané!) To my jsme se do Evropy přistěhovali, to my jsme zlikvidovali keltskou kulturu, to my jsme sebe nazvali Evropany! Pro některé bude přiznání, že jsme původem z Východu docela šokující, že? Spousta lidí přímo nenávidí země svého původu, hlavně Rusko a to někteří rusofobní intoši (rusožrouti) přivandrovali z té země docela nedávno. Důvody proč nenávidí svou původní vlast, jsou naprosto iracionální. Na vysvětlení by byl docela dobrý Sigmund Freud, no ne?

Zálusk na dobytí Evropy, tedy chuť přivlastnit si už naše území, dostali také muslimové. Obsadili Iberský poloostrov (Španělsko), kde vytvořili výborně fungující a prosperující říši a chtěli pokračovat obsazením Galie. Jejich úmysl překazil Karel Martel v říjnu roku 732 bitvou u Tours (známá též jako bitva u Poitiers). Historické prameny o této bitvě se silně rozcházejí, jedni tvrdí, že to byla ohromná bitva s mnoha tisíci mrtvých, jiní tvrdí, že byly zahnány pouze muslimské průzkumné oddíly. Ale Hispánie bez ohledu na tuto bitvu (šarvátku?) vzkvétala až do roku 1492, kdy byli Maurové ze Španělska a Portugalska vyhnáni. Kdo byl někdy na dovolené ve Španělsku, byl určitě okouzlen pozůstalou maurskou architekturou.

Ale na Evropu muslimové šli také přes Balkán a došli až k Vídni. Evropa tehdy měla namále a už už jsme mohli být muslimy. Útok byl u Vídně odražen roku 1683 a mohamedánští Turci byli postupně vytlačování jak z Maďarska, tak i z celého Balkánu, zanechali ovšem také nesmazatelnou stopu a to v pozůstalých přestoupivších Slovanech k islámské víře a je jich na Balkáně docela dost podnes.

Samozřejmě i my Evropané jsme měli zálusk zase na arabské muslimské území a tak jsme vypravili do jejich zemí několik křížových loupeživých výprav, aktivně se angažovala církev svatá katolická. No a když už jme tam byli, tak jsme jako bokem vydrancovali snad největší a nejbohatší město tehdejšího světa – křesťanský Konstantinopol (Cařihrad či Istanbul), čímž jsme ale usnadnili pozdější dobytí oslabeného Cařihradu muslimy a napomohli islámu k jeho dalšímu rozšiřování. Vydrancování křesťanského města křesťany je nesmrtelná ostuda a hanebnost církve svaté a samozřejmě i nás Evropanů. Naše snaha dobýt muslimské země křižáckými výpravami se nezdařila, muslimové odolali a naopak se vrhli směrem k nám.

Loupežení oblibovali i Mongolové, kteří ve 12. století prošli i naším územím-Moravou, ale zjistili, že není co loupit, vždyť Evropa byla tehdy snad nejubožejší území světa, tak alespoň podpálili doškové střechy hliněných chalup a odtáhli na jih. (Doškové střechy ze slámy i já ještě pamatuju.) Čingischánovi vojáci hledali na jihu bohatší země, kde by bylo co loupit a došli až do Bagdádu, tedy do Mezopotámie tehdy už islámské, kde měli střechy ze zlatých plátů, a krásně dokonale onu zemi vyloupili a vyplenili. No, stejně jako o osm set let později to provedl J. W. Bush. Američané s pomocí evropských národů udělali v té zemi stejnou spoušť jak Čingischánovi lupiči. Mongolové ovšem neměli zájem o obsazení Evropy, nýbrž jim šlo o pouhé loupení.

Keltové zmizeli z historie o něco málo později než antická říše římská, ta ovšem do Evropy patřila pouze malou částí, neboť se rozkládala hlavně na Předním Východě, tedy v Asii – dnešní Turecko, Sýrie, Irák (Mezopotámie) a Irán (Persie), Egypt a celý sever Afriky, z Evropy k ní patřila malinká část, tedy pouze dnešní Itálie a Řecko. Římská říše holt keltskou Evropu nedobyla, pouze na krátký čas ovládla nepatrnou část Francie a Španělska, což je nicotné a nepodstatné. Jaképak potom řeči o jakémsi dědictví antiky, nic takového vůbec nebylo, to až v renesanci intelektuálové překládali z arabštiny díla antických autorů. Na přišedší kmeny z Východu, tedy na nás, antika neměla sebemenší vliv. Vliv antiky byl veškerý žádný, nulový.

Podobně na tom bylo křesťanství. V prvním tisíciletí n.l. nikdo z nás nic nevěděl a ani neslyšel něco o židovském bohu Jahvovi ani o Ježíši Kristu. Jaképak křesťanské kořeny! Těch pár irských (keltských) klášterů vcelku nic neznamenalo, byla to spíše jakási docela hezká rarita. To teprve až jsme my přivandrovalci začali vytvářet státy a národy, bylo nám křesťanství násilně naroubováno. Ale přece jenom sehrálo roli jakéhosi „sjednocovatele“, byl to skvělý ideologicko-mocenský nástroj.

Germánské kmeny sjednotil v národ teprve nedávno kancléř Bismarck, ale české kmeny sjednotili v národ už o tisíc let dříve Přemyslovci. Bismarckovi musím připsat k dobru, že sjednotil germánské kmeny cestou mírumilovnou, kdežto naši Přemyslovci vyvraždili nejenom elitu konkurenčních kmenů (Slavníkovce a Vršovce), ale vraždili se vesele i navzájem mezi sebou, taktak že se nevyvraždili úplně. Holt tehdy byla taková doba. Kmeny mezi sebou začaly běžně válčit a vzniklé státečky-národy měly válčení ve veliké oblibě, přímo jako koníček. A tak se mydlili navzájem pořád, katolíci proti protestantům, katolíci proti katolíkům, protestanti proti protestantům, jednou katolíci s protestanty proti jiným katolíkům s protestanty, fakt koníček a záliba v loupení a vraždění. Třeba taková stoletá válka mezi Francií a Anglií, německá selská válka, třicetiletá válka katolíků s protestanty, vpád Napoleona a Hitlera na Východ, to ovšem pořád válčili mezi sebou Evropané s Evropany! Vrcholem byla tzv. 1. světová válka, ale vždyť to byla evropská válka, nikoliv světová. 2. světová válka byla také v podstatě evropská, to akorát západní civilizace přenesla svůj loupeživý apetit mimo území USA. Historikové a intoši píší obdivně o velkých vojevůdcích, o generálech, o jejich hrdinství, chrabrosti a vlastenectví, ale Marx k tomu poznamenal: „Skuteční vojevůdci seděli za účtárenskými stoly.“ Sdílím Marxův náhled.

Taková násilnická a loupeživá je naše evropská civilizace, takovou podobnou brutálně neurvalou násilnickou civilizaci vlastně ve světě nenajdeme, sice i v Indii a v Číně se také občas válčilo, ale nikdy ne v takovém měřítku a tak často jako u nás. My jsme to brali jako sport, na lidském životě moc nezáleží, stejně se pak dostanu do nebe, že? Že by hlavní vliv na to násilí a vraždění mělo příčinu ve vzývání umučeného a ukřižovaného Boha? Vždyť každý den to měli obyvatelé na očích, neustále jim intoši mleli o smrti, že to za nás a pro nás se obětoval, takže jim vraždění a mučení připadalo jako docela normální.

Závěrečné shrnutí: Evropa byla dobyta námi, přivandrovalci! Budiž nám ke cti, že jsme původní obyvatelstvo nevyhubili, jak bývalo zvykem v některých civilizačních okruzích. A také vzdejme chválu Keltům za to, že nás mezi sebe bezproblémově přijali, ač to pro ně bylo sebevražedné, což oni ovšem tehdy vůbec netušili.

A kdo dobyl naši už evropskou civilizaci podruhé?

V druhém případě malá hrstka cizího etnika ovládla mocenské páky (tedy finance) a podřídila si veškeré obyvatelstvo svým zájmům. Ano, myslím tím židovské etnikum. Určitě budu nařčen z antisemitismu, což je ale chybné, měl bych být spíše nařčen z antižidovství nebo z antiizraelitství. Semité jsou totiž i Arabové, takže antisemita je individuum nenávidící jak Židy, tak i Araby, ale já budu mluvit o Židech, nikoliv o Arabech.

Židé se v Evropě, konkrétně v Praze, objevují kolem 10. století jako obchodníci s otroky, slovanští otroci byli v muslimském světě mnohem žádanější a cennější než otroci z Afriky. Obchod nebývale kvetl. Židovští obchodníci se postupně nenápadně usídlovali po celém území Evropy a zabývali se obchodem. Obchod je důležitá a velmi potřebná složka života společnosti, takže s usídlováním neměli žádné problémy, ba naopak, byli docela vítáni, vždyť jsme u nich mohli nakoupit, co se nám jenom zachtělo. Je naprosto logické, že obchodem, pokud není alespoň trochu kontrolován státem, lze nadměrně zbohatnout, což platí dodnes a po celém světě. Obchodníci tedy bohatli a bohatli a už ve dvanáctém století zakládali peněžní ústavy na půjčování peněz, což je ovšem také velice důležitá a prospěšná funkce pro společnost.

Židé nám tedy nějak nevadili, ba jsme je považovali za přínosný společenský element. Proto také dostávali od vládnoucích všelijaká privilegia. I po stránce náboženské víry to bylo přijatelné, přece to právě židé vymysleli křesťanství. Židům křesťané nevadili a křesťanům židé také nevadili, vždyť jsme také vyznávali stejného boha Jahveho, boha Mojžíšova, boha Šalamounova a my navíc i boha Ježíše Krista, boha židovských apoštolů a Pavla z Tarsu. Problémy v soužití v podstatě nižádné, i když se židé vždycky od většinové společnosti separovali do svých ghett. Nikdy se nepřizpůsobili, vždycky si zachovali svou trošku odlišnou víru a neklaněli se katolickým domorodým modlám, jsou přece pouhými hosty, jejich vlastí je Jeruzalém s přilehlým územím, hustili do nich rabíni.

Je třeba si uvědomit, že většina obyvatelstva neuměla číst a psát, 99,99 procent populace bylo negramotných. Naše elita sice vlastnila meč, koně a brnění, tedy i pravdu a jejich slova znamenala zákon, číst a psát ale neuměli a už vůbec nic jim neříkala matematika. Králové a šlechtici bývali přečasto analfabety. Král byl v úžasu, když něco řekl a písař to zapsal a jeho slova přesně zopakoval, zavolal tedy král z vedlejší budovy mnicha-písaře, aby to přečetl, a on fakt také zopakoval králova slova, za týden znovu to přečetl a bylo to stejné. Král nechápal, jak je to možné, to jsou nějaké kouzla a čáry, bylo mu to nepochopitelné. To je zápis z kronik, to jsem si nevymyslel! U židů tomu bylo naopak – meč, koně a brnění neměli vůbec žádné, zato všichni dokonale ovládali psaní a čtení a hlavně matematiku. Tu matematiku převzali od svých semitských bratrů Arabů.

Kladnou roli sehráli i ve vztahu k sedlákům a řemeslníkům. Nejenomže od nich vykupovali obilí a různé výrobky, ale vykupovali i obilí, které se teprve za rok urodí, a takový sedlák byl v sedmém nebi, dostal zaplaceno předem za úrodu příštího roku. Také řemeslníkům zaplatili za výrobek, který je potřeba teprve vyrobit. Podobně zadávali zakázky manufakturám na to či ono, a platili předem. Všichni byli nadšeni. Šlechtě i králům a různým králíčkům půjčovali obrovské sumy peněz. Proto si také vymohli všelijaká privilegia a byli vládnoucími ochraňováni. Že občas byly na židy prováděny pogromy? To je historický fakt. Jenomže se už neříká, že škody napáchané pogromem musely být vždy uhrazeny, vždyť židé byli králův majetek a tudíž bylo-li něco provedeno na židech, bylo to v důsledku provedeno na králi, tak krásně to měli pojištěné, byl dokonce sepsán i ceník za zabitého, městská rada z daní platila jak mourovatá. Pokud čteme historii pogromů, neodoláme domněnce, že některé pogromy byly vyvolány schválně záměrně, nebylo to pouze vyjádření hněvu plebsu, i na pogromu se dalo slušně vydělat.

Naskýtá se ještě otázka, proč židé byli a jsou i nadále úspěšní v prostoru křesťanské Evropy a proč nějakých podobných úspěchů nedosahují mezi islámskými Araby, což jsou také Semité, a třeba mezi Peršany, nemluvě o Pákistánu, Indii, Indonésii, Číně a vůbec v Africe a jižní Americe. Proč právě v Evropě byli a jsou tak úspěšní a jinde nikoliv? Elity těchto mimoevropských národů sice vždycky dovolili i židům zřizovat obchodní střediska, ale nikdy jim nedovolili zřídit a řídit bankovní systém. Myslím, že právě v tom je ten háček. A ještě taková perlička – císař Claudius, velmi inteligentní, vzdělaný, mírný a tolerantní člověk, vydal nařízení o zákazu pobytu ve Městě (Římě) všem židům. Asi proto, že bylo příliš mnoho stížností na podvodné jednání židovských obchodníků. Musel odejít, tedy byl vyhnán, i apoštol svatý Pavel z Tarsu.

V učených knihách se intoši nemohou dohodnout, jaké příčiny vedly ke vzniku průmyslové revoluce. Proč průmyslová revoluce nevznikla třeba už v antických dobách, vždyť ty základní vynálezy byly vynalezeny už tehdy. Za císařem Vespasiánem přišel človíček a ukázal mu fungující miniaturní model přístavního jeřábu. Vespasiánus pochválil vynálezce, obdaroval ho, ale nedovolil žádný jeřáb v přístavu postavit se zdůvodněním, že to by potom přišli o práci nosiči. Byl to holt lidumil. Jméno vynálezce se nedochovalo, ale ten funkční model ano. A třeba Herón dokonce vynalezl princip parního stroje, ovšem měli to jako hračku, či na kouzla v chrámech, ale do praxe to nezavedli, lidí-otroků bylo dostatek.

Tady musím přiznat židům, že to byli oni, kteří zapříčinili vznik a rozvoj průmyslové revoluce, která trvale a už navždy obrovsky změnila celý svět. Kdo si mohl dovolit postavit místo manufaktury továrnu a vyrábět sériové výrobky ve velkém? No jedině ten, kdo měl dost peněz. Sice takový šlechtický velmož měl plné truhlice zlaťáků a mohl se kochat leskem zlata a chlubit se tím přátelům a pořádat slavnostní žranice a chlastačky, ale stavět továrnu ho ani ve snu nenapadlo. Židovský obchodník neměl ve své skromné domácnosti snad ani jeden měďák, zato v zásuvce měl spoustu dlužních úpisů a také si dovedl spočítat, jaké výnosy budou v budoucnosti, až továrna začne fungovat a vyrábět. Šlechtic mohl nanejvýše přemýšlet, kde by mohl začít válku a kde by mohl loupit, aby měl další truhlici plnou zlaťáků. To byl ten hlavní rozdíl mezi nimi.

Manufaktury, kde převažovala ruční práce, začaly mizet, neboť v továrnách zastaly tutéž práci stroje. A kdo vymýšlel či vynalézal pořád lepší a dokonalejší stroje? Obyčejní dělňasi v montérkách, žádná inteligence se na rozvoji výroby nepodílela. Vzdělanci dumali a psali učená pojednání o vlastnostech Boha, o jeho Trojjedinosti, o zázračné proměně oplatku a vína v tělo a krev Krista, vytvářeli moralistní eseje o ušlechtilosti králů a šlechty a sepisovali podobné zhovadilosti. Architekti se předháněli, který z nich vytvoří vznešenější kostel či katedrálu. Vybudovat místo toho kanalizaci, což by bylo pro obyvatele vhodnější, je nenapadlo. Z kazatelen se linula vznešená slova, no bylo to podobné jako dnes televize. Co řekl farář z kazatelny, to byla pravda pravdoucí, a kdo o ní zapochyboval, byl upálen. U nás se dnes určuje pravda zákonem (to či ono je zavrženíhodné a zločinné), není potřeba potom o pravdě pochybovat, neb by to bylo trestné. Takže jakýpak rozdíl? Akorát neupalují, nýbrž pošlou do vězení. Co je a co není pravda, určovali a určují podnes vládnoucí.

Teologové a vůbec feudální inteligence lautr ničím nepřispěla k průmyslové revoluci. Všechno to vymysleli obyčejní dělníci a řemeslní odborníci, právě ti vynalézali důmyslnější stroje, nikoliv od života odtržení super inteligenti, ti se zajímali a zajímají ještě i dnes o Boha a o jeho vlastnosti, o morálku, svobodu a později o demokracii a lidská práva a práva homosexuálů a podobné zhůvěřilosti, ale svět kupředu posunuli právě ti obyčejní dělňasové v ušpiněných montérkách. Čím třeba i dnes přispěje takový Putna, Duka, Halík a podobní? Lautr ničím! Byl při vynálezu parního stroje, spřádacích strojů, telegrafu… přítomen nějaký inteligent? Ani jeden, to by bylo přece pod jejich úroveň. Samotný veliký Gustave Flaubert nemohl po tři noci spát, neboť pořád cítil ten smrad z továrny, kde se byl jedinkrát v životě podívat. Dnešní inteligence je na tom stejně jako ten Flaubert.

Měl jsem při psaní obavy, že budu příliš antižidovský, ale zatím jsem židy vlastně pouze chválil, takže závěrem musím uvést i nějaká negativa.

První: Jako študentík jsem se ptal otce, proč skoro každý má v neoblibě židy, vždyť mají vynikající vědce, vynikající lékaře, umělce, politiky, právníky… Odpověděl mi: „No protože žijí z práce jiných.“ Stručná a výstižná odpověď, že?

Druhé negativum: Životní poměry dělníků v továrnách bývaly příšerné, ba až nelidské. Fakt to bylo nutné? Myslím si, že to nutné nebylo. Byl jsem docela šokován knihou továrníka Engelse Postavení dělnické třídy v Anglii, kdybych byl ministrem školství, zařadil bych tu knihu mezi povinnou četbu. Jak přinutit bývalé zemědělce, kteří se řídili dle roční doby, počasí a dle denního času, za rozbřesku vstávali a za setmění šli spát, kasárenskému režimu? V továrně to byl a je dodnes skutečně kasárenský vojenský režim bez ohledu na denní čas a počasí se musí plnit rozkazy nadřízeného mistra. Jak byli přinuceni ke změně životního stylu? Jedině hladem. Lidem byla odebrána půda a aby neumřeli hladem, museli se kasárenskému či vězeňskému režimu přizpůsobit. Třeba imigranti z arabských zemí nechápou náš pracovní režim, neboť u nich něco podobného nikdy nebylo, v jejich zemích žádná průmyslová revoluce neproběhla. Totéž vidíme v zemích Afriky a jižní Ameriky. Pochybuji silně, že ti lidé na takový náš způsob života někdy vůbec přistoupí. Já se jim ale vůbec nedivím. Vždyť je to proti přirozenosti života. Místo abychom těm takovým „zaostalým“ zemím pomohli vybudovat průmysl, tak je raději vybombardujeme a pošleme do doby kamenné. Náběhy k dosažení průmyslově vyspělé země třeba byly v Libyi, Iráku a Sýrii – úplně jsme je rozmetali. Že by proto, aby nám nebyly za pár let konkurencí?

No a poslední, třetí negativum k židům, je jejich vynález lichvy, to je to nejhorší, co mohlo svět potkat. Jako jeden z prvních velmi ostře a tvrdě vystoupil proti lichvě Martin Luther. Také Karel Marx se přímo sarkasticky vysmíval praxi složeného úroku, tedy placení úroků z úroků. Cituje text Richarda Price z roku 1772, který zní takto: „Pence půjčená při narození našeho Vykupitele na pětiprocentní úroky z úroků, by už dnes vzrostla na větší sumu, než by představovalo 150 miliónů zeměkoulí udělaných z ryzího zlata. Půjčena na jednoduchý úrok, vzrostla by však za tutéž dobu jen na 7 šilinků a čtyři a půl pence. Až dosud zlepšovala naše vláda své finance raději tímto druhým způsobem, než aby použila prvního.“ Marx píše: „Prý jeden šilink půjčený při narození našeho Spasitele (tedy patrně v chrámě jeruzalémském) na 5% úroky z úroků by vzrostl na větší částku ve zlatě, než by mohla obsáhnout celá sluneční soustava, kdyby se z ní udělala koule o průměru, který se rovná dráze Saturnově. Proto nemusí být stát nikdy v nesnázích, neboť velmi malými úsporami může splatit sebevětší dluh, jak to vyžaduje jeho zájem. Jak pěkný teoretický úvod k anglickému státnímu dluhu. Pitt bere tuto mystifikaci dr. Price naprosto vážně. Není možné nažvanit na několika řádcích víc nehoráznějších nesmyslů.“ (Více podrobností na toto téma a o Lutherovi a Marxovi jsem uvedl v článku Úroky z úroků uveřejněný 22. prosince 2011 v OM.)

Židům se začátkem minulého století podařil husarský kousek – založili vlastní soukromou banku zvanou FED a americká vláda jim to odsouhlasila. Dodnes je FED soukromá banka a vlády si od těchto soukromníků půjčují asi tak stejně jako dřívější evropští králové a císařové od židovských lichvářů. Tím bylo nenásilné dobytí Evropy a jejího mláděte USA dokonáno. Ovšem zároveň s vítězstvím se ukazuje konec a pád do propasti nebytí. Ono to skutečně tak dál nejde. FED je přesvědčen, že ovládl už celý svět a že pro sebe vytvoří kouli zlata sahající až k Saturnu. Už Marx se Pricemu vysmál, ale kupodivu nikdo nedbal na jeho slova a židé nadále řídili svět Priceovou metodou a kupodivu, ten nesmysl funguje ještě i dnes, i když už má na kahánku, ale trvalo to dvě staletí, než se uznalo, že Marx měl pravdu. Závěrečnou etapou jejich vlády je neoliberalismus. Ten slavný kapitalismus zmizí. No a co? Zůstane po něm ale přece jenom cosi kladného – ta průmyslová revoluce, která se už dnes bez kapitalismu (neoliberalismu) obejde a bude se neustále rozvíjet a snad už v prospěch všech obyvatel planety.

Obě vlny dobývání Evropy proběhly v podstatě nenásilně. I židé ovládli Evropu docela nenápadně a nenásilně. Bude i potřetí Evropa dobyta cizími etniky? Jak dopadne třetí obsazení Evropy islámem je zatím neznámo, že by si zopakovali naše obsazení keltského území svým množstvím? A co když si ale obyvatelé třeba řeknou: „Než být pod vládou lichvy, to raději pod vládou islámu.“ Jenomže islám v posledních staletích ničím nepřispěl k rozvoji společnosti, žádné průmyslové revoluce se neúčastnil, žádná věda u nich dnes vlastně neexistuje, mají akorát tu naftu. A co když přejdeme na jiný způsob získávání energie a ropu nebudeme v takové míře potřebovat? Islám bez vědy a techniky bude znamenat chudobu.

Budoucnost bude patřit ateistickým vědeckým společnostem, tedy Číně a Rusku. Škoda, že my Evropané už mezi ně nebudeme patřit. Nebo přece jenom se vzpamatujeme? My Evropané máme ještě poslední šanci se k nim přidat, ale zvládneme to?

Přejít do diskuze k článku 15 komentářů