Jak nám vzniká prekariát

Reklama


Ve výsledku tak v médiích dostáváme krásně zkreslenou realitu. Třetina až polovina lidí nechodí k volbám, neboť je se všemi politickými reprezentacemi nespokojená jaksi paušálně, a když se to tak vezme, docela oprávněně, protože se jim daří „tak nějak stále stejně mizerně“ bez ohledu na to, kdo je momentálně u vesla, jaké zákony se schválí, jaká opatření se přijmou. Dolní třetina žije s minimální až žádnou finanční rezervou, protože ji není z čeho vytvořit – z třinácti tisíc hrubého opravdu finanční polštář neušijete. Stačí málo, finanční nehoda, která může postihnout každého kdykoli, a bez rezervy nastává pád na dno – třeba k lichvářům a následně do exekucí, kterých je momentálně asi milion ročně, z čehož je krásně vidět, jak je dolní decil (a opakuji ještě jednou, pracujících a vydělávajících lidí) ohrožen.

Stát těmto lidem říká: Vy se nemáte špatně, protože nezaměstnanost je pod šest procent a hrubý domácí produkt roste tak, jak dlouho nerostl.

Oni říkají: No jo, ale na výplatních páskách to teda nevidíme.

Stát říká: Tak to bude asi chyba někde u vás, musíte pracovat více a usilovněji.

Co pak odpovědí oni, je již nepublikovatelné.

Celý článek najdete v Kulturních novinách

Přejít do diskuze k článku 3 komentáře