Diskuze k článku


  • peter. • 7. září 2016

    pche(pohŕdavo)!
    Také výpočty sú pre mňa malina.Lenže práve teraz sa mi do toho akosi nechce,lebo američanom minulý týždeň vybuchla(ona vlastne skolabovala,lebo aj padla) na myse Canaveral kozmická raketa f. SpaceX na ktorú sa NASA veľmi spoliehala.Tak sa teraz musím venovať tomu,či sa priatelia na Floride nedopustili nejakej chyby vo svojich výpočtoch.Takže Sio…ľutujem,ale nepomôžem vám s tým slnečným dáždnikom.Príležitostne niekedy v budúcnosti sa môžete na mňa smelo a s dôverou obrátiť s akýmkoľvek,aj s tým najzložitejším matematickým problémom,nevadí či vo dne alebo v noci a ja vám už teraz môžem s radosťou oznámiť,že vám zase nepomôžem.Lebo matematika je dáma,na ktorú už bohužiaľ nemám.Nebudem sa pred ňou predsa zhadzovať no nie?
    Radšej si predstavte,že by sa toto stalo Rusom.To by bolo vo svete aj v našich médiách radostného ujúkania čo?
    http://finobzor.ru/show-20759-proval-veka-kosmicheskaya-otrasl-ssha-zagnetsya-bez-rossii.html

  • Oldthinker • 7. září 2016

    průměr = 473.73×10^3 km

    Alespoň si to myslím :) Z podobnosti:

    průměr = (12.75627 – 1392)x99.6/149.6 + 1392 tisíců km

    Buďme zcela přesní, je to trošičku méně, protože vnější tečny k oběma kružncím (Slunce a Země) nejsou rovnoběžné se spojnicí středů. IMO, místa, která uvádím ve výsledku by měla být platná.

  • Sio • 7. září 2016

    peter. napsal

    pche(pohŕdavo)!
    Také výpočty sú pre mňa malina.Lenže práve teraz sa mi do toho akosi nechce,lebo američanom minulý týždeň vybuchla(ona vlastne skolabovala,lebo aj padla) na myse Canaveral kozmická raketa f. SpaceX na ktorú sa NASA veľmi spoliehala.Tak sa teraz musím venovať tomu,či sa priatelia na Floride nedopustili nejakej chyby vo svojich výpočtoch.Takže Sio…ľutujem,ale nepomôžem vám s tým slnečným dáždnikom.Príležitostne niekedy v budúcnosti sa môžete na mňa smelo a s dôverou obrátiť s akýmkoľvek,aj s tým najzložitejším matematickým problémom,nevadí či vo dne alebo v noci a ja vám už teraz môžem s radosťou oznámiť,že vám zase nepomôžem.Lebo matematika je dáma,na ktorú už bohužiaľ nemám.Nebudem sa pred ňou predsa zhadzovať no nie?
    Radšej si predstavte,že by sa toto stalo Rusom.To by bolo vo svete aj v našich médiách radostného ujúkania čo?
    http://finobzor.ru/show-20759-proval-veka-kosmicheskaya-otrasl-ssha-zagnetsya-bez-rossii.html

    O Rusech je známo, že mají hodně dobrých šachistů, matematiků a fyziků. Asi proto jsou v kosmickém programu bezkonkurenční jedničky. A Peter, vy jste lyrik, proto se vám podruhé omlouvat nebudu. :-)

  • GRENZER • 7. září 2016

    Aj jaj.
    Naplní se temné proroctví z Wolkerova příběhu „O milionáři,který ukradl Slunce“?

    http://pindrusak.blog.cz/0802/o-milionari-ktery-ukradl-slunce

  • Honza999 • 7. září 2016

    Vidím v úloze zásadní problém – a to v synchronizaci oběžné dráhy onoho „deštníku“ s oběžnou dráhou Země… „Deštník“ umístěný o 50 milionů km blíže ke Slunci by totiž měl kratší oběžnou dobu.
    Musel by to být prstenec kolem Slunce umístěný přesně v rovině oběžné dráhy Země a regulace by byla možná otevíráním či zavíráním „oken“ v tomto prstenci.

  • Honza999 • 7. září 2016

    PS: Prstenec by musel být široký cca 350 tisíc km pro úplné zatmění (pokud by byl 50 milionů km od Země směrem ke Slunci).
    Mohl by být užší, pokud by byl blíže k Zemi (kolem 14 tisíc km) – ovšem pak by zase musel mít příslušně větší průměr a tím i obvod.

    Jediné řešení jak umístit takový „deštník“ je zbavit se Merkuru a Venuše, vypočítat v takto nově vzniklé soustavě Lagrangeovy body a deštník umístit do nich (ale nejsem si jist, zda by se tyto body nacházely přesně na spojnici Země-Slunce)

  • peter. • 7. září 2016

    GRENZER napsal

    Aj jaj.
    Naplní se temné proroctví z Wolkerova příběhu „O milionáři,který ukradl Slunce“?

    http://pindrusak.blog.cz/0802/o-milionari-ktery-ukradl-slunce

    Pekné
    U nás si J.Wolkra vážime.Tatranská Polianka si ho privlastnila a keby na neho Česi niekedy zabudli,tak Vysoké Tatry im ho pripomenú.
    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Tatranska_Polianka_Jiri_Wolker.jpg/220px-Tatranska_Polianka_Jiri_Wolker.jpg

  • Sio • 7. září 2016

    GRENZER napsal

    Aj jaj.
    Naplní se temné proroctví z Wolkerova příběhu „O milionáři,který ukradl Slunce“?

    http://pindrusak.blog.cz/0802/o-milionari-ktery-ukradl-slunce

    To by se hodilo spíš pod ty články o Stalinovi. :-)

  • Honza999 • 7. září 2016

    PPS: A dále ještě nutno posoudit, jak by byly Lagrangeovy body soustavy Slunce-Země ovlivňovány Marsem, Jupiterem a dalšími planetami.

  • Sio • 7. září 2016

    Honza999 napsal

    PS: Prstenec by musel být široký cca 350 tisíc km pro úplné zatmění (pokud by byl 50 milionů km od Země směrem ke Slunci).
    Mohl by být užší, pokud by byl blíže k Zemi(kolem 14 tisíc km) – ovšem pak by zase musel mít příslušně větší průměr a tím i obvod.

    Jediné řešení jak umístit takový „deštník“ je zbavit se Merkuru a Venuše, vypočítat v takto nově vzniklé soustavě Lagrangeovy body a deštník umístit do nich (ale nejsem si jist, zda by se tyto body nacházely přesně na spojnici Země-Slunce)

    Třeba by měl vlastní pohon sloužící ke korekcím polohy. :-) Třeba by nabíral energii ze slunce, třeba jako fotovoltaika. :-)
    Proč by měl mít větší průměr, kdyby ležel třeba 1 milión km od Země?

  • Honza999 • 7. září 2016

    Sio
    hovořil jsem o průměru prstence. Nemám na mysli prstenec jako má Jupiter, ale jako pásek kolem Slunce.

    Jinak, vynecháme-li tedy ty problémy se synchronizací oběžných drah a budeme-li předpokládat že deštník bude řízeně obíhat kolem Slunce tak aby se neustále nacházel na spojnici Země-Slunce 50 milionů km od Země, tak úplné zatmění Slunce by v této vzdálenosti zařídil deštník o průměru asi 466 tisíc km.
    Protože se nám ale nejedná o úplné zatmění, ale pouze o snížení množství energie dopadající na Zemi, stačilo by i mnou dříve udaných 350 tisíc km (popř. s „okny“ na další snížení stínící plochy).

  • Honza999 • 7. září 2016

    PS: těch mnou původně udaných 350 tisíc km bylo chybných, protože jsem tam uvedl úplné odstínění Slunce. I ten pás by musel mít šířku cca 466 tisíc km, aby ve vzdálenosti 50 milionů km od Země (a tedy cca 100 milionů km od Slunce) zastínil celý kotouč.

  • Sio • 7. září 2016

    Honza999 napsal

    PS: těch mnou původně udaných 350 tisíc km bylo chybných, protože jsem tam uvedl úplné odstínění Slunce. I ten pás by musel mít šířku cca 466 tisíc km, aby ve vzdálenosti 50 milionů km od Země (a tedy cca 100 milionů km od Slunce) zastínil celý kotouč.

    Je to velmi zajímavé, co jsi nastínil. Je to reálný inženýrský přístup, co jsi předvedl. Samozřejmě je kolem toho spousta parametrů (stovky až tisíce) , které mají na to vliv, ale zjednodušme to. Ono kdyby to mělo být celé zasazeno do reality, byl by na to vypracován projekt, který by vzal kdeco v úvahu a měl by desítky tisíc stran. a stál by desítky nebo stovky tisíc pracovních dní a balík peněz.
    Považujme pro naše účely slunce za kouli bez prstence o průměru uváděném v parametrech výše ve vzdálenosti uvedené výše. Pojměme to zatím zjednodušeně, staticky.

  • Honza999 • 7. září 2016

    PPS: teď jsem si všiml, že Oldthinker už uvedl odpověď řádově stejnou jako já. Jeho průměr jeho něco větší,protože já jsem pro zjednodušení zanedbal průměr Země a vzal ji jako bod…

  • Sio • 7. září 2016

    peter. napsal
    Pekné
    U nás si J.Wolkra vážime.Tatranská Polianka si ho privlastnila a keby na neho Česi niekedy zabudli,tak Vysoké Tatry im ho pripomenú.
    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Tatranska_Polianka_Jiri_Wolker.jpg/220px-Tatranska_Polianka_Jiri_Wolker.jpg

    Byl to geniální básník.
    Epitaf
    Zde leží Jiří Wolker,
    básník jenž miloval svět
    a pro spravedlnost jeho
    šel se bít.
    Dřív než mohl srdce své k boji vytasit,
    zemřel mlád dvaceti čtyř let.
    ***
    Prosté, neokázalé, bez patosu, jednoduše nádhera. Napsal člověk, který věděl, že mu moc nezbývá.

  • Honza999 • 7. září 2016

    Sio – nechápeš asi ten prstenec…
    Tys navrhl „deštník“, tedy kruhové stínidlo nacházející se 50 milionů km od Země ke Slunci. Tem by musel mít, jak již správně uvedl Oldthinker, průměr kolem 470 tisíc km.
    Já jsem právě s ohledem na různé oběžné doby předmětů nacházejících se v různých vzdálenostech od Slunce navrhl stínění ve tvaru prstenu. Přirovnání – z roury o průměru 100 milionů km uříznu prsten o šířce 470 tisíc km, umístím ho do roviny oběžné dráhy Země a ta pak bude obíhat v jeho stínu o 50 milionů km dále.
    Jak teď ale přemýlím… Přece je to ještě trochu jinak. Krom toho že by 470 tisíc km zajišťovalo stín, byl by také ještě polostín o mnohonásobku průměru Země.

    Celá otázka tedy není dostatečně definována, protože není přesný požadavek, kolik procent Slunečního světla chceme „odklonit“. Pro 100% je to těch 470 tisíc km… Každý km dolů by pak svit přidával.

  • Sio • 7. září 2016

    Honza999 napsal

    Sio – nechápeš asi ten prstenec…
    Tys navrhl „deštník“, tedy kruhové stínidlo nacházející se 50 milionů km od Země ke Slunci. Tem by musel mít, jak již správně uvedl Oldthinker, průměr kolem 470 tisíc km.
    Já jsem právě s ohledem na různé oběžné doby předmětů nacházejících se v různých vzdálenostech od Slunce navrhl stínění ve tvaru prstenu. Přirovnání – z roury o průměru 100 milionů km uříznu prsten o šířce 470 tisíc km, umístím ho do roviny oběžné dráhy Země a ta pak bude obíhat v jeho stínu o 50 milionů km dále.
    Jak teď ale přemýlím… Přece je to ještě trochu jinak. Krom toho že by 470 tisíc km zajišťovalo stín, byl by také ještě polostín o mnohonásobku průměru Země.

    Celá otázka tedy není dostatečně definována, protože není přesný požadavek, kolik procent Slunečního světla chceme „odklonit“. Pro 100% je to těch 470 tisíc km… Každý km dolů by pak svit přidával.

    Aha, s tím prstencem to chápu až teď. To by ovšem bylo vskutku gigantické monstrum. I když, co se dá říci o deštníku o průměru půl miliónu km … :-) Zajímavé.

  • Gatta • 8. září 2016

    Mi vyšlo: 0,472504* 10″6 – když zanedbám ohyb světla o hranu deštníku.

  • Sio • 8. září 2016

    Gatta napsal

    Mi vyšlo:0,472504* 10″6 – když zanedbám ohyb světla o hranu deštníku.

    Na ohyb světla zapomeňme.

  • Honza999 • 8. září 2016

    Gatta
    To je úhlová velikost. Průměr „deštníku“ by se pak měnil v závislosti ne jeho poloze mezi Zemí a Sluncem. „Těsně“ u Země by „deštník“ musel mít průměr 12750 km, „těsně“ u Slunce pak 1392000 km.

  • Gatta • 8. září 2016

    Re Sio – přepočítáno s větší přesností – průměr 473 733,452 km.

  • Gatta • 8. září 2016

    No – teď vidím, že i když jsem použil trochu jiné vzorec, tak Oldthinkerovi tenhle výsledek nebyl uznán už dávno přede mnou.

  • fajt • 8. září 2016

    a co to řešit netradičně ( a s fantazii), třebas časovou dilatací a nebo kvantově poslat a neposlat zemi mimo dosah slunečních fotonů a jiných rádoby pevných částic a či interferenční energie. ..)

  • Honza999 • 8. září 2016

    Gatta
    Já mu ho uznávám… Teď je na řadě Sio, aby ho uznal, protože Oldthinker (a s ním i ty a já) má pravdu

  • Honza999 • 8. září 2016

    Gatta
    jo a tu úhlovou velikost beru zpět – zmátl jsi mne špatným indexem, kdy jsem okamžitě po zjištění symbolu 0,472504* 10 6 bez dalšího zkoumání velikosti čísla zařadil toto mezi úhly. Kdyby bylo 0,472504* 10 ^ 6, došlo by mi po bližším prozkoumání čísla že se jedná o rozměr,řádově odpovídající tomu Oldthinkerovu. Jsem moc zbrklý…

  • fra • 8. září 2016

    Sio: Vaše úloha na závěr okurkové sezóny a tím pádem na začátek školního roku mě přivádí k myšlence, že je to první úloha Vašeho vnuka (čky) z matematiky a že se Vám ji nechce počítat. Doufám, že při všech zjednodušeních je to úloha pro rovnoramenný lichoběžník. Nevím co je první cena ani zda ji někdo vyhrál a je to fuk. Nic počítat též nehodlám a tak jen obecně.
    tgbeta = Vzs/0,5(Ds-Dz) = d/Vzd a dále Dd = Dz + 2d x tgbeta
    kde: beta je úhel mezi krajním paprskem a kolmým paprskem
    Vzs je vzdálenost země a slunce; Vzd je vzdálenost země a deštníku
    Ds je průměr slunce; Dz je průměr země; Dd je průměr deštníku
    d je část o kterou se na každé straně zvětší průměr deštníku oproti prům. země
    Doufám že jsem tam nenaflákal nějaké chyby a podpořil jsem nad vší pochybnost korektnost tohoto serveru a nesmírně se těším co nám pošle leho a dana když tam mají tu NASA. Sranda musí být i kdyby na chleba nebylo.

  • Sio • 8. září 2016

    Gatta napsal

    No – teď vidím, že i když jsem použil trochu jiné vzorec, tak Oldthinkerovi tenhle výsledek nebyl uznán už dávno přede mnou.

    Netvrdím, že někomu něco uznávám nebo neuznávám. :-)

  • Sio • 8. září 2016

    fajt napsal

    a co to řešit netradičně ( a s fantazii), třebas časovou dilatací a nebo kvantově poslat a neposlat zemi mimo dosah slunečních fotonů a jiných rádoby pevných částic a či interferenční energie. ..)

    To by ovšem bylo i nad mé síly a proto to pravidla nepřipouští. :-)

  • Sio • 8. září 2016

    fra napsal

    Sio: Vaše úloha na závěr okurkové sezóny a tím pádem na začátek školního roku mě přivádí k myšlence, že je to první úloha Vašeho vnuka (čky) z matematiky a že se Vám ji nechce počítat. Doufám, že při všech zjednodušeních je to úloha pro rovnoramenný lichoběžník. Nevím co je první cena ani zda ji někdo vyhrál a je to fuk. Nic počítat též nehodlám a tak jen obecně.
    tgbeta = Vzs/0,5(Ds-Dz) = d/Vzda dále Dd = Dz + 2d x tgbeta
    kde: beta je úhel mezi krajním paprskem a kolmým paprskemVzs je vzdálenost země a slunce;Vzd je vzdálenost země a deštníkuDs je průměr slunce; Dz je průměr země; Dd je průměr deštníkud je část o kterou se na každé straně zvětší průměr deštníku oproti prům. země
    Doufám že jsem tam nenaflákal nějaké chyby a podpořil jsem nad vší pochybnost korektnost tohoto serveru a nesmírně se těším co nám pošle leho a dana když tam mají tu NASA. Sranda musí být i kdyby na chleba nebylo.

    Ani nevíte, jak bych rád – měl vnuka nebo vnučku. Zatím ale nejsem na řadě. :-) Dana ani leho nic nepošlou, v USA je matematika na školách i ve veřejném prostranství zakázána, aby si lidi neuměli spočítat úroky z kreditky. A váleční zajatci z Německa už vymírají …

  • Irena • 8. září 2016

    Přispěji literárním kvízem v RU :-)

    Ну что такое, например, по-вашему, рыца? Или, скажем, поциэнт, удастса, врочи, нез наю, генирал, через-чюр, оррестовать?

    Причем все это перлы студентов из сильных 101-й и 102-й групп газетного отделения. Так сказать, элита. А между тем 10% написанных ими в диктанте слов таковыми не являются. Это скорее наскальные знаки, чем письмо. Знаете, я 20 лет даю диктанты, но такого никогда не видела. Храню все диктанты как вещдок. По сути дела, в этом году мы набрали инопланетян.

    http://voicesevas.ru/news/25675-chto-takoe-ryca.html

  • Sio • 8. září 2016

    Irena napsal

    Přispěji literárním kvízem v RU

    Ну что такое, например, по-вашему, рыца? Или, скажем, поциэнт, удастса, врочи, нез наю, генирал, через-чюр, оррестовать?

    Причем все это перлы студентов из сильных 101-й и 102-й групп газетного отделения. Так сказать, элита. А между тем 10% написанных ими в диктанте слов таковыми не являются. Это скорее наскальные знаки, чем письмо. Знаете, я 20 лет даю диктанты, но такого никогда не видела. Храню все диктанты как вещдок. По сути дела, в этом году мы набрали инопланетян.

    http://voicesevas.ru/news/25675-chto-takoe-ryca.html

    Tak to by měli oddálit ten odchod do důchodu.
    http://finance.rambler.ru/news/2016-08-30/medvedev-rasskazal-o-reshenii-povysit/?utm_source=fin2smi&utm_medium=exchange
    Smutné. Co se produpe v dětství, později se dožene jen těžko.

  • fajt • 8. září 2016

    Sio napsal
    To by ovšem bylo i nad mé síly a proto to pravidla nepřipouští.

    v praktické rovině dnes určitě neřešitelné, ale někteří připouštějí i nereálné věci jako budoucí alternativy http://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/1833-cerna-dira-jako-energeticky-zdroj-pro-zemi – když tedy jako zásobárna energie, tak proč ne i jako lapač té přebytečné, tedy sluneční, že. ..)

  • peter. • 8. září 2016

    Sio:
    Tento vám to určite vypočíta:
    http://ukraina.ru/exclusive/20160908/1017416127.html
    Odhadujem ho na 3x sto hramiv horilky a pivo

  • Gatta • 8. září 2016

    Re Sio: Jasně už je mi to jasné, špatně jsem pochopil zadání. To nebyla slovní úloha z matematiky, on to byl pouhý kvíz …

    Tak jeden starší zajímavý příklad. Čistě matematická zajímavost – bez fyziálních vlivů.

    Představte si obvod rovníku jako ideální pevný pás (cca 40 075 km), který těsně obepnete pevným napnutým drátem a konce spojíte. Potom je rozpojíte a vložíte mezi ně navíc ještě 1 metr drátu.
    Otázka: Jaká mezera vznikne mezi drátem a rovníkem, pokud bude ta mezera po celém obvodu stejně veliká ?

    Matematicky triviální, ale kdo to nezná ať si nejdřív zkusí tipnout.

  • Bety • 8. září 2016

    Proč budovat deštník, když tady už jeden máme. Stačí donutit Měsíc k přesunu do roviny ekliptiky a budeme tady mít zatmění pokaždé, kdy bude Měsíc v Novu.
    To by snad mohlo těm globálním oteplovačům stačit, ne?

  • fajt • 8. září 2016

    Gatta napsal
    Gatta

    že by rozdíl dvou poloměrů?. ..) mi by ale raději zajímalo, jak dlouho by kouřil silný kuřák takové kvanto tabáku, dal by to vůbec za svůj život? :-)

    http://www.lidovky.cz/celnici-na-karvinsku-zajistili-112-tun-nelegalniho-tabaku-pkc-/zpravy-domov.aspx?c=A160908_135436_ln_domov_ele

  • Sio • 8. září 2016

    fajt napsal
    v praktické rovině dnes určitě neřešitelné, ale někteří připouštějí i nereálné věci jako budoucí alternativyhttp://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/1833-cerna-dira-jako-energeticky-zdroj-pro-zemi– když tedy jako zásobárna energie, tak proč ne i jako lapač té přebytečné, tedy sluneční, že. ..)

    Tak já to také pojímám jako odkaz potomkům v 31. století … :-) Z černých děr mám hrůzu.

  • Sio • 8. září 2016

    Gatta napsal

    Re Sio:Jasně už je mi to jasné, špatně jsem pochopil zadání. To nebyla slovní úloha z matematiky, on to byl pouhý kvíz …

    Tak jeden starší zajímavý příklad. Čistě matematická zajímavost– bez fyziálních vlivů.

    Představte si obvod rovníku jako ideální pevný pás(cca 40 075 km), který těsně obepnete pevným napnutým drátem a konce spojíte. Potom je rozpojíte a vložíte mezi ně navíc ještě1 metr drátu.
    Otázka: Jaká mezera vznikne mezi drátem a rovníkem, pokud bude ta mezera po celém obvodu stejně veliká ?

    Matematicky triviální, ale kdo to nezná ať si nejdřív zkusí tipnout.

    Je to už docela profláknuté, ale každý to zase nezná. :-)

  • Sio • 8. září 2016

    Bety napsal

    Proč budovat deštník, když tady už jeden máme. Stačí donutit Měsíc k přesunu do roviny ekliptiky a budeme tady mít zatmění pokaždé, kdy bude Měsíc v Novu.
    To by snad mohlo těm globálním oteplovačům stačit, ne?

    To by šlo … :-)

  • Gatta • 8. září 2016

    Re Sio – určitě je to starší než od kdy to znám … a u nás to kolovalo na základce. Ale stejně je to zajímavé …

    No, třeba se jednou taky polepším a taky si někdy připavím nějakou tu kvízovou otázku …

  • Sio • 8. září 2016

    Gatta napsal

    Re Sio – určitě je to starší než od kdy to znám … a u nás to kolovalo na základce. Ale stejně je to zajímavé …

    No, třeba se jednou taky polepším a taky si někdy připavím nějakou tu kvízovou otázku …

    Myslím, že jsem to slyšel na gymplu. Otázka byla, zda se tou mezerou protáhne list, projde myš nebo člověk. :-)
    Gatto, ale s tím kvízem vás beru za slovo! :-) Všímáte si? Konečně téma, kde Dana ani leho nemají co říct.

  • Gatta • 9. září 2016

    Re Sio:
    To musí přijít samo – no, ale zrovna tenhle týden jsem tady položil otázku na názor ohledně dalšího vývoje světových měn …

    Danu a spol. neřeším …

    Něco, taká už staršího, k tématu :-)
    https://www.youtube.com/watch?v=Qhm7-LEBznk&list=RDQhm7-LEBznk#t=38

  • Sio • 9. září 2016

    Gatta napsal

    Re Sio:
    To musí přijít samo – no, ale zrovna tenhle týden jsem tady položilotázku na názor ohledně dalšího vývoje světových měn …

    Danu a spol. neřeším …

    Něco, taká už staršího, k tématu
    https://www.youtube.com/watch?v=Qhm7-LEBznk&list=RDQhm7-LEBznk#t=38

    Tak mě napadlo … jak velký je vesmír? Vezměme si hvězdu, která je nejvzdálenější od bývalého singulárního bodu, kde proběhl Big Bang. Tvrdí se, že to bylo před 15 mld lety. Ani nevím, jakou rychlostí se vesmír rozpíná? Rychlostí světla? Asi pomaleji. Jenže je tu háček. Ta hvězda vydává záření a to se pohybuje rychlostí světla. Takže existuje i foton, který je nejvzdálenější od singulárního bodu. Foton průkopník. A ten je hranicí vesmíru, ne? :-)

  • fra • 9. září 2016

    Sio – Gatta: velký kosmický kvíz
    Zatím co vy si tady řešíte matematické srandičky a bádáte nad velikostí vesmíru, majitelé zeměkoule nelení a hodlají si přivlastnit bohatství celého vesmíru. Matička země je již totiž rozkradena. Tak ti nenasytní zplodili nový zákon. Dne 18. listopadu 2015, americký kongres schválil velmi zajímavý zákon (U.S. Commercial Space Launch Competitiveness Act – H.R.2262), který se zatím nedočkal velké publicity. Jím dané předpisy dávají americkým společnostem práva vlastnit a prodávat přírodní zdroje, které pocházejí z těžby ve vesmíru a to včetně asteroidů.
    Zákon prošel s podporou obou hlavních politických stran, a byl 25. listopadu podepsán prezidentem Obamou. Proč je tento zákon tak důležitý? Jde totiž o velký průlom v ideologickém boji o vlastnictví kosmu a který součastně popírá smlouvy vycházející z mezinárodního zvykového práva, které byly do současnosti všeobecně přijímány pro celý vesmír.
    Nový zákon není nic jiného než klasické ztvárnění filozofie „Kdo dřív přijde, ten dřív mele“ využívané při osidlování divokého západu. Zákon umožňuje soukromému sektoru ochránit své vesmírné inovace od regulačního dohledu po dobu osmi let a současně účastníky tohoto programu chrání před finančním krachem. Jasným cílem je podpořit soukromé firmy v začlenění těžby přírodních zdrojů asteroidů do svých investičních plánů.
    Více na http://www.osel.cz/8995-kdo-vlastni-vesmir.html

  • Gatta • 9. září 2016

    Re fra: zrovna tohle jsme už se Siem kdysi probírali – třeba ten už dnes „běžný“ prodej parcel na Měsíci. Podle US zákonů a za US dolary …
    Sakra … to nás teda předběhli … že jsme si takový nějaký zálon neodhlasovali dřív u nás doma.

    Ono je to podobné jako si svého času zeměkouli rozdělili portugalci a španělé … a fungovalo jim to dokonale … dokud do toho jejich světa nepřijeli holanďani a britové.

    Jen ještě nevím jaké konkrétní nerosty na těch asteroidech chtějí těžit.

  • Sio • 9. září 2016

    Gatta napsal

    Re fra: zrovna tohle jsme už se Siem kdysi probírali – třeba ten už dnes „běžný“ prodej parcel na Měsíci.Podle US zákonů a za US dolary …
    Sakra … to nás teda předběhli … že jsme si takový nějaký zálon neodhlasovali dřív u nás doma.

    Ono je to podobné jako si svého času zeměkouli rozdělili portugalci a španělé … a fungovalo jim to dokonale … dokud do toho jejich světa nepřijeli holanďani a britové.

    Jen ještě nevím jaké konkrétní nerosty na těch asteroidech chtějí těžit.

    Parafrázuji větu, která je připisována strýčkovi Kobovi. Bude to záviset ne od toho, co si kdo kde odhlasovalo, ale od toho, kdo bude mít na asteroidu více divizí. :-)