Miniaturní hrozba ze zubních past

Abraziva ze zubních past a kosmetických přípravků tráví ryby. Vlády a firmy jednají o jejich zákazu.

V březnu 2013 jsme v článku Plastový odpad zabíjí uprostřed oceánu psali o planetární černé skládce amerického odpadu vyplaveného od břehů USA, která pokrývá severní část Tichého oceánu. Jedná se o oblast o velikosti několika milionů kilometrů čtverečních, která je tvořena vrstvou ze směsi plastů a chemického i dalšího odpadu. Tato vrstva je v některých oblastech až sedmkrát silnější než vrstva planktonu.

V dalším článku Lze vyčistit oceány od plastů? z května 2013 jsme vás informovali o tom, že takových skládek je v oceánech nejméně pět. Seznámili jsme vás také s unikátní metodou, která by nás mohla tohoto „sedmého kontinentu plastových odpadů“ zbavit.

Existuje však jiná, podle všeho mnohem zákeřnější hrozba pro vodní ekosystémy, kterou náhodně objevila členka vědeckého týmu Anthony Ricciardiho z montrealské McGill University, studentka Ancica Avlijasová. Při výzkumu invazivní asijské škeble se jí při zkoumání sedimentu odebraného ze dna řeky Sv. Vavřince pod mikroskopem objevily stovky různobarevných plastových mikrokuliček. V některých vzorcích jich bylo až tisíc na litr sedimentu. „Byl jsem překvapen, protože jsou duté a malé, takže se o nich vždy tvrdilo, že ve vodě plavou,“ řekl k tomu profesor Anthony Ricciardi .

Kde se v kanadské řece vzaly plastové mikrokuličky? Jedná se o tzv. „Ugelstadovy koule“, pojmenované po norském vědci , který je vynalezl v roce 1976. Používají se při výzkumu rakoviny, léčení HIV a výrobě plochých televizních obrazovek. V posledním desetiletí je však objevil i kosmetický průmysl a začal je přidávat jako abrazivum do zubních past, sprchových gelů a pleťových krémů. Jenom v New Yorku se jich každoročně do odpadních vod dostane 19 tun. Jsou příliš malé, takže procházejí filtry čističek odpadních vod a tím se snadno dostávají do řek, jezer a následně do moře. Ve vodě se buď rozloží, přičemž se uvolňují toxické látky, nebo se na ně navážou jiné jedovaté látky, jako např. PCB. Mikrokuličky jsou známy jako součást námi výše popsaného „kontinentu plastových odpadů“, ve sladké vodě byly však objeveny poprvé.

Ricciardův tým zjistil, že část z těchto mikrokuliček zůstává na dně řek a jezer, kde je požírají některé druhy ryb, u nichž pak mohou způsobit onemocnění. Některé z nich, jako např. okoun říční, pak končí na našich talířích. Zatím se neví, co to způsobuje lidem, kteří tyto ryby konzumují.

Kanadský ministr práce dne 30. července 2015 vyhlásil, že mikrokuličky budou zařazeny mezi toxické látky. Vláda plánuje zakázat výrobu, dovoz a prodej drogerie a kosmetických přípravků s jejich obsahem. Už osm amerických států je zakázalo, první byl Illinois v roce 2014. Čtyři evropské země vedené Nizozemskem vyvíjejí tlak na EU, aby zakázalo jejich používání v kosmetice.

Veřejný tlak přinutil některé výrobce, aby sami začali jednat. Mikrokuličky již přestal používat Unilever. Společnosti Procter & Gamble, Colgate-Palmolive a Johnson & Johnson vyhlásily, že tak učiní v roce 2017. Loblaws, největší obchodní řetězec v Kanadě, je vyřadí z prodeje o rok později.

Mikrokuličky bohužel nejsou jediným průmyslovým materiálem, který způsobuje potíže vodním ekosystémům. V trávicích traktech ryb byla objevena mikrovlákna ze syntetických textilii, která se uvolňují při praní a jsou také příliš malá na to, aby je zachytily čističky odpadních vod. Zdá se, že čištění zubů není příliš dobré pro životní prostředí, mnohem horší vliv na ně však má praní.

Zdroje:
http://www.economist.com/news/americas/21660287-abrasives-toothpaste-and-face-scrubs-are-poisoning-fish-firms-and-governments-are-starting-ban?fsrc=scn/tw/te/bl/ed/EvilOrbs
http://www.cbc.ca/news/canada/montreal/plastic-microbeads-polluting-st-lawrence-river-mcgill-researchers-find-1.2779096?cmp=rss&utm_source=twitterfeed&utm_medium=twitter
http://www.washingtonpost.com/news/speaking-of-science/wp/2014/09/29/plastic-microbeads-from-face-wash-are-polluting-river-sediment/


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

25
Komentujte

Chcete-li přidat komentář, přihlaste se viz Přihlášení.
22 Comment threads
3 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
10 Autoři komentářů
AlešMartin (už bez taky m)SiocnemoStan Autoři posledních komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
karpi
Člen
karpi

..a to se to tady ještě nerozjelo s nanomateriály…

jogín
Člen
jogín

Už mě otravuje komentovat dezinformace, bohužel v článcích o ekologii je jich skoro jako v politice. Uvedení na pravou míru: Ano, mikrokuličky jsou v bahně a odpadních vodách, jejich škodlivost ale nikdo neprokázal. Původní vědecký článek: http://redpath-staff.mcgill.ca/ricciardi/Castaneda_etal_2014.pdf
Materiál kuliček je netoxický polyethylen, mohly by škodit mechanicky organizmům, které se živí filtrací vody, údaje ovšem žádné. Zmíněné zákazy jsou na vše se hodící předběžná opatrnost.

Sio
Člen
Sio

Jako většina kosmetických mastiček tak i zubní pasta je zbytná. Daleko důležitější je vyčištění mechanickou cestou vhodným měkkým kardáčkem a taktéž, což je nejduležitější, mezizubních prostorů, na což jsou opět speciální kartáčky. Pokud už mermomocí chce někdo nějaké činidlo, doporučuji koupit v lékárně koncentrát heřmánku. Aplikoval bych to asi tak 2 – 3 x týdně, to by mělo stačit. Bohužel, větší část populace žije v přesvědčení, že čím větší pěnu si v ústech pastou vytvoří, tím jsou zuby čistější. Co je mokré, namydlené nebo napěněné, to je čisté, jako na vojně. Je neuvěřitelné, kolik mladých lidí, i vzdělaných, trpí „dračím… Číst vice »

abx
Člen
abx

Sio napsal
Většina z nich obsahuje hliník, což je neurotoxin, takže jejich náruživí uživatelé se mohou těšit na brzkou demenci, gratuluji.

svojho casu sa mlieko expedovalo vyhradne v hlinikovych konvach. neviem presne odkedy, ale hlinikove konvy sa pouzivali prinajmensom v roku 1945. v skolskych jedalnach boli pouzivane vyhradne hlinikove lyzice az do roku myslim 1980. badat nejaky zvyseny vyskyt demencie u tychto populacnych rocnikov?

Viky
Člen
Viky

kluci, kluci… Hliník – neurotoxin? Božíčku, umírám! nebo že bych to v rámci „hliníkové demence“ nějak popletl? Ona sama „hliníková demence“ sice existuje, ale přijít k ní je dost problém. Musíte do sebe dostat dostatečné množství aluminiových iontů ve vstřebatelné, navíc tělem akceptovatelné formě, v relativně krátké době. Kovový hliník je sice za jistých okolností poměrně reaktivní, nicméně lidské tělo zrovna neoplývá těmi „jistými okolnostmi“. Al2O3 ve svých různých podobách potkáváte den co den a obsahují ho jak farmaceutické výrobky, tak kosmetické výrobky, jako balastní látku. Je totiž nevstřebatelný. Ani kamence (jako ve vodě rozpustné soli hliníku) to nemají nijak… Číst vice »

Sio
Člen
Sio

Ad hliník:
Nejsem chemik ani potravinář, ale uvedu nějaké zdroje, třeba zase někdo uvede zdroje dokazující, že to není pravda, nebráním se tomu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlin%C3%ADk
http://avocados.cz/nebezpecne-chemikalie-v-deodorantech-antiperspirantech
http://www.mojemedunka.cz/clanek.aspx/zdravi/clanek/jak-nam-skodi-hlinik

jogín
Člen
jogín

Stane, v původním vědeckém článku není nic o onemocnění způsobeném rybám. Po několikahodinové rešerži pro jistotu: Polyetylen se samovolně nerozkládá, takže se jeho zplodinami nemůže nic otrávit. Je velmi zvolna biodegradabilní, na povrchu dochází k zvýšení obsahu COOH skupin a dvojných vazeb. Další biochemické informace nejsou. Můj závěr: COOH skupiny a dvojné vazby společně se strukturou PE ukazují na zapojení Lynenova cyklu k odbourání mastných kyselin, výsledkem je CO2 a energie, nic toxického. Zavěr je, že rozkladem kuliček k otravě dojít nemůže. Sorbce škodlivých látek: V bahně naleznete tisíce různých druhů detritu, naprostá většina může sorbovat škodliviny. Vámi citované mechanizmy… Číst vice »

Viky
Člen
Viky

Víte Sio, zkusím to podat ve stravitelnější formě. Hliník se sice u člověka vyskytuje v organismu, ale nikoli jako stavební látka. Aby mohl působit na nervový systém a způsobit stav zvaný „hliníková demence“ musíte ho dostat do organismu nepoměrně více, než se tam běžně vyskytuje. tento stav je velmi podobný Alzheimerově chorobě, jenže je reverzibilní, pokud netrvá příliš dlouho. U nemocných Azheimerovou chorobou se v postižených oblastech hliník ve zvýšené míře vyskytuje, leč poškození je dosud nevratné a v podstatě nezastavitelné. Jenže se vůbec neví to podstatné. Totiž jestli zvýšený výskyt hliníku pouze doprovází chorobu a stává se její součástí,… Číst vice »

Sasin
Host
Sasin

Viky
Sio chce vědět, gdyž že teda nemá hliníkovou demencí, tak jakou? Zlatou, stříbrnou, bramborovou? Něco mu poraďte. Muheeeeee

Martin (už bez taky m)
Člen
Martin (už bez taky m)

Sasin napsal

Viky
Sio chce vědět, gdyž že teda nemá hliníkovou demencí, tak jakou? Zlatou, stříbrnou, bramborovou?Něco mu poraďte. Muheeeeee

Neblbněte Sasine.
Je to nebiogenní prvek v čistém stavu.
Fytotoxický.
Zkuste si vzít hliníkovou nádobu a dejte si do ní čaj či vodu s silným přídavkem citronu. Budete se po několika hodinách divit…
Příroda věděla moc dobře, proč jej nenacházíme v čistém stavu, a proč na výrobu čistého hliníku z bauxitové rudy potřebujeme tolik energie…

Martin (už bez taky m)
Člen
Martin (už bez taky m)
Viky
Člen
Viky

Stane, proti takovémuto příjmu hliníku do organismu je člověk vybaven obranými mechanismy. Takže k poškození nervové soustavy nedochází. Protože není schopen se v organismu kumulovat, běžně nelze k čemusi jako „otrava“ dojít. Otravu dávám do uvozovek proto, že jed má svou definici a do ní se hliník vleze jen s hodně velkými výhradami. Jenže souvislost zde je, jen nikdo pořádně neví jaká. Je klidně možné, že zvýšená hladina hliníku v krevním séru zlikviduje během let u disponovaných jedinců přirozené obranné mechanismy a v důsledku toho se zvyšuje četnost onemocnění Alzheimerovou chorobou. Nebo také hliník pouze možnosti, dané úplně jinými mechanismy… Číst vice »

abx
Člen
abx

viki, vdaka za objasnenie…

Viky
Člen
Viky

Martine, nebiogenní, fytotoxický… Ono je to asi krapet složitější. mnohé rostliny jej výužívají ve stopovém množství v rozpustné formě k syntéze barviv. takže kapičku kamence hlinito-draselného k muškátům, nebo hortenziím a uvidíte jak se Vám bude líbit, co uvidíte. Pokud ovšem porušíte pravidlo kapičky, bude po hortenziích. Fytojed? v jakém množství?

Martin (už bez taky m)
Člen
Martin (už bez taky m)

Viky napsal Martine, nebiogenní, fytotoxický… Ono je to asi krapet složitější. mnohé rostliny jej výužívají ve stopovém množství v rozpustné formě k syntéze barviv. takže kapičku kamence hlinito-draselného k muškátům, nebo hortenziím a uvidíte jak se Vám bude líbit, co uvidíte. Pokud ovšem porušíte pravidlo kapičky, bude po hortenziích. Fytojed? v jakém množství? Viky: jde bezpochyby o komplexní působení více jevů a látek. V dnešním „koktejlu“ něco přesně určit… Již přes 20 let je na základě mj. studií z Německa známa toxicita a blokační schopnosti hliníku, pravděpodobně i za předpokladu působení dalších látek, např. kyselých dešťů na prostředí, mj. půdu.… Číst vice »

cnemo
Člen

O tématu nic nevím, takže nekomentuji. Jen jeden detail, čistírny odpadních vod žádné filtry (neplést s biofiltrem, to je zcela jiné zařízení, které není určeno ke skutečné filtraci) nemají. Princip čištění je ten, že bakterie převedou rozpuštěné znečištění do hmoty svých těl a část vydýchají a pak pěkně v dosazovací nádrži sedimentují.

Pouze si udělejte představu, jaké povědomí má autor o vodářině:)

Nicméně obecně mikro- a nanočástice mohou být závažným průšvihem. Zajímavé jsou opalovací krémy (nepoužívám už léta) či některé kompozity.

Sio
Člen
Sio

Viky napsal Víte Sio, zkusím to podat ve stravitelnější formě. Hliník se sice u člověka vyskytuje v organismu, ale nikoli jako stavební látka. Aby mohl působit na nervový systém a způsobit stav zvaný „hliníková demence“ musíte ho dostat do organismu nepoměrně více, než se tam běžně vyskytuje. tento stav je velmi podobný Alzheimerově chorobě, jenže je reverzibilní, pokud netrvá příliš dlouho. U nemocných Azheimerovou chorobou se v postižených oblastech hliník ve zvýšené míře vyskytuje, leč poškození je dosud nevratné a v podstatě nezastavitelné. Jenže se vůbec neví to podstatné. Totiž jestli zvýšený výskyt hliníku pouze doprovází chorobu a stává se… Číst vice »

Sio
Člen
Sio

Stan napsal

No právě, je to často asi tak jako tisková zpráva Unipetrolu uváděná jako hlavní zpráva ve veřejnoprávních médiích, že se při požáru chemičky nedostaly do ovzduší žádné škodlivé látky. Komu to chtějí namluvit?

Zase abych to poněkud uvedl na pravou míru, vím o prokázané alergii brusičů na hliník. A tito lidé měli odpovídající hodnoty, teď nevím jestli hliníku, sloučenin anebo odpovídajících alergenů v krvi. Ale to je samozřejmě o mnohem masivnější expozici.

Martin (už bez taky m)
Člen
Martin (už bez taky m)

k té fytotoxicitě nejen pro Vikyho:
http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ucinky-kyseleho-deste-na-lesni-a-vodni-ekosystemy.pdf
Hloubaví lidé kteří mají rádi les by si toto bohužel hodně smutné čtení měli přečíst všichni…
Není to samozřejmě jen o hliníku, natož zubních pastách. Je hlavně o vyčerpávání půd, ztrátě jejich pufrovací schopnosti a dlouhodobém okyselování našeho světa…
Sám mám bolestný příběh vlastní zahrady kde po léta tekla koupelnová chemie a praní…odumírání jabloní, švestek, nově dokonce i odolného jeřábu…
Jinak ještě je zajímavé i toto:
9.pdf
záleží nepochybně na formě v jaké je Al přítomen v půdním roztoku a sorpčním komplexu a spoustě dalšího…

Martin (už bez taky m)
Člen
Martin (už bez taky m)
Aleš
Člen
Aleš

Nejkrajšie sromy jsou na Horehroní, například v okolí Žiaru nad Hronom… Cítím se jako v 86. roce. Vše je v nejlepším pořádku. Nic na tom nemění, že jablka z Jaslovských Bohunic dodnes večer světélkují. §§§ Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Vysokou toxicitu mají nehořlavé materiály např používané v elektroinstalaci. Pro ryby je toxická i ženská antikoncepce. Nechci vidět ty následky současného nadužívání agrochemie. Viky: Ionty některých kovů mohou působit a působí problémy v lesních ekosytémech, studie z roků 2008, 2009 i mladší upozorňují především na oblast Jablunkovska a Beskyd. To že nevíme jistě,… Číst vice »