Diskuze k článku


  • karpi • 14. srpna 2015

    ..a to se to tady ještě nerozjelo s nanomateriály…

  • jogín • 14. srpna 2015

    Už mě otravuje komentovat dezinformace, bohužel v článcích o ekologii je jich skoro jako v politice. Uvedení na pravou míru: Ano, mikrokuličky jsou v bahně a odpadních vodách, jejich škodlivost ale nikdo neprokázal. Původní vědecký článek: http://redpath-staff.mcgill.ca/ricciardi/Castaneda_etal_2014.pdf
    Materiál kuliček je netoxický polyethylen, mohly by škodit mechanicky organizmům, které se živí filtrací vody, údaje ovšem žádné. Zmíněné zákazy jsou na vše se hodící předběžná opatrnost.

    • Stan • 14. srpna 2015

      Přečtěte si, prosím, ještě jednou pozorně článek, mechanismus, jakým mikrokuličky škodí některým druhům ryb (a mohly by i lidem, kteří ty ryby konzumují), je tam přesně popsán. Navíc je tam popsáno, že už je jasně prokázáno, že jsou součástí celkového znečištění řek a oceánů plasty.

  • Sio • 14. srpna 2015

    Jako většina kosmetických mastiček tak i zubní pasta je zbytná. Daleko důležitější je vyčištění mechanickou cestou vhodným měkkým kardáčkem a taktéž, což je nejduležitější, mezizubních prostorů, na což jsou opět speciální kartáčky. Pokud už mermomocí chce někdo nějaké činidlo, doporučuji koupit v lékárně koncentrát heřmánku. Aplikoval bych to asi tak 2 – 3 x týdně, to by mělo stačit. Bohužel, větší část populace žije v přesvědčení, že čím větší pěnu si v ústech pastou vytvoří, tím jsou zuby čistější. Co je mokré, namydlené nebo napěněné, to je čisté, jako na vojně. Je neuvěřitelné, kolik mladých lidí, i vzdělaných, trpí „dračím dechem“, protože si neumějí správně vyčistit zuby.
    Když jsme u kosmetiky, neodpustím se nezmínit o antiperspirantech. Většina z nich obsahuje hliník, což je neurotoxin, takže jejich náruživí uživatelé se mohou těšit na brzkou demenci, gratuluji. Docela dilema, smrdět v mládí nebo být ve stáří dementní dřív a víc? A možná se prostě stačí opláchnout vícekrát denně a pohledat nějaké jiné řešení?

  • abx • 14. srpna 2015

    Sio napsal
    Většina z nich obsahuje hliník, což je neurotoxin, takže jejich náruživí uživatelé se mohou těšit na brzkou demenci, gratuluji.

    svojho casu sa mlieko expedovalo vyhradne v hlinikovych konvach. neviem presne odkedy, ale hlinikove konvy sa pouzivali prinajmensom v roku 1945. v skolskych jedalnach boli pouzivane vyhradne hlinikove lyzice az do roku myslim 1980. badat nejaky zvyseny vyskyt demencie u tychto populacnych rocnikov?

  • Viky • 14. srpna 2015

    kluci, kluci… Hliník – neurotoxin? Božíčku, umírám! nebo že bych to v rámci „hliníkové demence“ nějak popletl? Ona sama „hliníková demence“ sice existuje, ale přijít k ní je dost problém. Musíte do sebe dostat dostatečné množství aluminiových iontů ve vstřebatelné, navíc tělem akceptovatelné formě, v relativně krátké době. Kovový hliník je sice za jistých okolností poměrně reaktivní, nicméně lidské tělo zrovna neoplývá těmi „jistými okolnostmi“. Al2O3 ve svých různých podobách potkáváte den co den a obsahují ho jak farmaceutické výrobky, tak kosmetické výrobky, jako balastní látku. Je totiž nevstřebatelný. Ani kamence (jako ve vodě rozpustné soli hliníku) to nemají nijak jednoduché. Jsou sice vstřebatelné, ale tělo je příliš neakceptuje. Taky asi i Vy byste omítli krmi nebo nápoj s obsahem kamence, nejen Vaše tělo. (měli byste potíže, ale ne s demencí!) Takže zbývají organické soli s obsahem aluminia. K těm můžete přijít díky některým farmaceutickým preparátům, a díky nim také byla „hliníková demence“ vůbec popsána. Ústup od hliníkového nádobí ve prospěch nerezi není způsoben obavou z této demence, ale pachutí jídla z hliníkového nádobí, která vzniká díky katalytickému působení povrchu hliníku u nedokonale mytého nádobí, nebo také u příliš dokonale mytého. Hliníkové příbory pro změnu umí vytvářet galvanický článek s materiálem plomb zubů. Není to nijak nebezpečné, zato pro citlivé osoby hodně nepříjemné. Je popsáno více podobných demencí, pro mne je sympatická „zlatá demence“. Objevena a popsána opět díky preparátům s obsahem iontů Au, ale nošení Au-úúúú šperků hysterii nevyvolává. Zatím. Asi ještě nejsou nositelé dost dementní. /pojem „potravinářský hliník“ nikdo nezrušil!/

  • Sio • 14. srpna 2015

    Ad hliník:
    Nejsem chemik ani potravinář, ale uvedu nějaké zdroje, třeba zase někdo uvede zdroje dokazující, že to není pravda, nebráním se tomu.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlin%C3%ADk
    http://avocados.cz/nebezpecne-chemikalie-v-deodorantech-antiperspirantech
    http://www.mojemedunka.cz/clanek.aspx/zdravi/clanek/jak-nam-skodi-hlinik

  • jogín • 14. srpna 2015

    Stane, v původním vědeckém článku není nic o onemocnění způsobeném rybám. Po několikahodinové rešerži pro jistotu: Polyetylen se samovolně nerozkládá, takže se jeho zplodinami nemůže nic otrávit. Je velmi zvolna biodegradabilní, na povrchu dochází k zvýšení obsahu COOH skupin a dvojných vazeb. Další biochemické informace nejsou. Můj závěr: COOH skupiny a dvojné vazby společně se strukturou PE ukazují na zapojení Lynenova cyklu k odbourání mastných kyselin, výsledkem je CO2 a energie, nic toxického. Zavěr je, že rozkladem kuliček k otravě dojít nemůže. Sorbce škodlivých látek: V bahně naleznete tisíce různých druhů detritu, naprostá většina může sorbovat škodliviny. Vámi citované mechanizmy jsou vycucané z palce a žádný důkaz ani podezření na škodlivost neexistují.
    Posouzení článku: Media chtějí senzace, takže z komára udělají velblouda. Jde přece o prachy. A politici potřebují alibi. Tudíž zákazy. Z hlediska ekologie je nutné zdůraznit význam sběru a organizované likvidace plastů, jejich pomalá biodegradace může trvat stovky i tisíce let.

  • Viky • 14. srpna 2015

    Víte Sio, zkusím to podat ve stravitelnější formě.
    Hliník se sice u člověka vyskytuje v organismu, ale nikoli jako stavební látka. Aby mohl působit na nervový systém a způsobit stav zvaný „hliníková demence“ musíte ho dostat do organismu nepoměrně více, než se tam běžně vyskytuje. tento stav je velmi podobný Alzheimerově chorobě, jenže je reverzibilní, pokud netrvá příliš dlouho. U nemocných Azheimerovou chorobou se v postižených oblastech hliník ve zvýšené míře vyskytuje, leč poškození je dosud nevratné a v podstatě nezastavitelné. Jenže se vůbec neví to podstatné. Totiž jestli zvýšený výskyt hliníku pouze doprovází chorobu a stává se její součástí, nebo jestli je její příčinou. kromě chorobných stavů (Alzheimer) se neumí hliník v těle hromadit, a tak jak přišel, se zase vylučuje. muselo by ho být opravdu hodně, protože organismus má k dispzici dost účinné mechanismy pro blokování a vylučování. Pokud je tedy příčinou, není vůbec jasné co dalšího je třeba k plnohodnotnému propuknutí choroby. Protože se vyskytlo podezření na souvislost, varuje i WHO. pouze podezření. pokud by byla pouze zvýšená hladina hliníku v organismu příčinou choroby, měli bychom kolem sebe hodně velkou epidemii. což naopak neznamená, že žádná souvislost není. Na místě je určitá opatrnost, ale pavlačová tvořivost podezření změnila na jistotu a určitou opatrnost na hysterii. Když to takhle půjde dál, nakonec se ještě dozvíme, že dědeček onemocněl, protože lakomí komunisti nacpali do zdi hliníkové dráty…

    • Stan • 15. srpna 2015

      Viky, a není to prostě tak, že se hliník musí dostat do určité formy, ve které je schopen do organismu proniknout? Mám ten dojem, že jsem někde četl, že s hliníkovým nádobím je vše OK, dokud v něm nebudete vařit něco kyselého. Pak vznikají látky, které mohou škodit. A že podobné látky jsou přidávány do vakcín. Ten hliník se nějak do mozku nemocných s Alzheimerem musel dostat. A že výskyt Alzheimera v posledních letech dramaticky vzrostl, to je fakt. Možná by se dal vysvětlit jen delší dobou dožití, možná je hliník podružná záležitost, ale možná je příčina jinde – do potravního řetězce se dostala látka, která s hliníkem reaguje a způsobuje jeho hromadění, nebo zestárly první generace očkované vakcínami s hliníkem, nebo je příčina úplně někde jinde. Ale určitě by se tím vědci měli více zabývat, i přes odpor výrobců vakcín a průmyslu, někteří se tím i intenzivně zabývají: http://www.novinky.cz/veda-skoly/350579-alzheimer-je-vlastne-otrava-hlinikem-ktery-je-vsude-tvrdi-britsky-expert.html

  • Sasin • 14. srpna 2015

    Viky
    Sio chce vědět, gdyž že teda nemá hliníkovou demencí, tak jakou? Zlatou, stříbrnou, bramborovou? Něco mu poraďte. Muheeeeee

  • Martin (už bez taky m) • 15. srpna 2015

    Sasin napsal

    Viky
    Sio chce vědět, gdyž že teda nemá hliníkovou demencí, tak jakou? Zlatou, stříbrnou, bramborovou?Něco mu poraďte. Muheeeeee

    Neblbněte Sasine.
    Je to nebiogenní prvek v čistém stavu.
    Fytotoxický.
    Zkuste si vzít hliníkovou nádobu a dejte si do ní čaj či vodu s silným přídavkem citronu. Budete se po několika hodinách divit…
    Příroda věděla moc dobře, proč jej nenacházíme v čistém stavu, a proč na výrobu čistého hliníku z bauxitové rudy potřebujeme tolik energie…

  • Stan • 15. srpna 2015

    Závěr Martinem odkazované studie:

    Vysoký obsah fluoridů provázený ionty hliníku nebo berylia ve vodě, v nápojích i potravinách představuje proto vážná rizika pro zdraví celé populace v budoucnosti. Epidemiologické studie mohou mít mnohé limitace a proměnné a nemusíme jim jednoznačně věřit. Početné publikované studie o působení komplexů fluoru, hliníku a berylia by však neměly být zanedbávány a přehlíženy. Přinášejí nám přinejmenším varování a upozornění na dosud skryté časované bomby pro naši civilizaci.

    A jsme zase u těch zubních past :

  • Viky • 15. srpna 2015

    Stane,
    proti takovémuto příjmu hliníku do organismu je člověk vybaven obranými mechanismy. Takže k poškození nervové soustavy nedochází. Protože není schopen se v organismu kumulovat, běžně nelze k čemusi jako „otrava“ dojít. Otravu dávám do uvozovek proto, že jed má svou definici a do ní se hliník vleze jen s hodně velkými výhradami. Jenže souvislost zde je, jen nikdo pořádně neví jaká. Je klidně možné, že zvýšená hladina hliníku v krevním séru zlikviduje během let u disponovaných jedinců přirozené obranné mechanismy a v důsledku toho se zvyšuje četnost onemocnění Alzheimerovou chorobou. Nebo také hliník pouze možnosti, dané úplně jinými mechanismy choroby, „využívá“.
    Takže určitá opatrnost je na místě. Dobře doložit dlouhodobé působení, když ve hře je obrovské množství negativních změn životního prostředí a životního stylu je velký kumšt. výzkum na tom samozřejmě pracuje. A marketing samozřejmě taky. „naše výrobky jsou zaručeně neškodné…“ Opravdu?

    • Stan • 15. srpna 2015

      No právě, je to často asi tak jako tisková zpráva Unipetrolu uváděná jako hlavní zpráva ve veřejnoprávních médiích, že se při požáru chemičky nedostaly do ovzduší žádné škodlivé látky. Komu to chtějí namluvit?

  • abx • 15. srpna 2015

    viki, vdaka za objasnenie…

  • Viky • 15. srpna 2015

    Martine, nebiogenní, fytotoxický… Ono je to asi krapet složitější. mnohé rostliny jej výužívají ve stopovém množství v rozpustné formě k syntéze barviv. takže kapičku kamence hlinito-draselného k muškátům, nebo hortenziím a uvidíte jak se Vám bude líbit, co uvidíte. Pokud ovšem porušíte pravidlo kapičky, bude po hortenziích. Fytojed? v jakém množství?

  • Martin (už bez taky m) • 15. srpna 2015

    Viky napsal

    Martine, nebiogenní, fytotoxický… Ono je to asi krapet složitější. mnohé rostliny jej výužívají ve stopovém množství v rozpustné formě k syntéze barviv. takže kapičku kamence hlinito-draselného k muškátům, nebo hortenziím a uvidíte jak se Vám bude líbit, co uvidíte. Pokud ovšem porušíte pravidlo kapičky, bude po hortenziích. Fytojed? v jakém množství?

    Viky: jde bezpochyby o komplexní působení více jevů a látek. V dnešním „koktejlu“ něco přesně určit…
    Již přes 20 let je na základě mj. studií z Německa známa toxicita a blokační schopnosti hliníku, pravděpodobně i za předpokladu působení dalších látek, např. kyselých dešťů na prostředí, mj. půdu. Hliník tam blokuje jemné kořínky – tzv. kořenové vlášení – resp. pokud si trochu vzpomínám tak jejich růst. Na rozdíl od železa se na buňky kořenů váže TRVALE. Alespoň trvale z hlediska délky jejich života. Vede to mj. k odumírání smrků na horách. Kromě toho kyselé deště vyluhují řadu dalších kovů, takže opravdu určit „jednoznačného původce“ je obtížné, je to většinou vždy komplex vlivů. Opakuji za nebezpečný bych měl mnohem spíše volný hliník, resp. uvolňovaný hliník. K medicinským záležitostem se vyjadřovat moc nechci, i zde to bude komplex vlivů a prostředí.
    Ty studie jsem měl v tištěné podobě, na netu snad něco bude. Lesníci běžně hovoří o „žloutnutí smrků“ jako o komplexním působení vyvolávajícím chřadnutí a hynutí celých porostů.
    Rozhodující je samozřejmě i pufrovací schopnost půdy – ta ale u monokulturních přeměněných lesů není díky velkému množství nerozloženého kyselého nadložního humusu z jehličí velká. Tedy nedokáže už vyrovnávat, i její oživení a produkty metabolismu půdních organismů jsou v kyselých půdách a prostředích jiné… Vždy jde o vazbu několika vlivů, vzáj. antagonismů, aj. Jistě znáte korelaci N-K a N-P například…
    Zda u člověka jde také o záměnu Fe za Al, a třeba horší okysličení mozkových buněk či nervových buněk a tedy nepřímé působení – to opravdu nevím. Ale jak jsem napsal, byl bych opatrný vůči možnému uvolňování hliníku v reaktivní formě, vč. fluoridů, tam je jak asi víte i jiný problém…
    Omlouvám se, pauza, jdu psát výsledky rysích hlídek…

  • cnemo • 15. srpna 2015

    O tématu nic nevím, takže nekomentuji. Jen jeden detail, čistírny odpadních vod žádné filtry (neplést s biofiltrem, to je zcela jiné zařízení, které není určeno ke skutečné filtraci) nemají. Princip čištění je ten, že bakterie převedou rozpuštěné znečištění do hmoty svých těl a část vydýchají a pak pěkně v dosazovací nádrži sedimentují.

    Pouze si udělejte představu, jaké povědomí má autor o vodářině:)

    Nicméně obecně mikro- a nanočástice mohou být závažným průšvihem. Zajímavé jsou opalovací krémy (nepoužívám už léta) či některé kompozity.

  • Sio • 15. srpna 2015

    Viky napsal

    Víte Sio, zkusím to podat ve stravitelnější formě.
    Hliník se sice u člověka vyskytuje v organismu, ale nikoli jako stavební látka. Aby mohl působit na nervový systém a způsobit stav zvaný „hliníková demence“ musíte ho dostat do organismu nepoměrně více, než se tam běžně vyskytuje. tento stav je velmi podobný Alzheimerově chorobě, jenže je reverzibilní, pokud netrvá příliš dlouho. U nemocných Azheimerovou chorobou se v postižených oblastech hliník ve zvýšené míře vyskytuje, leč poškození je dosud nevratné a v podstatě nezastavitelné. Jenže se vůbec neví to podstatné. Totiž jestli zvýšený výskyt hliníku pouze doprovází chorobu a stává se její součástí, nebo jestli je její příčinou. kromě chorobných stavů (Alzheimer) se neumí hliník v těle hromadit, a tak jak přišel, se zase vylučuje. muselo by ho být opravdu hodně, protože organismus má k dispzici dost účinné mechanismy pro blokování a vylučování. Pokud je tedy příčinou, není vůbec jasné co dalšího je třeba k plnohodnotnému propuknutí choroby. Protože se vyskytlo podezření na souvislost, varuje i WHO. pouze podezření. pokud by byla pouze zvýšená hladina hliníku v organismu příčinou choroby, měli bychom kolem sebe hodně velkou epidemii. což naopak neznamená, že žádná souvislost není. Na místě je určitá opatrnost, ale pavlačová tvořivost podezření změnila na jistotu a určitou opatrnost na hysterii. Když to takhle půjde dál, nakonec se ještě dozvíme, že dědeček onemocněl, protože lakomí komunisti nacpali do zdi hliníkové dráty…

    Viki, dík za příspěvek k věci. Ano, skutečně to není prokázaná jistota a jako takové je to potřeba brát, souhlasím.

  • Sio • 15. srpna 2015

    Stan napsal

    No právě, je to často asi tak jako tisková zpráva Unipetrolu uváděná jako hlavní zpráva ve veřejnoprávních médiích, že se při požáru chemičky nedostaly do ovzduší žádné škodlivé látky. Komu to chtějí namluvit?

    Zase abych to poněkud uvedl na pravou míru, vím o prokázané alergii brusičů na hliník. A tito lidé měli odpovídající hodnoty, teď nevím jestli hliníku, sloučenin anebo odpovídajících alergenů v krvi. Ale to je samozřejmě o mnohem masivnější expozici.

  • Martin (už bez taky m) • 15. srpna 2015

    k té fytotoxicitě nejen pro Vikyho:
    http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ucinky-kyseleho-deste-na-lesni-a-vodni-ekosystemy.pdf
    Hloubaví lidé kteří mají rádi les by si toto bohužel hodně smutné čtení měli přečíst všichni…
    Není to samozřejmě jen o hliníku, natož zubních pastách. Je hlavně o vyčerpávání půd, ztrátě jejich pufrovací schopnosti a dlouhodobém okyselování našeho světa…
    Sám mám bolestný příběh vlastní zahrady kde po léta tekla koupelnová chemie a praní…odumírání jabloní, švestek, nově dokonce i odolného jeřábu…
    Jinak ještě je zajímavé i toto:
    9.pdf
    záleží nepochybně na formě v jaké je Al přítomen v půdním roztoku a sorpčním komplexu a spoustě dalšího…

  • Martin (už bez taky m) • 15. srpna 2015

    oprava druhého odkazu:
    http://www.vulhm.cz/sites/File/ZLV/fulltext/9.pdf

  • Aleš • 15. srpna 2015

    Nejkrajšie sromy jsou na Horehroní, například v okolí Žiaru nad Hronom…
    Cítím se jako v 86. roce. Vše je v nejlepším pořádku. Nic na tom nemění, že jablka z Jaslovských Bohunic dodnes večer světélkují. §§§
    Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
    Vysokou toxicitu mají nehořlavé materiály např používané v elektroinstalaci. Pro ryby je toxická i ženská antikoncepce. Nechci vidět ty následky současného nadužívání agrochemie.
    Viky: Ionty některých kovů mohou působit a působí problémy v lesních ekosytémech, studie z roků 2008, 2009 i mladší upozorňují především na oblast Jablunkovska a Beskyd. To že nevíme jistě, jestli hliník něco způsobuje v lidském těle, ještě neznamená, že nezpůsobuje nic.