P. C. Roberts: Pár myšlenek k Trumpovu vyhlášení války Íránu a Severní Koreji

Trumpova řeč v OSN vyloučila naději, že by se jeho prezidentství mohlo ubírat cestou lemovanou jeho splněnými sliby z volební kampaně, jako např. že Washington nebude už dále „policajtem světa“, že odejde ze Středního východu, nebo že napraví poškozené vztahy s Ruskem.

S tím je tedy konec. CIA a vojensko-bezpečnostní komplex drží vládu stejně pevně v rukou jako dřív, a Trump přijal jak statut zajatce, tak i jemu přidělenou roli prosazovat hegemonii Washingtonu nad každou jinou zemí. Washington über alles tak zůstává jedinou politikou, kterou Washington zná a provádí.

Trump v OSN fakticky pohrozil, že vymaže Severní Koreu z tváře země. A k této hrozbě přidal i hrozbu Venezuele a zdémonizoval Írán. Všechny tyto tři země označil za „darebácké státy“, když darebákem je ve skutečnosti Washington sám. Jen v tomto probíhajícím století zničil totiž, ať už zcela, nebo částečně, osm zemí, a tři až pět zemí má zrovna na mušce.

Otázka, která se za této situace sama nabízí, je tato: Jak je možné, že auditorium v zasedacím sále OSN Trumpa z pódia nevypískalo, když slyšelo, jaké nehorázné lži to vyslovuje?

Vysvětlení je jednoduché: PENÍZE. Američtí daňoví poplatníci hradí totiž zhruba jednu čtvrtinu ročního rozpočtu OSN, čímž na zbylých 130 zemí zůstává už jen docela snesitelná zátěž. A tak washingtonské vedení planety země směrem k Armageddonu probíhá bez problémů, neboť světoví vůdci dávají penězům přednost před pravdou, spravedlností – a dokonce i před přežitím. A diplomaté OSN vidí ve spolupráci s Washingtonem možnost, jak si přjít na pěkné peníze tím, že se spolu s celým Západem zúčastní vykořisťování svých vlastních zemí.

Washington, plně angažován svým úsilím zničit Sýrii, nechal na své saúdskoarabské loutce, aby zlikvidovala Jemen. Saúdská autokracie, spolu s USA hlavní to sponzor světového terorizmu, odvedla, s pomocí z USA dodaných zbraní, skutečně dobrou práci. Tahle totálně zbytečná válka pomohla totiž zvýšit zisk amerického vojensko-bezpečnostního komplexu, tedy partičky ďáblů, jaká se na zemi ještě nikdy nevyskytovala. UNICEF hlásí, že jeden milion jemenských dětí bude obětí „amerického soucítění“, kterýžto výraz se Trump nestyděl vyslovit, když v referování o jemenském konfliktu pochválil roli CIA.

Člověk dumá, zda Rusové a Číňané jsou až tak moc zahlceni touhou být tak bohatí, jak bohaté je naše jedno procento, že jim uniká vědomost o tom, že jsou na seznamu zemí, jež mají být za to, že nepřijímají hegemonii Washingtonu, eliminovány.

Skutečně. Kde byla ruská vláda, když Washington svrhával vládu Ukrajiny? Účastnila se sportovní události. A já obviňuji Američany z lhostejnosti! Kde byla ruská vláda a jak to, že nevěděla, co se děje?

Abych byl zcela otevřený, věci se mají takto: Jestliže Rusko a Čína nevytáhnou na USA, vytáhnou USA na Rusko a Čínu. Takže jedinou otázkou zůstává: Kdo udeří jako první? To je situace, ze které se mohou Rusko a Čína vyvléct jedině tak, že se vzdají a hegemonii USA prostě přijmou. Toto je pevná a neúhybná dráha, na kterou neokonzervativci, CIA a vojensko-bezpečnostní komplex posadily Spojené státy. A současnými koncovými body této dráhy jsou severní Korea s americkými raketami na hranici čínské, a Írán s americkými raketami na hranici ruské.

Pokud se ohlížím kolem sebe, málokdo si je vědom toho, že Armageddon je už za rohem. A západní presstitutky neprotestují. Neexistuje žádné mírové hnutí, žádné mírové pochody se nepořádají. A jeden z propagačních amerických webů nazvaný Američané pro omezenou vládu označil destabilizující Trumpův projev v OSN za projev téměř mírový.

Za svého dlouhého života jsem se s takto falešným výkladem politického projevu ještě nesetkal. USA se zkrátka staly propagandistickým státem v každém ohledu. PRAVDA NIKDY NEVYJDE NA POVRCH.

Nikdy žádná jiná vláda nepohrozila jiné zemi totální záhubou, jak to ve svém projevu v OSN na adresu Severní Koreje učinil Trump. Stalo se tak poprvé. Trump překonal Hitlera. Spojené státy se staly 4. říší. A o tom, že svět přežije zahraniční politiku USA, lze úspěšně pochybovat.

Zdroj: Paul Craig Roberts

Vybral a přeložil Lubomír Man