Diskuze k článku


  • hudryper • 1. října 2016

    Naprosto stručná a přesná zpráva o stavu Země.

  • Sio • 1. října 2016

    Já věřím, že řízeno je to i teď. Jen ty řeči jsou svalnatější. Ušáci si dávají velký pozor, aby ty války byly proxy, dokonce si vytvořily ISIL, když nenašli nikoho vhodnějšího. Rusové dělají to samé, přece Asadovi jen „pomáhají“.

  • peter. • 1. října 2016

    Baťko svojou rečou v OSN u mňa zabodoval.A výrazne!
    https://cont.ws/post/387667

  • Sio • 1. října 2016

    peter. napsal

    Baťko svojou rečou v OSN u mňa zabodoval.A výrazne!
    https://cont.ws/post/387667

    Hezká slova. Nezbývá než souhlasit, snad jsou i upřímná.

  • hudryper • 1. října 2016

    Nevěřil jsem divadélku o rozporech mezi Putinem Lukašenkem. Díky jemu přistoupil natěšený západ na zprostředkovatelskou roli Lukašenka v ukrajinské kauze ,což Rusové opravdu potřebovali.
    No a dnes ,když potřeba vzbuzovat naděje za západě zmizela,přišel do NY Lukašenko s projevem,
    jenž nenechává nikoho na pochybách,na čí straně je.

  • peter. • 1. října 2016

    Z Ľvova odchádzajú plné vlaky Haličanov do prekliatej Moskvy.Nemajú žiadnu hanbu v sebe.
    https://cont.ws/post/387515

  • peter. • 1. října 2016

    Včera bolo výročie podpísania Mníchovskej dohody.Neskôr sa to nazvalo „Mníchovskou zradou“.Ale skutočnú zradu na národoch ČSR spáchali tí,ktorý bez boja vydali republiku Hitlerovi.Na obrannej línii stáli vojaci pravidelnej čsl.armády aj mobilizovaní záložáci.Všetci s odhodlaním brániť republiku.Skutočným zredcom bol Beneš a vláda ČSR,ktorí vydali obrovský kus republiky Nemecku,Maďarsku a Poľsku.Bez boja.Vtedy Gottwald povedal,že“Ešte aj tí bosí Habešania sa bránili talianskemu vpádu“.Existujú hodnotenia tej doby,ktoré tvrdia,že naša armáda sa mohla ubrániť.Hitler sa stal skutočne mocný až vtedy,keď bez boja získal české zbrojovky.
    Médiá prešli toto výročie bez povšimnutia.

  • Sio • 1. října 2016

    peter. napsal

    Včera bolo výročie podpísania Mníchovskej dohody.Neskôr sa to nazvalo „Mníchovskou zradou“.Ale skutočnú zradu na národoch ČSR spáchali tí,ktorý bez boja vydali republiku Hitlerovi.Na obrannej línii stáli vojaci pravidelnej čsl.armády aj mobilizovaní záložáci.Všetci s odhodlaním brániť republiku.Skutočným zredcom bol Beneš a vláda ČSR,ktorí vydali obrovský kus republiky Nemecku,Maďarsku a Poľsku.Bez boja.Vtedy Gottwald povedal,že“Ešte aj tí bosí Habešania sa bránili talianskemu vpádu“.Existujú hodnotenia tej doby,ktoré tvrdia,že naša armáda sa mohla ubrániť.Hitler sa stal skutočne mocný až vtedy,keď bez boja získal české zbrojovky.
    Médiá prešli toto výročie bez povšimnutia.

    Demogracie se neumí ubránit. Viz Francie atd. Ani Británii by se to nepovedlo, pokud by Němci neválčili se SSSR

  • idiotronic • 2. října 2016

    Sio napsal
    Viz Francie atd. Ani Británii by se to nepovedlo

    Ano . Čsl. tanky efektivně pomohly zanedlouho Francii obsadit.
    President Beneš válku na obzoru viděl, ale Británie (Francie) z ní měla hrůzu a v případě ozbrojeného střetu ČSR s Německem hrozilo, že ČSR bude označena za iniciátora, narušitele mírové dohody. Když se jím stal Hitler, postoj mocností se pozměnil. Je jasné, že nějakou dobu mohla ČSR rozprodávat výzbroj spojencům.
    Tajně – ovšem na rozdíl od Hitlera, který si mohl dovolit anglickým vyjednavačům
    například ukazovat jedna a tatáž letadla na více letištích opakovaně a ,,budit dojem“, Beneš měl v armádě a v civilu tisíce vlastizrádců.Jak by rozprodej utajil?
    Když chtěl Leon Blum peníze na alespoň symbolickou akci (na válečnou nebyla Francie připravena) , londýnská City mu típla
    peníze.(píše Ransdorf).
    Jan Tesař v knize Mnichovský komplex (protože na knihu byl věčně záznam, raději jsem si ji koupil) upozorňuje, že omylem předpokládáme u koloniálních velmocí, jako Anglie a Francie něco, co se nazývá VINA. Tyto státy (národy) uvedeným pocitem nedisponují. Paradoxně jedině Německo je něčeho takového schopno (není to koloniální velmoc).
    Děkuji Peterovi, že upozornil na mlčení médií, zapomínat vlastní historii je krok do záhuby.
    Ale v archivu
    http://www.rozhlas.cz
    nebo na
    http://www.ulozto.cz
    najdete desetidílnou četbu na pokračování (asi 5 hodin textu) z knihy Oldřicha Knitla Mnichovský debakl s komentáři profesora Roberta Kvačka.
    Koukám, že je to dlouhé a nikdo to nebude číst…

  • peter. • 2. října 2016

    Sio napsal
    Demogracie se neumí ubránit

    Sio:
    Ide mi skôr o to,či sme po tej potupe v r.1938,ako národy ešte vôbec schopní brániť sa so zbraňou v ruke proti akémukoľvek agresorovi aj keď by mal mnohonásobnú prevahu..Ako už spomínaní Habešania,Afgánci ktorí niekoľkokrát vyprášili Angličanov,Rusov aj Američanov,Fíni v novembri 1939,ktorí sa postavili omnoho silnejšiemu ZSSR…príkladov je veľa.Hovorí sa,že ak sa nepostavíš násilníkovi čo i len raz,budeš obeťou násilia už navždy.

  • peter. • 2. října 2016

    idiotronic napsal
    případě ozbrojeného střetu ČSR s Německem hrozilo, že ČSR bude označena

    http://dfens-cz.com/k-vyroci-mnichova/

  • Starý doktor • 2. října 2016

    Sio napsal
    Demogracie se neumí ubránit. Viz Francie atd. Ani Británii by se to nepovedlo, pokud by Němci neválčili se SSSR

    Já bych spíše řekl nechtěla se bránit neb záměr ekonomicko-politických elit byl získat po pádu Trockého tak vzdálené přírodní a lidské zdroje SSSR s tím, že dojde k oslabení moci Německa dotovaného finančně a i technologicky a vedeného směrem na východ. Západ pak vystoupí jako zachránce i arbitr a určí se za to své „výpalné“. Prvý krokem bylo obsazení demilitarizovaného Porýní. Jak píše Irving v knize Luftwafe (deník jednoho z otců luftwafe maršála Milcha) francoužští komisaři dohlížející na to aby riechswer se neobnovil byli tak pedantičtí že vlastně donutili Němce při obnově vojenské moci spolupracovat se SSSR. Tedy Francie zcela jistě věděla že Nemecko v době obsazení Porýni je slabé. Pochodující prapory wermachtu měly dokonce rozkaz se stáhnout v případě že se objeví franncozské vojsko. Milch uvádí, že jim spolkli to, že letadla přelétala z letriště na letiště a pomocí nového nátěru byla budován pocit velké síly luftwafe. Francie ustoupila svému odvěkému rivalovi díky tlaku londýnské City a amerických ekonomických elit, které měly nainvestováno. Mimochodem v r. 1935, kdy bylo jasné co je to za režim (po požáru Reichstagu, norimberskýc zákonech i vyvraždění SA), uzavřela Velká Britane ochodní smlouvu s Německem a nalila do jeho ekonomiky 3 miliardy liber. Pokud by západ zasáhl byla by to asi konec Hitlera. On totiž toto vítěztví potřeboval jak z hlediska domácí politky, prvá skutečná odveta za Versailes upevnila výrazně jeho pozice, tak zahraniční. Pochopil že cesta na východ je otevřena ….
    Mimochodem s ohledem na nejen tyto skutečnosti bych byl k Benešovi schovívavější. Myslím, že chápal co je asi narýsováno a snažil se nás z toho vyvést s co nejmenšími ztrátami. Při hodnocené jeho kroků je dobré mít na paměti časový rámec i tehdy dostupné informace

  • Starý doktor • 2. října 2016

    Doporučuji shlédnout tento zajímavý dokument nejen o programu PERIMETR, MRTVÁ RUKA (program odvetného jaderného úderu Ruska bez zásahu člověka).
    Терпение Путина подходит к концу (2.10.2016) США нужно задуматься
    https://www.youtube.com/watch?v=HLOpEOUE0YI

  • Starý doktor • 2. října 2016

    В России готовится госпереворот 2.10.2016
    https://www.youtube.com/watch?v=8gZ76e5jY-c

  • Starý doktor • 2. října 2016

    Мария Захарова. Право знать! (1.10.2016)
    https://www.youtube.com/watch?v=4X1EUvIfHws

  • Sio • 2. října 2016

    peter. napsal
    Sio:
    Ide mi skôr o to,či sme po tej potupev r.1938,ako národy ešte vôbec schopní brániť sa so zbraňou v ruke proti akémukoľvek agresorovi aj keď by mal mnohonásobnú prevahu..Ako už spomínaní Habešania,Afgánci ktorí niekoľkokrát vyprášili Angličanov,Rusov aj Američanov,Fíni v novembri 1939,ktorí sa postavili omnoho silnejšiemu ZSSR…príkladov je veľa.Hovorí sa,že ak sa nepostavíš násilníkovi čo i len raz,budeš obeťou násilia už navždy.

    Jo, v tom máte pravdu. Ale na druhé straně, dnes se neumí postavit imigraci ani Francie, Německo, Itálie nebo Británie. Proč asi? My jsme se uměli postavit alespoň americkému radaru, hrdinní Poláci už mají amy základnu, pokud se nemýlím.

  • Sio • 2. října 2016

    Starý doktor napsal
    Já bych spíše řekl nechtěla se bránit neb záměr ekonomicko-politických elit byl získat po pádu Trockého tak vzdálené přírodní a lidské zdroje SSSR s tím, že dojde k oslabení moci Německa dotovaného finančně a i technologicky a vedeného směrem na východ. Západ pak vystoupí jako zachránce i arbitr a určí se za to své „výpalné“. Prvý krokem bylo obsazení demilitarizovaného Porýní. Jak píše Irving v knize Luftwafe (deník jednoho z otců luftwafe maršála Milcha) francoužští komisaři dohlížející na to aby riechswer se neobnovil byli tak pedantičtí že vlastně donutili Němce při obnově vojenské moci spolupracovat se SSSR. Tedy Francie zcela jistě věděla že Nemecko v době obsazení Porýni je slabé. Pochodující prapory wermachtu měly dokonce rozkaz se stáhnout v případě že se objeví franncozské vojsko. Milch uvádí, že jim spolkli to, že letadla přelétala z letriště na letiště a pomocí nového nátěru byla budován pocit velké síly luftwafe. Francie ustoupila svému odvěkému rivalovi díky tlaku londýnské City a amerických ekonomických elit, které měly nainvestováno. Mimochodem v r. 1935, kdy bylo jasné co je to za režim (po požáru Reichstagu, norimberskýc zákonech i vyvraždění SA), uzavřela Velká Britane ochodní smlouvu s Německem a nalila do jeho ekonomiky 3 miliardy liber. Pokud by západ zasáhl byla by to asi konec Hitlera. On totižtoto vítěztví potřeboval jak z hlediska domácí politky, prvá skutečná odveta za Versailes upevnila výrazně jeho pozice,tak zahraniční. Pochopil že cesta na východ je otevřena ….
    Mimochodem s ohledem na nejen tyto skutečnosti bych byl k Benešovi schovívavější. Myslím, že chápal co je asi narýsováno a snažil se nás z toho vyvést s co nejmenšími ztrátami. Při hodnocené jeho kroků je dobré mít na paměti časový rámec i tehdy dostupné informace

    Ano, bránit se nechtěla. Protože je to demogracie. Parlamentní žvanírna byla k dispozici, ale reálná rozhodnutí byla na demogratu Benešovi.

  • peter. • 2. října 2016

    Starý doktor napsal
    bych byl k Benešovi schovívavější. Myslím, že chápal co je asi narýsováno a snažil se nás z toho vyvést s co nejmenšími ztrátami. Při hodnocené jeho kroků je dobré mít na paměti časový

    Starý doktor:
    Odkazujem na postoj Švajčiarska k možnému napadnutia hitlerovským Nemeckom.Je popísaný v mojom odkaze vyššie.To aj Poliaci si mohli vybrať medzi národnou cťou a ušetrením životov poľských vojakov.Alebo Stalin pod Moskvou.
    Beneš a jeho vláda porušili ústavu ČSR,čím sa dopustili sa velezrady.

  • hudryper • 2. října 2016

    Starý doktor napsal :
    s ohledem na nejen tyto skutečnosti bych byl k Benešovi schovívavější. Myslím, že chápal co je asi narýsováno a snažil se nás z toho vyvést s co nejmenšími ztrátami. Při hodnocené jeho kroků je dobré mít na paměti časový rámec i tehdy dostupné informace
    K objektívnímu posouzení rozhodnutí Beneše by bylo zapotřebí prostudovat proces vybrání a pěstování Hitlera spojenci Anglie a USA,kdy Francie sehrála zvláště hloupou a zbabělou roli.
    Beneš byl spojen s Francií nejen z titulu své funkce ministra zahraničí,později prezidenta,ale i
    neformálně už z doby svých studií ve Francii. Beneš musel znát cíle Anglie (nešlo o první přípravu války těmito dobráky na evropské půdě) a od čs.rozvědky věděl,že dochází k masové válečné podpoře Německa ze strany USA.Informace slavného agenta A54 měly v tu dobu a pro Benešovo
    „řešení“ důležitý význam. Prostě věděl,co vše se dá od britských „spojenců“ očekávat,což se pak
    později projevilo i tím,že když viděl,že si Britové pohrávají ve svých poválečných plánech podobně
    jako s Polskem,odletěl v 43.do Moskvy k jednání se Stalinem. Stalin oceňoval na Benešovi zprávu,
    kterou mu nechal poslat v 38. roce (kampaň okolo Tuchačevského) a podle toho také vypadalo Benešovo přijetí v Moskvě.

  • Bety • 2. října 2016

    Těžko říct, co by se stalo, ale mobilizace situaci v pohraničí uklidnila. Je možné, že by Hitler své plány sice nezměnil, ale válka mohla být oddálena, protože výzbroj ČS vojsk opravdu nebyla zanedbatelná. Zapomínáme, že pokud se např. Habešané bránili, měli nějaké vedení – naše vedení sklaplo podpadky. Jak říká slogan z té doby – Beneš má plán, má eroplán.

  • Martin (už bez taky m) • 2. října 2016

    http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/sloupky/obcovani/

  • Martin (už bez taky m) • 2. října 2016

    peter. napsal

    http://www.military.cz/army_cr/obrana/obrana.htm

    Pán peter, autora článku Vámi odkázaného neznám.
    O věc jsem se od dětství několikrát poměrně zajímal.
    Knihy typu „Hněvivé nebe španělské“ od Guseva, či Fajtlovy a Buffkovy, Vilda, později i Peřinovy, Hubáčka a jiných autorů jsem četl dost pozorně. Bylo jich několik desítek.
    Později jsem četl také několik knih vydaných v současném režimu hodně okrajově, kde byla popisována složitá jednání SSSR před věrolomným napadením…
    Na základě všeho mám obavy, že autor neuvažuje dost realisticky.
    Ano, osobně bych bojoval, resp. se snažil odejít bojovat pokud by to naše země neudělala. Je to samozřejmě kdyby…
    Říkalo se, že „Beneš obětoval stát aby zachránil národ“…, vč. toho proč odmítl pomoc SSSR- která by se k nám dostávala obtížně.
    Avia B-35 nám tehdy ve výzbroji hodně chyběla (bohužel i s výrobou a výcvikem posádek nejméně rok).
    Autor Vámi uvedeného textu dle mne podceňuje význam letectva, nerealisticky zcela absentují blízkost průmyslového Ostravska frontě (a nepřátelsky se chovajícímu Beckovskému Polsku té doby)…
    Konflikt jsem vnímal i ve strategiích: zatímco Němci (z mnoha důvodů-mj. onen „lebensraum“, touha po koloniích) upřednostňovali aktivní vedení rychlých bojových operací, ČS Armáda se naproti tomu opírala o statické (nedokončené, často chyběly právě kanóny) opevnění… Není vůbec zmíněno riziko sabotáží víc jak 3 mil. Sudetských Němců…
    Nesporně vzdání se pohraničí demoralizovalo armádu i národ, ano.
    Obávám se, že další naivitou jsou tvrzení autora o Slovácích.
    Ačkoliv si jich velmi vážím, role vzniku samostatného Slovenského státu určitě tehdy část armádních elit silně ovlivnila, dtto info Beneše o tom, že V.Británie chtěla ještě v r. 40 „táhnout na Rusa skrz Balkán“…
    Myslím, že Beneš se obával i možné války „Západu“ proti SSSR- vedené na území ČSR…

  • Martin (už bez taky m) • 2. října 2016

    S „bleskovou válkou“ a útoky tankových klínů tehdy ještě zkušenosti nebyly, zato se zákopy Verdunu ano, stejně tak s yperitem a plynem…
    Myslím, že prezident Beneš viděl tehdy dále, a ukázal se jako dobrý prognostik.
    Národ zkušenost soužití s Němci měl, „Třetí říše nejen že nebude navěky, ale skončí mnohem dříve než se její tvůrci domnívají“- parafráze Benešových myšlenek zaznamenaných v řadě knih…
    Samozřejmě že Protektorát a okupace nebyla žádná selanka.
    Ale… třeba: tři- čtyři roky zákopové války od Prahy po Ostravu či Žilinu s nejsitým výsledkem – ba možným patem- nevím co by bylo horší, a zda by tam naše Luftwafe zdevastovaná armáda s výsadky v „týlu“ -„který mluvil německy“ -a možnostmi narušování dopravních koridorů během více let dokázala.
    Ano, hornatější Slovensko by asi bylo v jiné situaci, ovšem otázkou jsou větší Slovenská města, role Polska a Maďarska, dostatek potravin (??), snadno narušitelná železnice, atp.
    Když tořeknu surově: lačnost, potenciál a naprostá surovost Němců vykrvácela v boji s těmi, kdož nás (až na SSSR samozřejmě) v Mnichově ZRADILI.
    Text Vámi odkazovaný hodnotím uspokojivě pouze v otázce hodnocení části politických elit tehdejší doby. Ovšem na rozdíl od mnohých si nechci ČSR – První republiku idealizovat jako bezchybnou.
    Naši (myšleno i Slováci) letci a obslužný personál (bez něj se létat a bojovat nedá, moc se na ně bohužel – a neprávem- zapomíná), ale i vojáci v Sev. Africe, SSSR – a v neposlední řadě v SNP i ve Francii bojovali statečně.
    Těmito argumenty jsem vždy odrážel námitky řeckých kluků (v době ŽŠ) kteří nám vytýkali zbabělost.
    Ne, prezident myslím zvolil menší zlo, a NÁROD rozhodně bojoval, odpor kladl. Resp. ta část z něj, která za to stojí.
    Jistě je řada pokryteckých prospěchářů – ostatně proto jsme nyní tam, kde jsme.

  • Sio • 2. října 2016

    Martin (už bez taky m) napsal

    http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/sloupky/obcovani/

    Jediná velmoc, která neuplatňuje doktrínu „tavících kotlů“, je Rusko.

  • Starý doktor • 2. října 2016

    peter. napsal
    Starý doktor:
    Odkazujem na postoj Švajčiarska k možnému napadnutia hitlerovským Nemeckom.Je popísaný v mojom odkaze vyššie.To aj Poliaci si mohli vybrať medzi národnou cťou a ušetrením životov poľských vojakov.Alebo Stalin pod Moskvou.
    Beneš a jeho vláda porušili ústavu ČSR,čím sa dopustili sa velezrady.

    Ať byl postoj Švýcarska jakýkoliv jeho napadení nebylo v plánech Hitlera. On je potřeboval klidné neboť v jeho bankovním sektoru probíhala spolupráce finančních elit západu a nacistického Německa jak před válkou tak během ní a to výhradně přes banku pro rozvoj ( Kdo financoval Hitlera – dokument BBC 1998 české titulky – https://www.youtube.com/watch?v=J8BdpBRHdHs, Hitlerovi američtí obchodní partneři – https://www.youtube.com/watch?v=8RBWytKbiDw). Co se týče Polska to se stalo obětí svých snah o naplnění snu o „Velkém Polsku“ a to ve spojení Bekovského Polska v Německem, to jim přineslo Těšínsko, a po té se západem. Je otázkou jak by reagovali kdyby věděli, že západní mocnosti sice vyhlásí Německu válku,ale takou tu podivnou, tedy plnou keců a nikoliv činů. Zvláště pokud by věděli, že koncem rozhovorů o vojenské spolupráci Anglie, Francie a SSSR,které díky nekompetentní delegaci nebyly dovedeny do zdárného konce, všechny strany již věděly, že Polsko bude napadeno, což západ poněkud opomenul Polákům sdělit ( Mohl Stalin zastavit Hitlera – https://www.youtube.com/watch?v=Bx-FFQqMk3U). Ona „podivná válka“ západu s Německem ukazuje, že bychom opravdu byli sami. Také je třeba si z vojenského hlediska uvědomit, že po anšlusu Rakouska se prodloužila naše hranice s Německem a mohl být využit tento nástupní prostor. Ano v roce 1938 německá generalita byla blízko tomu aby svrhla Hitlera, to co je od toho odvrátilo byl negativní postoj chamberlainské Anglie, tedy přímo premiera (CD Hitlerovi bodygadi, na You tube 2 díly chybí –
    https://www.youtube.com/playlist?list=PLBv8fbtaHc_jnOX9Vmi0aCV0_5JT7-OGw). Rozhodnutí Beneše bude vždy vyvolávat kontroverze. Při jeho hodnocení bychom měli uvažovat poněkud šírším záběru a opravdu být schovívavější.

  • peter. • 2. října 2016

    p.Martin:
    Martin Šaro je vojenský historik,autor viacerých monografií na tému oboch svetových vojen a konfliktov v 20.storočí.Jeho monografie sú uverejňované aj na českých weboch ako napr.Militery.cz.Ja nepoznám mnohých slovenských aj

    českých autorov,čo naznamená,že im a priori neverím alebo že ich považujem za nekompetentných-príp.naivných.
    Neviem z čoho usudzujete,že autor podceňuje význam letectva.On iba poukazuje,že dvojplošník Avia B-534 bol už zastaralý eroplán v porovnaní s nemeckou stíhačkou Bf 109.Čo je pravda,ale zároveň to bola snáď jediná nevýhoda čs armády v porovnaní s wehrmachtom
    A to čo autor podľa vás naivne tvrdí o Slovákoch sú historicky dané fakty,týkajúce sa konfliktov s Maďarskom a SNP.O príčinách vzniku Slovenského štátu sa nezmieňuje.
    Viete v celej tej diskusii mi ide o to,že vtedajší prezident a vláda sa mali zachovať tak ako sa zachovali Svajčiari.Píše sa o tom v predposlednom odstavci tohoto článku:
    http://dfens-cz.com/k-vyroci-mnichova/
    A čo sa Beneša a vtedajšej vlády týka,dopustili sa tohoto:
    http://www.velezrada-1938.cz/

  • Martin (už bez taky m) • 2. října 2016

    Pán peter, reaguji zatím bez přečtení Vašich odkazů.
    Naše tehdejší armáda byla solidně vycvičena na tzv. vševojskový boj.
    A opřít se měla právě o zmíněné (několikasledové, leč ten první byl nejmohutnější) opevnění. Jeho stavba ale nepočítala s anšlusem Rakouska (původně, ani s případným povolením Polska zaútočit Wehrmachtem i z jeho území. Minimálně v okolí Ostravska to hrozilo, ztráta Ostravska by byla nenahraditelná. Průmysl by nejspíše vyřadilo právě mnou zmíněné letectvo. Možná ne úplným zničením, jako spíše soustavnými útoky a narušováním dodávky surovin, energií…
    Luftwaffe sice celou válku neměla pořádný strategický bombardér, ale musíme uznat, že frontové bitevní letouny (Stuka tehdy byla něco jiného než v době Spitfiru – právě pro jeho velkou podobnost s B-35 jsem ji zmínil), dtto Heinkely, Dorniery a Junkersy. Ano neměli jich tehdy dost, některé typy začali vyrábět až 1939 – 40. Dokázali jich ale v krátké době vyrobit dost, rozlétali se ve Španělsku.
    Pokud by získali dostatečnou převahu ve vzduchu (což bylo bohužel reálné), obávám se, že by zničili většinu průmyslových kapacit, dopravních tras, ba mohli také terorizovat obyvatelstvo, v „Sudetech “ tak podněcovat vzpoury v týlu bojujících ČS jednotek.
    Každý průlom hloubějšího charakteru by vedl k nutnosti vzdát dost velký kus opevněné linie – nebo riskovat obklíčení vojsk.
    Vzhledem k tvaru republiky, anšlusu Rakouska a nepřátelským postojům Polska a Maďarska se obávám, že samostatný boj by byl otázkou max. 3 měsíců. Tato doba by k „procitnutí ze sna pozdější „Podivné války“ Západních mocností bohužel asi nestačila.
    Se SSSR by byla naděje lepší, ale musel by tu poslat nejlepší letouny i s piloty, což je otázka, neb jich měl málo. Neměli bychom týl, soustavné bombardování by postihlo skoro celou republiku.

  • Martin (už bez taky m) • 2. října 2016

    Podíval jsem se na ten odkaz k výročí Mnichova.
    Ne, opravdu mne nenadchl.
    Hypotézy spíše než dokázaná fakta.
    Například prý „připravený státní převrat v Německu proti Hitlerovi“- no comment. Hitlerovci byli tehdy už“v laufu“, vnitřní opozice bezmála vyvražděna, neúspěšné byly pokusy o atentáty a převraty i později – za beznadějné situace na frontě…
    Dtto že by dle vyjádření JEN JEDNOHO POLITIKA začala „anglická a Francouzská děla střílet sama“…
    Pán peter: udělali z nás tehdy válečné štváče, Chamberlain „přivezl mír za cenu bezvýznamného národa někde…“Francouzi byli dvojací – jedni by se bili jako lvi, druzí by pro vyhnutí se války udělali vše. Naši letci co tam bojovali to jako očití svědci popisovali často – že furt čekali, kdy budou moci jít domů pít víno….
    Můj učitel Francouzštiny na univerzitě tam žil v l. 1936 – 40, popisoval nám jak bezhlavě prchali od fronty, jak tam nikdo z lidí nechtěl válčit, mnozí si jen chtěli užívat drancovaných kolonií… Stoly se prohýbaly pod žrádlem, utírali to rozlomeným bochníkem na zem a znovu…
    Už je vidím jak jdou umírat do zákopů…
    Pán peter- já bych bojoval, nezůstal bych v okupované vlasti, ostatně zdrhalo se přes Ostravu a Beskydy.
    Ano, odhodlaný odpor zmůže mnoho, vím sám, že nasazení je velmi mnoho, naprosto zřejmý základ a předpoklad úspěchu.
    Už jsem zmínil těch 3,5 mil Sudetských Němců.
    Německu nehořela půda pod nohama – mohlo by to naopak natahovat si myslím. Mělo „lidské zdroje“ (fuj!) řádově jinde…
    Bylo by krásné, kdyby nastalo vše co autor ve Vámi postnutém inzeruje, ale život není „nekončící řada úspěchů či neustále vydařených a přejících akcí“…
    Pokud by alespoň Poláci byli neutrální, Sověti poslali PŘEDEM nejlepší stíhačky s piloty (aspoň 200 strojů), pak- ano, šel bych do toho – i když nejsme Švýcarsko.

  • Dolmen • 2. října 2016

    Myslím, že Beneš znal velice dobře mantalitu našich tehdejších „přátel“ . Francie a Velké Británie, respektive jejich vládnoucích vrstev. Dobře věděl, jací jsou to podrazáci a pokrytci a čeho jsou schopni. Zajímavé je, že úplně stejně hodnotil vůdčí politiky tehdejších evropských „demokratických“ států i Stalin a naopak Beneše považoval za jednoho z mála tehdejších demokratických politiků s rovnou páteří, kterému lze věřit.

  • peter. • 2. října 2016

    Dolmen napsal
    Stalin a naopak Beneše považoval za jednoho z mála tehdejších demokratických politiků s rovnou páteří, kterému lze věřit.

    Traduje sa,že to bol práve Beneš,kto zavinil smrť maršala Tuchačevského.Údajne odovzdal Stalinovi listinný dôkaz vyfabrikovaný nemeckou tajnou službou,v ktorom bol Tuchačevskij označený za nemeckého agenta.Iní zase tvrdia,že KGB disponovala kompromitujúcimi materiálmi proti Benešovi a vydierala ho.Tak možno preto tá Stalinova pochvala.Ja neviem či je to pravda a aby som pravdu povedal,tak ten človek ma zaujíma už len ako osoba,ktorá v mysliach Slovákov vyvoláva negatívne emócie. Z rôznych dôvodov.

  • Starý doktor • 2. října 2016

    Tzv. Tuchačevského spiknutí je opředeno mnoha mýty, jak ukazují na základě zkoumání archivních materiálů ruští historici Martyrosjan, Jurij Žukov, Starikov či E. Prudnikovová. Martyrosjan udává, že našel dokumenty ukazující, že již v roce 1935 měl Stalin na základě kontaktů francouzské a sovětské tajné služby díky tajnému protokolu po podepsání smluv mezi ČSR a SSSR za spoluúčasti Francie.Mimochodem na podkladě podobného protokolu naše služba pomáhala sovětům při pašováni vojensklých poradců do Španělska jak udává ve své knize gen. Moravec. Tímto kanálem dostali sověti varování od gen. štábu Francie o spolupráci Tuchačevského a spol. s německou generalitou. V protokolu ze samotného procesu je uvedeno, že informace byla získána rozšifrováním zprávy japonského vojenského přidělence v Polsku. Jinak dnes je názor takový, že spiknutí proběhlo a přítomna byla snaha o koordinaci s Němci, kteří měli svrhnout Hitlera a Rusové Stalina, tím by byl vytvořen základ mírové spolupráce. To by zničilo investice západních elit do Německa ke získaní zdrojů SSSR a proto Chamberlain nepodpořil nemecké generály což bylo rozhodující. Původně měl být zásah do velitelské struktury Rudé armády omezen na cca 400 lidí. Díky tomu, že se stal součástí boje o moc mezi frakcemi ve straně byly dopady větší – viz J. Žukov a jeho odhalení o akci trockistů „Klubko „. Zároveň byl rozsah represí živen i rivalitou uvnitř armády a jeho dopady se promítly do předválečné přípravy Rudé armády i prvních měsíců války, byť jinak než je udáváno, ale to je na větší sdělení.

  • hudryper • 2. října 2016

    Pokud Beneš skutečně poslal Stalinovi dokumenty o Tuchačevským a spol.připravované zradě
    Stalinovi,udělal to,co by rád ,kdyby se v podobném případě Stalin zachoval podobně. Zdali ten
    dokument vyfabrikovala SD,nebo ne,to v tomto případě není důležité.Beneš to ani nemohl zjistit,
    natož posoudit z hlediska pravdivosti. To už byla práce NKVD ,která musela kauzu prověřovat a
    dojít k nějakému závěru. Rozhodnutí podvolit se Hitlerovi bylo učiněno pod tlakem zcela obklíčené
    republiky nepřátelskými vojsky v té době spojenci Hitlera společně s 3,5 milionem sudetských Němců,kteří se nepokrytě hlásili k III říši a v neposlední řadě i slovenské klerofašistické vlády,jež
    v těch dnech již byla realitou a která využila první možnosti oddělit se a rovněž spolupracovat s Hitlerem. Na tom nemůže hrdinné vystoupení Slováků za SNP již nic změnit.Jestli se nemýlím,
    v SSSR na straně Wehrmachtu bojovaly i nějaké slovenské divize.

  • peter. • 2. října 2016

    Martin (už bez taky m) napsal
    ale život není „nekončící řada úspěchů či neustále vydařených a přejících akcí“…

    p.Martin:
    Pointa toho o čom diskutujeme spočíva v tom,že v istých okamihoch,keď je štát a národy v ňom žijúce ohrozený,tak povinnosťou každého občana takého štátu,jeho prezidenta a vlády obzvlášť je brániť svoj štát so zbraňou v ruke a nie počítať,či sa mu to oplatí alebo nie.To sú kupecké počty a taký štát ktorý si vyberie vykalkulované menšie „straty“,stráca svoju hrdosť a česť.Lebo ten,kto ustúpi násilníkovi čo i len raz,bude už ustupovať násiliu celý život.Keby takto kalkulovali Poliaci,po vpáde wehrmactu,tak mohli kapitulovať hneď po prvom nemeckom výstrele.No oni bojovali proti trom armádam ktoré naň útočili a vyše mesiaca odolávali a zomierali po desaťtisícoch.

  • Martin (už bez taky m) • 2. října 2016

    Pán peter, já Vám rozumím, ubezpečuji, že v skutečném životě jsem nikdy „nekupčil“, neustupoval násilí – naopak…
    Až jsem v něčem zůstal jako „Poslední Mohykán“…
    Bohužel je mnoho občanů, kteří se nejprve podívají, „jak komfortní by byl nový ovčinec“… a jak zlý ten nový pán… ohnutá záda…
    Ano, padnout je celkem snadné, horší je to přežít a dívat se na decimovaný národ. Babička byla Polka, jsme tady „smíchaní“…
    Ano bojoval bych i dnes, přes nemoc, atd.
    Ale ne proti Rusku…
    Napsal jsem jen hrst úryvků jak bych to viděl, na vojně jsem byl na štábu a čmáral mapy od Strasbourgu po Brno, neveselé… tak jsem Vám napsal jen jak to v tom kontextu toho co znám k věci vidím …
    Benešovi se myslím nejen v té záležitosti poněkud křivdí.
    Oni tehdy neměli počítače, drony, ani internet…
    Za sebe sama bych utekl, popadl první kvér a… jen se modlil že na to nepřijdou, a pro rodinu si nepřijde Gestapo… a pokud – tak aspoň sto nácků za každého!!!
    Každého „dobyvatele“ a utlačovatele, ničitele důstojného života a otrokáře je z pozice ohrožených nutno NAKOPAT DO TLAMY A ZPĚT tam odkud vylezl!
    V tom si snad rozumíme že ne v rukavičkách – a že „s rozběhem“…
    Místo návratu „Studené války“ bych si přál pro všechny důstojný život a mír. Válka je hrůza. Kéž ji nikdo z nás nebude muset zažít!
    Ale řečeno s S. Conerym v onom filmu, je třeba všem lumpům říci zpříma: „chcete-li válku – já ji vybojuji!!“

  • peter. • 2. října 2016

    Martin (už bez taky m) napsal
    Kéž ji nikdo z nás nebude muset zažít!

    Podpisujem a prajem všetko dobré.

  • peter. • 2. října 2016

    Martin (už bez taky m) napsal
    Za sebe sama bych utekl, popadl první kvér

    Vtedy,v tom septembri tridsiatehoôsmeho,chcel brániť svoju republiku každý.Česi,Moraváci aj Slováci.Vidno to z odhodlanie s akým nastúpili do mobilizácie.Bez rečí a s odhodlaním.Každý z nich vedel,čo je vojna,lebo od tej prvej svetovej zase až tak veľa času neuplynulo..A potom všetko ich odhodlanie spláchnu smradi ktorí stoja v čele štátu.A ešte sa hrdia,že tak urobili aby ušetrili životy Čechov,Moravákov aj Slovákov.A ja nie som presvedčený,že nás podobným spôsobom neponíži a nezapredá aj to,čo nám vládne teraz.

  • Sio • 2. října 2016

    peter. napsal
    Vtedy,v tom septembri tridsiatehoôsmeho,chcel brániť svoju republiku každý.Česi,Moraváci aj Slováci.Vidno to z odhodlanie s akým nastúpili do mobilizácie.Bez rečí a s odhodlaním.Každý z nich vedel,čo je vojna,lebo od tej prvej svetovej zase až tak veľa času neuplynulo..A potom všetko ich odhodlanie spláchnu smradi ktorí stoja v čele štátu.A ešte sa hrdia,že tak urobili aby ušetrili životy Čechov,Moravákov aj Slovákov.A ja nie som presvedčený,že nás podobným spôsobom neponíži a nezapredá aj to,čo nám vládne teraz.

    „o,čo nám vládne teraz“ už nic dělat nemusí, je vybojováno beze zbraní. Polské elity (ne Poláci) narozdíl od českých elit (ne Čechů) šly do války. V důsledku čeho (mám dojem, že už podruhé) Polsko zmizelo z mapy. A jak ponižující – vděčí za svou státnost Stalinovi a Rudé armádě. Těm, které nenávidí. Proto jsou jakékoli jejich rusofobní reakce prostě zhnusující a pro Poláky samotné morálně degradující. Totéž platí o Čechoslovácích, Češích a Slovácích, chcete-li.
    Je to příklad blbosti a nevděku.

  • peter. • 2. října 2016

    hudryper napsal
    v neposlední řadě i slovenské klerofašistické vlády,jež

    slovenská klérofašistická vláda vznikla až 14.3.1939.Do vtedy bolo Slovensko súčasťou ČSR a jeho prezidentom bol Emil Hácha.V tomto článku je mimo iné popísané aj to,ako na mobilizáciu reagovala Hlinkova ľudová strana a noviny Slovák.:
    http://zurnal.pravda.sk/neznama-historia/clanok/294466-mali-cesi-a-slovaci-odmietnut-mnichov/
    História slovenských divízií v Rusku je dostatočne známa ako aj to,z akých dôvodov ich Nemci z frontu stiahli.A mali sme ešte jednu divíziu v Taliansku a tá kompletne prešla k talianskym partyzánom.Veľmi by som bol rád,keby sem niekto napísal,ako sa malo okýptené a v Mníchove a Prahe zradené Slovensko zachovať,aby nebolo obviňované z toho,že vrazilo Čechom nôž do chrbta.Republika sa rozpadla preto,že Hitler si prial mať Čechy a Moravu ako protektorát hlavne kvôli priemyselnému potenciálu.Na Slovensku nebolo nič,čo by ho lákalo k tomu,aby ho ku protektorátu pričlenil .Slovákom ponúkol samostatnosť alebo rozdelenie medzi Maďarsko a Poľsko.

  • hudryper • 2. října 2016

    peter. napsal
    Na Slovensku nebolo nič,čo by ho lákalo k tomu,aby ho ku protektorátu pričlenil .

    Chápu Peter,byla to nesmírně složitá doba pro občany i jejich elity. Proto je problematické soudit
    lidi a jejich činy dnešníma očima. Nic víc asi tato diskuse z mé strany a asi i starého doktora + Sio
    nechtěla připomenout. Máte pravdu s datem vzniku Slovenského štátu,jenže já měl na mysli a asi jsem to nedostatečně formuloval,informace bezpečnostního centra v Praze o přípravě Slovenska
    k „osvobození „mnohem dřív, čímž musel být dojem z totálního obklíčení nepřáteli dokonán.

  • Dolmen • 3. října 2016

    Řekl bych, že tenhle článek
    http://www.novarepublika.cz/2016/09/ze-zakulisi-mnichova-1938.html#more dobře osvětluje s čím a jakými pocity se musel poprat Beneš…a byl na to v podstatě sám. Zabývat se pouhými technikáliemi – my jsme měli 40 divizí, oni 80 a potřebovali by jich 120, my měli opevnění…atd., je velmi, velmi jednoduché a také slaboduché. Jak by se asi nynější kritici Beneše na něj dnes dívali v případě, že by dal povel k obraně a oni byli jedněmi z mála, kteří by masakr přežili? Byl by pro ně určitě tím nejhorším zločincem.