Proč se i my účastníme šikany Ruska?

Reklama


Poslední věta textu NATO předloženého summitu zemí NATO ve Varšavě:

Z mnoha zjevných důvodů bude Rusko i nadále představovat hlavní hrozbu pro bezpečnost Evropy v dalších pěti letech a dále.

Jistě.Ty důvody jsou opravdu zřejmé. Hlavně pak ten, že bez hladce běžících koleček vojensko-bezpečnostního komplexu, před kterým jako největším nebezpečím varoval americký lid už někdejší prezident USA Dwight Eisenhower (a nic mu to nebylo platné, protože ten komplex se – viz Cheney a Rumsfeld – vtělil přímo do americké vlády), by Spojeným státům za dnešní konstelace hrozil okamžitý hospodářský kolaps. Kolečka tohoto komplexu se tudíž musí točit neustále a to s nikdy nezmenšenou rychlostí, a aby se točit mohla, musí zde být nepřítel, kterým se to otáčení dá zdůvodnit. A jestliže ten nepřítel na obzoru není, je nutno jej vyrobit. A to např. tak, že bezpečnostní služby USA využijí partu Saúdů, jevících touhu Američany poškodit, připojí k nim své agenty, kteří v převleku za domácí nepřátele současného amerického establishmentu tuhle partu Saúdů vedou a školí, zametají jí všechny cestičky a vedou je po nich až ke konečnému cíli, jímž je nálet dvou letadel do dvou budov Světového obchodního centra v New Yorku v památný den 11. září 2001. Ty budovy se po tom nárazu stulí přesně do svého půdorysu, jak se to nemůže stát po nárazu letadla, ale jedině při řízené demolici, a budova třetí, nesoucí číslo sedm, se pak jakoby úlekem z toho, co se to kolem ní děje, zhroutí k zemi sama od sebe. Samozřejmě taktéž do svého půdorysu a proti plánu navíc i opožděně, když její pád ohlásí londýnská BBC celých sedm minut předtím, než se budova skutečně poroučí ke svým základům.

Dva tisíce amerických občanů, kteří se ve zřícených budovách v okamžicích útoku nacházejí, přijdou po téhle kratochvíli o život, ale dobře že zde jsou, protože s o to větším rámusem může nyní neokonzervativní vláda Bushe mladšího vyhlásit světové tažení tzv. demokratického světa proti teroristickým zemím. Se souhlasem i dopomocí velkých evropských loutek spustí tedy Washington válečné tažení proti Afghánistánu, pak proti Iráku, pak proti Libyi, kolečka vojensko-bezpečnostního komplexu utěšeně zvýší obrátky, ale jakmile jeho výkonné vojenské útvary vytlučou napadené země až do trosek, ticha a zmaru, kolečka vojensko-bezpečnostního komplexu USA ztratí tempo, a spolu s jejich zpomalením vyvstane před Amerikou stará otázka se stejnou palčivostí, jako před 11. zářím: Co teď a co dál? Tažení proti tzv. terorizmu se vyčerpalo a je tedy nutno najít novou hrozbu, která zpomalená kola zase uvede do bystřejšího tempa.

Netřeba tu hrozbu hledat dlouho. Jen jedna země – s výjimkou Číny – totiž odmítá tančit, jak washingtonští neokonzervatisté pískají. Ano – Rusko, to je trefa, s kterou se dá žít déle než s terorismem. Jen z něj americké a potažmo i evropské presstitutky musí vyrobit nestvůru, která ohrožuje ne-li zrovna celý svět, pak určitě Evropu a nejakutněji pak ruské sousedy. A budou-li presstiutky tuhle lež tvrdit světu důsledně a vytrvale, svět jí uvěří a americká kola se roztočí, jak se ještě ve své historii netočila. Je jen třeba proti ruské hrozbě zbuntovat, kdo se zbuntovat dá – Polsko, baltské země – vyslat tam americké zbraně, rakety s jadernými hlavicemi i armádní jednotky, a tak US Army, tisíce kilometrů vzdálena od své mateřské země, bude zrychlovat otáčení domácích koleček, bez jejichž vytrvalého pohonu a následného tempa už prostě v Americe neumějí a ani nechtějí žít. Protože jen díky jim nejen dosud volně dýchají, ale jsou též dost silní i na to, aby byli s to zkroutit ruce těch zemí, které by nedělaly to, co od nich USA potřebují, aby dělaly, jak to před více než rokem vyjádřil prezident Obama pro rozhlasovou stanici Vox.

Že by právě tohle byl onen důvod, proč i naše vláda posluhuje Washingtonu jak divá? Proč náš premiér cestuje za americkou vojenskou kolonou do Vyškova nejen aby ji pozdravil, ale aby jí i i poděkoval. Proboha za co? Za to, že už o sobě nemůžeme svobodně rozhodovat? Že dáváme americkým vojenským vozidlům k dispozici nejen silnice, ale americkým letadlům i naši oblohu, na kterou se nejnověji chystají i americké drony? Že nás svolávají na srazy NATO nikoliv aby se s námi poradili, ale ale aby nám přikázali, co musíme dělat? Jak dlouho ještě budeme tohle své poraněné svědomí utišovat zaorálkovskou frází, že dnes už někam patříme a musíme se podle toho chovat? Jakým unášejícím potěšením je pro nás např. patřit do NATO, když dobře víme, že v jejím v čele stojí nešťastná země, která sama sice žádné přirozené nepřátele nemá, ale nemůže pohodlně žít, aniž by si svého velkého a osudového nepřítele nejdřív nevymyslela a poté i nevytvořila? A to jen a jen v zájmu hladkého běhu svých koleček. A hlavně – táhla v tomto tažení co nejvíc zemí s sebou.

Prokristapána, co je nám po těch kolečkách? To kvůli nim se musíme my, potomci Husa a Masaryka, povinně mračit na zemi, proti níž nic nemáme a která s námi chce žít v míru? Pro ně se musíme i my připojit k houfu téměř všech vlád světa, která na povel amerických pánů tu zemi šikanují ve všech myslitelných i nemyslitelných sférách, jak snad žádná jiná země v historii ještě šikanována nebyla?

Jistě, nekompromisně se právě tohle od nás žádá. A jen budeme-li chtít dokázat, že už opravdu nejsme nic než rabové, slouhové a loutky, budeme té žádosti vycházet i nadále vstříc.

Přejít do diskuze k článku 16 komentářů