Slet černých labutí

Možná už pět let varuji outsidery před hrozícím kolapsem globální ekonomiky a totální rekonstrukcí světa v duchu atlantických (chazarských) představ o Novém světovém řádu majitelů-tvůrců peněz-měn. K pobavení všech Nevěřících. Tedy těch věřících v systém a jeho certifikované a dobře oceněné huby, jejichž jediným úkolem je udržovat pitomce v nevědomosti, odvádět pozornost od změn a událostí podstatných, lhát, podvádět a vytvářet fiktivní obraz skutečnosti, udržovat v masách klid i v situaci, kdy se nehroutí jen finance, nebo mezinárodní právo – ale celá západní civilizace.

By conquest or consent

Elity západního světa se po léta (už od 70. let minulého století) netají tím, že světový řád projde planetou otřásající transformací, slovy Jamese Warburga podmaněním se nebo, v horším případě, násilím (by conquest or consent). A hlavním nástrojem tohoto skoro půlstoletí systematicky realizovaného plánu se staly FIAT peníze, monetární politika, uměle vytvořená předluženost, multikulturalismus, vláda korupce, vydíraní, „strach z (elitami nadefinovaných) barbarů“, vláda internacionalistických, systémem preferovaných minorit národním majoritám, rozklad a likvidace národního státu, spravedlnost nahrazená trockisticky třídním právem a přenos moci ze státu na nadnárodní struktury v žoldu globálních oligarchů. Ničím neregulovaná zlodějina systémově nepostižitelných, stojícím nad zákonem, má, kromě obohacení, na vyšší úrovni myšlení, za cíl zničení důvěry světové ulice v jedinou instituci, schopnou vytvořit bariéru mezi absolutní fašistickou mocí těch, co vlastní skoro všechno, a těch, co nevlastní skoro nic (nevlastní již ani vlastní úspory v bankách), ale ještě to neví, neboť to překračuje meze jejich chápání a informovanosti o „reálném“ světě, tom světě za mediální oponou kontrolovanou šesti bohem preferovanými rodinami.

Ještě nikdy v historii nebylo lidstvo tak připraveno na „podmanění se – transformaci na dluhové otroky“ v zájmu osobního pohodlí, bezpečnosti a prodloužení etapy života ve vlastních či adoptovaných systémových iluzí. Ještě nikdy v historii lidským bytostem tolik nevládly nominálně bezcenné poukázky jako bankovky, dluhopisy, pojistky – všechno jednotky dluhu, sliby podvodníků. Ještě nikdy nebyla planeta zalidněna bytostmi, které tolik žijí konzumem a dneškem, a tak málo myslí na budoucnost vlastních potomků, komunity, národa či společnosti, ve které žijí. Ještě nikdy nebylo obyvatelstvo tolik zdebilizované jednostrannou, neobjektivní propagandou Systému, zahrnované lží, desinformacemi, falešnými statistikami. Ještě nikdy na druhé straně nebylo tolik zamlčováno to, co společnost pro své odpovědné a správné rozhodování o vlastní budoucnosti potřebuje. Už dávno nebylo obyvatelstvo Evropy hnáno masmédii do války jako teď. Proti anti-systémovým potížistům Impéria FIAT peněz a nepřátelům Velkého Izraele – Rusku, Číně a celému Střednímu Východu. Vládu majitelů US dolaru, zdanění celého světa prostřednictvím statutu světové měny a nadiktovaných směnných kurzů (min. 30 %), pokračování této éry monopolní vlády úžery na vyšší úrovni nelze už zajistit jinak než globální válkou a hlavně Evropou, Afrikou a Asií v chaosu. Poslední vlna islámské imigrace je jen kamínkem v mozaice tohoto dlouho plánovaného a realizovaného chaosu. Chaosu, jehož nárůstu nikdo z elit nečelí, naopak ho iniciativně propaguje a šíří.

V čím zájmu, v zájmu čeho? Inu v zájmu atlantického Nového světového pořádku (NWO). Nejde to po dobrém, musí to jít po zlém. Ty samé FIAT peníze tvořené z prdů majitelů Federal Reserve, ty samé peníze, kryté jen stupidní vírou v poctivost prokazatelných a opakovaně usvědčených podvodníků, ty samé peníze, vysávané z celého světa prostřednictvím monopolu na tvorbu měn, ty samé peníze financují a gradují globální chaos – tu sponzorují barevné revoluce, tu bombardují nepřizpůsobivé („rogue“) státy, tu iniciují občanské války, tu vypustí z věznic kriminální a teroristické elementy, organizují plavby do Evropy a humanisticky apelují na společnosti, co si nevědí rady (vědí, ale záměrně nekonají) s vlastními nepřizpůsobivými, aby přijaly vlnu imigrace, která již nyní rozkládá zevnitř Západ a nikdy nebude dělat nic jiného. Evropo, nechtěla jsi bojovat za Velký Izrael na Středním Východě, budeš s ním bojovat, a to se zbraní v ruce, doma. Inu, když jsme tak hloupí a neakceschopní, dozvíme se od organizátorů, realizátorů a producentů pořád to samé: „My nic, my Oistrach, sami si za to můžete. Nechali jste nás vládnout. Demokraticky jste si nás zvolili. Kašlali jste na politiku a v hospodě se svobodnými nestanete. Věřili jste nám, že prosazujeme vaše zájmy. Neprotivili jste se. Neste důsledky. Nás se Vaše utrpení netýká, my jsme loajální jen k mamonu a vlastní mafii. My už jiní nebudeme, nemáme sebekontrolu a odmítáme odpovědnost za hloupé a neprivilegované. A vy jste to měli vědět.„

Celá ta cesta od Bretton Woodu přes Nixonův zlatý bankrot a defraudaci, financializaci, tedy vládu nadnárodních bank světu a reálné ekonomice až k chaosu je vydlážděná dluhem, lichvou, podvody, nestíhanou kriminalitou bílých límečků, machinacemi oligarchů a korupcí a zradou zájmů politiků a vrcholových manažerů, kteří prodali vlastní integritu a společenskou odpovědnost za privilegia a bakšiše.

Kořeny dnešního korporátního fašismu

Svět by se nikdy nemohl dostat do stávající situace, kdyby finanční elity nepřizpůsobovaly fungování nejen státu, ale i pravidel tržní ekonomiky vlastním fašistickým zájmům, zájmům absolutní monopolní hospodářsko-politické moci. K tomu vytvořily systém, který umožňuje dosazovat do řízení firem i státu morální zmetky bez jakýchkoliv profesionálních schopností, jejichž hlavními devizami je zkorumpovatelnost, bezohlednost, loajalita skutečným zaměstnavatelům až za hrob, schopnost jakékoli prasárny, podvodu, lhaní a kriminálního jednání. Na co také profesionálové, čestní lidé s vlastním tvůrčím mozkem, když cílem je chaos? Na co akceschopní lidé, když cílem není řešení problémů, které nese život? Chaos záměrně tvoří ti, co se již vidí v rolích Mojžíšů, spasitelů a majitelů Nového světového pořádku. To ti neakceschopní a zkorumpovaní jednou rukou deformují a ničí ověřené a fungující, a současně tvoří (s hubou plnou demokracie a lidských práv) nefunkční zmetky prosazující stále větší rozevírání nůžek mezi ulicí a tím superbohatým zlomkem procenta elit nad zákonem. Nenažranost, jak známo, nemá konce. Nenažranost ale nemá ani mozek a pud sebezáchovy. A u nás se to netýká jen vládnoucí mafie od Zdi nářků, ale i dominantních církví, Satanovy synagogy. Ta nenažranost jednoznačně plyne z pocitu beztrestnosti, z pohrdání nevšehoschopnými, blbci, co žerou jejich propagandu, nechávají se podvádět, okrádat a bez ceknutí platí to, o co si parazit řekne. A že si už dlouho říká o víc, než je ulicí akceptovatelné a tržně odpovědné. Říká se tomu maximalizace zisku za každou cenu, na úkor kohokoliv, kdo se nechá.

Přestože se spoustě lidí zdá, že za krizí Západu je neschopnost a neochota řešit vlastní ekonomické, sociální a společenské problémy, pravdou je, že Západ právě prochází stejnou zkouškou, jakou prošel SSSR po nástupu Roggenfelderova bohem vyvoleného pacholka a trockistického vrahouna vystupujícím pod pseudonymem Chruščov. 50. až 80. léta stagnace a postupného poklesu rozvoje SSSR odpovídají svým charakterem 70. až 80. létům za Západě, s tím rozdílem, že interní parazit SSSR neměl právo ani možnost prodlužovat svůj životní cyklus na dluh. Jinak centralizace moci v rukou pár vyvolených parchantů a z pohledu ulice zrádců probíhala stejně. Gorbačevovským ekvivalentem byl v USA Jimmy Carter, užitečný a úslužný venkovský balík se scestnými představami o státu, který nominálně koučoval. Jelzmanova sovětská kariéra (až do nástupu Putina) byla velmi úspěšným útokem pánů peněz na suverenitu a částečně neúspěšným útokem na územní celistvost SSSR. Proč? Rusko se nedezintegrovalo ani pod vládou bohem vyvolených oligarchů. Plán na změnu Ruska na surovinovou kolonii totiž narazil nejen na něco, čemu se říká ruská kultura či vazební prvky ruské civilizace, ale i na nenažranost vlastních oligarchů se dvěma pasy, kteří se po nabytí zázračných majetků v „privatizaci“ odmítali stát jen správci cizího koloniálního pašalíku. Jejich firmy potřebovaly velký společný trh a ochranu silného státu (v jejich žoldu).

Poslední vládou, která neměla jelzmanovský program rozkladu a desintegrace, byla, pro někoho možná paradoxně, první Reaganova vláda. Ta vláda „hvězdných válek“ a v historii USA bezprecedentního zadlužování (zvýšila dluh na osminásobek dluhů naakumulovaných za všech předcházejících US prezidentur). Ta, které západní propaganda přiznává „uzbrojení“ SSSR. Nikde se ale nedočtete, že Sovětský svaz podlehl především interní zradě elit, manipulacemi cenami ropných produktů a potravin a gigantickému americkému dluhu, možnému jen díky vlastnictví světové měny, které přenášelo „náklady uzbrojení“ na celý zbytek světa. „Hvězdné války“ byl jeden z největších podvodů všech dob. A sovětské elity to věděly. Stejně tak jako Reagan, použily tohoto mediálního bubáka stejně mediální Studené války, pod pláštíkem obranyschopnosti státu a zřízení, k masivním investicím do vývoje a ověřování nových technologií a materiálů (a to převážně s civilním, nevojenským uplatněním), ze kterého reálná US ekonomika těžila cca 20 let. Reagan použil „peníze pro vojáky“ na rekonstrukci a modernizaci celých výrobních odvětví, např. hutnictví a elektrotechniky. Přes obrovský dluh se díky rychlé komercionalizaci výsledků výzkumu v USA tyto investice do značné míry vrátily. Podstatnou informací je, že Reagan poslední investoval do budoucnosti a jeho kompletně židovská vláda jako poslední nepreferovala zájmy Wall Streetu, ale zájmy reálné, výrobní ekonomiky Spojených států. SSSR v rozporu s tím hromadil válečný hardware, neinvestoval do rozvoje vlastní průmyslové kapacity a soběstačnosti a fenomenální výsledky vojenského výzkumu jsou plně využívány s až třicetiletým zpožděním a s mírou sovětské komercionalizace (téměř nulovou).

Jiří Křoví Starší, ze staré fašizující rodiny čile obchodující až do roku 1941 s Hitlerem, byl odvarem vlády Nancy Reaganové (ta byla prezidentkou de facto) a Lawrence Eagleburgera. Tvářil se, že dokončuje „Reaganovu revoluci“, ve skutečnosti se stal prvním v řadě nedůstojných poskoků olejářského a finančního průmyslu a jimi kontrolovaného vojensko-průmyslového komplexu. Neměl talent ani odvahu k systémovým změnám, a tak jeho přínosem bylo, že kromě kšeftů olejářům a zbrojařům a radosti, kterou způsobil režimům v Izraeli a Íránu útokem na Irák, nic moc neudělal.

To fešák Clinton, voděný Hitlary, to byl jiný kanón. Otevřel dveře do Bílého domu korporátní elitě Wall Streetu – chlapcům od Goldmana Sachse a J.P. Morgana – nechal je dělat, co chtěli  (financializaci USA), a proto mu prošla nejen kouřící Monika, ale i albánské kšefty na zakázku v Jugošce. Bill vstoupí do historie jako prezident, který zničil průmyslovou mocnost a z Američanů nadělal otroky dluhu a vlastní omezenosti. Jím počíná jelzmanovská éra degradace, parazitického rozkladu aktuální strojovny Impéria a konce teritoriální integrity Spojených států. Za něj (přesněji za jeho manželky) přestaly být USA suverénem majícím vlastní národní zájmy, za něj končí odpovědná politika, respekt k mezinárodnímu právu, rozvoj reálné ekonomiky. Relativně odpovědná fiskální politika jeho vlády na tom, že podřídil zájmy USA zájmům cizinců – starých bankéřských rodin domicilovaných v Evropě, těch co jim patří Federal Reserve a všechny systémově chráněné superbanky nejen v USA, nic nemění. Tím Spojené státy, v jejich nevědomosti, vrátil do koloniálního statutu Nového světa, až před George Washingtona.

Jelzmanovská éra právě vrcholí. USA už chybí jen poslední krok na cestě do 3. světa a k dezintegraci. Tím krokem je ztráta důvěry a ztráta imperiálního privilegia pod názvem US Dolar jako světová měna. Proto se jeho majitelé neštítí ničeho, aby svoje privilegium udrželi co nejdéle. Globální prediktor a jeho atlantická verze Nového světového pořádku však má vyšší prioritu než zájmy odpovědných vedoucích americké strojovny. Spojené státy, byť jako totálně ovládaná kolonie pánů peněz, jsou stále národním státem. A ten je v plánech předurčen k totální likvidaci, bez výjimek. Aby mohla hrstka vyvolených vládnout světu, musí dojít k destrukci, dlužnímu otroctví všech, totální pulverizaci, rozptýlení jakýchkoli struktur, společenských vazeb, ochrany před absolutní vládou peněz, jinak totiž nemůže fungovat obrana před sdílenými kolektivními zájmy stojícími na druhé straně barikády mezi tím zlomkem procenta bohem preferovaných a těmi cca 7 miliardami dlužních otroků bez nároků a reálných lidských práv.

Chaos za dveřmi

Člověk nejenže od pádu Římské říše nezažil větší systémovou krizi lidstva, člověk nemá žádné nové nástroje ani ideje, jak reálně existující akumulaci problémů řešit. Všechny ty nástroje a ničím nekryté peníze, přiznané předlužení i (nemedializovanou) dluhovou derivátovou bombu zvíci 1 500 bilionů USD – tedy až osmnáctinásobek HDP světové ekonomiky – nebyly schopny od Lehmanovy mafiální popravy vyřešit pokles výkonu reálných ekonomik Západu. Ta americká klesá po 12 let o 2 až 6 % ročně. Zapomeňte na politicky korektní statistiky. Nově vytvářený dluh je téměř plně konzumován bankami na přežití, likvidita klesá, tak jak nově vytvořené peníze stačí jen na splácení dluhů, reálná ekonomika je v podstatě odříznutá od financování. Ziskové marže i velkých společností jako je Wall Mart se limitně blíží k nule. „Shale Oil“ revoluce je finančně na prkně v márnici. Investiční bubliny v tolika sektorech ekonomiky, že je nelze spočítat. A největší bublina ze všech – bublina státních dluhopisů – jen jen prasknout.

Jen manipulované burzy – od komoditních po akciové, prezentované jako barometr zdraví ekonomiky – jsou na historicky nevyšší úrovni. Co bychom, ale chtěli od světa, který handluje s papíry, sliby a chimérami. To, jestli si bude ulice mít čím utřít zadek, ho nezajímá.

A proto naposled říkám, je to tady. Tradiční sezóna finančních tajfunů (září, říjen) je za dveřmi. Tento rok uvidíme a zažijeme něco, co tu tisíc let nebylo – kompletní reset. Lehmana na steroidech. Totální chaos. Pohaslé bankomaty, zavřené dveře bank, rozvrat zásobování …a měnovou reformu, proti které bude ta Zápotockého v roce 1953 procházkou růžovým sadem. Pamatujte, Vaše peníze v bance, už od kyperského experimentu, nejsou Vaše peníze, ale investice nezajištěného investora (toho, co po bankrotu banky přijde v exekuci na řadu jako poslední). Na Kypru přišli někteří střadatelé až o 40 % svých úspor.

Vnímejte nedávnou řeckou zkušenost – až to ruchne – nedostanete se k penězům možná i celý měsíc, a nikoho nebude zajímat, zda máte peníze na potraviny, léky a další nutnosti. Držte doma hotovost na cca jeden měsíc, léky v zásobě a nějakou zásobu mouky, konzervovaných masných výrobků, pitné vody, hygienických prostředků se bude hodit též. Prvním sektorem, který se bude hroutit, je on-time zásobování Vašich potravinářských chrámů konzumu. Trochu paniky konzumních jednotek a do týdne či dvou může vypadat Váš oblíbený supermarket jako nejhorší sámoška za socíku. Zadarmo či na velmi nejistý dluh (kdo to přežije?) totiž nikdo ani nehrábne. A od státu nic nečekejte, nynější vládci nezvládají efektivně kodifikovat, řídit a pružně reagovat na vývoj ani za normálního stavu, natož za výjimečného stavu – systémového kolapsu. Sebemazanější mlácení hubou v situaci, kterou nikdo z nás žijících nikdy nezažil – ještě nikdy nic nevyřešilo.

I to patří ke svobodám, o kterých při řinčení klíči nikdo nehovořil, ale patří k věci. Když je malér, je to každý za sebe, a Pán Bůh za všechny. Ámen. Černé labutě přilétají… Život, na který jsme si zvykli, končí. Orwellovský svět přejde opět v potřebu pevné (oligarchické) ruky. Žluté hvězdy nahradí runy. Iluze nahradí hnusná realita. Velká část mas to nevydýchá.

21. srpna 2015