Slyšte, slyšte – toto je hlas dnešní Ameriky!

Reklama


Začátkem druhé dekády února přinesl server Nová republika výtah z Obamova rozhovoru pro americké síťové vydání VOX, přeložený PhDr. V. Grulichovou. Pro čtenáře, kteří si z Obamy pamatují jeho pražský protiválečný projev na hradčanském náměstí, pronesený brzy po jeho nástupu do úřadu, byly jednotlivé pasáže Obamova nejčerstvějšího rozhovoru pro VOX čímsi jako probuzením ze sna. Pro mnohé tak neuvěřitelným, že se v diskuzi objevilo i podezření, nebyl-li překlad zčásti ideologicky „upraven“ tak, aby pro politickou vizi USA, Obamou objasňovanou, vyzněl co nejnegativněji. Aby takovéto nařčení vyvrátil, umístil předkladatel původního textu M. Novotný na stránky Nové republiky dodatečně i originální anglický text Obamova rozhovoru, což bylo samozřejmě rozumné, ale zároveň též málo přehledné. Jelikož  to, co Obama prohlásil, je pro většinu čtenářů hodně překvapivé i znepokojující, napadlo mě, že by bylo přesnější, kdybychom  nejkontroverznější části Obamova rozhovoru uvedli větu po větě. Nejdříve vždy větou českého překladu, následovanou pro kontrolu větou anglickou tak, jak ji Obama vyřkl. Takže začínáme:

Ale celkovým směrem a celkovým cílem je svět, ve kterém bude Amerika pokračovat ve své vedoucí roli.

But the overall trajectory, the overall goal is a world in which America continues to lead.

Amerika, jsem si naprosto jist, bude dál nepostradatelným národem pro celý zbytek tohoto století, jak byla i ve století minulém.

America, I am pretty certain, is going to be the indispensable nation for the remainder of this century just like it was the last one.

Nyní musíme mít nejsilnější vojenskou sílu světa a příležitostně musíme zkroutit ruce zemím, které by nebyly ochotny dělat to, co potřebujeme, aby dělaly.

Now we have got to have the strongest military in the world and we occasionally have to twist the arms of countries that wouldn´t do what we need them to do.

Kdyby nebylo ekonomického, diplomatického, nebo v některých případech i vojenského znásobení síly, kterou jsme uplatnili – nebo kdybychom neměli tu (správnou) dávku realismu, ničeho bychom nedosáhli.

If it weren´t for the various economic or diplomatic or, in some cases, military leverage that we had – if we didn´t have that dose of realism, we wouldn´t have anythig done either.

Takže to, co já si skutečně myslím, že je přesně v popisu mé zahraniční politiky, je pevná víra, že nemáme vojenská řešení  pro každý problém 21. století. Že nemáme sobě rovného ve smyslu státu, který  by se chystal nás napadnout či nás přechytračit, k čemuž by se svým nukleárním arzenálem mohlo mít nejblíž Rusko, ale všeobecně řečeno nemohou nic takového projektovat v měřítku celého světa, což my můžeme. A nemůže to udělat ani Čína. Na naše vojenské výdaje dáváme víc prostředků, než dalších 10 zemí dohromady.

So what I do think is accurate in describing my foreign policy is a strong belief that we don´t have military solutions to every problem in 21. century. That we don´t have a peer in terms of a state that is going to attack us and bait us. The closest we have obviously, is Russia with its nuclear arsenal, but generally speaking they can´t project the way we can around the world. China can´t either. We spend more on our military than the next 10 countries combined.

Naskytá se otázka, co k Obamově rozhovoru svrbí člověka nejpalčivěji na jazyku. Možná útěcha, že ne na úplně všechny problémy 21. století mají USA vojenské řešení –  kdyby ano, stála by totiž   zeměkoule v jednom plameni, když méně náročným z nás stačí, co na ní z úradku USA hoří už dnes.Ale jímá jej současně i strach z oné části Obamova vyjádření, že jen USA mohou projektovat napadení jiné země v měřítku celého světa.  (Tedy  s využitím  svých vojenských základen ve 130 zemích světa).

A tak vás  napadne, není-li to až příliš velké lákadlo pro zemi, která si osobuje právo zkroutit ruce zemím, které nejsou ochotny dělat to, co USA potřebují, aby dělaly, jak se Obama vskutku čistě po hitlerovsku vyjádřil.

Přejít do diskuze k článku 20 komentářů