Tajná základna NATO koupena Ruskem za cenu průměrného moskevského bytu

Reklama


Norsko Rusku prodalo tajnou základnu NATO

Řekněte sami, není to výhodná investice? Utajovanou ponorkovou základnu, vytesanou do skály, dostalo Rusko za cenu průměrného moskevského bytu v centru města, za pouhých 4,4 mil. eur. A kde – v Norsku u člena Severoatlantické aliance! Získání vojenské základny je téměř stejné jako projet tankem přes Brusel a zaparkovat jej u vchodu do sídla NATO. Nyní norské orgány „lituji“, že základna má ruské majitele, ale není cesty zpět. Jak to bylo možné, že tajné vojenské zařízení blízko doupěte potenciálního nepřítele mu bylo prodáno za zlomek pořizovací ceny?

Tato základna byla postavena v blízkosti ruských hranic. Norové jsou považováni za nejkvalifikovanější řemeslníky v oboru výstavby podzemních tunelů a dalšími bezprostředně se podílejícími na stavbě byli Britové zodpovědní za opevnění, které, podle některých zdrojů, bylo schopno odolat přímému zásahu jadernou bombou. Američané pak výstavbu dokončili instalováním nejvyspělejší elektroniky. Stavba stála v r. 1967 neuvěřitelných 494 mil. USD. Tunel se kopal do hory v ústí hlubinných fjordů a může současně skrýt několik malých válečných lodí a ponorku. Její význam a strukturu je možné do určité míry přirovnat k mnohem větší krymské Balaklavě, která měla podobný význam. Nadzemní část základny má rozlohu asi 13.500 čtverečních metrů. K dispozici je také dok, cca 2 500 čtverečních metrů. Z něho se táhnou hluboko do skalního průchodu skladovací prostory a opravny. Vedle hlavního tunelu existuje několik dceřiných, vedoucích ven v různých směrech. Celková plocha projektu dle údajů NATO je cca 25 tisíc metrů čtverečních (americký časopis Newsweek tvrdí že skutečné rozměry jsou nikoliv 250 000 ale 948 900 metrů čtverečních). Během studené války byla základna používána zejména americkými ponorkami které hlídkovali v Severním ledovém oceánu. Jak se stalo, že Rusko koupilo tajnou základnu?

Strategický objekt byl kupujícím k dispozici na internetu

Před několika lety norské orgány dospěly k závěru, že pro jejich zemi již Rusko není hrozbou a proto nemá smysl nadále udržovat vojenskou základnu v přístavu Olavsvern. Otázka prodeje byla konzultována s Bruselem. Ten odsouhlasil prodej s tím, že základna může byt prodána do soukromých rukou, ale až poté, co budou ukončeny všechny práce spojené s demontáží vojenských zařízení. Cena byla nastavena na 12.000.000 eur a byli očekávání zájemci o koupi.
Zákazníci se však neobjevovali neboť kdo by měl např. mezi lovci, zájem o díru ve skále téměř na severním pólu? Mezitím NATO sice uvažovalo o konzervaci základny, ale to by stálo hodně peněz. Takže když bylo jasné, že norští vládní úředníci pověření prodejem základy nejsou schopni splnit úkol, bylo tedy rozhodnuto nabídku k prodeji objektu vyvěsit na internetu. Existuje norský ekvivalent e-bay, portál finn.no. A téměř okamžitě se objevil kupec – někdo jménem Gunnar Wilhelmsen. Až nyní se západní novináři dozvěděli, že podivný podnikatel údajně měl nějakou dlouhotrvající “ vazbu “ na Gazprom, ale v době, kdy transakce probíhala, nebyl projeven žádný zájem o „lustraci“ pana Wilhelmsena. Tak se stalo, že tomuto pánovi prodali základnu s veškerým přísně tajným zařízením za pouhých 4,4 mil. eur.

Následné události pak vyvolaly pěkný bolehlav u norských vládních činitelů. V říjnu loňského roku, připlulo do Olavsvernu ruské výzkumné plavidlo „Akademik Němčinov.“ Za ním pak „Akademik Šackij“. Obě lodě jsou registrovány na společnost „Sevmorneftegeofizika“ a náplní jejich „práce“ je studium seizmické aktivity spojené s mapováním mořských hlubin. Wilhelmsena se poté zeptali jak je možné, že na bývalé základně NATO jsou ruské lodě? Ukázalo se, že podnikatel buď objekt prodal nebo pronajal. Více zjistit nešlo, neboť je to obchodní tajemství! Nejen z norské strany následovaly hysterické reakce. „Je jasné, že prodej objektu bylo špatné rozhodnutí a naše připravenost i ochota civilního sektoru k obraně země je nyní značně oslabena.“ citoval Newsweek prezidentku Norského Sdružení obrany Ann-Margret Bollmanovou, bývalou důstojnici námořnictva. „Není jasné, jak norská vláda mohla udělat takovou chybu. Ruská vědecká plavidla v podstatě studují možnost přesunu jaderných ponorek. Západ se stal strašně zranitelným,“ lamentuje bývalý velitel norského námořnictva Goran. Norský ministr obrany Ine Eriksen Sёreyde se snažil zatavit transakci, ale nepodařilo se mu to.

Pikantní na celé události je také to, že prodejní transakci jménem vlády Norska nepodepsal nikdo jiný než Jens Stoltenberg, který nyní zastává funkci generálního tajemníka NATO, v níž prosazuje výrazně protiruské postoje.

Místní obyvatelé se těší se na ruské sousedy

Pokusy kontaktovat Gunnara Wilhelmsena jsou zatím marné. Dokonce se odmítl setkat jak se skupinou odborníků z NATO, tak se zástupcem norského parlamentu po oblast Tromsø Eivindem Korsbergem. Zalehl prostě na dno jako ponorky na bázi Olavsvern. Mimochodem, Korsberg vyvolal poplach v norském tisku, když po 16. březnu nedaleko od norských hranic začaly manévry ruské flotily v reakci na nedávno dokončené norské cvičení Joint Viking. „Na přezbrojení ruské armády a námořnictva bude do konce tohoto desetiletí vynaloženo 340 mld. dolarů a pro nás je to přímé ohrožení. Základna v Olavsverne má strategický význam pro NATO i Norsko, především pokud jde o ochranu suverenity země, a nechápu jak došlo k tomu, že jsme o ní přišli.“
Ale i v případě, kdyby vláda dospěla k závěru, že by chtěla základnu zpět, bude velmi obtížné navázat kontakt s Wilhelmsenem. Jak k tomu poznamenává Newsweek: „Není zde zatím ani náznak toho, že je ochoten prodat základnu zpět“. Na druhé straně místní obyvatelé pohlížejí na tuto situaci s optimismem.. „Nový majitel nám slíbil oživit dlouhou dobu nečinnou základnu Olavsvern,“ řekl Jens Johan Hёrt, starosta města Ramford, která se nachází v blízkosti základny. „Pokud zde budou lodě, tak obyvatelé budou mít možnost vydělat si nějaké peníze navíc. Nakonec, to vše bude mít pozitivní dopad na ekonomiku regionu.“

Stanovisko znalce:

Sivkov Constantine, první místopředseda Akademie geopolitických věd, doktor vojenských věd: „Norská ponorková základna Olavsvern se nachází v blízkosti výjezdu z Barentsova moře, na tzv. první linii protilodní obrany. Ponorky NATO by se tam mohly ukrýt na dlouhou dobu, takže je to objekt vojenské infrastruktury, který by v případě války byl vnímán jako primární cíl. Norský premiér Stoltenberg nechápal geopolitickou situaci ve světě a pospíšil si s prodejem této základny. Nedávno se aliance rozhodla, že potřebuje nasadit seskupení protiponorkových síl na Blízkém východě, a to opět proti ruským ponorkám. A ukázalo se, že ponorkám vyplouvajícím z norských základen, které jsou dále na jihu, se výrazně prodloužila doba nutná k doplutí do oblastí jejich nasazení. To vyvolalo v NATO bouři nevole. Zdá se, že Norové se pokusí získat základnu zpět, ale z právního hlediska to bude znamenat výrazné problémy. Získat zpět majetek vlastníka bez jeho souhlasu je podle současného norského práva prakticky nemožné.“

„Tato událost bude přínosem pro ruskou armádu. Zahraniční odborníci mají částečně pravdu, když bijí na poplach. Hlavním cílem jakékoli námořnictva v době míru je rozvoj důležitých provozně technických oblastí. Pro vedení bojových operací na moři, je třeba se nejdříve seznámit s hydrologií území, v němž bude bojové nasazení provedeno. V tom může pomoci geofyzikální průzkum, teprve pak lze efektivně využít bojové lodě. Námořnictva po celém světě byla vždy mezi prvními výzkumníky v hydrografii a téměř všichni průkopníci byli námořníci. Dnes tyto studie jsou prováděny civilními vědci, ale o skutečnosti, že tyto údaje budou použity námořnictvem Ruska, není pochyb.“

Zdroj:

Ruskaja Vesna

Newsweek

Ilustrační foto u zdroje.

Přejít do diskuze k článku 20 komentářů