Tváře jak z ocele a ruce pokryté krví.
Černý je dým, který se valí
z komínů továren na pokrok.
Oči krtků mžourají z rozrytého pole
a kosti těch, kteří padli v boji
se válí na smetišti dějin.
Nevěřte slovům, která plynou a vyvanou s větrem.
Nevěřte plachtám lodí bez kompasu.
Nevěřte víře, která opírá se o neexistenci Boha.
Nevolejte o pomoc,
neboť v této zemi se vrazi
rekvalifikovali
na řezníky.
Proces rozkladu postupuje a trvá
a prázdná silónová taška zarývá se starcům do dlaní.
Televizní obrazovka bliká v oknech paneláků
a prsatá hlasatelka se usmívá od ucha k uchu.
Návrat k realitě, návrat ke kořenům pravdy.
Oko za pěst a nastavená líce za rub mince.
Obrněni svou vinou.
Obestřeni strachem z vlastního svědomí.
Čas tiká a každá vteřina se počítá.
Škoda každé koruny, co padla
do cizí peněženky.
Dominika Dery, © 2003