Dvanáct klíčů od Anonu: Převozník

Převozník

Temný a tajemný je svět Anonu.

Tam smysly člověka šálí

a veškeré jeho vědomosti jak balvany na nohou

jej táhnou do hlubin neznámých oceánů.

Vody černé a mraky jako dým, který se valí z útrob sopky.

Rozeklané zuby skal a sirná pára vznášející se nad hladinou.

Závany větru jak vzdechy zoufalých matek.

Nárazy vln, jak pěsti tlučící na veřeje.

Jen měsíc probleskává skrze závoje temnoty.

Tu a tam se jeho tvar zrcadlí

jak třpytka mezi vlnami.

Sem tam se lesklé tělo ryby mrskne v příboji.

Však povětšinou panuje v Anonu ticho

a težká opona tmy se doširoka rozprostírá nad hladinou.

Čas odkapává po staletích

a lidské duše, zbavené svých těl,

plavou v těch vodách nazdařbůh,

unášené spodními proudy.

Jen zřídka svitne lucerna na obzoru Anonu.

To převozník na své bárce proplouvá mlhou

a dlouhou svou tyčí se odpichuje v hlubinách.

Vedle něj se na sedátku krčí děvčátko, sotva pětileté,

a svírá v ruce lampu.

Starý muž a jeho vnučka,

plaví se spolu křížem krážem temnotou.

Nemluví, však panuje mezi nimi tichý soulad

a vzájemné porozumění.

To osud a naděje míří od jednoho břehu k druhému.

To radost a žal spolu ruku v ruce jdou

a jejich blikající světlo pluje černočernou tmou.

 

 

Copyright © 2005 Dominika Dery

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments