
Oficiální výsledky jednotlivých kandidátů v prvních devíti z celkem 27 egyptských governorátů sice mají být oznámeny až dnes večer, nicméně už nyní padají odhady, podle nichž Muslimské bratrstvo, respektive jeho Strana spravedlnosti a svobody (FJP), získá nikoli dosud teoreticky odhadované maximum 40 procent hlasů, ale půjde i vysoko nad tuto hranici. V Káhiře si sice v mnoha volebních obvodech dobře vede i liberální a levicová koalice Demokratického bloku (a v jednom případě dokonce i kandidáti z „tahrírské“ koalice Revoluce pokračuje), ale přesto Muslimské bratrstvo jasně vítězí na body. V šestém káhirském volebním obvodu je jejich zisk odhadován dokonce na 70 procent!
Triumfují přitom ale i ve středostavovských obvodech, které se původně jevily jasně liberální, což podle všeho nejspíš svědčí o tom, že se mnozí – i nemuslimští či nepraktikující muslimové – rozhodli volit bratry coby symbol konečného a jednoznačného rozchodu s mubarakovskou minulostí, a zároveň i coby sílu vůbec schopnou vládnutí. Po devíti měsících chaosu v zemi tento fakt nelze podceňovat, protože zbytek politické scény je navzdory často minimálním rozdílům v programech rozhádaný až k hranici paralýzy. Muslimské bratrstvo tak může být v očích mnoha Egypťanů charakterizováno heslem „Klidná síla“, i když bych po jejich zasahování do volebního procesu dodala, že síla „až moc aktivní a snaživá“. Stejně velkým šokem se pak jeví dosavadní takřka remíza ve druhém největším egyptském městě, čtyřmilionové Alexandrii, kde o konečné vítězství Muslimští bratři soupeří většinou s radikálními saláfisty, tedy doslovnými vykladači koránu. Podobná situace je i v Damiettě v deltě Nilu, kterou v přitom uplynulých týdnech otřásaly – z našeho pohledu „moderní“ – demonstrace požadující ochranu životního prostředí a uzavření tamní smrtonosné chemičky.
Celý článek najdete v Literárkách