Navzdory propagandistickým projevům ministrů sociálních věcí Nečase (životní úroveň u nás nikomu neklesla) a zdravotnictví Julínka (zdravotní poplatky představují tak směšnou částku, že jí nikdo ani nepocítí), je „neviditelná ruka trhu“ usvědčuje o pravém opaku. Ta totiž mluví, na rozdíl od obou pánů pravdu – naposledy dnes, kdy jsme se z ranních zpráv dozvěděli, že třetina Čechů letos vůbec nepojede na dovolenou. Nemá na ni. Zdražení energií, potravin, pohonných hmot, služeb a kdo ví čeho ještě odčerpalo příliš mnoho rodinných financí. Navíc vláda ústy pana Čunka avizuje neobyčejně vysoké zdražení nájemného. Nejde však jen o dovolenou individuálně organizovanou – také cestovní kanceláře pociťují snížený zájem a pokud nějaký ještě trvá, pak o nejlacinější zájezdy.
Další zprávy se objevily minulý týden. Nejprve se ozval stesk, že automobilový park v ČR je průměrně 14 let starý. Následovala informace, že rapidně poklesl zájem o byty větší než 60 metrů čtverečních, a poslední sdělení mluví o snížení peněžního obratu v obchodech všeho druhu. Uvedené jevy mají společného jmenovatele – spotřebitelé nemají peníze. Tím nemyslím vrstvu, pro kterou byla a stále je určena takzvaná finanční reforma, ale 70 % obyvatel, žijících ze mzdy nebo z důchodu.
Nabidka zboží a služeb má smysl jen při odpovídající kupní síle obyvatelstva. Pokud je vyšší, zbývá už jenom lesk výkladních skříní, do nichž tři čtvrtiny národa nahlíží tu se závistí, tu s povzdechem, že zboží v nich je pro ně cenově nedostupné. Majitelé mohou svoji výlohu sebelépe zdobit, doplňovat nejmodernějším zbožím a aranžovat. Pokud lidé, procházející okolo, nebudou mít za co kupovat, výkladní skříň zůstane plná. Takže ani obchodníci nezbohatnou a postupně zjistí, že valné většině z nich jsou jejich daňové úspory z reformy opravdu k ničemu.
U spotřebitelů má vždy přednost jídlo, energie a bydlení. Na všem ostatním musí šetřit – ostatně výše uvedené skutečnosti to potvrzují. Nic na tom nezmění ani další tvrzení našich politiků, jak se máme lépe a radostněji (ti starší si tento slovosled určitě pamatují z dob před devatenácti a více lety).
Hořkou ironií je, že to vše se děje, aniž by se snižoval deficit státního rozpočtu, jak nám bylo slibováno. Vypadá to, že výsledný deficit bude s velkou pravděpodobností naopak vyšší než ten z minulého roku. Na vině je samozřejmě snížená poptávka a tím nižší výběr DPH a spotřebních daní. Zvýšené ceny se naopak promítají do vyšších výdajů státu.
Koaliční vláda alespoň zdánlivě plní své heslo, že „nebude trestat úspěšné“, které má kromě svého primárního obsahu za následek ještě větší rozevření sociálních nůžek. Pokud tohle hlavní vládní strana chtěla, pak se jí to skutečně povedlo. V tom případě by ji ale měli volit jen lidé, kterým finanční reforma prospěla!
