Přečetl jsem si Prohlášení Mirka Topolánka k povolební situaci a žasl – ten pán vůbec nic nepochopil!
Nedošlo mu, že v posledních volbách vůbec nešlo o posty krajských hejtmanů a senátorů, ale o referendum, zda si voliči dále přejí vládu ODS. Výsledek voleb snad netřeba tlumočit a bylo pro pana Topolánka velké štěstí, že nešlo o volby parlamentní. Bohužel, nešlo, a tak nás pan premiér i nadále bude oblažovat svojí přítomností a co je horší, svojí vizí občanské prosperity.
Ve svém Prohlášení uvedl, že jeho reformy začínají přinášet prospěch. Zapomněl jen uvést, komu. Jemu osobně ano, nejvýše postaveným soukmenovcům také a pak pár tisícovkám manažerů, podnikatelů a vůbec lidem s příjmem milion a vyšším. Ostatní splakali nad výdělkem a budou plakat i nadále – ostatně mohou začít již nyní, kdy se pan Nečas pochlubil, o kolik míní zvýšit v lednu důchody.
Za příčinu nedobrého stavu byla opět označena špatná komunikace s občany, což je další tvrzení, nad nímž zůstává rozum stát. Není to tak dávno, co media vypočítávala desítky a stovky milionů korun, které vláda a dosavadní hejtamni vynaložili na svojí propagaci a vyzdvižení svých zásluh. Co jsou však platné transparenty okolo silnic a oslavné články v novinách, když si jejich čtenáři za svojí výplatu koupí méně než před rokem. Nebo snad vylíčení geniality pana Topolánka stojí za téměř šest tisíc korun, který za letošek prodělal každý penzista?
Páně premiérovým cílem je obnovení důvěry v naší politiku. Čemu mají voliči důvěřovat? Že díky jeho reformám se bude inflace nadále pohybovat okolo sedmi procent? Že jeho ministr pan Julínek vymyslí další poplatky? Že zprivatizuje zdravotní pojišťovny a ty budou nabízat nadstandardní a super pojistky, zatímco ty běžné se budou vztahovat tak na acylpyrin a možná kloktadlo, ovšem za regulaci třiceti korun v lékárně? Že státní podnik ČEZ opět zvýší cenu elektřiny? Že není vyloučeno, že teplo bude v dohledné době stát trojnásobek současné ceny? Že bude dražší plyn, voda, poštovné, nájemné, kdeco? Za tohle všechno pan Topolánek očekává masovou podporu národa. Ještě mu zbývá dodat – a slzy vděčnosti, spojené s líbáním jeho požehnaných rukou.
V rádiu jsem slyšel komentář, že v posledních volbách lidé prodali vládu za třicet korun. Pokud by to byla pravda, silně by jí přeplatili. Jen pro osvěžení paměti dva sliby ze Smluvy ODS s voliči, které tvořily její hlavní propagační materiál pro poslední parlamentní volby v roce 2006:
– Finanční spoluúčast ve zdravotnictví se nebude povinně zvyšovat. Zachováme ústavní právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění.
– Výrazně snížíme celkové doplatky na léky proti současnému stavu, poškozujícímu hlavně chronicky nemocné a starší spoluobčany.
Co je však na Prohlášení pana premiéra nejsmutnější je jeho bohužel pravdivé tvrzení, že poslední parlamentní volby stále platí a tudíž mu dovolí další sociální experimenty. Je s podivem, že v čele vlády stojí člověk, jehož činy prospívají desetině národa a on čeká, že ho zato bude chválit národ celý včetně těch, jimž vyloženě škodí.
Ve svém Prohlášení uvedl, že jeho reformy začínají přinášet prospěch. Zapomněl jen uvést, komu. Jemu osobně ano, nejvýše postaveným soukmenovcům také a pak pár tisícovkám manažerů, podnikatelů a vůbec lidem s příjmem milion a vyšším. Ostatní splakali nad výdělkem a budou plakat i nadále – ostatně mohou začít již nyní, kdy se pan Nečas pochlubil, o kolik míní zvýšit v lednu důchody.
Za příčinu nedobrého stavu byla opět označena špatná komunikace s občany, což je další tvrzení, nad nímž zůstává rozum stát. Není to tak dávno, co media vypočítávala desítky a stovky milionů korun, které vláda a dosavadní hejtamni vynaložili na svojí propagaci a vyzdvižení svých zásluh. Co jsou však platné transparenty okolo silnic a oslavné články v novinách, když si jejich čtenáři za svojí výplatu koupí méně než před rokem. Nebo snad vylíčení geniality pana Topolánka stojí za téměř šest tisíc korun, který za letošek prodělal každý penzista?
Páně premiérovým cílem je obnovení důvěry v naší politiku. Čemu mají voliči důvěřovat? Že díky jeho reformám se bude inflace nadále pohybovat okolo sedmi procent? Že jeho ministr pan Julínek vymyslí další poplatky? Že zprivatizuje zdravotní pojišťovny a ty budou nabízat nadstandardní a super pojistky, zatímco ty běžné se budou vztahovat tak na acylpyrin a možná kloktadlo, ovšem za regulaci třiceti korun v lékárně? Že státní podnik ČEZ opět zvýší cenu elektřiny? Že není vyloučeno, že teplo bude v dohledné době stát trojnásobek současné ceny? Že bude dražší plyn, voda, poštovné, nájemné, kdeco? Za tohle všechno pan Topolánek očekává masovou podporu národa. Ještě mu zbývá dodat – a slzy vděčnosti, spojené s líbáním jeho požehnaných rukou.
V rádiu jsem slyšel komentář, že v posledních volbách lidé prodali vládu za třicet korun. Pokud by to byla pravda, silně by jí přeplatili. Jen pro osvěžení paměti dva sliby ze Smluvy ODS s voliči, které tvořily její hlavní propagační materiál pro poslední parlamentní volby v roce 2006:
– Finanční spoluúčast ve zdravotnictví se nebude povinně zvyšovat. Zachováme ústavní právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění.
– Výrazně snížíme celkové doplatky na léky proti současnému stavu, poškozujícímu hlavně chronicky nemocné a starší spoluobčany.
Co je však na Prohlášení pana premiéra nejsmutnější je jeho bohužel pravdivé tvrzení, že poslední parlamentní volby stále platí a tudíž mu dovolí další sociální experimenty. Je s podivem, že v čele vlády stojí člověk, jehož činy prospívají desetině národa a on čeká, že ho zato bude chválit národ celý včetně těch, jimž vyloženě škodí.
