Září 29, 2009
Občas se setkávám s námitkami vůči mé erudovanosti v historii, tak tento článek založím na znalostech, které mě kdysi dovedly na matfyz.
Církevní představitelé se ohánějí někdy čísly úplně vylhanými (jako „přes 30 %“), někdy čísly vycházejícími z toho, kolik lidí kdy bylo pokřtěno.
V souvislosti s návštěvou papeže se nejvíc operovalo s údajem 27 % (podle sčítání obyvatel v roce 2001, přesněji to bylo 26,8 %). Samozřejmě se nebere v úvahu, že tento údaj je už poněkud zastaralý, že počet pokřtěných neustále klesá, zejména tím, jak vymírají starší ročníky, ve kterých bylo pokřtěných daleko víc než dnes, zejména ročníky narozené za Rakousko-Uherska, kdy byli povinně křtěni téměř všichni.
Navíc se u těchto údajů ze sčítání obyvatel nejedná o skutečné členy církve, ale převážně o ty, kteří v dotazníku zaškrtli katolickou víru, protože byli kdysi pokřtěni, členy žádné náboženské obce nejsou, a ani netuší, že už byli dávno exkomunikováni.
Počet totiž není upraven odečtením všech, kteří někdy byli v komunistické straně, a kteří tedy byli exkomunikováni papežem – což byla zhruba polovina dospělé populace. Dále je třeba považovat za automaticky exkomunikované všechny ženy, které kdy šly na potrat, což bylo zhruba devadesát procent žen – tedy zhruba další polovina populace.
Tyto přibližné dvě poloviny se poněkud překrývají, a tak součet lidí, kteří do nich patří, není celých sto procent – a jen díky tomu tu vůbec nějací katolíci existují. Jelikož je počet těch, kteří nepatří ani do jedné z obou skupin, zhruba stejný jako počet těch, kteří patří do obou, matematicky se počet všech těch, kteří formálně patří do katolické církve, rovná
počtu žen, které byly v komunistické straně a zároveň byly na potratu, krát „oněch přibližných 27 %“.
(Přičemž „oněch přibližných 27 %“ nemůžeme brát jako konstantu, ale jako funkci, jejíž hodnota se limitně blíží nule. Podle průběhu křivky – roční pokles kolem jednoho procenta, který se navíc v poslední době zrychluje – to dnes bude již hodně pod 20 %. Zrychlení poklesu počtu je dáno tím, že pokřtění jsou zastoupeni nejvíc právě v ročnících, u kterých je dnes největší úmrtnost.)
Pokud jde o počet skutečných „věřících“, tedy praktikujících, dokonce i podle samotné katolické církve, která prováděla sčítání návštěvníků bohoslužeb o náhodně zvolených nedělích v roce 1999 a 2004, jsou praktikujících katolíků jenom 4 % (v roce 1999 to byly 4,2 %, v roce 2004 už jen 4 %).
Někteří katolíci jsou ještě skeptičtější. Pamatuji si, jak v rádiu někdo z Charity vykládal, že problém je v tom, že do kostela jestli chodí jeden ze sta, a z těch jestli jim jeden z deseti něco dá. Což je mimo jiné opravdu dobrý důvod pro to, aby je financovali nevěřící….
K podobnému výsledku, k jakému došla svým průzkumem církev, se došlo i průzkumem sociologickým. Zhruba před deseti lety byly provedeny dva, jeden pro dospělou populaci, jeden pro mládež. Oba vyšly stejně. Praktikujících, hlásících se ke všem vírám, včetně orientálních nauk a směrů New Age, bylo 7 %, katolíků 4 %. …A jak už jsem uvedl, tento počet stále klesá.
Foto: zdroj
