Voliči rozdali politickým stranám karty. Svou vůli vyjádřili ti, kteří se aktivně zúčastnili voleb vhozením volebního lístku i ti, kteří se voleb neúčastnili a svým nezájmem či pasivitou přispěli k dosaženým volebním výsledkům.
Jaké jsou tedy výsledky voleb? Z hlediska prosté aritmetiky je to jasné:
"vyhrála" ČSSD se ziskem 20, 45 propočteno na podíl mandátů ve sněmovně – 25%, t.j. 50 křesel
druhé bylo hnutí ANO s 18,65%, propočteno na zisk mandátů – 23,50%, t.j. 47 křesel
třetí KSČM 14,91% propočteno na zisk mandátů – 16,50%, t.j. 33 křesel
čtvrtá TOP 09 (009) s 11,99%, propočteno na podíl mandátů 13%, t.j. 26 křesel
pátá ODS s 7,72%, propočteno na podíl mandátů 8%, t.j. 16 křesel
šestý Úsvit přímé demokracie TO 6,88%, propočteno na podíl mandátů 7%, t.j. 14 křesel
a sedmá KDU ČSL 6,78%, propočteno na podíl mandátů 7%, t.j. 14 křesel
Ostatní kandidující strany nepřekročily stanovený limit pro vstup do parlamentu.
Z hlediska možných koalic jsou v zásadě 2 možnosti: 1) ČSSD + ANO + KDU anebo Úsvit, 2) ANO + TOP + ODS + KDU anebo Úsvit V každé z nich, ať již přímou účastí v koalici anebo nepřímo klíčovým vydíracím jazýčkem na politických vahách musí být obsaženo hnutí ANO Andreje Babiše. Bez něj nikdo nedokáže sestavit alespoň trochu politicky soudržnou koalici, která by se okamžitě nerozsypala a nepohřbila své aktéry vzhledem k politické budoucnosti. Tím nechci říct, že za účasti (tiché účasti ANO) to bude o moc jednodušší. Co se v nynější situaci jeví jako hlavní překážky pro sestavení vlády, která by měla alespoň hypotetickou šanci dožít dalších řádných voleb?
1) Klíčové hnutí ANO chce zůstat v opozici a diktovat koalici prosazování svého programu. ANO by v tomto případě zůstal potenciál kritiky vládní koalice a ještě by si vynucovala plnění svého programu.Vzhledem k tomu, že v politice fungují staří matadoři, lze těžko předpokládat, že by se našly nějaké strany, které by si nechaly něco takového vnutit. Od tohoto nereálného konceptu se faktická hvězda voleb, hnutí ANO již začala pragmaticky odklánět a naznačovat, že za určitých podmínek by byla ochotna vstoupit do vládní koalice.
2) ANO v prvním komentáři svého vlastníka naznačilo, že jeho cílem bylo znemožnit vládu levicové koalice, čímž se jasně profiluje jako pravicová strana. Z hlediska programu je spojení neoliberální strany, která má v programu jako prioritu snižování daní velkému zejména korporátnímu kapitálu, osekávání a privatizaci státu, státní podporu velkému kapitálu s KSČM (byť byl majitel ANO v minulosti sám členem KSČ) zcela vyloučeno a pro ČSSD (požadující zavedení progresivní daně – pan Babiš by si ji uměl představit maximálně ve vztahu k fyzickým osobám – a dále posílení státu, jeho příjmové složky a sociálního systému) by takové spojení znamenalo kromě ztráty důvěry voličů prakticky politické harakiri a pověstný polibek smrti . To v praxi znamená, že koalice ANO-ČSSD-KSČM je nemožná. V úvahu by připadala reálně ještě koalice ANO – ČSSD – KDU – Úsvit. Zde možné překážky tkví ve vztahu ke KDU v jasně antirestitučním programu ČSSD, vstřícný k restitucím není ani A.Babiš a požadavek přímé demokracie hnutí Úsvit, se kterým by mohlo mít vážné problémy Babišovsko – Janečkovské hnutí ANO (miliardář Janeček je konstruktérem "pozitivistického" matematického politického systému ve prospěch majetkových "elit". Pro tyto "elity" je přímá demokracie "vláda lůzy" jako rudý hadr před očima)
3) Logičtěji by z hlediska programových průniků připadala v úvahu koalice ANO – TOP – ODS – KDU (méně Úsvit, viz požadavek přímé demokracie tohoto hnutí, který by vadil jak ANO, tak TOP, ODS i Dukovské KDU). Kdyby zde nebyly jiné nežli programové překážky. .ANO se před volbami zaklínalo kritikou korupce, kde TOP a ODS pokládá přímo za ztělesnění korupce. V případě, že by se distancovalo od této kritiky pragmatickým vstupem do koalice s největšími "kmotry", znamenalo by to nástup na krátkodobou cestu Věcí veřejných – strany na jedno použití. O něco takového z hlediska své politické investice zajisté podnikatel Babiš uvažující v dlouhodobých horizontech nestojí. Druhou vážnou překážkou je neustálé vymezování se pravicových stran TOP a ODS proti osobě pana Babiše kvůli jeho minulosti – členství v KSČ a prý i spolupráce s STB. Těžko si lze představit spolupráci p. Babiše s p. Schwarzenbergem (kterého prý maminka učila, že se má "vystříhat neslušné společnosti).
Podle mého mínění bez ohledu na stav stranických pokladen "vítězů voleb" a závazky vůči svým "sponzorům" čeká Českou republiku nejspíše následovný scénář. Ještě nějakou dobu bude vládnout Rusnokova vláda v demisi. Bez ohledu na to, jestli se podaří vytvořit dočasnou koalici anebo ne, budou v kratším anebo střednědobém časovém horizontu následovat předčasné volby. Dlouhodobě fungování naznačených koalic až do termínu řádných voleb není reálné.
Volby opět potvrdily obrovskou manipulační moc médií a volební bezzubost a pasivitu levicových stran.
