Kuba potřetí

Březen 18, 2012


Illusion prevails, always and totally



 


Takže máme následující rozložení sil: USA rozmístily rakety středního doletu v Evropě, SSSR udělal totéž – rozmístil analogické rakety na Kubě. USA daly ultimátum, SSSR odpověděl svým ultimátem. Obě strany zaujaly zápasnický postoj, blýskají očima a horečnatě přemýšlejí, jak se z té zapeklité situace dostat s co nejmenšími ztrátami.

 

Pojďte se na situaci podívat zblízka, takříkajíc skrze zvětšovací sklo.


Američané tváří v tvář tak nevhod vypuknuvší krizi ustavili Státní výbor pro mimořádný stav, nazvali ho ExComm (Executive Committee of the National Security Council) a jali se zasedat. A jak to tak bývá, členové výboru se okamžitě rozdělili na dvě skupiny. Na přívržence tvrdé linie a na "mírotvorce". Na jestřáby a na holubice.  Vojáci byli všichni do jednoho jestřábi a politici mírotvorci. Hlavními jestřáby byli Paul Nitze, poradce ministra zahraničních věcí pro otázky mezinárodní bezpečnosti, Maxwell  Taylor, náčelník spojených štábů ozbrojených sil USA, a velitel letectva Curtis LeMay.


LeMay byl "silnou figurou" americké generality. Když v roce 1949 převzal velení strategického letectva USA mělo SAC 713 vrtulových bombardérů a stav personálu nedosahoval 50 tisíc. Pod jeho velením se letecká část americké "triády" změnila v monstrum, které v roce 1955 mělo ve stavu 3068 reaktivních bombardérů a 200 tisíc personálu. Osobně řídil vypracování plánu "Troyan" podle kterého mělo být na 70 sovětských měst shozeno 133 atomových bomb. V roce 1949 byl plán přepracován na "Off Tackle" ve kterém počet cílů v SSSR vzrostl na 104 a počet bomb na 220. Počítalo se při tom ještě s druhou útočnou vlnou, která měla shodit dalších 72 bomb. V měsících předcházejících "kubánské krizi" věnoval LeMay všechny své síly protlačování financování programu nadzvukového bombardéru "Valkyrie" a vývoje "superbomby" 100 megatun. Zkrátka, za knipl uměl chlapec vzít skutečně velkoryse.


Na zasedání ExCommu LeMay s vojenskou přímočarostí vyžadoval (ano, ano, vyžadoval) provést proti SSSR "preventivní" jaderný úder. Mimochodem, tehdejší plány zcela oficiálně předpokládaly, že při provedení generálního jaderného úderu na SSSR bude stejný úder proveden i proti Číně. Člověk by řekl, co s tím má co společného Čína? Jaký vztah má ke Kubě? A to už nemluvím o tom, že Čína v té době neměla atomovou bombu. Taktéž se zcela oficálně počítalo s tím, že při masivním jaderném útoku v SSSR, Číně a Východní Evropě zahyne "několik" set miliónů lidí. Kdo další měl být při té příležitosti cílem "preventivních úderů" historie neříká.


Hlavními holubicemi byli bratři Kennedyové spolu s ministrem obrany Robertem McNamarou. Tedy, holubicemi relativními. Totiž to, čeho se Američané nejvíce báli, nebyly na Kubě rozmístěné rakety SS-4 a SS-5. Tyto rakety bylo třeba před odpálením vytáhnout na startovací zařízení, natankovat palivem, oživit jejich řídící systémy a zamířit. Tato procedura trvala přibližně 8 hodin. Přitom plné nádrže mohly rakety mít pouze 5 hodin, poté bylo nutno palivo vypustit. Kromě toho byla ještě nutná politická koordinace mezi velitelem sovětského kontingentu na Kubě generálem Plijevem a Moskvou. Americkým letadlům, startujícím ze základen na Floridě to do vzdušného prostoru nad Kubou trvalo pouhých 24 minut. Daleko větší strach měli Američané ze sedmi taktických raket "Luna" s jadernými hlavicemi, k jejihž odpálení stačil rozkaz samotného Plijeva, a jejihž účelem bylo zadržovat Američany od pokusů vysadit se na Kubě. To by bylo z jedné strany, a z druhé tu bylo americké veřejné mínění požadující okamžitou akci proti raketám rozmístěných na "ostrově svobody". Současně Kennedy a jeho okolí chápali, že úder proti raketovým základnám bude znamenat stejný úder, tentokrát proti americkým raketovým základnám v Turecku a Itálii a také pokus obsadit západní Berlín. Jinými slovy, útok na Kubu znamenal začátek jaderné války dokonce i v tom případě, že by z Kuby nevzlétla ani jediná raketa. Situace vypadala na pat. Stvořil ale rébus ten Chrušč!


Mezitím se situace dále přiostřovala. Po Kennedyho oznámení o blokádě Kuby zvýšil zástupce LeMaye a velitel SAC generál Thomas Power v rámci svých pravomocí (podle některých zdrojů BEZ KONZULTACÍ) stupeň pohotovosti strategického letectva USA z úrovně "3" na úroveň "2". Něco takového se nestalo nikdy před tím, ani potom. Od této chvíle se ve vzduchu nacházelo minimálně 50 bombardérů B-52 s jaderným nákladem na palubě a bylo aktivováno 2 952 jaderných náloží, které očekávaly příkaz vydat se k cílům nacházejícím se v SSSR a v Číně. Na zasedáních ExCommu generál LeMay požadoval udeřit alespoň na Kubu, když už ne na SSSR, ujišťujíce, že Moskva jako odpověď nic nepodnikne. Vysoce inteligentní absolventy Princentonské university generálova mluva překvapovala svoji obrazností: "Medvěd vždycky chtěl strčit svou tlapu do Latinské Ameriky, ale teď se chytil do pasti. Tak pojďme, utrhneme mu tu tlapu až ke koulím! A když se nad tím zamyslíme, tak mu můžeme utrhnout i koule!" Zajímavé, jak tvrdý vojenský život rozvíjí krasomluvu.


Přeložil Hamilbar, převzato odtud.


Převzato z ostrova Janiky

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments