Leden 22, 2012
Když oficiální informace chybí nebo jsou zamlžovány, nastupují nejisté šeptandy. Tyto mají navíc reálný podklad.
NHKG. Kdysi ji koupil za hubičku jistý pan Mittal a díky synergii tzv. české privatizace a štěstí, dosáhl jeho zde vytvořený zisk za těch pár let několikanásobku kupní ceny. To vše prakticky bez investic do čehokoli.
Katastrofální ovzduší Ostravy je velké části zapříčiněno právě touto firmou. To vědí skoro všichni, kromě zástupců ČIŽPu a dalších státních orgánů, kteří chtějí ozdravit ovzduší zákazem vjezdu starých aut do města. Ještě, ti škodící důchodci ve starých Škodovkách budou zastaveni a v Ostravě bude téměř horský vzduch.
Cesta do ekologického pekla
Sám jsem byl v šoku, když mi po neopatrné zmínce o NH pracovnice ČIŽPu ocitovala oficiální propagandu o úspěších a investicích firmy v oblasti ekologie. Kdybych neznal lidi, kteří to projektují a neviděl závod na vlastní oči, snad bych i věřil. Neoficiální zdroje totiž tvrdí, že je to vše jedna velká Potěmkinova vesnice. Existující odprášení nedostatečně postihuje skutečně nebezpečné frakce prachu a klíčové zdroje nejsou odprášeny vůbec.
Proč to opatrné našlapování okolo Aceloru? Příčinou je existence stejnojmenné, avšak větší a modernější, huti v polském Krakově a benevolentnější emisní limity v Polské republice. Představa, že pan Mittal udělá podnikatelsky celkem pochopitelné rozhodnutí a zavře ostravský závod, nahání hrůzu nejen lokálním politikům. Okamžitý zánik desítek tisíc pracovních míst (včetně těch v obslužných firmách) má potenciál vyvolat malou revoluci. A to ještě nemluvíme o nákladech na následnou sanaci tohoto mamutího brownfieldu, které patrně opět ponesou daňoví poplatníci.
Poslední šeptanda mluví o tom, že firma zastavila nejen investice, ale i výrazně omezila drobné opravy a údržbu a dokončuje první kolo propouštění. Celý kolos prý dnes žije výhradně z podstaty.
Otázka, zda ostravská Nová huť přežije rok 2012, je dnes docela aktuální.
Převzato z Nautila
