Na Ukrajinu prý dorazila demokracie

Dovolil bych si přičinit několik poznámek k této nové  formě kyjevské  demokracie.


1) Na "demokratizaci" politického systému Ukrajiny vynaložily USA podle uniklého rozhovoru náměstkyně MZV 5 mld. dolarů. Tyto peníze šly podle všeho, tak jak je to běžné , dílem na aktivity různých občanských sdružení (které jsou na domovském teritoriu  USA, pokud by je prováděly za peníze cizích států  kvalifikovány jako cizí agentury), dílem na různé tréninkové programy v "revolučních" kempech, kde jsou školeni příští revolucionáři – demokratizátoři v technikách provádění revoluce, dílem na investice do správně orientovaných demokratických politiků a jejich politických hnutí, dílem do správně orientovaných médií a pod..


2) Na základě spontánní vůle obyvatel nespokojených s mírou korupce, oligarchizace společnosti, prohlubujícího se ekonomického propadu, zbídačování a  rozkrádání státu došlo prý k masovému nárůstu revolty na území Ukrajiny. Zajímavé v tomto ohledu je, že spouštěčem nebyl ani nějaký korupční politický skandál, ani znevážení úřadu prezidenta nějakým hrubě nemorálním činem, ani dramatické zvýšení daní ale nepodepsání Asociační dohody s EU, do které nainvestovali západní investoři nemalé prostředky v očekávání vydatných zisků, od níž političtí stratégové Západu očekávali těsné připoutání Ukrajiny k západním strukturám a vojenští stratégové USA rozmístění svých základen na území Ukrajiny, zejména pak v oblasti krymského polostrova, odkud chtěly vytlačit ruskou armádu. Jak je obvyklé v případě podobných"revolucí", které se odehrávají podle předem propracovaných strategií a schémat, skutečné motivace jejich loutkovodičů jsou  zastírány motivacemi zástupnými, které vyženou nespokojenou část obyvatel v čele s najatými politickými vůdci do ulic.


3) Při probíhající politické rebelii několika desítek až stovek tisíc lidí  z cca 48 milionové populace na náměstích hlavního města Kyjeva a několika měst převážně západní Ukrajiny "pokojní" demonstranti podporováni přímo politiky cizích států velice nevybíravě, násilně a hrubě napadali neozbrojené pořádkové a policejní síly státu hájící  státní úřady a instituce, násilím zabírali státní úřady, fyzicky a brutálně napadali opozici, vypalovali její kanceláře, ničili pomníky etc..


4) Spouštěčem horké fáze kyjevské barevné "revoluce" známé jako Majdan bylo střílení do policistů a do demonstrantů (motiv opakující se i v jiných barevných "revolucích" v jiných státech) o kterém soudní lékařka prohlásila, že bylo provedeno na obě strany z identických zbraní a uniklá komunikace vrcholné zástupkyně EU s estonským ministrem zahraničí naznačuje, že stříleli pravděpodobně  demokratičtí "revolucionáři". 


5) Revoluce měla tyto následky:

  • K moci se dostaly prozápadní politické síly, které ustavily svou vládu velice svérázným způsobem, když za pomoci radikálních nacionalistických skupin násilím, pod nátlakem a vydíráním byli řádně zvolení poslanci vládních stran zbaveni hlasovacích karet a opozice sama v jejich nepřítomnosti jejich jménem odhlasovala a  zvolila svou vládu (viz např. zde).
  • Ve vládní koalici získaly zastoupení dvě radikální nacionalistické strany, ze kterých jednu vede stát Izrael na seznamu antisemitských organizací a druhá se otevřeně hlásí k ultranacionalistickému odkazu pohrobků fašismu a kolaboruje s mezinárodními radikálními islamistickými uskupeními – jejich vůdci jsou spolubojovníky radikálních islamistů – ostatně brutální vraždy policistů (uřezávání hlavy, vypícháváni očí)  nesou jasnou pečeť praktik takovýchto bojovníků.
  • Hlavními podezřelými ze střelby na dvě strany se stávají šéfy resortu ministerstva vnitra a státní bezpečnosti a podle schémat z jiných zavedených demokracií okamžitě přistupují k likvidaci důkazů své revoluční činnosti (zamezení nestranného vyšetřování s přístupem veřejnosti, případně odborníků z jiných států, vykácení stromů s pozůstatky střel po ostřelovačích, zamezení přístupu k tělům zastřelených ze strany nezávislých vyšetřovatelů etc.).
  • V ulicích západní Ukrajiny spolupůsobí vedle státních orgánů polovojenské paramilitantní skupiny (částečně byly integrovány po ovládnutí řídících postů do složek MV a armády), které vykonávají "dozor" , zavádějí svá pravidla, prověřují, odhalují "zrádce" konfiskují majetek, důrazně "vysvětlují" svá stanoviska v kanceláříchj své politické opozice atd.
  • Hned první zákony "demokraticky" rekonstruovaného parlamentu, ve kterém se hlasuje v zastoupení,  byly hrubě diskriminační vůči národnostním menšinám, což odstartovalo separatistické tendence.


7) Ústavně zvolený prezident byl vyštván hrozbami a svržen neústavním způsobem (počet hlasů v parlamentu byl pro proceduru odvolání ukrajinského prezidenta nedostatečný) a na jeho místo dosazen jeden z politických radikálů. Na základě toho byly vypsány předčasné prezidentské volby, kterými má být zvolen namísto ústavně zvoleného prezidenta, kterému nevypršel mandát, jiný prezident. Prezidentský kandidát nevyhovující "revolucionářům" byl brutálně napaden a zbit. Na úřad prezidenta kandiduje předčasně propuštěná militantní expremiérka odsouzená soudem za defraudaci státních peněz, která se otevřeně prezentuje genocidními výroky. (Chce Rusy vraždit, případně na ně hodit jadernou bombu.)


8) Ústavní soud byl rozehnán pravicovými nacionalistickými radikály, protože hrozilo, že by mohlo být neústavní svržení legitimně zvoleného prezidenta právně anulováno.


9) "Revolucionáři", kteří se dostali k moci násilným převratem, politickým terorem a parlamentním podvodem, kteří těžili z tlaku západního společenství na nepoužití síly státním aparátem, chtějí proti svému zrcadlovému obrazu na východní Ukrajině, který nazvali teroristy, bojovat právě za pomoci státního aparátu. Takový zásah tvrdě odmítali, když se dostávali k moci, a neváhají do akce zapojit nejenom OZBROJENOU  policii, ale dokonce i armádu. 


10) K ozbrojenému a násilnému potírání rebelů na východní Ukrajině přistoupil kyjevský samozvaný režim po návštěvě a konzultacích se šéfem americké CIA. Tato organizace prý získala celé patro v prostorách ukrajinského ministerstva vnitra a proslýchá se, že na území Ukrajiny působí američtí poradci a  nájemní žoldáci z jiných států  nechvalně známých tzv. soukromých bezpečnostních služeb v převleku za příslušníky ukrajinských bezpečnostních složek.


11) Veškerou odpovědnost za vývoj na Ukrajině se snaží iniciátoři barevné "revoluce" shodit na Rusko, které do celého dění vstoupilo až jako druhé v pořadí a hraje v celé partii "černými figurami" tj. vynuceně reaguje na aktivní  kroky protistrany. 


12) Přese všechno výše uvedené politické reprezentace tzv. civilizovaného západu podporují nově vzniklý "demokratický" režim na Ukrajině a západní média nekritizují tuto novou formu "demokracie". Právě naopak kritice podrobují všechny oponenty tohoto násilného, neústavního, nedemokratického puče, zavádějícího do prostředí Evropy resentimenty z období nacismu destabilizující prostor, kudy vedou transportní trasy pro Evropu nezbytných ruských surovin. Kritici nového typu  tzv. majdanské demokracie jsou naopak označování za rusofily a ruské kolaboranty.


Pár slov závěrem: Západem zinscenovaný politický puč na Ukrajině přivedl tuto zemi na práh násilí a státního rozpadu a svět na práh destabilizace Evropského regionu a nové studené války. Kosovský precedent zavedený do poválečné politické praxe USA a jejich satelity našel v Krymu dalšího následovníka. Dále se dají očekávat referenda o rozpadu Velké Británie, Itálie, Španělska atd. lidovým hlasováním o sebeurčení. Za příčinu dění na Ukrajině označuje tzv. civilizovaný západ (USA a jejich satelity) Rusko personifikované prezidentem Putinem. Putin zajisté není žádným ideálem demokrata. Spíš jde o vizionářského nacionalistického autokrata (na rozdíl od amerických protějšků nenadřazuje Rusko nad mezinárodní právo a Rusy nad ostatní národy jako oprávněné diktovat druhým z pozice vlastní  nadřazenosti své politické představy), s jistou nadsázkou se dá mluvit o konzervativním osvíceném autokratovi, který se snaží postavit svou zemi opět na nohy a vydobýt ji ztracené  místo  tentokrát v čele kapitalistických zemí. Na jeho obranu je nutno připomenout, že většinou reaguje odvetně na politické kroky protistrany, že je reprezentantem místní oligarchie, kdežto protistrana (myšleno u jeho kritiků z USA a jejich satelitů reprezentuje svou oligarchii a její globální zájmy) postupně a cílevědomě zavádí globální NWO korporátní fašismus, že Putin provádí vůči agresivní globálně expanzivní politice protistrany vcelku umírněnou neexpanzivní resp. málo expanzivní politiku.

Navíc Putin při vších svých nedostatcích je nositelem určitého souboru hodnot, kdežto jeho mezinárodní političtí oponenti již prakticky žádné hodnoty nereprezentují a veškeré oficiálně  prezentované hodnoty v praxi pošlapávají a kamuflují. Putin ani jeho političtí oponenti nejsou nositeli řešení systémové krize kapitalismu. Jsou to dva póly jednoho totožného problému. Jimi používané prostředky jako kdyby si v mnohém ohledu z oka vypadly.

Komentujte

Chcete-li přidat komentář, přihlaste se viz Přihlášení.
  Odebírat  
Upozornit na