O kohoutkovi a slepičce

Reklama


Když jsem viděl, jak žena ve spíži tajně vyškrabává obsah pytlíku z vysavače, hned jsem věděl, kolik uhodilo. Její provinilý výraz, když se šťourala v tom zaprášeném otvůrku špinavého pytlíku, způsobil, že scénka vypadala jaksi neřestně.Nachytal jsem ji! Šlo však o obyčejný všední demokratický problém, kdy se oklamaný spotřebitel ocitne nachytaný jak ryba na háčku.
Podvodné smluvní podmínky a nechutně dlouhé návody k použití se zásadně píší rozplizlým písmem té nejmenší velikosti. Jsou plné odkazů na další podmínky, přílohy, zákony, pokyny a nařízení, které jsou pochopitelně plné dalších podobných odkazů. Jejich neznalost nikoho neomlouvá, a zbavuje viny a odpovědnosti poskytovatele obchodního produktu. Tyto předpisy, zvláště když jsou velmi dlouhé, nemáte chuť podrobně studovat, ale stejně by to bylo marné. Nerozuměli byste jim. Raději se proto zeptáte přímého poskytovatele zboží, který je po ruce nejblíže, prodavače, a riskujete. Je úplně jedno, jestli se jedná o nový finanční produkt s katastrofálními důsledky, nebo o obyčejnou bílou malířskou barvu na zdi. Poměr ředění na první pohled viditelných, okázale uvedených a koncentrovaných výhod, v mikroskopických návodech k použití těžko najdete.
Při koupi dosti drahého vysavače nás prodavačka upozornila, že náhradní pytlíky si můžeme u nich v krámu objednat. Chtěl jsem tak učinit ihned, ale hospodárná žena mne zarazila, ačkoliv jsem vysávací přístroj platil ze své kapsy. Prý až jindy. Několik náhradních pytlíků prý zatím stačí. Dosti rozčarován jsem se ubíral domů s objemnou krabicí obsahující vysavač, jemuž roven ten žádný není.
Bylo mi jako rybě, která ví, že spolkla návnadu, ale háček se jí dosud nezaseknul do pysku. K tomu došlo až po několika měsících. Nebylo to poprvé, a věřím, že nikoliv naposled, co jsem se nechtěně musel nechat takto nachytat, a přinést oběť na „oltář vlasti“. Již vím, proč se ženám hanlivě říká slepice. Kur a žena domácí jsou tvorové zcela nepoučitelní. Vždy je znovu nachytáte na ten samý trik. Stačí z pytlíku vysypat trochu zrní…
Žena se styděla, že se nachala nachytat, a tak jsem se odebral do obchodu sám. Požadované pytlíky neměli. Měli spoustu jiných, ale to bych si k nim musel koupit nový vysavač. Slíbili mi, že mi zatelefonují, až pytlíky seženou. Od té chvíle jsem netrpělivě čekal na zavolání jako malé dítě na zvoneček oznamující překvapení pod vánočním stromečkem.
Když to trvalo už dost dlouho, začal jsem chodit po všech prodejnách s vysavači a pytlíky do vysavačů po našem městě. Slídil jsem vztekle jako vysavač puštěný naplno po ulicích a obchodech, ale bezvýsledně. Pytlík, který potřebuji do svého vysavače, zrovna nemají.
Obrátil jsem se tedy na Internet, a podivil jsem se, že je úplně zamořen pytlíky do vysavače. Každý vysavač na světě má svůj zvláštní pytlík. Protože každý občan je zvláštní a jedinečný, musí mít také svůj zvláštní a jedinečný pytlík a vysavač. U jiného zboží je to naprosto stejné. Rozlišení té úžasné jedinečnosti, jak vysavačů, tak občanů, je tak skvělé, že splývají do jednolité šedivosti masy nebo vyblitého leča. Slídil jsem po všech internetových zákoutích, hltal inforamce o pytlíkách jako zlostná hubice vysavače, ale ve všech internetových obchodech jako na potvoru zrovna ten náš pytlík do vysavače nemají. Tak jsem si alespoň objednal pytlíky jiné, které byly ve slevě. Třeba se mi na něco šiknou. Vysavače k nim se již nevyrábějí, a tak je bude třeba někdo brzy také zoufale shánět.
 
Je to vlastně dobrý nápad kupovat pytlíky do vysavače, dokud jsou na trhu. Až nebudou, můžete si zřídit další internetový obchod. Pytlíky do vysavače jsou rozhodně dobrou investicí. Zvláště v době světové finanční krize, kdy nevíte kam rychle ulít prachy, abyste o ně nepřišli. V pytlíkách do vysavače je nikdo hledat nebude, ačkoliv jsou určeny na všelikou špínu.
Případ se stal zapeklitým. Obrátil jsem se tedy přímo na zahraničního výrobce, který má u nás zastoupení. Občan by čekal, že mu ihned pošlou potřebné pytlíky s omluvou zdarma, ale to by byl naivní. Poslali mi pouze odkaz na jednu specializovanou prodejnu. Ocitl jsem se v bůhvíjaké virtuální verzi známé pohádky O kohoutkovi a slepičce. Nyní, když již čtvrtý týden čekám na odpověď ze specializované prodejny, zda moje přání uspokojí, začínám pochybovat o tom, že slepička přežije. Oproti původní verzi pohádky, chtěl jsem jako kohoutek těmi pytlíky totiž udělat ženě radost k vánocům. Jak vidno, asi se jich nedožije. Myslím těch pytlíků, a ne vánoc.
Tak, to bychom měli pytlíky do vysavače, a takových podobných položek k vyřízení mám denně na seznamu několik desítek. Ještě, že žijeme v té lepší, bohatší a svobodnější třetině světa a nemusíme denně řešit takové problémy jako jak přežít, neumřít, napít se, najíst se a vyspat se. Čtenáři, který správně odhalí název uváděného vysavače, pošlu jako bonus trochu internetového smetí z mého vysavače, ale pytlík, který mu zaručeně schází, si musí sehnat sám…

Přejít do diskuze k článku