Pozdravujte hvězdy nestoudnice

-x-x-x


Nevím čím stojí mi noc

mezi měsíci čarovných poklesků

Prostřikuje vítr hubených stavení

ze slov a rozehnaných snů

Mlha hlásí kruté podzimy

a mrazí fotografií kachen

na hladině rybníka

Mlha křížící světy

Mlha vázaná

zbloudilými křídly havranů

Mlha žeroucí stodoly na lukách

Mlha bořící brány před příchodem

větrů a duchů

Mlha krášlící pohádky

Mlha vypravěč o bílé barvě smutku

Nevím čím stojí mi mlha

v potocích vteřin které nepřehradíš

Hovořím o věcech po nichž

nastalo v nebi ticho asi půl hodiny

pak rozpaky a malé nevýslovno


***


Pozdravujte hvězdy nestoudnice


Už nemám trpělivost

hledat u stolu opojení

ze hry

kterou jsem bojoval

tak rád a nadšeně

s plným vědomím (je to

úchvatné)

že to umím

že se bratřím s myšlenkami

jež se řítí Vesmírem

a smějí se jak blázni

na padající vyhlídkové věži

kteří ze své výše

pomrkávají

na dítě (dítě) pod sebou

na jeho nemotorné poskoky

a žebravě natažené

ruce (ruce) . . .

Ach myšlenky

Už nemám trpělivost

Už nemám čas

Už jste rychlejší

a já raději zmoudřel

a zmlkl (zmlkl)

v tesknotě ovšem

v tesknotě

(Pozdravujte

hvězdy nestoudnice)


***

-x-x-x


Převedli druidové

svůj lid do jiného

světa?

Kde nejsou TŘI DÍLY

PENĚZ

Jeden pro nové

(a pyšnější) peníze

a moc pánů světa

z ostrova Thule

a oken třináctých

pater mrakodrapů

Druhý pro rozkoš

těchto vládců

třpytného pohledu

chladem pálícího

Třetí pro šťastný

souhlas s chudobou

pro tu trochu miliard

co se tak těžko vybíjí


(Já o tom vím

A co nadělám? Klečím

před Chelčickým

a žmoulám svůj dar

v mlhách duše bláznivé

aby nevěděli)


Ó Všemocná Trojice

reálných bohů

žlutě čurající

opium do dychtivých

úst hřeby žrádla

přitlučených mozků

(Kolik jidášků

je moudrých ve svých

kravatách a akváriu

vlastní blbosti

Peklo je za to!

Psi to už dávno

vyštěkali do ovčí ohrady)

Zjistili druidové

že nadmutí

či přiškrcení

jedné z TŘETIN

řídí dějiny?


A nebo:

Tohle objevili

druidové (ubohý Caesare) ?

A ponechali

bohy svého lidu

zasmušilému mlčení

nekonečných kamenů

v lesku jmelí

na srpku Měsíce ?

(Kam míříš,

pasáku hvězd ?)


A nebo:

Před tím utekli

(tváře zahalené maskou

děsu

kvasarovou záhadu

v dlani vedle oka

obětovaného) ?

A proto

převedli svůj lid

do jiného světa ?

Já nevím

Ale zpívám

(kostrbatě a tiše)

o tom světě

co možná

ani není


Zachvěl se list

pokojové květiny

A zamrazilo

v zádech

Někdo stojí za dveřmi

Možná kocour

v botách

Možná někdo z rodiny

Otevřu a … kocour

v teniskách ………..

………s lebkou…….

v ruce………………

ale myší…………..

Řeknu……přísahám

že s myší . . .

Přejít do diskuze k článku