Kdo měří, rozhoduje … a deformuje
Na rozdíl od žebříčků FIFA nebo ATP, žebříčky škol a nemocnic nemohou být nikdy jednoznačné. Záleží na kritériích, podle kterých se hodnotí. Hodnocení podle poptávky? Podle úspěšnosti absolventů? Podle úspěšnosti léčby? Podle spokojenosti studentů a pacientů? Existuje mnoho kritérií a způsobů měření kvality, výsledků a reputace. Výsledné žebříčky, získané podle různých metodik hodnocení, se ale často výrazně liší.
Navíc každý způsob hodnocení má zpětnou vazbu a nepřímo ovlivňuje chod hodnocených institucí. Pokud je metodika hodnocení nevhodná, může být tento vliv nežádoucí.
Americké vysoké školy například v touze zvýšit poptávku, která se měří jako jedno z kritérií kvality, rozesílají zčásti vyplněné přihlášky e-mailem nadcházejícím absolventům středních škol. Středoškoláci, kteří by si normálně třeba ani netroufli hlásit se na vysokou školu klidně kliknou „ano“ a přihláška je podána. Bez poplatků. Na přijetí šanci možná opravdu nemají. Ale podáním své přihlášky zvýší dané škole počet zájemců a tak tedy zlepší její postavení na žebříčku podle kritéria poptávky. A o to v reklamních a marketingových akcích škol jde.
Ještě větším problémem je kritérium potvrzení zájmu přijatých. Děkani některých vysokých škol se přiznávají, že přijetí nenabídnou nejlepší stovce přihlášených ale třeba až druhé nebo třetí stovce uchazečů. Ta první stovka nejlepších prý bude přijata na více vysokých škol najednou a tudíž u nich hrozí vysoké riziko, že nabídku ke studiím na dané škole odmítnou. Získat horní příčky žebříčku znamená maximalizovat podíl těch, kteří případnou nabídku vysoké školy přijmou vůči těm, kteří ji odmítnou. Metodiky mnohých žebříčků logicky vycházejí z toho, že studenti přijmou nabídku té nejlepší školy, kterou dostanou. Nepočítají s tím, že mnohé školy kvůli své snaze postoupit na žebříčku nejlepším uchazečům nenabídnou přijetí, protože u nich vidí velké riziko potenciálního odmítnutí.
Metodika žebříčku univerzit amerického týdeníku US News & World Report, na kterou se v nedávné době odvolávají také žebříčky univerzit v České republice, je známa svým deformujícím dopadem na chování univerzit. Před pár lety v tomto směru došlo k překvapivému přiznání i samotných univerzit, které jsou na vrcholu tohoto žebříčku.
Nemocnice, které se snaží zvýšit svou vykazovanou úspěšnost léčby nebo snížit průměrné náklady léčby podle diagnózy někdy odmítnou komplikované případy. Některé žebříčky mohou trpět i střetem zájmů jak se nedávno v českých podmínkách snažil vysvětlit tento komentář.
Braňme se žebříčkovému monopolu
Neexistuje jediný správný způsob, jak hodnotit kvalitu škol a nemocnic. Neexistuje jediný správný žebříček. A některé žebříčky mohou být naprosto zavádějící. Konkurence žebříčků je tedy ku prospěchu. Nicméně, pokud se zrovna Vy nebo Váš potomek chystáte podat přihlášku na vysokou školu nebo vybrat si nemocnici pro plánovaný lékařský zákrok, nespoléhejte pouze na žebříčky. Co bude nejdůležitější pro Vás, není nutně to podstatné pro žádný z dostupných žebříčků.
Převzato z blogu autorky na Aktuálně
