Všimli jste si, že žádné médium nerozebírá podstatu zdravotnické reformy? Pokud reformu zmíní, pak pouze ve smyslu, že reforma je nutná, šetřit se musí, takhle to do nekonečna nejde a dál už nic. Přitom jde o změnu zcela zásadní, která naprosto mění vztahy ve zdravotním systému a občanů – pacientů ve vztahu ke zdravotnímu systému.
Julínkovu reformu, která je součástí neoliberálních reforem řídících se heslem, „každému podle jeho zásluh“ – myšleno každému podle výše jeho účtu, pomáhali koncipovat odborníci z americké pojišťovací společnosti Kaisers Permanente. Zřejmě páteří zdravotního systému v ČR má být tedy zdravotnický systém USA /jiný by asi američtí odborníci svým českým kolegům koncipovat nepomáhali/. Z článku exministra Ivana Davida plyne, že výdaje na americký cílový zdravotnický model neustále stoupají, v současné době tvoří 18% HDP, zatímco průměr Evropy je 9%, a v ČR /v systému děravém jak cedník/ pouze 7%. Z toho plyne, že ten český je vůči cílovému modelu relativně násobně levnější. Přitom v USA je cca 47 milionů /přibližně každý šestý Američan – číslo neustále roste s rozšiřující se vrstvou méně majetných a nemajetných/ Američanů bez zdravotního pojištění buďto z důvodu chybějících prostředků, anebo proto, že při sepisování smlouvy o zdravotním pojištění musejí vyplnit veškeré informace o svém zdravotním stavu, což je při uvedení nemocí s nákladnou léčbou činí prakticky nepojistitelnými.
Zajímavý je také údaj o nákladovosti soukromého pojišťovnictví: V USA spotřebují samy pojišťovny 27 % pojistného, v českých zdravotních pojišťovnách bez individuálních pojistných smluv 3 %, v EU 4-6 %. Z toho plyne, že privátní zdravotnické pojišťovací firmy podle vzorového modelu vysají ze systému 2 % nad čtvrtinu veškerých výdajů celého systému a jejich výdaje jsou 9 x vyšší nežli v ČR.
Jak to bude v ČR po reformě? Četl někdo někde nějakou ministerskou rozvahu?
Cílem reformy je přece šetření, takže by se právem dala očekávat zevrubná informace o efektivnosti /nákladnosti/ modelu, který zde vláda chce zavést. Na tomto místě bych si dovolil položit pár poznámek na dostupnost a kvalitu systému. V ČR je zdravotnický systém obecně dostupný při léčbě všech druhů nemocí pro všechny sociální vrstvy obyvatel. V USA dle příspěvku Clair, existují v zásadě 2 formy pojištění. Tzv. Základní = chudinský /nazval bych ho pokladničním/ a nadstandard pro lépe situované. Základní systém vyžaduje přesnou specifikaci všech pojištěných diagnóz, čímž se stává pro lékaře neatraktivním již z důvodu zpožděných plateb a dohadování s pojišťovnama o proplacení částek, které se nezřídka táhne i půl roku. Nadstandard zahrnuje i léčbu dražších, resp. drahých nemocí /do výše kreditu/ se spoluúčastí – Clair uvádí 30 %, což při dvoudenním pobytu jejího manžela v péči nemocničního zařízení činilo doplatek cca 8 400 dolarů. Zde ne nepodstatnou je hrozba, že zařízení léčí, ale může se stát, že ve finále pojišťovna vyšle exekutory, kteří dlužnou částku vymáhají zabavením obydlí…
Na místě jsou otázky, jak to bude po zrušení solidárního a zavedení selektivně zásluhového zdravotního systému:
1) s pojištěním a léčbou dětí se zjištěnou leukémií (kdo takové pojištěnce pojistí, kdo provede a kdo zaplatí v plné výši jejich dlouhou a nákladnou léčbu, která jde do milionů?)
2) jak to bude s pojištěním a léčbou lidí se základním /chudinským/ pojištěním u kterých bude najednou zjištěna nějaká forma rakoviny, nádorového onemocnění…?
3) jak to bude s pojištěním, platbou a léčbou lidí, kterým se stanou těžké úrazy, popáleniny…?
4) jak to bude s léčbou a přeléčením invalidů, dětskými léčebnami…?
Kdo takovéto případy pojistí /připojistí po úrazu/, kdo poskytne odpovídající léčbu a kdo to uhradí? Anebo zůstanou bez léčby, odkázáni sami na sebe? Co se stane, když v průběhu léčby se vyčerpají prostředky /krytí/ a pojišťovací obchodník, kterého prvořadým zájmem je zisk, odmítne dál platit léčbu? Bude pojištěnec odpojen od přístrojů a vyvezen /pokud mu pojišťovna už zabavila obydlí/ na ulici? Ivan David v závěru svého článku píše: „Americký vývoj ve značné zkratce uvádím, aby bylo zřejmé, kam směřuje komercializace zdravotnictví v evropských zemích, které k ní zvolna přistupuji a v ČR, pokud bude dokončena reforma“. Komercionalizace vede k rychlému růstu neefektivních výdajů tlakem na růst ziskovosti. Pokud se „zdravotní daň“ stane „skutečným plnokrevným pojištěním“ jak zní oblíbená floskule, budou uzavírány individuální smlouvy. To povede k podstatně vyšší administrativní náročnosti, dále k výdajům na reklamu a nábor pojištěnců a kontrolu individuálních výdajů…
Rostoucí počet občanů nebude mít žádné, nebo jen minimální pojištění, protože si ho nebudou moci dovolit. To si může a nemusí (za cenu sociálních konfliktů) vynutit dodatečné státní výdaje na speciální chudinskou péči. Výdaje porostou, tradiční evropská rovnost ve zdraví či rovný nebo „spravedlivý“ přístup ke zdravotní péči (equity) zmizí. Komerční pojišťovny a komerční zdravotnická zařízení vytvoří lobbistický korupční tlak na další zvýhodnění podmínek, které mají vést k dále rostoucí ziskovosti. Situace povede k růstu sociálního a politického napětí. To nás však teprve čeká, pokud bude „reforma dokončena“.
Na závěr položím jednoduché otázky.
Nedopadne to náhodou po reformě tak, že zdravotní systém bude podstatně dražší, pro určité skupiny obyvatel nedostupný a pro jiné dostupný pouze částečně a skutečně kvalitní péči si budou moci dovolit pouze ti nejbohatší, přičemž chudé bude děsit už jenom pomyšlení na těžkou nemoc vyžadující nákladnou a dlouhodobou ústavní péči kteréhokoliv člena rodiny a zdravotní péče pro ně bude pouze v omezeném rozsahu, daleko za současným standardem v relativně levném zdravotním systému?
Komu má vlastně sloužit zaváděný zdravotní systém? – pacientům? – zaměstnancům zdravotnictví, které chce ministerstvo držet v nevolnickém závislém postavení a po zrušení tarifů a Zákoníku práce i v nejistotě? – Anebo soukromým vlastníkům zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení a obchodníků v oblasti zdraví?
Jak se tento selektivní tržní zdravotnický systém ve finále odrazí na zdravotním stavu společnosti?
Budou chudí léčeni nakonec u všech diagnóz klystýrem a chininem?
Foto: Chudinská zdravotní péče v USA
Poznámka: Našla již vládní koalice 2 „konstruktivní“ přeběhlíky potřebné k provedení ústavní změny a vypuštění slůvečka bezplatná u zdravotní péče? Proč sociální demokraté s odborářskými exšéfy ve svých řadách nevysvětlují na všech úrovních a ve všech médiích podstatu antihumánních antisociálních reforem a neorganizují akce solidarity a odporu vůči neoliberální destrukci sociálního státu? Co vlastně děla z ČSSD stranu SOCIÁLNÍ?
