Rozhovor s profesorem


Řízením osudu jsem zabředl do asi dvouhodinové debaty s vysokým akademickým funkcionářem jedné tradiční vysoké školy (ani Plzeň, ani práva), který se před lety vrátil z USA do Čech. Svými názory mne trochu šokoval.

 

Několik myšlenek, volně převyprávěno, doufám věrně.

 

Cnemo: Je to můj subjektivní dojem, nebo je pravda, že úroveň absolventů VŠ je horší a horší?

 

Profesor: Nezdá se Vám to, je zákonitý vývoj takto nastaveného systému. VŠ je placena od „kusu" (míněno studenta), naprosto bez ohledu na kvalitu, náročnost studia či přínos absolventů. Prakticky neexistují žádná kvalitativní kritéria ani motivace škol zaměřovat se na kvalitu. Navíc dříve se o 50 tisíc míst ucházelo 130 tisíc uchazečů, dnes se o 100 tisíc míst uchází 90 tisíc uchazečů. VŠ berou (z důvodu pudu sebezáchovy) každého, kdo se postaví ke dveřím a snaží se je zde za každou cenu udržet co nejdéle.

 

Cnemo: Jsem dříve narozený a moc mi není jasné, jaký smysl má trojstupňové vysoké školství. Jako zaměstnavatel si naprosto nevím rady třeba s bakaláři, to se mi spíše osvědčili absolventi průmyslovek. Proč to tak je?

 

Profesor: Tento způsob má globální rozšíření a zahraniční firmy pak teoreticky snadno poznají, kdo je kdo. V Evropě to má však ještě jednu důležitou funkci. Bakalářské studium není ve své podstatě vzdělávání, je to sociální program. Mladí lidé jsou nejradikálnější část společnosti a jako jednotná nezaměstnaná masa jsou pro systém potencionálně velmi nebezpeční. „Studiem" se tato skupina rozmělní (někdo nedokončí, jiný pokračuje…) a zejména zklidní. Docela Vás chápu, že před bakaláři dáváte přednost absolventům odborných středních škol.


Cnemo: A jaký je rozdíl mezi školským systémem v USA a u nás?

 

Profesor: Byl a je naprosto zásadní. Po revoluci se ukázalo, že znalostní úroveň českých studentů je významně vyšší, než amerických. Ti ovšem měli velmi důležitou, ne-li rozhodující výhodu. Školy je učily samostatné práci a umění myslet. V posledních letech se výhoda lepších znalostí u českých studentů pomalu vytrácí a schopnost samostatné práce a myšlení se nezlepšuje.

Druhým důležitým prvkem je americká hierarchie ve školství, která má tvar pyramidy. Z obrovské základny se na vyšší stupeň vzdělání dostane jen skupina s tvrdě definovanými kvalitativními požadavky. Začíná to už přijímáním na VŠ, kde těch prestižních dosáhne jen kvalitní student, a končí u doktorantského studia. Pokročit do vyšší kategorie vždy vyžaduje úsilí a schopnosti a povede se to jen malé části. U nás se snažíme dotlačit každého studenta až k doktorandskému studiu a to je možné jen za cenu snížení požadavků na studenty. Shrnuto, americké školství je pyramida, české hranol a výsledky jsou smutné.

Převzato z Nautila

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments