Věřím, tedy vím

Ať se to týká názoru na přiměřenost vládních protikrizových opatření, vymezení úlohy státu na trhu a ve společnosti nebo otázky, jestli existuje Bůh, ekonomové, politici a většina z nás nemá důkazy ale víru. Víra doplňuje a někdy se prolíná s vědomostmi. Neměla by nahradit kritické myšlení.


Sociální vědy, ideologie a náboženství

Že člověk ke spokojenému a plnému životu potřebuje něčemu věřit, je přirozené. Často nám k chápání a rozhodování chybí důkazy. Určitý ucelený myšlenkový aparát (nebo alespoň soubor pouček), kterému věříme nebo se kterým se dokonce ztotožňujeme, nám umožňuje kormidlovat neznámým a komplexním světem.

Otázkou je, proč je víra tak často předkládána jako vědění. A proč jsou hypotézy nebo závěry platné pouze za určitých omezených podmínek vydávány za pravdy.

Děje se tomu tak někdy i v sociálních vědách. Třeba v ekonomii se často akademici (včetně nositelů Nobelovy ceny) neshodnou. Každý tábor věří svému systému teorií a experimentálních výsledků. A každý z těch systémů platí jen na základě určitých podmínek, které nejsou téměř nikdy plně v souladu se skutečností.

Intervence ekonomů v politice někdy dále snižuje hodnotu ekonomie jako vědy. Po poctivé analýze a vypracování hospodářské či sociální politiky na základě ověřených informací a podrobných údajů, tedy na základě hlubšího porozumění skutečnosti, jako by ani nebyla poptávka. Nabídka ideologických pouček je často určující pro návrhy vládních zásahů a pro jejich veřejnou diskuzi.

V otázkách náboženství je oddělení vědění (důkazů) od víry ještě obtížnější. Nedávný průzkum v USA ukázal, že pouze 0.5% Američanů připouští, že neví, jestli Bůh existuje a jestli bude možno jeho existenci v budoucnosti dokázat. Dalších 0.5% sice také připouští, že o existenci Boha neví, ale jsou přesvědčeni, že existenci boha nebude nikdy v silách člověka dokázat. Necelé 2% jsou přesvědčení ateisté. 95% Američanů v Boha věří a jsou přesvědčeni, že Bůh existuje. V různých zemích jsou podíly věřících a nevěřících různé, například podíl ateistů je ve většině evropských zemí vyšší než v USA. Podle průzkumů je ale ve všech zemích překvapivě jen nepatrný zlomek agnostiků, kteří připouští, že neví, jestli Bůh existuje a nevylučují že se lidem v budoucnosti jeho existenci podaří dokázat či vyvrátit.

Kritické myšlení a přírodní vědy

Pro srovnání je možno uvést přístup přírodních věd. Například Einstein pevně věřil v existenci a v možnost odhalení jediné všeobsahující teorie, která z fyzikálního pohledu vysvětlí svět od chování elektronu a kvant, přes fyzikální jevy pozorované na Zemi až po zatím třeba i nepozorovatelné jevy ve vesmíru. Einstein ale pracoval celý život (ač marně) ve snaze svou hypotézu dokázat a vědecky obhájit.

S přihlédnutím k obrovské úloze vědy a techniky v dnešní společnosti lze pokládat za překvapivé, jak málo se obecně uplatňuje vědecký způsob poznání, včetně přesné formulace, kritické analýzy a opatrných závěrů. Formulace hypotéz jako by navíc byla povýšena nad hledání důkazu jejich platnosti či neplatnosti.

Podstata diskutované záležitosti se tak ale někdy ztrácí v nepřesných definicích a v argumentaci na základě neověřených hypotéz (nebo hypotéz ověřených v naprosto odlišných podmínkách). Navrhované závěry a řešení pak málo odpovídají skutečnosti.

Naše společnost, politická kultura a fungování trhu i státu by mohly být lepší, kdyby se v každodenním životě více uplatňovalo kritické myšlení a přístup exaktních věd. Také náboženská víra s určitou zdravou dávkou kritického myšlení a prostoru pro jiné „modely“ Boha by byla pro společnost prospěšnější.

Výchova ke kritickému myšlení by měla především zahrnovat úctu k faktům, metodický přístup k jejich analýze a vyvozování závěrů s vědomím možných omezení jejich platnosti.

Výuka přírodních věd by se v rámci všeobecného vzdělání měla soustředit na výuku vědeckého přístupu a způsobu uvažování. Neměla by být pouhou výukou vědeckých poznatků. V tomto smyslu je odklon od matematiky ve školách s argumenty, že většina školáků k životu nebude potřebovat řešení rovnic o dvou neznámých ani integrální počty, mylný.

Je také možno dodat, že specializace studentů a akademiků na úzké vědní obory by měla být doprovázena studiem základů společenských věd (včetně ekonomie). Exaktní vědci by tak byli lépe připraveni přispět svým kritickým myšlením do veřejného života.

Zdroj číselných údajů: Pew Research Center’s Forum on Religion & Public Life

 

Převzato z blogu autorky na www.aktualne.cz

Přejít do diskuze k článku