Volby v číslech III

Kdo s kým v okrscích

Půjdu na to jednoduše, pomocí korelačních koeficientů mezi stranami.

 

Příprava dat

 

Pro další úvahy jsem matici dat výsledků okrsků trochu upravil. Cílem bylo zjednodušení.

 

a) Sloučil jsem výsledky extra malých stran do jedné pseudostrany, kterou jsem si pojmenoval Ztracenci. Jako kritérium pro zanedbání byl celostátní výsledek menší než 0,1% a v krajích menší než 0,3%. Hranice je čistě subjektivní, ale je zřejmé, že 17 689 voličů (tj. 0,34%) rozdělených do 12 stran situaci zbytečně komplikuje a těžko přinese něco průkazného.

 

Ztracenci

 

b) Dále jsem vytvořil stranu Sabotérů, složenou jednak z lidí, kteří dostali obálku, ale nehodili ji tam, či jejich hlas byl neplatný.  

 

c) Poslední stranou, tou největší, je strana Nevoličů (jako rozdíl počtu oprávněných voličů a vydaných obálek), tj. lidí, kteří se ani neobtěžovali dojít k volbám. Vycházím z toho, že tato rozhodnutí reprezentuje specifický politický postoj (či duševní stav:). Touto konstrukcí dostanou volební data významově homogenní strukturu, jako počet voličů, který udělil hlas jedné ze stran. Strany jsou disjuktní množiny a součet jejich voličů je roven počtu oprávněných. Seznam stran s jejich číslováním, které budu nadále užívat místo toho oficiálního je zde:

 

 Značení

 

d) Všechna data převedeme na relativní zisky v okrscích 

 

e) Jen pro výpočet zcela účelově přidáme do matice 19tý sloupec, relativní velikost okrsku. Data z okrsků jsou tedy transformována výchozí matice xi,j i= 1..14894 (počet okrsků, označených ve sloupci No) a j =1..19 (18 stran a velikost okrsku), obsahem pole je relativní počet voličů (procenta).  

 

f) Kódování sloupců je nové, neodpovídá oficiálnímu: 

 

Výpočet korelačních koficientů mezi stranami přes všechny okrsky

 

V této části se budeme zabývat vztahy mezi stranami uvnitř okrsků. Díky jejich přes 4 řády rozdílné velikosti to sice zkresluje celkové výsledky, ale přináší informaci o poměru sil v jednotlivých lokalitách.

 

kk

Názorná grafická ukázka významu korelačního koeficient, který (zjednodušeně řečeno) říká, do jaké míry jsou na sobě dvě veličiny lineárně závislé.

 

Spočteme matici korelačních koeficientů 19×19 mezi jednotlivými stranami, každý s každým.

 

 

Korelace

Pro čitelnost zobrazte zvlášť, třeba levé tlačítko myši

 

Korelační koeficient je číslo mezi -1 a 1, kladné číslo znamená, ža preference obou stran současně rostou, záporné číslo, že jsou proti sobě. Koeficienty okolo nuly znamenají, že preference na sobě nezávisí. Korelace vůči vlastním preferencím je vždy 1. Matice je samozřejmě čtvercová, symetrická a na diagonále jsou jedničky. V tabulce je uvedena v procentech jen kvůli čitelnosti.  

 

Interpretace výsledků

 

Na rozdíl od jasné výpočtu, je otázka interpretace vždy nejistá. Já předkládám svou nebráním se jiným výkladům.

 

Vycházím z představy, že každý okrsek má své sociální zabarvení a to se projevuje specifickým složením preferencí. Jako by okrsek byl voličem, který může dát poměrné (relativní) preference všem stranám. Model tedy odpovídá hlavně na otázky teritoriálního rozložení, zajímá se typy politických konfigurací (to příště) v okrscích.

 

Naprosto nejvyšší vzájemnou afinitu vykazují ODS a TOP 09. Výpočet prokazuje, že se jedná téměř o siamská dvojčata a titul béčko ODS je naprosto na místě. Hned v závěsu je korelace mezi Stranou zelených a TOP 09 a korelace SZ s ODS je také silná. Toto společně s negativní korelací s levicovými strana, dovoluje vyslovit domněnku, že SZ je, na rozdíl od situace ve zbytku Evropy, pravicová strana, tedy minimálně její voliči pocházejí z pravicových okrsků. Ze vzájemného vztahu a dosažených výsledků je pravděpodobné, že původcem neúspěchu SZ i ODS je TOP 09.

 

Situace na levici je zcela jiná. Relativně slabá pozitivní korelace mezi ČSSD a KSČM vyvrací propagandistický mýtus o spojení KSČSSD, vazbou ODSTOP se to nedá srovnat. Také není patrně pravdou, že by si nějak zvlášť přebírali voliče. Co obě strany spojuje jsou negativní korelace s pravicovými stranami. Levice je definována protivníky, nikoli vzájemným vztahem.

 

Patrně také nebude pravda, že Zemanovci odebrali hlasy levici, asi není chápána, jako levicová strana.

 

Zemanovci jsou velmi podobní dalšímu úkazu těchto voleb, Věcem veřejným. Ty nekorelují s žádnou reálnou stranou, ani kladně ani záporně. Posbírali hlasy ze všech okrsků, nezávisle na jejich politické zabarvení. To v principu potvrzuje neujasněné postavení v politickém spektru. Podobně je na tom Suverenita, tedy až na ten volební úspěch.

 

Interpretace korelací s pseudostranou nevoličů a velikostí okrsku mi není až tak jasná, ale možná negativní korelace pravice se stranou Nevoličů (dařilo se jim, kde přišlo hodně lidí) naznačují, své věrné lépe mobilizovat, avšak také to, že velké rezervy již nemá. Levice, ale zvláště KSČM, byla pak spíš volena v malých okrscích a neúčast byla spíše věcí okrsků větších.

 

Až na pár drobností data potvrdila celkem očekávané věci, nicméně je to interpretace, založená alespoň na něčem hmatatelném.


(pokračování příště)


Převzato z Nautila

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments