Domů » Americká reakce v řezu a perspektivě

Americká reakce v řezu a perspektivě

by Stan
8 komentáře

Spojené státy poskytly Rusku písemnou odpověď na jeho bezpečnostní návrhy, a stejně tak NATO. Reakci NATO však není třeba posuzovat samostatně. Je totožná s americkou odpovědí a nemohla být jiná, protože USA jsou páteří NATO.

USA požádaly, aby odpověď nebyla zveřejněna, ale ministr Blinken během tiskové konference nastínil hlavní body odpovědi. Na základě Blinkenových slov lze dokument rozdělit do tří částí:

  • USA nevidí pro ruské obavy žádný důvod a nepovažují je za oprávněné.
  • USA mají vlastní bezpečnostní obavy z Ruska, které jsou uvedeny v tomto dokumentu.
  • USA jsou nicméně ochotny jednat o všech otázkách a na všech úrovních a dokument uvádí oblasti, v nichž je podle Washingtonu spolupráce s Ruskem možná.

Malým (taktickým), ale významným vítězstvím ruské diplomacie je, že USA byly nuceny písemně odpovědět, ačkoli se k tomu zdráhaly. To je zatím z dobrých věcí vše. Myslím, že neochota Washingtonu zveřejnit tento dokument nemá nic společného s nějakými „tajemstvími“ nebo „ústupky“.

Dokumenty tohoto druhu jsou psány s předpokladem, že se jejich obsah stane velmi rychle známým. Sami Američané dali Kongresu na vědomí, že se o dopise dozvěděl, takže půl tisíce kongresmanů a senátorů + několik tisíc zaměstnanců jejich štábů a kongresového aparátu je úrodným polem pro úniky informací. Zejména s ohledem na skutečnost, že polovina kongresmanů je v opozici vůči administrativě a úniky mezinárodních dokumentů s následným obviněním z velezrady jsou standardní metodou amerického vnitřního boje.

Předpokládám, že snahu o utajení Američané alespoň oficiálně podnikají proto, aby snížili možnost informačního tlaku ze strany Ruska během jednání, která Washington přece jen očekává.

Proč musí Američané vyjednávat, i když o ničem vyjednávat nechtějí?

  1. Protože se stalo, že celý kolektivní Západ nedokázal zabránit ruské iniciativě (v NATO a EU existuje jasný rozkol ve vztahu k Rusku), Američané musí projevit „dobrou vůli“. Jednání mohou kdykoli ztroskotat, nemusí vést k žádnému konkrétnímu výsledku, ale USA musí svým spojencům ukázat, že usilují o mírové řešení a že za neúspěch procesu může Rusko.
  2. K obnovení jednoty Západu kolem sebe USA potřebují čas a alespoň virtuální vítězství. Washington se tak snaží získat čas na vyjednávání, které mohou Američané kdykoli zmařit, protože si ponechávají možnost rozsáhlé vojenské provokace na Ukrajině.
  3. Spojené státy se musí chopit informační agendy. Rusko je velmi úspěšným mírotvůrcem, i když tvrdým. Prosté odmítnutí mluvit škodí image a spojenci to nepochopí. USA hází míč na ruskou stranu a snaží se Moskvu donutit, aby si vybrala mezi souhlasem se zahájením z podstaty věci nesmyslných rozhovorů, v nichž se Američané budou snažit vyřešit své problémy, a „nekonstruktivním odmítnutím“ diskuse a hledáním kompromisu.

Faktem je, že americké protinávrhy formálně splňují všechny požadavky, které na ně kladl Sergej Lavrov. Jsou formulovány písemně a uvádějí, které konkrétní body ruských návrhů USA nevyhovují, a také návrhy otázek, které by Amerika chtěla řešit. Nestačí chápat, že se Američané na ničem dohodnout nechtějí. Je třeba umět o tom přesvědčit i Evropany. Vzhledem k americkému požadavku dokument nezveřejňovat, se navíc diskuse může opírat nikoli o jasné znění textu, ale o jeho slovní výklad, což USA otevírá široký manévrovací prostor.

Ve skutečnosti nikdo neočekával snadné řešení. Američané byli vždy obtížným partnerem pro vyjednávání. Navzdory prudkému poklesu kvality amerických politiků a diplomatů v posledních několika desetiletích má Washington stále k dispozici staletou tradici a poměrně kvalifikovaný personál. Zdánlivá lehkost, s jakou ruská diplomacie v posledních letech předstihla americkou, nesouvisí ani tak se slabostí samotných Američanů, jako spíše s vyšší úrovní ruské diplomacie.

Neměli bychom zapomínat, že v několika desetiletích, kdy ministerstvo zahraničí usnulo na vavřínech, sklízelo plody hegemonie a z diplomacie kompromisu se stala diplomacie pokynů, museli ruští diplomaté účinně hájit státní zájmy v podmínkách zjevné ruské slabosti a drtivé převahy protivníků ve všech oblastech a směrech. Právě v těchto obtížných podmínkách se talentovaní pracovníci zdokonalují v umění dosáhnout co nejlepšího výsledku i za těch nejnepříznivějších okolností.

Jaké má Rusko možnosti reakce? Existují tři hlavní možnosti, z nichž dvě podle mého názoru nejsou dobré (příliš snadno se kalkuluje, což znamená, že Američané na ně musí být připraveni) a jedna je poměrně účinná, pokud předpokládáme, že Rusko se svou tvrdostí snaží donutit USA, aby veřejně přiznaly a napravily změněný poměr sil na mezinárodní scéně v systému mezinárodních smluv. Moskva přitom vyvíjí tlak ve dvou hlavních směrech:

Jak přímo na USA, tak na jejich spojence, kteří představují slabý článek ve struktuře západních aliancí.

Dva extrémy jsou neúčinné:

  1. Prosté odmítnutí vyjednávání pod záminkou americké nekonstruktivnosti.
  2. Bezpodmínečný souhlas s jednáním navzdory americké nekonstruktivitě.

V obou případech Rusko vstupuje na cestu uzavřenou pro manévrování, na které lze předem vypočítat jeho další krok, protože existují pouze dva směry pohybu. Buď striktně dopředu, anebo přísně vzad (postupovat nebo ustupovat).

Tyto možnosti jsou velmi náročné na zdroje a dokonce i Američané, kteří se v dobách své hegemonie snažili rozdrtit jakoukoli opozici vůči své politice, aniž by mluvili, manévrovali nebo dělali kompromisy, zjistili, že ani absolutní silová převaha nepřináší vítězství, pokud je protivník dostatečně tvrdohlavý a zaujímá obranyschopnou pozici.

Mnohem slibnější se mi zdá pokračovat v práci směrem, který původně oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Tedy aniž by zcela přerušilo kontakty (vyměnilo s Američany obavy za obavy), jak slíbilo, aby Rusko prudce zvýšilo vojenský a technický tlak na Spojené státy a zejména nekonstruktivní západní země. Jak rádi říkají ve Washingtonu, „zvýšit cenu“ za jejich politiku a donutit je hledat kompromis, který nyní odmítají.

Samozřejmě je třeba mít na paměti, že výše zmíněná možnost rozsáhlé vojenské provokace na Ukrajině je stále v rukou Washingtonu.

Především však klesá schopnost USA zvládnout ukrajinskou krizi. Washington může provokaci zorganizovat, ale nemůže kontrolovat její průběh a výsledek. Proto je takový krok pro USA velmi riskantní, protože šance na výhru jsou malé a šance na prohru vysoké.

Za druhé, USA jsou vázány lhůtou pro čínskou scénu. Není náhodou, že vyhlásili bezprostřední ruský útok na Ukrajinu v období zimy a snaží se tento „útok“ zorganizovat. Do dubna, maximálně do května, potřebují Američané pevně připoutat Rusko k evropskému kolejišti (předpokládá se, že to může být provedeno válkou na Ukrajině a následným prudkým nárůstem ruské konfrontace s evropskými spojenci USA).

V ideálním případě by USA nasazením relativně malých sil na evropském válčišti (aby dodaly odvahu spojencům) a zorganizováním tvrdé konfrontace po vzoru krizí z dob studené války měly být schopny soustředit všechny své síly proti Číně a vyřešit čínský problém během příštího roku, poté by se znovu zapojily do jednání s Ruskem.

Plán je to dobrodružný, ale Američané nemají lepší. V ideálním případě, pokud by se podařilo dosáhnout plnohodnotné konfrontace mezi Ruskem a Evropou, by to zasadilo ránu i čínské strategii Jeden pás, jedna cesta, protože by nebylo třeba dláždit obchodní cesty do nepřátelské Evropy a dlouholeté úsilí Číny a Ruska by bylo, pokud ne zcela zničeno, tak by se alespoň několikanásobně, ne-li řádově, snížila jeho účinnost.

Rusko tak bude pokračovat ve strategii zvyšování nátlaku, aniž by přerušilo jednání, a dostane tak Spojené státy do svízelné situace. Na jedné straně bude Washington potřebovat jistotu v Evropě, aby mohl plánovat své akce na Dálném východě, kde USA se obávají, že během několika let postoupí Číně námořní převahu, načež nebude možné vyvinout na Peking vážný tlak a americký alianční systém v oblasti APAC se zhroutí.

Na druhou stranu ruský vojenský a technický tlak rychle zhorší celkovou pozici USA a jejich nejvěrnějších spojenců a ukrajinská provokace (již tak velmi riskantní) bude den ode dne efemérnější a pravděpodobněji se stane velkou prohrou.

Nicméně vzhledem k tomu, že USA doprovodily svou písemnou odpověď Rusku prohlášeními, že Moskva do konce února určitě zaútočí na Ukrajinu, je ve Washingtonu více než dost ochoty hrát si na válku, aby se varianta vážné vojenské krize ve východní Evropě s úplným zničením ukrajinské státnosti a možná i Moldavska v prvním důsledku nezdála zcela nepravděpodobná.

Zdroj: Ukraina.ru

Překlad: st.hroch 20220129

Může se vám také líbit

8 komentáře

Bety 30. 1. 2022 - 17:44

Všichni analytici mají plno nápadů a rad, ale žádnou odpovědnost.
Putin, Šojgu a Lavrov nedělají nic bez rozmyslu a bez přípravy.
Doufám, že ti nenažraní amíci šlápnou do pěkného lejna.

Martin (už bez taky m) 30. 1. 2022 - 22:45

1.
Alexej Puškov v pořadu Kulikova

  • jasně, stručně, výstižně
  • O dlouhodobém konfliktu RF se „Západem“ – který sahá daleko před r. 2000, kdy „Západ“ (a jelity USA především) už nečekaly posílení RF, kdy od počátku chtěli RF jako sluhu který jim bude odevzdávat svá bohatství… v r. 2014 při převratu na Ukrajině, návratu Krymu do RF nic nezačalo- vše jen dlouhodobě pokračuje…

Pozice A. Puškova je velmi blízko pozici S. Lavrova – oficiální RF: jednat, ale NEUSTUPOVAT ZE SVÝCH HLAVNÍCH POŽADAVKŮ: – ZRUŠIT ZÁKLADNY, A ZRUŠIT JADERNÉ, ÚTOČNÉ ZBRANĚ NATO ve Vých. Evropě, trvale znemožnit další rozšiřování NATO…

  • o dosavadních jednáních s USA,
  • o situaci na Donbasse a v Ukroruině…
  • o vztazích RF- NATO (RF NATO dále nebere jako seriózního „partnera“ – vnímá jej jako geopolitického protivníka a nástroj okupace Evropy v zájmu USA…)… Připomínáno vyjádření S. Lavrova, který se na adresu NATO- generálního tajeMNÍKA šaška Stoltenberga vyjádřil, že „Tento člověk již zcela ztratil kontakt s realitou“…
  • Bez vytáček, střízlivě a zřetelně.

Алексей Пушков. Право знать! 29.01.22
https://www.youtube.com/watch?v=pM-BLWbeGcY

Má osobní poznámka: dotazy některých hostů – např. Maxima Jusina je třeba brát jako dotazy ješitného člověka stranícího prozápadním postojům části ruských jelit.
Ukrajinec Vakarov je dosti smutná postava „otloukánka“ dosud naivně věřícího v jakýsi zbytkový potenciál šaška Zelenského…
Skutečně diplomaticky a vyjadřováním velmi zběhlý A. Puškov má také vlastní program „Post scriptum“.

Na rozdíl od post-Gorbačovských a Jelcinových dob dnešní RF moc dobře ví, s kým má co do činění a je zcela prosta jakékoliv naivity… Lži a obezličky Západu už tam nikoho nezajímají… Jen ZCELA KONKRÉTNÍ, ZŘETELNÉ A JEDNOZNAČNĚ DEFINOVANÉ VÝSLEDKY.

2.
«Карточные шулеры!» Яков Кедми объяснил, как Запад истерично толкает Украину к войне с Россией

https://www.youtube.com/watch?v=p-C_DfYy81U

Karbaničtí podvodníci. J. Kedmi vysvětluje proč Západ tlačí Ukrajinu k válce s RF

Znalec vysvětluje primitivní pohled Západních poblitiků podsouvajících RF své potřeby.
O hysterii- strachu a neznalosti, nejistotě Západu „co RF nyní bude dělat…??“.
Jakov Kedmi připomíná že další krok RF zdaleka nemusí být proveden na Ukroruině- ale třeba jinde – vč. Pobaltí, „malé kreténie“…
(Vystoupení poblitiků a poblitiček malé kreténie v poslední době zcela odpovídají tomuto označení této bývalé zákeřné „vel“ moci…).
Nedovedou si vůbec představit že by RF něco provedla s nějakou „základnou“ NATO v Evropě…
Bulhaři, Rumuni, Chorvati, Maďaři ale již vědí své, a nehodlají mít nic společného s provokacemi vůči RF (bojí se reakce RF)… Na území Ukroruiny mohou zápaďáci podvádět a maskovat svou neschopnost politickou propagandou a demagogií – ale po zásahu RF třeba proti nějaké základně NATO v zemích NATO by museli jednat – ale oni se bojí jakkoliv jednat…
USA se bojí toho co nyní udělá RF, nic nevědí, vědí že mnohdy nikde nebudou moci vůbec cokoliv udělat… USA chtěli vždy Ukroruinu jen využít, naprosto jim na ni nezáleží… Nepočítaly že budou ohroženy ony samy „doma“…
V r. 2014 v USA věřili že dostanou Krym, že postupně vyřadí, zničí Černomořskou flotilu a celá RF bude „jako na talíři“…
Až v r. 2015 a po angažmá RF v Sýrii jim došlo co znamená to že „nedostali Krym“, co to znamená pro Černé moře, pro možnosti ruské flotily, pro události a situaci i poměr sil zdaleka nejen ve Východním Středomoří…
Tehdy ještě Vladimír Putin nepředstavil nové druhy a typy zbraní – to udělal až v r. 2018. Pak si na Západě namlouvali že „zaostalá a neschopná RF v područí jejich 5 kolon“ není schopna něco takového vytvořit… Věřili že jsou to jen obrázky… Jelikož jsou sami podvodníci mysleli si o RF totéž…
Dnes již druhým rokem vědí, že vojenskostrategická převaha je na straně RF – a neustále se zvyšuje…
(Poznámka: hyperzvukové střely Zirkon široce použitelné se již a) sériově vyrábí, b) nemají dolet „jen“ 1000 km, c) velmi rychle se zavádějí do výzbroje a operační způsobilosti, d) strategický mezikontinentální „Avantgard“ je již ve výzbroji dvou raketových pluků a vyrábí se další a další pro nové, rychlé, dosud US výzbrojí zcela nezasažitelné rakety SARMAT s de facto neomezeným doletem, e) „zbraň posledního soudu“- torpédo-autonomní ponorka Poseidon se také již vyrábí, f) lasery „Persevjet“ jsou také již ve výzbroji -schopné sestřelit všechny střely USA i NATO…
Nový ruský „stealth“ víceúčelový „stíhač“ Su-57 , supermoderní letoun 5-té generace se již sériově vyrábí a dodává jednotkám, strategický bombardér Tu- 160 také, Su-22MSM modernizovaný na „strategickou“ verzi také…
Soudobé ponorky RF jsou schopny operovat v hloubkách kde je ani USA ani NATO nejsou schopny zachytit – natož napadnout, na ponorkách budou jak hyperzvukové Zirkony do poloviny r. 2022 ve stovkách ks, tak moderní strategické „Bulavy“- díky proměnlivé dráze letu rakety rovněž v podstatě nezasažitelné – s 8 a více hlavicemi, dolet cca 12 000 km).

Zirkon je první raketa která je schopna dosáhnout hyperzvukové rychlosti na libovolné výšce – to není „Avantgardů či „Kinžal“ – které dosahují své hyperzvukové rychlosti padajíc z výšky.
Zirkon- to jsou zcela jiné technologie, zcela jiné motory, úplně nová úroveň raketové techniky – která na „Západě“ v současnosti ani náhodou není… (není tam – USA zejména- ještě ani odpovídající výzkum- natož jakékoliv zkoušky, testy – natož jakákoliv schopnost něco podobného VYROBIT, dokázat to navádět přesně na cíl…).
V hlubokomořské válce ani superponorka RF „Lošarik“ zdaleka není vše…
V současnosti je USA nejsou sto něco podobného vyrobit – natož úspěšně použít…
V současnosti se de facto začíná rozpadat flotila velkých lodí USA – přičemž za ně není náhrada…
(Pozn: dlouhodobě zde sám popisuji jak vliv Zirkonu na US letadlové lodě- dělá z nich neubránitelné cíle, prognózuji výrazné oslabení až rozpad flotily USA- což by „znemožnilo tzv. projekci síly“ – aneb postaru „politiku dělových člunů“). Půjde tedy postupně nevyhnutelně o přímé oslabení vyděračského potenciálu USA – přičemž CELOSVĚTOVĚ…
Dnes je to skutečnost – viz např. zde:

https://cz.sputniknews.com/20220124/situace-neni-nejlepsi-vojaci-usa-celi-necekanym-problemum-17325519.html

USA se nedaří „oddělit RF od Číny.
Nedaří se jim tak „zůstat 1:1 sami s Čínou…
Velvyslanec Číny se jasně vyjádřil, že pokud budou USA podněcovat „nezávislost Tchaj-wanu, tak USA HROZÍ VÁLEČNÝ KONFLIKT S ČÍNOU“…
– Podobné vyjádření nikdy dosud Čína nedávala – tj. cítí se dostatečně silná… A masivně vyrábí i velké oceánské lodi s raketami… – schopnými zasáhnout – jak americkou flotilu, tak ÚZEMÍ USA – od anektovaného Havaje po KONTINENTÁLNÍ ÚZEMÍ USA… (přitom Čína již hyperzvukové střely zkouší, je RF nejblíže v této supermoderní technice strategického významu)…

Jakov Kedmi zde připomíná, že to byla právě Čína, která PODPOŘILA ŽÁDOSTI- NÁROKY RF VŮČI USA V OTÁZCE STRATEGICKÉ BEZPEČNOSTI…
„Čína podporuje a souhlasí s požadavky RF v otázkách strategické bezpečnosti, považuje je za správné a SPRAVEDLIVÉ, a žádá aby se PODOBNÉ PRINCIPY (odstranění základen USA) PRAKTIKOVALY I NA VÝCHODĚ ASIE“. De facto ČÍNA SE PŘIDALA K RF- opět něco zcela nového a POPRVÉ !!

V současnosti se řeší osud celého světa- USA, NATO, stav vojenských strategických sil, a v době dvou měsíců bude svět jiný… USA neví jak postupovat, neví kde co se stane, nemohou se soustředit NIKDE – není možné bránit vše…

Vl. Solovjev pouští Jakovu Kedmimu záznam vystoupení Ukrajinského politického představitele, který za potlesku banderovského obecenstva vynáší do nebes „připravenost moderní a silné ukrajinské armády“, uvádí nové ukrajinské i západní zbraně, děkuje za moderní zbraně Západu… Ukrajinec hřímá, „že budou hořet stovky ruských tanků a budou stovky mrtvých na ruské straně…“. Moderátor Vl.Solovjov se Kedmiho ptá nakolik tato tvrzení ukrajinského „gaučového generála“ odpovídají skutečnosti ??
J. Kedmi odpovídá zcela jasně a zřetelně znevažujícím tónem že tento „představitel“ banderovské Ukrajiny je negramotný (neznalý) idiot, který nejen že nic neví o zbraních (Západ dodává víceméně šrot, či lokální obranné zbraně), ale tento ukrajinský „představitel“ nic neví ani o taktice, soudobé strategii nasazení vojsk, skutečně vycvičených, profesionálních a moderních tankových jednotek RF, nic neví o možnostech moderních tanků… Připomíná, že tanky RF (kdyby už ke střetu došlo) se umí bránit, mají aktivní i pasivní ochranu – a likvidovaly by protivníka ZCELA JINAK (mj. na MNOHEM VĚTŠÍ VZDÁLENOST)…
Pokud by například podle J. Kedmiho vyhlásila RF nad Ukrajinou „bezletovou zónu“ – co budou Zápaďáci či banderovská Ukrajina dělat??
Systémy S-400 RF pokrývají celou Ukrajinu (ale i většinu Polska, část Rumunska, Maďarska, Slovenska…).
Vladimír Solovjov říká, že ruská strana „Jednotné Rusko“ navrhla dodat „nepřiznaným republikám“ potřebné modernější zbraně – aby se mohly bránit Ukrajincům vyzbrojovaným Západem…
J. Kedmi se ptá zda již nemají republiky dost potřebných zbraní, dodávky nevidí jako nezbytné, jde to řešit operativně. Donbasu stačí to co má, a první tankové jednotky Ukrajiny se v případě většího útoku přestanou hýbat sotva projedou 500 metrů…
Donbas se již nebude bránit sám… dnešní taktika a strategie RF armády je mu více známá nežli komukoliv ze soudobé Ukrajiny. Zaútočit DNES ve velkém na Donbass znamená být „Kamikadze“ – a takoví nejsou snad ani na Ukrajině – i kdyby se „zpili do němoty…“.
Např. „vypnout GPS či drony“ může RF i zpoza hranice s republikami…
(pozn: „v dobře informovaných kruzích“ se proslýchá, že pokrok RF v tzv. „radio-elektronickém boji“ (REB) je velmi vysoký, a značně přesahuje „Západní analogy“. RF je údajně schopna „vypnout“ GPS na stovky kilometrů – a elektroniku či zbraňové zaměřovací prostředky a spojení oslepit, znefunkčnit i NA TISÍCE KILOMETRŮ VZDÁLENOSTI…).

Martin (už bez taky m) 1. 2. 2022 - 12:08

Oprava:
v předchozím komentáři má být Tu-22M3M namísto chybně uvedeného Su-22MSM.

orinoko 30. 1. 2022 - 14:23

Napsal to blbec, co žil dlouho v emerice. Taková podivná existence. Nicméně měli bychom vědět:
“ Doba je tezka pro US army, vetsina vojaku (vsech 20+++ pohlavi) ted trpi unvavou z boje, maji pro to dokonce nazev ktery jsem zapomel, ale z vietnamu se rikalo tem co zdrhli do Kanady “Draft dodgers” ,ti kteri to prezili a vratili se celi tak vetsinou skoncili s dusevnimi traumaty ve spitalech, oni i statecni Marinaci na Iwo Jima pak z toho meli bojove unavy a soky. Dokonce i pri posledni Nemecke proti operaci v 45 v Ardenach (nemci ji prosrali kdyz jim dosel benzin) byla spousta zajatych Amiku v nervovem soku.
Vypada to ze statecna Ameroarmada si vedla dobre v Iraku, kdyz Irak podvedli Francouzi s protileteckou obranou.
takze nic ve zlem, Rusko neni Irak.. Ne ze bych Rusy musel, ci nemusel, davam to jen tak jak jsem to cetl v historii.“

Potvrzuji roli žabožroutů v Iráku. Soudruh Saddam je měl v oblibě. Zamiloval se debil do Záchudu, aby nakonec skončil jako výstražný houpák.
Hey, fialový hnuse! Dochází ti, quo vadis?

orinoko 30. 1. 2022 - 12:10

Je to hrozný. V hospodě běží tenis a celá hospoda fandí Rusovi. Je to o nervy. Stoupá mi tlak, což není vůbec zapotřebí.

orinoko 30. 1. 2022 - 11:15

Dost bolo partňjorov. Pruhy znamenají kriminál. Posedlost Pjakina horizontálními pruhy není nepodobná fascinaci emerického kravího chlapce, posedlého existencí Ruska. S kým má Rus jednat? S ochmatykou Bidetem, o němž sami emíci tvrdí , že je to senil, který nic nerozhoduje? A český ANAL i TIK konstatuje, že Bidet je slabý prezidentista. Malokreténský MIniSTER oborony pozval Šojgu do commowealthu způsobem, který připomínal kobereček. Osobně bych se s těmi hovady už vůbec nebavil, Rusům se divím. Kravímu chlapci spadlo u Číny stealth éro přímo do hlubin a počet vyprošťováků v místě daleko překročil nedělní piva po sobotních panácích. To je druhá zvadlá chlouba po podobném pádu a vyprošťování ve Středozemním moři.
Co Rus právě teď musí?
Dát do logického pohybu všechno, co lze porůznu zvednout a celý svět pojmout jako jedno obří cvičiště. Suroviny poletí hore, akcie nadůl. To má záchud nejraději.
Rus, ač určitě nerad – mohlo by to být chápano jako slabost, že si sám neporadí – by mohl část procesů svěřit svým spojencům. Irán je téměř ideální.
Pokud Rusko nechce, aby jeho vojáci umírali, tak právě teď musí být údery kladiva na žhavé železo slyšet až u Klingonů.
S Malou Kreténií nejednat. Se žabožroutskou flaksou nejednat. S nordickou rasou nejednat. S ochmatykou nejednat. Se žaponci nejednat. Jediný, koho bych viděl jako možného zprostředkovatele je rohatý Franta. Aspoň by ho přešly covidové chmury a boostrovací osvícení. Pokud jednat, tak jen přes vatu Vatikánu. Má-li do díla vstoupit faktor času, tak rohatý Franta je ideálem, který se zjevuje jen jednou za čas. Lurdy by o tom mohly vyprávět.
Problém přezrál!!!!!! Pod stromem už se válí jen hnilička a všichni na ní užasle zaměřili svoje bulevny, kdy vyleze červ.
A to je sacra STORY!!

orinoko 30. 1. 2022 - 12:24

Ještě něco dodám: Jednat můžete s těmi, kteří mají zájem se dohodnout. Nikoli s idioty. kteří vytvořili problém, jemuž sami nevidí konec, a požadují, aby ho někdo vyřešil na svůj úkor.
Neumím si představit, že by Rus šel do současných dějů, aniž by si promyslel VEŠKERÉ možné vývoje situace. Z toho důvodu vidím analytické bláboly dost kriticky. Ale Iscenka si vážím.

Zanechat komentář