Články autora: Jan Kristek

Jak tomu u nás bylo s náboženstvím? – díl 64: Co ještě nebylo ukradeno, musí být ukradeno právě teď!

Zatím poslední díl. Parlament tuto „církevní“ genocidu, kterou okupační správa zcela zločinně navíc nazývá „vyrovnáním“, i odsouhlasil. Čeští nacisté pak i podepisovali druhou antichartu (řada z nich byla signatáři již první anticharty) výzvu k „církevní“ genocidě českého národa – k tomuto statisícovému vraždění (zprvu 40 podpisů), navíc s řevem: „Co ještě nebylo ukradeno, musí být ukradeno teď!“

Jak tomu u nás bylo s náboženstvím? – díl 63: Rozvod není rozluka

Český národ – národ, který dal vznik reformaci – prostě vadí „církvi“ (která má dnes navíc největší moc v historii) a dalším vládnoucím silám ze všech národů nejvíc.

Jak tomu u nás bylo s náboženstvím? – díl 62: Teroristický útok na chrám sv. Víta

Dostavba chrámu sv. Víta v Praze v letech 1920-1929 byla chápána jako ryze národní záležitost, tedy ne jako náboženská, a už vůbec ne jako skatolická. Stačí se podívat na výzdobu chrámu, a vidíme, jak silně byli umělci, kteří se na ní podíleli – Alfons Mucha, František Bílek, Čeněk Vosmík, ovlivněni pravoslavím, židovstvím a jinými „herezemi“, a jak daleko měli ke skatolictví.

Jak tomu u nás bylo s náboženstvím? – díl 61: Polistopadová černá magie

V roce 1996 podepsala fašistická okupační koalice – ODS, KDU-ČSL, ODA dodatek ke své koaliční smlouvě, podle které okupační správa zlikviduje tím, že je vrátí „církvi“, 175 tisíc ha lesů – které „církev“ nikdy nevlastnila.

Jak tomu u nás bylo s náboženstvím? – díl 60: Spory o katedrálu

Chování „církevních“ pohůnků k návštěvníkům chrámu sv. Víta – který „církvi“, jak je notoricky známo, nikdy nepatřil (tak by naivní člověk mohl očekávat, že by se tam měla chovat slušně) – bylo vůbec po dlouhou dobu otřesné a stále nehoráznější, a budilo údiv i turistů ze skatolických zemí.

Jak tomu u nás bylo s náboženstvím? – díl 59: Nová doba římská

Po roce 1989 pak u nás nastala, jak říkám, nová doba římská, ačkoli si mnozí občané původně představovali, že přijde něco úplně jiného – třeba čekali novou dobu renesance, podobnou době vlády Jiřího z Poděbrad.

Jak tomu u nás bylo s náboženstvím? – díl 58: „Ateistická“ padesátá léta

Lze ještě pochopit, že nedošlo k osvobození státu od „církve“ za první republiky, kdy bylo třeba brát ohled na skatolické Němce (v Českých zemích byli Němci skatolíky z více než 94 %). Snad i to, že se této záležitosti nevěnovala pozornost hned po válce, kdy bylo i mnoho jiných starostí. Jak ale vysvětlit, že k němu nedošlo ani v době, kdy měla plně v rukou moc proklamativně ateistická komunistická strana?

Jak tomu u nás bylo s náboženstvím? – díl 57: 2. světová křižácká válka

Podobně jako za první světové křižácké války se i za druhé světové křižácké války odboj opět hlásí k husitství.

Antisexuální daň a pár úvah

…důvod, proč se sex provádí nejčastěji večer, není ten, že by se dříve lidé za světla styděli, ale ten, že často čekali na nižší večerní teplotu. Muži naopak potřebují vizuální podněty, a tak, když žena zhasne, je to pro ně skoro stejné, jako když odejde.

Jak tomu u nás bylo s náboženstvím? – díl 56: Okupace, protektorát, biskup Gorazd

27. května 1942 byl Heydrich zlikvidován výsadkáři vyslanými z Londýna. Je charakteristické, že parašutisty skrýval pravoslavný kněz, biskup Gorazd, vlastním jménem Matěj Pavlík, v pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici … a udal je skatolický kněz.