…rakouská katolická církev fakticky přestala Caritas financovat, zato ji financují dary jednotlivců a stát. I německé diecéze dávají na charitu jen asi 11 % ze svého provozu… Co bude s hromadou žebráků, které produkují české vládní „reformy“?
Státní orgány a vláda dnes oficiálně přiznaly, že v této zemi už nic nekontrolují. Nejprve nechtěly, a nyní už ani nemohou. Jakmile totiž umřel první Pražák na otrávený chlast, který si koupil v řádném obchodě a v řádné okolkované láhvi, koaliční strany a vláda začaly jednat a celoplošně zakázaly prodej alkoholu v zemi.
Otázka EU se v českých novinách redukuje na záchranu eura, což tvoří jen malou část skutečného problému. Německo bylo se svým jedním hlasem bez problémů přehlasováno v Radě guvernérů EB, čímž se rozjel nebezpečný vývoj. Prezident EB Mario Draghi může tedy z EU banky udělat popelnici na bezcenné dluhopisy, které vykoupí za německé peníze od zkrachovalých Španělů a od Italů.
Státní moc nařídila 1100 mezinárodním ropným a těžním společnostem, že do svých ročních bilancí musí uvést „dary“, které vyplácejí vládám, včetně americké. Jde o průlomové opatření zejména pro Třetí svět, kam podle úplatků a korupce jednoznačně patříme.
Ideje nejsou nikde, přinejmenším od doby, kdy v politice jde o rozkradení státu formou té či oné socialistické prebendy, pravicové privatizace či tzv. reformy. A ve veřejném korytě je krmiva mnohem méně než dříve, boj přituhuje. Je-li už nakradeno, musí se hlídat, aby to dále sypalo a trvalo. Aby to trvalo a pokračovalo, nesmí se vyšetřovat ti správní lidé, aby je nedej bože nezavřeli.
Páter Carlo Maria Martini se odebral na věčnost, aby se přimlouval za všechny církevní „progresisty“.
Jeden majitel prodával nemovitosti druhému a postupně se zbavoval vší odpovědnosti za stav budov. Všichni pouze hrabali peníze, protože nemohli činit jinak, viz neviditelná ruka trhu. Po neoliberálním plundrování stylem českého podnikání nakonec vzniklo ghetto, které státní, krajské a městské orgány jednoduše vymazaly z mysli.
