Co se mi (ne)líbí na KSB a DVTŘ

Jak asi většině čtenářů známo, udělal jsem pokus ozřejmit, co se vlastně pod těmi zkratkami skrývá. Samozřejmě to chtělo určité zaujetí, vyslechnout si pár hodin přednášek a zkusit to pochopit. Ani jsem moc nečekal, že se pod tím strhne tak vyhraněná diskuse. Ale pokud jsem se do příspěvků začetl, jednalo se o dva druhy reakcí.

Jedny bych nazval „O voze a o koze“, tj. těmto teoriím bylo vyčítáno něco, co vůbec nehlásají, došlo jen k určité dezinterpretaci na základě nedostatečné informace a předjímání, o co by tak mohlo jít. Vcelku pochopitelné, je to dost informací a zkratka, kterou jsem poskytl byla opravdu velká.

Druhé bych nazval „Je tam spousta nesmyslů, páchne to duchařinou a esoterikou“. Tady bych částečně souhlasil, i já se dočetl později o věcech, které mě spíše iritovaly.

Co se mi líbí?

Tak k věci. Líbí se mi myšlenka využití teorie řízení, která se dá opravdu prohlásit za obor z rozhraní informatiky a matematiky, k analýze jednoho z nejsložitějších systémů ve vesmíru. A to je lidstvo. V technických aplikacích existují složité modely, které se snaží postihnout „jednoduchou“ realitu. Říkám „jednoduchou“ a myslím to relativně. Žádný technologický systém se složitostí ani vzdáleně nedá přirovnat k lidstvu. Proto je přístup k aplikaci teorie řízení na lidstvo úplně jiný. Lidstvo je totiž supersystém, je prakticky nemožné je popsat ve vší složitosti.

Výborná je klasifikace priorit řízení a také se mi líbí popis úplné funkce řízení, o té jsem zatím nic nepsal. Myšlenka, že míra svobody každého jedince je dána mírou jeho poznání reality (nezaměňovat se stupněm vzdělání a tituly) mi imponuje a nemám důvod tomu nevěřit.

Také myšlenka na to, že studium historie je klíčem k pochopení současnosti a schopnosti správně předpovídat budoucnost mi příjde rozumná.

A samozřejmě pochopení pojmu bezstrukturního řízení dává do ruky skvělý nástroj k pochopení jak historických, tak dnešních procesů.

A co se mi nelíbí?

Bajky o egyptských knězech, o naprogramování Židů mě tedy moc neberou.

Moc mě také nebere klasifikace lidí na typ člověk, démon, zombie, zvíře a troska – ačkoli určitou logiku to má.

Nejsem také zcela ztotožněn se způsobem kritiky marxismu. Mě to nepřesvědčilo. I ten Stalin je možná až moc opěvován, ačkoli tady bych měl tendenci ledasčemu uvěřit.

Dlouho jsem váhal nad tím, zda příjmout teze o Bohu a o Egregorech. Oba ty pojmy smrdí skutečně kultem a esoterikou. Jenže tady jde také o to, jak to kdo uchopí – příznivci KSB a DVTŘ nejsou názorově monolitní. Můj pohled:

Bůh – jako nejvyšší řídící entita – je pro mě přijatelný, klidně si tam mohu dosadit „příroda“ nebo „vesmír“. A že ke mě promlouvá? No jistě, každé ráno mi přichází na mysl, co bych měl správně dělat a co z toho nedokážu nebo neumím dodržet. Ale ten hlas říká – „měl bys“ a „snaž se“. Přitom mi opravu neradí žádné špatnosti. Jestli mi to říká Bůh, nebo moje Vyšší Já, či třeba jen svědomí – není to nakonec jedno?

Egregor – tento pojem je interpretován dosti porůznu a s jakýmikoli esoterickými a nadpřirozenými interpretacemi nesouhlasím a nelíbí se mi. Ale je tu i velmi přijatelná interpretace. Chce to ale určitou schopnost abstraktního myšlení.

Pokud více lidí sdílí stejnou myšlenku nebo skupinu myšlenek, vytvářejí tím společnou informační entitu. Nemůžete si na ni sáhnout, nevidíte ji ani neslyšíte, nemůžete přesně říci, kdy a kde se nachází. Ale je to objektivně reálná věc. Protože pokud ti lidé něčemu věří, chovají se podle toho, tudíž to ovlivňuje jejich skutky. Skutky lidí jsou, pokud se řízení týče, důležitá věc. Zkuste převychovat všechny katolíky na islamisty? Asi nemáte v tomto cíli šanci. Protože je tu „katolický egregor“ je ohromný, stamilióny lidí. Je velmi starý, snad 2000 let. Kdo patří do pole jeho působnosti, jen tak se nevymaní. dá se očekávat, že bude dělat určité věci a jiné zase ne. Máme i menší, lokální, třeba fanoušci Baníku. Zkuste jim říct, ať projednou fandí Spartě. To dává smysl, ne?

Egregor má dokonce některé atributy života. Může vzniknout a zaniknout. Může generovat potomky, nové egregory, většinou ve „spojení“ s jinými egregory. Jsou různé síly, podoby, jsou na různých místech a různého stáří. Ale duchové to rozhodně nejsou. Nic nadpřirozeného nebo nevysvětlitelného. Jsou to informace, jejichž nositeli jsou lidé a ti je také vyživují svými myšlenkami. Když padne k radosti Sparťanů pár atomovek na Ostravu, egregor Baníkovců zeslábne a za pár generací si nikdo na Baník ani nevzpomene. Ale nezanikne úplně, protože bude existovat v myslích Sparťanů.

Na závěr jen napíši, že se zatím v těchto myšlenkách nehodlám výrazně angažovat. O co mi jde, to je zamyšlení a diskuse. Emoce samozřejmě jsou a musí být, ale stejně mám respekt ke každému, kdo se nebojí nad tím zamyslet, ať už nakonec vynese jakýkoli soud. Naše názory si ponecháme, ale můžeme je kultivovat a rozvíjet. A to považuji za dost osobní proces.