ČR jako typický příklad postdemokracie
Marek Pavka vystudoval historii a politologii na Masarykově univerzitě a v současné době působí jako překladatel.
00:13 Co je to postdemokracie? Předpona „post“ znamená následnost, tedy, že potom co něco skončilo, v návaznosti vznikl pokračující proces s proměněnou (posunutou) ideovou základnou s výchozím bodem pro hodnocení předchozího období jako pozitivního nebo negativního. V případě pozitivního hodnocení je postproces zaměřený na obhajobu předchozího období, na to, co z něj zbylo a v momentu negativního odsudku a vymezení se. Co je nebo čím je pro vás postdemokracie?
10:10 Jak je možné, že lidé řešící problematiku politického vývoje, strategické zájmy, ideové platformy a soulad řečeného s realitou nejsou schopní nebo snad ochotní zabránit vývoji, který je označovaných jako úpadek. Proč se dospělo k postdemokracii?
22:01 Českou republiku označujete jako postdemokracii?
41:27 Proč se tak málo mluví o důležitém tématu, jakým je postdemokracie, a co se s tím dá dělat?
Otázky připravil a kladl A. Vojta
Více dotazníků a debat najdete na stránkách Debatního klubu
Vynikající rozhovor a skvělý Pavka. S chutí jsem si ho vyslechl i potřetí, přestože jsem ho slyšel dvakrát již před měsícem.
Panika na tzv. pravicové ideologické scéně! Klausovský novo-ideolog Miloš Kubánek napsal tři obsáhlé traktáty obhajoby západního (a tím i soudobého českého) kapitalismu 2024. Problém však má v tom, že pouhým vymýšlením nových politických slov a nazývání kapitalismu socialismem či marxismem, se starý nespravedlivý a antisociální kapitalismus ani neobhájí, ani nezachrání. Analogicky řečeno: Pokud totiž do nějaké chalupy teče děravou střechou, modlením v kostele na návsi k novému farářovu výkladu „Systému ideologií bezvadných staveb děravých božích domů“ se to rozhodně samo neopraví. (Odkazy na další dva Kubánkovy díly jsou v textu článku, přičemž už to spojení „korporátní socialismus“ je samo o… Číst vice »
Poslední dobou mě kromě jiného zaujalo, jak debilove urbanistického prostředí bojují s pozůstatky socialistického brutalismu v architektuře. Jakoby současné pankracke Véčko byl přímo sametový výhonek božské klenby.
Postdemokracie je vlastně korporátní softfašismus s demokratickou kamufláží. Protože většina lidí soudí věci podle toho, jak vypadají navenek, myslí si, že žijí v demokracii. Zdejší softfašismus pomalu, ale jistě, nabývá stále temnějších odstínů hnědi a mění se v hardfašismus. Budou se ještě lidičkové divit.