Evropská budoucnost po jednání G 20

Následující text je nepatrně zkráceným překladem článku Rostislava Iščenka, autora píšícího pro agenturu RIA Novosti, který se původně jmenoval: „Trumpovy manévry v Evropě. Jak si Washington a Moskva budou dělit Berlín“. Obsahuje pozoruhodné a dá se říci, že velmi závažné informace týkající se letošních zahraničněpolitických jednání Donalda Trumpa v Evropě včetně výstupů z nedávných jednání G-20. Rozhodně se dočtete daleko více, než bylo přiznáno v médiích. Pokud se dále tyto informace v praxi postupně potvrdí, bude se jednat o celkovou změnu a nové uspořádání politické situace v Evropě i ve světě. Rozhodně se takto otevřené informace jen tak nedovíte v oficiálních médiích, ani u většiny politických analytiků a komentátorů. (Croix)

Během uplynulého týdne se americký prezident stihl zúčastnit jednání v Polsku o projektu Trojmoří (projekt o systému států mezi Baltským, Černým a Jaderským mořem, o němž snil už Pilsudský, pozn. překl.), jednal s polskou vládou, zúčastnil se konference G-20 v Hamburku a logicky završil svou cestu při setkání s Macronem, když přijel do Francie oslavit 100. výročí vstupu Spojených států amerických do 1. světové války. Rozhovory a protokolární ceremonie s francouzským prezidentem zabraly 27 hodin.

Od května to byl již druhý okruh jednání Donalda Trumpa s jeho evropskými spojenci. V květnu během prvního evropského turné se pán Bílého domu pouze seznamoval se svými kontragenty a zároveň šokoval Evropany novým požadavkem nejen plnit závazky financování NATO, ale i zaplatit dosavadní nedoplatky plynoucí z těchto závazků. V květnu ještě nebyl program pro Evropu zřejmý, šlo o jednotlivá bilaterální jednání. Červencová jednání už byla mnohem produktivnější.

Trump měl před sebou nejednoduchý úkol. Během setkání s Putinem a Si Ťin-pchingem v Hamburku musel zjistit, jaké jsou šance na dosažení kompromisních dohod v obou směrech a rozhodnout na které politické frontě otevřené Američany (evropsko-blízkovýchodní a asijsko-pacifické) bude klid a na které bude nutné koncentrovat zdroje pro zvýšení nátlaku.

Druhý úkol (a z hlediska závažnosti zřejmě první v pořadí), který stál před americkým lídrem, byla konsolidace evropských spojenců kolem nové americké strategie. Nejde jen o novou strategii ve vztahu k Rusku a Číně, v tom je Západ celkově zajedno. Kromě toho na asijském jevišti vojenských událostí mají USA místní spojence a role Evropy je tam okrajová. Řeč je hlavně o konsolidaci EU na základě nových pravidel spolupráce s USA.

První úkol se Trumpovi nepodařilo dotáhnout do konce. S Ruskem dosáhl kompromisu ve věci syrského urovnání, ale to nebylo všechno. Hlavní je, že Moskva nedala najevo připravenost vzdát se podpory Číny a Íránu. Navíc se po rozhovorech s Trumpem objevil únik informací o konečné dohodě o dodávkách systému S-400 Turecku. To je přímé vtrhnutí do sféry amerických zájmů. Rusko, kromě upevnění svých pozic v Sýrii a na Blízkém Východě obecně, vstoupilo na zbraňový trh nejdůležitější země NATO v regionu, která má druhé nejsilnější ozbrojené síly, co se bojové pohotovosti a početnosti týče, v NATO. „Kdo dívku odívá, ten s ní i tančívá.“

Souvislost má i to, že k informačnímu úniku došlo, když se objevila informace o dohodě mezi Polskem a USA o dodávce systému protivzdušné obrany Patriot Varšavě. S-400 je efektivnější analog Patriota. V případě jeho získání Tureckem by mohla Ankara společně s ruskými silami v Sýrii v případě potřeby uzavřít nebe nad celým východním Středomořím.

Jednotlivé země se pokoušejí využít příměří na Blízkém Východě k získání lepších pozic před dalším kolem boje. Nicméně Moskva i Washington se snaží naplňovat podmínky taktické spolupráce v Sýrii, včetně takových operací, které nebyly zveřejněny. Po setkání s americkým prezidentem například Macron změnil výrazně francouzskou pozici a prohlásil, že Paříž už dále netrvá na Asadově odstoupení. Připomínám, že v předvečer jednání G-20 v Hamburku jako první přijal formulaci o tom, že „o osudu Asada rozhoduje Rusko“ Státní departement (min. zahraničí) USA. V této rovině změna francouzské pozice na základě rozhovorů s americkým prezidentem je především znakem toho, že Washington přesvědčil svého spojence, aby se podílel na řešení situace.

Francie se ruku v ruce s Polskem začíná ucházet o roli prioritního spojence USA v Evropě, začíná vytěsňovat Německo, jehož kancléřka, oblíbenkyně Obamy, jejíž vztahy s Trumpem zjevně nejsou dobré, neskrývá rozladění z nového formátu americké politiky.

Je třeba říci, že si americký prezident nevybral nejlepší čas na to, aby téměř ultimativně požadoval po německé kancléřce vzdát se Severního proudu 2 a přistoupit na dodávky amerického LPG. Merkelovou čekají už v září parlamentní volby, které rozhodnou o jejím další setrvání v úřadu kancléře. Odmítnutí Severního proudu 2 z pohledu jejích politických perspektiv je stejně nežádoucí jako veřejný spor s Američany kvůli spolupráci s Ruskem na budování plynovodu. Proto odmítnutí americké iniciativy kancléřkou bylo v maximální míře mírné, ale stejně zaznělo důrazně.

Očividně to byl poslední test perspektivnosti uchování formátu spolupráce USA s Německem jako dominujícím členem EU. Jak jsem psal už dříve, Trump v Polsku získal jednoznačné poznatky o tom, že Varšava je připravena vzít na sebe roli hegemona Východní Evropy – představitele USA v regionu. Je to prakticky pokus vzít Německu kontrolu nad polovinou EU, „novými Evropany,“ a získat ji pro USA.

Během produktivních rozhovorů s Macronem se začala rýsovat na USA orientovaná protiněmecká osa v EU: Paříž-Varšava. Berlínu připravenému vzít na sebe samostatnou odpovědnost za Evropu bez účasti USA byla připravena tradiční anglosaská alternativa v podobě francouzsko-polského kontinentálního spojenectví. Jeho odlišnost od dřívějších podobných spojenectví spočívá v tom, že se Německo jako finančně-ekonomický tahoun EU ocitne v pozici, kdy bude nuceno financovat své konkurenty v boji o vliv v EU.

To vše oslabuje vnitřní evropskou jednotu a posiluje pozice USA na kontinentě. Vypadá to, že se Trumpovi přinejmenším podařilo vyřešit problém neutralizace Evropy (německé Evropy) po období vlastní americké slabosti v této oblasti. Přičemž tohoto řešení dosáhl Washington zadarmo. Vezmeme-li v úvahu, že Polsko podporuje americký projekt odpoutání EU od dodávek plynu od Gazpromu a přechodu na dodávky zaoceánského plynu a Francie je připravena tento projekt podpořit, protože není na dodávkách plynu z Ruska závislá, pak má Washington šanci na nové evropské konfiguraci ještě zapracovat. Samozřejmě, pokud se podaří část trhu Gazpromu odebrat.

Nově se rýsující strategie USA celkově stojí na tom, že netrvá na ideologických požadavcích (pokud nejsou proveditelné, například odchod Asada), ale ostře se bere za své tržně-ekonomické zájmy. V rámci této strategie se první dostanou pod úder Čína s Německem, čili hlavní ekonomičtí konkurenti USA a potenciální spojenci Ruska.

Pokud je s Čínou vše jasné – Rusko s ní udržuje neformální vojensko-politické spojenectví, které může být v případě nezbytnosti kdykoliv formalizováno, pak s Německem je to složitější. Německo je spojenec USA v NATO a je vázáno svými závazky v EU. Ani němečtí politici, ani německé veřejné mínění nejsou připraveni k ostré změně kursu své zahraniční politiky o 180 stupňů.

Stejně jako před 72 lety (v květnu 1945) se budoucí evropské poměry utváří během bitvy o Berlín. Přičemž zájmy účastníků jsou mnohavrstvé a svazky, úsilí a kontakty se navzájem protínají. Partie to bude složitá a neuvěřitelně zajímavá.

Překlad: CROIX

Zdroj: RIA Novosti

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
16 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Admirál
Admirál
17. 7. 2017 16:19

Co z toho plyne pro nás? Řekl bych, Sofijina volba. Na jedné straně Trojmoří v čele s Polskem – kanónenfutr pro případnou válku s Ruskem a pás bránící případné spolupráci Ruska s Německem. Na druhé straně užší navázání se na Německo, s jeho současnou neskousnutelnou politikou, s veškerými riziky (viz. naše „společná“ historie) a to ještě v pozici zadního dvorku, nesvéprávné kolonie. Vina na této situaci je jednoznačně na našich politicích – všech, co jich po Listopadu v rozhodujících funkcích bylo. Díky jejich neprozřetelnosti, prodejnosti máme před sebou dvě nepřijatelné možnosti. Situace silně připomíná polohu, v níž jsme se nacházeli… Číst vice »

CROIX
CROIX
17. 7. 2017 18:56

Admirál napsal Co z toho plyne pro nás? Řekl bych, Sofijina volba. Na jedné straně Trojmoří v čele s Polskem – kanónenfutr pro případnou válku s Ruskem a pás bránící případné spolupráci Ruska s Německem. Na druhé straně užší navázání se na Německo, s jeho současnou neskousnutelnoupolitikou, s veškerými riziky (viz. naše „společná“ historie) a to ještě v pozici zadního dvorku, nesvéprávné kolonie. Vina na této situaci je jednoznačně na našich politicích – všech, co jich po Listopadu v rozhodujících funkcích bylo. Díky jejich neprozřetelnosti, prodejnosti máme před sebou dvě nepřijatelné možnosti. Situace silně připomíná polohu, v níž jsme se… Číst vice »

Admirál
Admirál
17. 7. 2017 20:12

CROIX napsal Ještě je tu třetí varianta. Orientace na Rusko, potažmo na „hedvábnou stezku“, pak není možné, aby vzniklo Trojmoří, ani aby zůstalo u jednostranné orientace na Německo a myslím, že Zeman celkem představuje tento trend, stejně jako třeba Orbán… Ano, ta varianta tu je a je tu ze dvou příčin: Jednak jako reálná varianta. Rusko jako trh je pro nás (nevím, jeli už bych neměl používat minulý čas) dobrý trh – lépe než prodávat přes Němce. Rusové si nás vždy ve středu Evropy budou z pochopitelných důvodů rádi pěstovat. Jako varianta pro vyjednávání s Němci. I když by se… Číst vice »

Gatta
Gatta
17. 7. 2017 20:22

Článek trochu spekulativně provokativní, ale asociovala se mi u něj jedna situace ze života. Tedy uvažuji dále …

Brigite, jako manželka prezidenta Francie, se dostala na nejvyšší dámský post francouzské společnosti, na které se může žena nearistokratického původu dostat.
Co více v životě chtít …? K cěmu mi tento post dévá možnosti …?
Možná by se ještě něco nesplněného našlo.
Třeba …: „Být respektovanou partnerkou muži, kterého bych mohla obdivovat a skutečně si ho vážit.“

idiotronic
idiotronic
18. 7. 2017 0:27

To přirovnání k roku ´38 bohužel těžko vyvracet. Ale neměli bychom naslouchat prolhaným dedukcím o tom, že ,,40 let komunismu“ nás připravilo o možnost spolupráce s Čínou a Ruskem bez německého zprostředkovatele (Robejšek).
Hedvábná stezka je šance, která navazuje na již vyzkoušené obory spolupráce.
Jen špatná pověst ČR z pohledu korupce z nás může činit nevěrohodného partnera.V zemi, kde oprava radnice vyjde na miliardu, ZÍTRA znamená již…
co vlastně? ( údaj pochází z článku Jany Maříkové Proč je ČSSD v takovém srabu?, Nová Republika 16.07.2017)

Gatta
Gatta
18. 7. 2017 7:47

Tak teď nevím jak k tomu došlo, ale můj odkaz výše patřil pod článek „Ten 14. červenec“.

fajt
fajt
18. 7. 2017 8:26

http://politikus.ru/v-rossii/96895-sudya-iz-krasnodarskogo-kraya-potratila-na-svadbu-docheri-120-millionov.html – korupce je všude a třebas ruští oligarchové a mafiáni ji přímo milují…prostě feudalismus kam se našinec podívá a budoucnost je dnes cesta plnou parou zpátky do časů, kdy platilo jenom jedno pravidlo – sežer a nebo budeš sežrán. ..)

Bety
Bety
18. 7. 2017 12:12

fajt napsal
korupce je všude a třebas ruští oligarchové a mafiáni ji přímo milují…prostě feudalismus kam se našinec podívá a budoucnost je dnes cesta plnou parou zpátky do časů, kdy platilo jenom jedno pravidlo – sežer a nebo budeš sežrán. ..)

Jakmile jsme kývli na to, že peníze jsou mírou všech věcí, je raketový vzestup korupce nevyhnutelný a stejně nevyhnutelné je odumírání všech hodnot, které na peníze navázané nejsou – dobré vztahy, čest, národní hrdost, solidarita….
Pokud Rusko křísí tyto zanedbávané hodnoty, dojde i na tu korupci, o tom jsem přesvědčena.

peter.
18. 7. 2017 20:55

fajt napsal
korupce je všude a třebas ruští oligarchové a mafiáni ji přímo milují

Fajt:
S tou sudkyňou je to naozaj na zamyslenie.Do očí bije najmä tá jej bezočivosť.Je predsa známe,že ak sýty človek žerie pri jednom stole s hladnými ľuďmi,tak by nemal aspoň mľaskať.Po tých dvoch továrnikoch z Tagiľu je to ďalší prípad bezbrehého výsmechu všetkým občanom RF.
No má to aj isté pozitívum.Tento prípad neostane nepovšimnutý a pani sudkyni sa začne venovať prokurátor, následkom čoho môže dôjsť k rade odhalení viacerých korupčníkov.Pravda len za predpokladu,že vládna moc prejaví záujem také prípady vyšetrovať a exemplárne trestať.

Gatta
Gatta
19. 7. 2017 6:42

Re peter – už před nějakou dobou jsem četl, jak jeden náš podnikatel vzpomínal, jak byl obchodně v Rusku.
Večer seděli na hlavním bulváru v luxusní restauraci blízko oken a Rus mu povídá: „To se máme dobře, sedíme v teple, dobře si jíme, pijeme drahé šampaňské. A víš, co je na tom vůbec nejlepší ? Že nás u toho můžou vidět všichni ti nuzáci venku v zimě, co si tohle všechno nemůžou dovolit.“

peter.
19. 7. 2017 7:22

Gatta napsal Re peter – už před nějakou dobou jsem četl, jak jeden náš podnikatel vzpomínal, jak byl obchodně v Rusku. Večer seděli na hlavním bulváru v luxusní restauraci blízko oken a Rus mu povídá: „To se máme dobře, sedíme v teple, dobře si jíme, pijeme drahé šampaňské. A víš, co je na tom vůbec nejlepší ? Že nás u toho můžou vidět všichni ti nuzáci venku v zimě, co si tohle všechnonemůžou dovolit.“ O tom píšem. Žerú v prítomnosti hladných a ešte pri tom mľaskajú.Raz sa tí hladní nas.rú a zožerú aj toho mľaskajúceho. V prípade tej sudkyne nevieme,kto… Číst vice »

fajt
fajt
19. 7. 2017 8:13

peter. napsal
Žerú v prítomnosti hladných a ešte pri tom mľaskajú.Raz sa tí hladní nas.rú a zožerú aj toho mľaskajúceho.

nic se jim nestane, Peter, budou si mlaskat dále, musí je ztrestat jiná síla než je lidská, no a boží to taky nebude. ..)

fajt
fajt
19. 7. 2017 8:20

https://www.youtube.com/watch?v=2yUSDCeYqcQ&feature=youtu.be – kdybych ho slyšel poprvé, tak bych mu ten prostý a úderný tón sežral i s navijákem, takhle to bojarům trochu drhne, ale zase protistrana je ještě více vypatlanější a spoléhá čistě na ty mozkově nedostatečné s nulovou pamětí a bez schopnosti trochu kriticky uvažovat. ..)

Gatta
Gatta
19. 7. 2017 9:11

Trocha nostalgického vzpomínání nezaškodí. Na všechno mysleli, jen zapoměli na i jen předpokládanou „Sílu preferencí“.
Tak jen nevím koho teď budu volit – já jim tak věřil …

https://www.youtube.com/watch?v=4ZqZoKS_SsU&index=1&list=PLzNdtnUArY-PtYZJlogYYvj04J5QNqA1Y

idiotronic
idiotronic
19. 7. 2017 22:15

Na Novinkách je interview s Ivanem Pilipem a článek o tom, že v 90.létech neměl spoluvinu na ztrátě majority státu v OKD…
Opravdu, když budete chtít jakoukoli informaci o čs. privatizaci, budou vás zajímat informace od člověka, který zbohatl v době zničení československého státu a kterého odměnili lukrativním uplatněním v zahraničí v době, kdy by tady už žádnými volbami neprošel? (těžiště článku – Plipovi hrozí bankrot)