Jed na naší kůži. Odkud pocházejí ty neuvěřitelně levné kůže a kožešiny?

Někteří k nám přicházejí, aby u nás bydleli, protože jsem jim rozbořili jejich domovy. Jiní si přicházejí vybrat podíl z nerostného bohatství, které jsme v jejich zemích nakradli. I Bangladéšané si k nám jednou přijdou pro naše bohatství, které jsme získali z jejich otrocké práce.

Dokumentární film „Gift auf unserer Haut“ z německé filmové produkce nám ukazuje to, co nechceme vidět.

Boty, popruhy, opasky, kabelky, pohovky, kancelářské židle nebo autosedačky z kůže jsou trendy. Jsme s nimi každý den v kontaktu, od dětství. Kůže je přirozená. Možná proto si nikdo nepoloží tyto otázky:

Z jakého zvířete pochází kůže mojí peněženky?
Odkud pochází táto kůže?
Je to opravdu jen odpad z evropských jatek?
Je to, co nosíme každý den, bezpečné pro naše zdraví?

Barefoot je mladý muž. Dělá v koželužně v Bangladéši. Vydělá si měsíčně 30 euro. Nikoho nezajímá, zda je nemocný, nebo jestli jeho rodina nehladoví. Pracuje vedle zastaralých a nebezpečných strojů, bez ochranných pomůcek a v nepředstavitelném smradu. Také děti dělají za pár centů, nemají na výběr. To je každodenní život jedné z tisícovky koželužen v Dháce v Bangladéši. Městem tečou řeky otrávené odpady z výroby. Právě zde se vyrábějí kůže pro světový trh. Dokonce i pro Evropu.

Špatně zpracována kůže může vyvolat celoživotního alergie. Chrom se téměř všude používá pro činění kůže. Pokud není kůže pečlivě vyčištěná, zbytky chromu vyvolávají karcinogenní a alergenní reakce. Z jakého zvířete pochází kůže, ze které země pochází, kde byla kůže zpracována, to na své na botě nenajdete. To samé platí pro kožešiny.

Stamiliony zvířat jsou chovány a zabity pro výrobky z kůže. V jakých podmínkách žijí ta zvířata? Čím jsou krmena? Tyto a jiné otázky nás nezajímají. My máme jen starost, aby nám někdo neukradl „naše“ bohatství, naší vyspělou Euroatlantickou civilizaci.

Režie: Manfred Karremann
Spolupráce: Marina Karremann, Thomas Jacob
Kamera: Manfred Karremann, Marina Karremann, John Laidler
Střih: Thomas Jacob
Úvodní slovo: Reinold Hartmann
Editace: Uschi Hansen
Námět a překlad komentáře k videu: Rado Miko

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
14 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
cnemo
25. 10. 2015 17:35

>Jiní si přicházejí vybrat podíl z nerostného bohatství, které jsme v jejich zemích nakradli. I Bangladéšané si k nám jednou přijdou pro naše bohatství, které jsme získali z jejich otrocké práce.

Ujišťují autora, že jsem žádnému Bangladéšanovi nikdy nic neukradl, už rozhodně jsem nerozbořil jeho dům. Žádného neznám a nikdy jsem v té zemi nebyl. Bohužel hojit by se měl spíše u vlastní národní elity.

Po pokud si „přijde“ pro své „bohatství“ hodlám neprodat svou kůži levně. A je mi vcelku jedno, zda to postihne jeho osobně nebo místní pomahače. Tak s chutí do toho a půl je hotovo:)

arpi
arpi
25. 10. 2015 18:15

tohle je velmi cynický článek (nebo ten film), díky svému rodnému číslu si pamatuju dobu, kdy se věci vyráběly takovým způsobem, aby vydržely fungovat a sloužit poměrně dlouho dobu, aby se daly opravovat a udržovat v provozu… Dnes je doba záměrně vyráběných šmejdů, které se rozpadávají krátce po skončení doby záruky, opravovat se nedají, jediná možnost je je vyhodit a koupit si nové… MNĚ to velmi VADÍ – ale co s tím mohu udělat? VADÍ mi plýtvání surovinami, energiemi, lidskou prací, zátěž přírody odpady i zbytečné vyhazování vlastních peněz – ale co s tím mohu udělat? Nekupuju zbytečnosti, neměním věci… Číst vice »

Dana
Dana
25. 10. 2015 19:52

Kuze zrovna nerostne bohatstvi neni, pac, jednoduse, je pestovana. Tohle je zase jeden socialisticky blabol, kde se hazi vina na bohatsi staty, levicove sebemrskacstvi, zeptejte se bangladesanu, co jineho oni mohou prodavat. Celkem nic, jen levnou pracovni silu a kuze zvirat, ktere snedli. Nemaji prumysl, nemaji vzdelani, nemaji prostor k zivotu, jen davy hladovych krku. . Coz si ovsem zavinili sami, kdyz se odtrhli od Indie v roce 1947, slibujice si, ze islamska kultura a spolecnost prinese vetsi blahobyt. Banglades je ucebnicovy priklad islamskeho statu, ktery nema ropu. V Bangladesi zije 170 milionu chudych lidi, zeme ma asi 150 tisic… Číst vice »

Sio
Sio
25. 10. 2015 21:24

Pokud se to šílenství nezastaví, neskončí to dobře …

Rado Miko
25. 10. 2015 22:39

cnemo
Tomu pohybu nezabráníš, tedy ne s těmito elitami co to máme. Stavěním plotu, nákupem 2700 útočných pušek ti nepomůže. Problém je právě v tom, že nikdo neznal žádného Bangladéšana a že mu nikdy nic neukradl. Situace je asi taková. Hoří nám dům. My běháme a zjišťujeme zda hasit vodním nebo práškovým hasicím přístrojem. To ale ještě nevíme, že nikdo nekoupil hasicí vůz, nikdo nepřemýšlel časově dopředu.

Dana
Dana
25. 10. 2015 22:40

Stan napsal Bangladéš – plodnost 2,4 (2015 – https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/geos/bg.html). A tak je to u pana bullshit-Dany se vším. To je statistika nova, kde uz se posledni roky Banglades tolik nemnozi. To ale vubec neukazuje, ze se rapidne mnozili v minulosti a dnesni obyvatelstvo radove vzrusta uz pohou setrvacnosti a i kdyby mely zeny jen jedno dite, Banglades bude mit stale velky narust obyvatel. „Bangladesh has an estimated 2015 population of 160.4 million, up from the 2013 estimate of 156.5 million. This makes Bangladesh the 8th most populous country in the world. The country has a population density of 1,033 people… Číst vice »

Rado Miko
25. 10. 2015 22:41

apri
Co můžu dělat? Vzdělávat se. Pochopit všechny souvislosti a vztahy. Nemyslím až do kořene. Zkušenosti předávat dál, ve svém okolí. Nebát se někoho, něčeho zastat. Hodně přemýšlet koho volit, hlavně ty, kteří uznávají principy demokracie a dají nejvíce práv do tvých rukou.

Rado Miko
25. 10. 2015 22:43

Dana Ten článek je hodně krátký, aby se nedal pozorně přečíst. Že kůže je nerostné bohatství, o tom tam není vůbec řeč. „To je přece zodpovednost jejich vlady, jejich presidenta, jejich uredniku, aby se starali o vzdelani a organisovani svych lidi.“ Tam jsou naše vlády, naši kamarádi prezidenti a našim kapitálem podplacení úředníci. V chudých národech je vždy více dětí. Hlavní důvody je dětská úmrtnost, potřeba fyzické práce(více ruk na pole) aby se někdo o rodiče postaral na stáří. Také funguje to tak (např. Vietnam) že máte třeba 6 dětí. Jeden sourozenec se vybere a je podporován ve studiu a… Číst vice »

Dana
Dana
26. 10. 2015 0:14

V clanku se mluvi o nerostnem bohatstvi, ktereho Banglades moc nema a tak se sikovne zamlzi na otrockou praci, coz je hodnota podobna hodnote te kuze. . Ano, je na bangladesske vlade, aby regulovala porodnost, protoze ti nejchudsi maji okolo peti deti a ti bohatsi treba jen jedno. Z toho se pocita prumer.. Meli by ukoncit, zakonem, barbarske muslimske zvyky, kde z nouze prodavaji rodiny dvanactilete deti- nevesty. Je v pravomoci bangladesske vlady, aby zabranila detske praci. Vlada Bangladese je zodpovedna za urcovani pravidel v hospodarskem trhu, jsou to Banglanesane, co prosi zapadni podnikatele, aby brali jejich produkty. Kdyz totiz… Číst vice »

Alena
Alena
26. 10. 2015 5:39

Slovenský svobodný vysílač informuje- do Ruska přichází stále více Čechů a Slováků- pokud se rozhodnou jít na Sibiř, dostanou nenávratnou půjčku. Vidím to jako jediné řešení- ti životaschopnější odejdou, ostatní pokojně odevzdají tuto zem migrantům a splynou s nimi v multikulti národ, levicoví troubové zvlášť přátelsky

fajt
fajt
26. 10. 2015 6:36

Alena napsal http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Pachame-sebevrazdu-jsme-predposrani-rika-pro-PL-exilovy-spisovatel-Ota-Ulc-Ubozaku-jsou-miliardy-nemuzeme-je-vsechny-prijmout-jak-chteji-euroidioti-Hajzl-Kaddafi-mel-pravdu-405147 další Karel Köcher, či Pavel Tigrid ( krom toho dnes slova nemají žádnou cenu a za pár let můžou historii psát úplně jiní maníci, kteří škrábají svůj švabach na svitky zprava do leva ) – že je Evropa v prdeli vidí i nepřizpůsobiví a mentálně zaostalí, krom toho asi nemá cenu v Evropě nic tvořit a budovat, amerika se rozhodla , že posune extrémní islám do Evropy a Rusko má celkově evrosajuz na háku ( ti blbci v Bruselu si stále myslí, že Putin se za nimi musí jednou doplazit, ale on mezi tím staví velmi elegantní… Číst vice »