Léky budou dražší…

Když pan Julínek uváděl svojí reformu, rétoricky mírnil dopad regulačních poplatků v lékárnách tím, že lékárníci sníží svojí marži, čímž léky budou trochu levnější. Budiž, sice to moc znát nebylo, ale počítá se i projev dobré vůle. Nyní se ukazuje, že je vše zase jinak. Na přání pana Julínka přestalo mít dohled nad cenami léků Ministerstvo financí a dostal jej Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tato instituce však nemá pravomoc ovlivňovat ceny, ale pouze kvalitu léků. Toho hbitě využili výrobci a ceny léků obratem zvýšili – tu s argumentem vyšších vstupů, tu s oddůvodněním, že už to dlouho neudělali. Takže kromě regulačních poplatků budeme v lékárnách platit i doplácet daleko víc než dosud. Předběžné informace hovoří o 20, 40, ale v některých případech i o 100 %.

Otazníků kolem tohoto kroku je víc – na příklad co tomu říká Nejvyšší kontrolní úřad? Výrobní ceny léků jsou všeobecně mizivé a tvoří zlomek jejich ceny v distribuci. Vyšší ceny znamenají jediné – větší zisk výrobců. Pochopitelně by byli hloupí, kdyby této možnosti nevyužili, když je jim velkoryse nabídnuta. Pan premiér označil pana Julínka za ministra nejvyšší třídy, o jehož profesionálních kvalitách je přesvědčen. Pan ministr zdravotnictví buď o zdražení léků následkem svého počínání věděl a pak od počátku nemluvil pravdu (také se tomu říká lhal), nebo zdražení nedokázal předvídat a pak nemá na svém postu co dělat. Ministr, jehož počínání ovlivňuje hospodaření deseti milionů obyvatel této země a který ho neumí domyslet několik kroků dopředu si počíná jako diletant a ne jako odborník, řídící významné odvětví.

Také bude zajímavé dozvědět se, jak se ke zdražení léků postaví pan premiér. Zatím se nechal slyšet, že čeká opuštění tématu poplatků alespoň na rok a že důchodci mají poplatky zahrnuty ve slibovaném zvýšení důchodů. Zřejmě se bude stavět mrtvým broukem, jeho se nějaké zdražení aspirínu dotknout nemůže a kamarádů taky ne. Zdražením léků se opět prohloubí sociální dopad tak zvaných regulačních poplatků na nejšířší vrstvy lidí. Blíží se polovina roku a páně Julínkův evergreen v podobě pětitisícového stropu využilo 147 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. To je číslo tak mizivé, že se nedá vůbec srovnávat s negativním dopadem na miliony obyvatel. Nejdůležitější argument pana ministra, totiž že potřeboval peníze na léčení tak malého počtu těžce nemocných pacientů, se dal vyřešit úplně jinak a pokud na to odborníci Ministerstva zdravotnictví nepřišli, je to další důkaz jejich nekompetentnosti. Jeden z páně ministrových náměstků na dotaz, proč nepoužil při tvorbě zmíněného finančního stropu již osvědčený cizozemský vzor spoluúčasti pacientů prohlásil, že v úřadu nejsou hlupáci. Že šli vlastní cestou. Jak se jim povedla netřeba dál rozvádět. Sociálně šetrnou spoluúčast pacientů ve výši 1 a 2 % ministerstvo zatvrzele odmítá – patrně proto, že by milionář zaplatil víc než důchodce. Zřejmě si to ten milionář nemůže dovolit.

Nakonec jedna perlička – když parlament zrušil poplatky pro děti, hned se ozvali pediatři se žádostí o finanční kompenzaci s argumentem, že si dosud nikdo v ordinacích nestěžoval. Je to srovnatelné s faktem, že pokladní taky nemá cenu nadávat, že v jejím marketu zdražili máslo. Člověk by čekal od akademicky vzdělaných spoluobčanů trochu jiný důvod na poněkud vyšší úrovni.