Mládež požaduje změnu modelu

Myslím si, že si mnozí všimli jedné velmi specifické okolnosti: Děti pokračují v demonstracích, přestože jejich organizátoři předvádějí naprostou ideovou a osobnostní nicotu. Ale státní moc tyto organizátory, s pocitem hlubokého uspokojení, rozmazává po zdech a podlahách, ovšem na mládež to nedělá žádný dojem. Podivné… co říkáte?

Odpověď (nebo přinejmenším, jednu z variant odpovědi) jsem na tomto webu už dal: Problém spočívá v tom, že v rámci dnešního modelu nemá mládež budoucnost. A to žádnou. Oni také protestují nikoli v rámci nějakých hesel, která jim připravují organizátoři, ale proti modelu obecně. Právě z tohoto důvodu je velmi těžké proti nim něco postavit. V OMON (speciálních policejních jednotkách) také pracují lidé, a vidí stejný obrázek a na otázku: „Kde a v čem je naše budoucnost?“ stejně tak nemohou dostat odpověď. No, dobrá, možná jim dají byt… Ale možná, že také ne… Ale smysl?

Tento model protestu, jak mi vysvětlil jeden člověk, zajímající se o moderní politiku, byl nedávno charakterizován Radzichovským (ruský publicista a psycholog) ve kterémsi jeho pořadu. Nemám ho sice rád a neposlouchám ho (nemám na to čas), ale člověk je to, nepochybně chytrý. A on (znovu opakuji, že to mám z druhé ruky) řekl, že formát nynějších protestů mládeže postupně přechází ke ghándíovské formě resistence.

Byl to Putin, kdo si povzdechl, že od smrti Mahátma Gándího si není s kým promluvit. Povzdechl si. No, a tady má 50 tisíc neodporujících. Nenosí hole a cihly, ale jednoduše pochodují proti pořádkové policii, přičemž jasně chápou, k čemu to povede. Protože nemají budoucnost, protože nynější systém je zbavil budoucnosti. A nezajímá je, jestli to zavinili „pindosové“, „prichvatizátoři“ nebo „putinovští korupčníci“. Oni zkrátka požadují změnu tohoto systému.

A jak se s nimi vypořádat? Zvlášť, pokud bereme v úvahu, že organizátoři a jejich „pátá kolona“ nespí, úkol démonizovat Putina s cílem jeho nepřipuštění k „nové Jaltě“ (a ještě lépe – její  nepřipuštění vůbec) nikdo nezrušil. Ale vysvětlovat to mládeži nemá smysl, ona zastává jinou pozici: „Pokud vy, jako státní moc, nezměníte model, tak nám je jedno, kdo vás svrhne. Nás to nezajímá!“

Poznamenávám, že když člověk zestárne, tak cosi začíná chápat a představovat si. Zvlášť, pokud má děti. Jenomže jak je nastartovat bez budoucnosti? Vcelku je proti této logice těžké něco namítat. Avšak že budoucnost není, to je silný a nepříjemný pocit, a já to vím podle sebe. A tady se začíná naplno rozvíjet notoricky známá „babuinka“ (tíhnutí ke zvýšení svého sociálního postaveni).

Připomenu, že „pátá kolona“ také nespí – stačí uvést jeden příklad:

„Rosgvardija“ (ruská národní garda) umístila na web Headhunter inzerát Hlavní správy Rosgvardije pro Moskvu na volná místa snajperů OMON pro práci na „politických akcích“… Rosgvardija označila tento inzerát za „fejk a provokaci“. Headhunter však ujišťuje, že oznámení skutečně publikovala tato instituce. Onen inzerát objevil (opoziční) web „Otkrytaja media“. V odstavci „povinnosti“ snajperů byla uvedena „ochrana veřejného pořádku, zajištění veřejné bezpečnosti při organizování sportovních, politických a kulturně-masových akcí.“ Několik hodin poté „Otkrytyje media“ zjistila, že inzerát byl stažen do archivu s poznámkou „Zaměstnavatel pravděpodobně už potřebného kandidáta našel a další reakce na inzerát nepřijímá.“ V inzerátu jsou popsány podmínky: „Plný pracovní úvazek s cestováním. Nabízená mzda mezi 40 až 60 tisíci rubly před zdaněním plus prémie. Požadavky na kvalifikaci nejsou.“

Kdepak, každý normální člověk chápe, že je to provokace liberálů (kteří odpovídající metodu „sakrální oběti“ používají stále – z posledních lze připomenout kyjevský majdan a události v Kyrgizii, kde odstřelili desítky vlastních stoupenců), ale mládež takovým podvrhům věří, protože nemá zkušenosti. Ale protestuje proti státní moci, která je v této situaci ve všem nepřátelská. V Indii takovýmto trvalým mírným tlakem svrhli anglickou vládu, která tam seděla dost dlouho. Máme nám tohle zapotřebí?

Závěr z výše uvedeného je, obecně vzato, dost prostý. Je třeba předložit mládeži nový model, lišící se od liberálně-privatizačního, ve kterém žijeme. Jaké vlastnosti tento model musí mít, to je téma na zvláštní rozhovor – je třeba chápat, že sama mládež nic budovat nemůže, protože to prostě neumí. A už se sama přesvědčila, že pseudopozitivní hesla, která jim lili do hlavy lídři našeho liberálního protestu, jim žádné pozitivum nepřinesla. A proto: Buď jim státní moc sama předloží nový model a sama ho začne budovat, nebo bude muset bít vlastní mládež před kamerami liberálních masmédií, přičemž stále silněji a silněji.

Došli jsme do situace, ve které pokračování stávajícího modelu není možné. Pokud by byl hospodářský růst, bylo by možné nasměrovat mládež do byznysu, pokud by Trump přišel o 4 roky dřív, byly by varianty postupných změn. Dnes se už nic takového nepodaří: Dokonce ani vytahování konkrétních (profláknutých) osob do věznic nebo do fiktivních funkcí žádný vliv na celkovou masu mít nebude. Mladí budou mlčky protestovat, ve stále větším počtu, a požadovat změnu systému. Znovu opakuji, že ne Putina nebo Sobjanina (primátor Moskvy), ale celého privatizačně-liberálního systému, ve kterém nebudou mít budoucnost.

Na závěr říkám, že netrvám na tomto scénáři. Možná, že je ještě nějaký čas a nynější protest bude vychládat. Pak by byla šance ještě něco dělat postupně. Ale pokud ne, tak musí být velmi silná a viditelná rozhodnutí. Především pro mládež. Tahat je za nos, to se už nepodaří, protože každý sám pro sebe dobře chápe, co znamená „nejsou žádné perspektivy“. Ty se musí objevit ne pro konkrétního Péťu nebo Káťu, ale pro mládež jako celek. Nebo nás čekají vážné problémy…

www.khazin.ru

Překlad: st.hroch

(Pozn. překl.: Lingvistickým puristům připomínám, že ruské slovo „власть“ nelze přeložit jen v úzkém smyslu „vláda“. V češtině jednoslovný ekvivalent neznám. A v kontextu článku nejde jen o vládu, ale o státní moc, jejíž je vláda jen jednou z větví. K názorům Chazinovým se přikláním a to, že nejde jen o vládu dokládám aktuálním příkladem z ruského parlamentu – Státní dumy, která má na stole návrh na zákaz provozu vozidel starších 10 let… Jakoby dnešní Rusko nemělo jiné problémy. A to nezmiňuji stav silnic v řadě regionů a v neposlední řadě i to, že nové auto je mimo finanční možnosti podstatné části dnešních automobilistů. No a veřejnost to jen nas… Ale možná, že je i v tom nějaký skrytý záměr.)

Přejít do diskuze k článku