Představte si to: Gazdík má vizi!

Velkému vůdci velké demokratické proevropské strany se udělala vize

Jsme lidé různí. Většina je nás ale taková, že se zabýváme dneškem, zítřkem, příštím měsícem, příštím rokem či dokonce i příštím desetiletím, ale dál už nehledíme. Nějak bylo a nějak bude, říkáme si – a zůstáváme tzv. v klidu. A je, bohužel, mezi námi jen nepatrná hrstka lidí, řekl bych vyvolených, kteří dokáží vidět dál, kteří z jevů našeho dnešního života, jež my, lidé prostí a nevybavení dálkovým a analytickým zrakem nadutě přehlížíme, dokáží oni vytvářet cosi pro nás, obyčejné smrtelníky nepředstavitelného. Totiž obrazy a vize budoucího světa – včetně jeho nadějí i hrozeb. Byl takovým člověkem Marx, byl jím i americký prezident Eisenhower, když při odchodu ze své prezidetské funkce varoval své krajany před dalším rozvojem vojenskoprůmyslového komplexu USA, a stal se jím i někdejší dlouholetý americký ministr zahraničí Henry Kissinger, když prohlásil, že to, co se stalo v Kyjevě, je pouhou generálkou na to, co Západ připravuje pro Moskvu. A byl svého druhu prorokem i Němec Günther Verheugen, když už pár dnů po kyjevském majdanu prohlásil, že tohle nové, co v Kyjevě vzniklo, není nic jiného než vláda čistých fašistů z masa a kostí, jak dnes jeho slova pochodňové průvody banderovců v početných ukrajinských městech až nadmíru přesvědčivě potvrzují.

Ano, byli či jsou těmi vzácnými lidmi, schopnými vidět do budoucna, jen cizinzi, i když jsem jako národovec pochopitelně též dumal, neměl-li bych mezi ně zařadit i našeho Komenského či Masaryka. Ale cosi mi s tímto zařazením jaksi neštimovalo a stalo se, že právě ve dnech mých váhání se na monitoru mého počítače objevil rozhovor internetového serveru Seznam.cz s dosavadním předsedou politické velké strany STAN Petrem Gazdíkem. A on, představte si tu náhodu, mluvil právě o tom, o čem jsem já zrovna psal. O vizích do daleké budoucnosti, které by měl správný politik mít, má-li být správným politikem. I o tom, že právě tyhle vize naše současná politika absolutně postrádá. Čímž samozřejmě naznačoval, že právě on, na rozdíl od těch dalších našich politiků, tu vizi jako jediný má. A hned též dával k dobru, o čem tedy ta jeho vize je.

A teď se tedy raději něčeho chytněte, než to s vámi sekne. Protože víte, co on to za svou vizi označil? Přimknout se ke sjednocené Evropě, potažmo tedy k Evropské unii.

Čili to, co všechny strany našeho tzv. demobloku (ODS, lidovci, Piráti, TOP 09) a vedle nich i ANO a ČSSD už roky dojemně a svorně vzývají jako svůj svatý grál, má být čímsi Gazdíkovým naprosto originálním, novým a převratným, co zde dosud nebylo – čili jeho vizí. Jeho odkazem pro budoucí pokolení.

Prvním impulzem člověka, když takto celou věc domyslí, je začít se huronsky smát. Ale pak, jak se to stalo zrovna mně, vám rysy ve tváři nejspíš ztuhnou. Protože vás napadne, že tuhle ohranou písničku nemohl pan Gazdík, ať už si o jeho duševnu myslíte cokoli, za svou vizi považovat a dokonce ji za svou vizi i označit. Tímhle přimknutím k Evropské unii musí on myslet něco naprosto odlišného, něco radikálního, co před ním snad ještě nikdo neřekl, či se k tomu zatím ještě nepřiznal.

Což je nejspíš ze všeho zřeknutí se všeho našeho národního, naší vlastní politiky, naší kultury, možná i našeho jazyka. Naší svébytností. Máme se zkrátka stát částí evropského kadlubu, v němž všichni budou myslet stejně, to je evropsky, a ne česky, maďarsky nebo polsky. Televize nám bude i nadále a stále hustěji dávat jen evropské pořady v Bruselu či v Paříži vymyšlené, jako jsou Zázraky přírody či Star Dance, a jednotně uváděné od Giblartaru až po Čiernou nad Tisou. Zapomenout tedy nám bude třeba na stokrát úspěšnější zábavní české pořady pana Pixy, pana Opluštila, pana Podskalského, pana V. Dvořáka, pana Nekudy, pana Kaisera a Labudy, a ovládnout nás musí nikoli náš cit národní, ale cit evropský. Protože nač všechno národní pinožení, když je zde možnost vyvořit velkou a sjednocenou Evropu, ve které, jak řekl kdysi Goebbels, i Čech bude se moci radovat z Hamburku jako z přístavu a města svého. Zpoza drátěného plotu koncentračního tábora, chce se vám doříci, ale to už by bylo na článek další.

Stanův komentář: Panu Gazdíkovi do hlavy nevidím, ale vize „demobloku“ je v naší republice všem jasná, dokonce se proměnila v jasný politický program, jehož úplnou verzí je: „Bububu Zeman, bububu Babiš, bububu komunisti!“ O Evropu, Česko, ani o starosti těch, kteří si v potu tváře vydělávají na chléb svůj vezdejší, přece vůbec nejde. A proto taky naši samozvaní demokrati kráčí, přes všechnu propagandistickou podporu masmédií, od porážky k porážce.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
7 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
P9
P9
5. 1. 2019 18:11

To si asi musel něco šlehnout :-)

g.hrosik
g.hrosik
5. 1. 2019 19:04

Taky jsem si říkal, cože se to v něm najednou zrodilo – takový prozření…? Jinak je to prázdnej sud.

orinoko
orinoko
5. 1. 2019 20:40

Je to prázdný sud. Ale bude naplňován prezidentistickymi ambicemi vseho schopných sviní. Je nadějné „mladý“, je evidentně tvárný, je předmětem pro v Cesku uspesne experimenty typu Věci veřejné, TOP09, Zelení, Piráti a odnože , jejichž názvy už mi vypadly z paměti.
Ty experimenty mivaji pomerne krátkou životnost, ale dokážou těžce zasmrdet. A nebyli bychom to ani my Cizci, aby se nám zase jednou nepovedlo zkurvit všechno, co se jen zkurvit da.

racek
racek
6. 1. 2019 16:37

Co způsobilo takový úspěch těch rádoby starostů, dost nechápu. Jedině snad důvěra lidí s menších obcí ve své starosty, které jsou pak přenášeny na ten název či co. Ovšem, stačí aby byl psan Gazdík víc v televizi a bude jim konec. On je opravdu dutohlav, i když jsem sl\šel, že ta jeho bába doma je velmi chytrá ženská…

racek
racek
6. 1. 2019 16:37

Sakra, ten pravopis … hamba mě.

Gatta
Gatta
7. 1. 2019 23:24

Re racek – chuj s pravopisem, sám se musím často hanbit – píšu emočně, dělám překlepy, měním a doplňuji věty a měním podměty v nich, a pak i když to po sobě náhodou čtu, tak ty chyby stejně nevidím – dokud to neodešlu … :-) Sio mě kdysi odnaučil si z toho dělat trauma. Jestli by tedy tu vizi neměla prezentovat paní Gazdíková – třeba by bylo aspoň na co koukat, když už teď jsme přimknutí až po uši. Nedávno, po dlouhé době, jsem opět četl takové „pokleslé dílko“ – Zvonokosy – a to najednou všechny tři díly. Není to… Číst vice »

idiotronic
idiotronic
8. 1. 2019 1:42

EU, zde leží zem ta, před okem mým, selzy ronícím,
Dříve kolébka, nyní národa mého rakev.

Volně ke stažení vydala Knihovna hl.m. Prahy