28. 3. 2011
Bývalá Francie svými letadly zaútočila na obytné čtvrti libyjských měst. Následovaly útoky ostatních zplozenců: bývalé Británie, bývalých Spojených států, bývalé Kanady, bývalé Belgie, bývalé Itálie, bývalého Dánska, bývalého Španělska, bývalého Holandska, bývalého Norska, bývalého Kataru a bývalých arabských emirátů. Později se zapojilo celé NATO, včetně bývalého Řecka a bývalého Turecka, bývalý Kuvajt a bývalé Jordánsko. K útokům se připravuje bývalé Švédsko, bývalé Rumunsko, bývalé Bulharsko, Ustašie a Škipetárie. Zprávy o tom, které země se do útoků zapojily a v jakém pořadí, se však v médiích natolik liší, že to vypadá, že se médiím za zařazení na seznam „těch správných“ platilo. Žádný oficiální seznam nebyl zveřejněn. Omlouvám se proto za případné nepřesnosti. Bývalá Británie v Libyi nasadila i pozemní jednotky, což je zatajováno úplně. Rozsáhlá pozemní invaze je připravována na konec dubna, případně začátek května. USA k libyjským břehům přesunují pozemní vojska, zatím přes čtyři tisíce vojáků.
Proč bývalé? Protože tímto absolutně ničím neskrývaným sadistickým vražděním pro zábavu se tyto bývalé země staly takovým hnusem, že spojovat je i s tak hnusnými zeměmi, jakými byly předtím, když prováděly genocidu v Jugoslávii a v Iráku, by bylo příliš velkou urážkou. Tehdy tak činily pod výhrůžkami a nátlakem USA. Dnes ani na nátlak a výhrůžky nečekaly. Možná ze strachu, že by nátlak skomírajících USA nebyl dost silný, a přišly by tak o možnost sadisticky si užít.
(I když čeho bát se stále ještě bylo. Německo však přesto odmítlo se útoku na Libyii zúčastnit, USA se pokusily Angelu Merkelovou zavraždit, ta však pád vrtulníku, jehož oba motory byly zastaveny elektromagnetickou pulzní zbraní, přežila. Pilotovi se podařilo po dlouhém pádu nakonec roztočit rotor autorotací.)
Tvrzení, stále opakované médii, že útok na Libyi je veden na základě nějaké rezoluce OSN, je dezinformací na úrovni Gliwic. Nejde o to, že návrh rezoluce byl napsán vágně, a že je možné si ji různě vykládat. Bezletová zóna je prostě bezletová zóna. Tento návrh však nebyl odhlasován. K odhlasování je třeba souhlasu všech stálých členů, kterými jsou také Rusko a Čína. Obviňování Ruska a Číny, že za útoky mohou, protože rezoluci nevetovaly, ale jenom se zdržely hlasování, je zcela „mimo mísu“. Zdržení se hlasování stálých členů je jednoznačným vetem. Charta OSN ani jiný způsob vetování nezná, víc vetovat už prostě nejde. Za zdržení se hlasování je zdržení považováno pouze v případě, že se jedná o jednu ze stran sporu, což v tomto případě Rusko a Čína nebyly.
Jinak pro úplnost: také v případě USA se podle amerických zákonů nejedná o válku, ale jednoznačně jde o teroristický útok, protože nebyl schválen kongresem.
Proč Francie? Protože útok je od začátku veden s jasným úmyslem použít atomové zbraně. A USA nechtějí být prvními, kdo po delší době oficiálně, bez jakéhokoli skrývání, atomovou bombu použije. Dosud si pamatují, že Hirošima a Nagasaki jim nepřinesly příliš velkou popularitu. Proto také po použití atomové bomby u Bagdádu seškrabali a odvezli kontaminovanou zeminu, a nemoc svých vojáků „ze zálivu“ vysvětlují vším možným, jenom ne ozářením. První zemí, která má „slavnostně“ použít při zahájení celosvětové atomové války atomovou bombu, tedy má být bývalá Francie.
Proto také bylo v první dny útoku v médiích tak zdánlivě zbytečně zdůrazňováno, že byly shozeny „konvenční“ bomby. I když ty samozřejmě ve skutečnosti také konvenčními nebyly. Z hlediska mezinárodního práva neexistuje absolutně žádný rozdíl mezi používáním bomb s ochuzeným uranem a s obohaceným. Konvencemi jsou zakázány oboje, OSN řadí oboje do kategorie zbraní hromadného ničení. Jen ta popularita hirošimské bomby pořád ještě pokulhává…
Tyto bývalé země shazují v Libyi stovky tun bomb a desítky tun radioaktivního odpadu téměř výlučně na civilní cíle – obytné čtvrti, a samozřejmě v noci, kdy lidé spí, aby jich povraždili co nejvíc, a aby tisíce dalších pomřely později na rakovinu. A čekají na okamžik, kdy „rehabilitují“ tu hirošimskou.
Proč téměř výlučně obytné čtvrti, bombardované v noci, kdy lidé spí? Protože, jak jsme viděli už při genocidě proti Jugoslávii a Iráku, tato vraždící lůza nic jiného ani neumí. Také vybombardovali veškeré telekomunikace, aby nikdo z Libye nemohl posílat do světa zprávy, co se tam děje.
Světová jaderná válka je již samozřejmě v plném proudu, ale pořád ne oficiálně. Zemětřesení a tsunami v Japonsku nebyly přírodní pohromou. Byly vyvolány atomovými bombami, umístěnými do vrtů v mořském dně. A výbuchy v japonské jaderné elektrárně nebyly způsobeny vodíkem. Jejich cílem bylo zajistit únik radioaktivity, kterým by se zamaskovala radioaktivita uvolněná výbuchem náloží ve vrtech. Proto bylo také krátce předtím prosazeno naplnění třetího reaktoru (kde pak byl výbuch také největší) extrémně nebezpečným plutoniovým palivem – aby se zajistil i únik plutonia. Tento teroristický útok je již také po vzoru 911 nazýván 311.
(Byl bych rád, kdyby to spočítal někdo z oboru, ale uvažujte se mnou: Nešlo by o směs vodíku s kyslíkem, ale o směs vodíku se vzduchem. Pro likvidaci unikajícího vodíku jsou v atomových elektrárnách na stěnách umístěny katalyzátory, na kterých se katalyticky spaluje. V případě, že by se vodíku uvolnilo víc, mohl by od rozžhavených katalyzátorů explodovat. Vodík ve směsi se vzduchem exploduje, když dosáhne 4 % objemu. To představuje, vzhledem k tomu, že se jedná o nejlehčí plyn, asi 3 gramy na m3. Myslíte, že to stačí na to, aby výbuch rozmetal masivní železobetonovou budovu, a vynesl obrovské kusy železobetonu do výšky 250 metrů, jak je vidět na záběrech výbuchu budovy třetího reaktoru? Rozhodně nechci podceňovat nebezpečí plynu. Už mi jeden byt vyhořel, když si plynaři, jak to dělají, z frajeřiny nezavřeli plyn, a pak jim bouchl. Ale myslím, že v tomto případě by to bylo spíš tak na vymlácení oken…)
Nejabsurdnějším tvrzením v lidské historii je, že důvodem útoku na Libyi byla ochrana civilistů. V první řadě Kaddáfí na rozdíl od jiných zemí, kde USA vyvolaly „revoluce“, do civilistů střílet nenechal. Jediné zprávy, ve kterých se o civilních obětech psalo, byly od jediné agentury – BBC, která ovšem sama uváděla, že jsou nepotvrzené. Navíc ani tyto nepotvrzené zprávy nepopisovaly nic podobného masakrování neozbrojených demonstrantů ve velkém, k jakému došlo v Bahrajnu, v Jemenu a v Sýrii, samozřejmě s podporou, případně i na objednávku USA. A i kdyby ty zprávy potvrzené byly, nedalo by se to ani v nejmenším srovnávat s nejméně stonásobným vyvražďováním civilního obyvatelstva, do kterého se zplozenci ihned pustili.
V médiích se uvádělo, že Západ zaútočil na straně povstalců, aniž věděl, kdo vlastně oni povstalci jsou. Skutečnost je ta, že to věděl až moc dobře, ale nechtěl, aby to tak brzy prasklo. Realita je totiž ještě „o kousek dál“. Skupina, na jejíž straně Západ zaútočil, a kterou bývalá Francie dokonce uznala za „legitimní“ vládu Libye, se původně jmenovala Libyan Islamic Fighting Group (LIFG), v roce 2007 se oficiálně prohlásila za pobočku al-Kájdy, a nakonec se přejmenovala na Al Qaeda in the Islamic Maghreb (AQIM).
Severovýchodní Libye, kterou se zplozenci svým útokem snaží zachránit před postupujícím Kaddáfím, je hlavním náborovým centrem sebevražedných atentátníků, kteří útočí v Iráku a v Afghánistánu. Množství, které se jich rekrutuje ve městech jako Darnah a Benghází, je naprosto bezkonkurenční, mnohonásobně překračuje množství rekrutované v jiných arabských oblastech. Ve městě Darnah je to zhruba jeden sebevražedný útočník na každých tisíc obyvatel.
Zdánlivě paradoxně tedy Západ zasáhl útokem, který bude stát mnoho miliard dolarů, na straně těch, kteří útočí na jeho vojáky v Afghánistánu a v Iráku. Ale jen zdánlivě paradoxně, protože právě tyto sebevražedné útoky poskytují důvod pro americkou a natistickou okupaci těchto zemí. Al-Kájda je, jak je dnes známo, pobočkou CIA, takže je třeba věc přeložit tak, že zplozenci zaútočili na žádost CIA, která zde rekrutuje sebevražedné útočníky pro své „false flag“ operace, kterážto její činnost zde byla ohrožena.
Samozřejmě, že proti Kaddáfímu je možné mít výhrady. Myslím, že nejvýstižněji byl útok popsán výrokem, který se kupodivu objevil i v našich médiích: „fašisté válčí s klaunem“. Přesto jde o útok na miliónkrát demokratičtější zemi, než jsou útočící hypertotalitní fašistické diktatury, nazývané „západními demokraciemi“.
Myslím, že za těchto okolností je jasné, proč Kaddáfímu nepomohlo, že na civilisty ve skutečnosti neútočil – na rozdíl od islamistických povstalců, kteří civilisty masově masakrovali zcela běžně. Potřeboval se vypořádat právě s těmito ozbrojenými povstalci, a rozhodně nechtěl ztrácet popularitu, k čemuž by střelba na civilisty jistě vedla. Je jasné, proč mu nepomohlo, když říkal, že přece bojuje proti stejným teroristům z al-Kájdy, proti kterým Západ také oficiálně bojuje, proč nepomohlo, ani když před útokem vyhlásil bezletovou zónu sám, a na počátku útoků pak příměří a zastavení palby, které i striktně dodržoval. Na rozdíl od povstalců, kteří během tohoto příměří provedli na Kaddáfího pozice mimo jiné i několik leteckých útoků svým posledním letadlem ze dvou, která ukořistili, a nakonec si ho, stejně jako to první, sami sestřelili. Je jasné, proč údajné nastolení bezletové zóny nemělo s bezletovou zónou nic společného, a proč útoky, které měly bezletovou zónu zajistit, pokračovaly i poté, co zplozenci sami prohlásili, že Kaddáfího letectvo úplně zničili.
Jak útok na Libyi, tak útok na Irák začaly 19. března, první v 788. den prezidentování Obamy, druhý v 88. den prezdentování Bushe.
19. března 2011 řekl Obama: „Today we are part of a broad coalition. We are answering the calls of a threatened people. And we are acting in the interests of the United States and the world…“
20. března 2003 řekl Bush: „American and coalition forces are in the early stages of military operations to disarm Iraq, to free its people and to defend the world from grave danger…“
…Pokud ještě písničkáři nevymřeli, brzy můžeme slyšet podobný seznam podobností mezi Obamou a Bushem, jako onen známý seznam podivných shod kolem Kennedyho a Lincolna.
19. březen je vůbec zvláštním dnem. V ten den začalo neobvyklé množství válečných konfliktů. Stačí se podívat, co se ten den stalo, na internet. Je totiž svátkem římské bohyně války Minervy. Následné čtyři dny se jí mají předkládat krvavé oběti. Je to velmi důležitý den pro zednáře, ilumináty a podobné organizace. [Foto 1]
Zajímavá je také další okolnost – možná ještě důležitější – a to, že 19. března 1945 Hitler vydal Nerův dekret, kterým nařizoval zničení veškeré infrastruktury, aby nepadla do rukou nepříteli. Podobně se dnes zdá, že současná jelita (tedy tlustá střeva, spíše bych však řekl jejich obsah), již ztrácejí sílu, cítí, že jdou „od válu“, a tak se na svém odchodu snaží napáchat co největší škody…
Pokud jde o další souvislosti útoku na Libyi: Blackbush a Scumeron se hlavně snaží odvrátit pozornost od ekonomického kolapsu svých bývalých zemí. V případě hnědého trpaslíka okupujícího francouzskou prezidentskou sesli, si může Kaddáfí stěžovat jen sám na sebe. Mohl poznat, že se jedná o stoprocentního deprivanta (tedy dálkově řízenou biomasu bez sebemenší stopy lidství), a že když mu zaplatí prezidentskou kampaň, nepovede to k žádnému zlepšení vztahů, ale že reakce bude klasicky deprivantská – že si to vyloží jako Kaddáfího slabost a signál k útoku. Samozřejmě, že by USA Šerkézyho dosadily tak jako tak … ale nebyl by tak agilní.
V případě Burlesconiho jde o odpoutávání pozornosti od téhož, od čehož mají odpoutat pozornost jeho údajné sexuální skandály, a tím není jen jeho impotence, ale skutečnost, že byl v roce 1978 členem teroristické organizace P2 (Propaganda 2), která zrovna tehdy zavraždila italského expremiéra Aldo Mora. [Foto 2] A jelikož se v takových organizacích dává špinavá práce vykonat nováčkům, kterým právě byl…
V případě arabských diktátorů pak USA využily své nepovedené vlny „revolucí“, respektive toho, že tyto diktátory vystrašila, „revoluce“ odpískaly, a slíbily jim podporu za to, že oni podpoří útok na Libyi. Což zprvu ochotně podpořili, i když pak se jim začalo poněkud nelíbit masové vyvražďování civilního obyvatelstva zplozenci, a další jejich postoj je nejistý.
Toto odpískání „revolucí“ mimochodem také nesvědčí o moc velké genialitě Sorose (a těch, pro které pracuje), který se před útokem na Libyi tak vytahoval, jak dokáže svrhávat režimy daleko levnějším způsobem, než jakým je válka, za pomoci mladých „revolucionářů“, „spontánně“ demonstrujících za drogy a pár set dolarů na den.
Co k tomu dodat? Snad jen, že by bylo třeba zatopit pod kotlem v kafilérii…
26. března 2011
Zdroje:
http://www.youtube.com/watch?v=mvOUhGXkccM
