Retro: Ekonomové Impéria – Slyšte slovo Boží

19. 6. 2013

Tento článeček reaguje na nedávné povzdechy nad úrovní ekonomické profese v článku paní Polhammer Lauterbachové. Shodou okolností se nad stejnou problematikou o pár dní později zamýšlí skvělý analytik John Mauldin z Millennium Wave Advisors. Z dlouhého článku vyjímám nejpodstatnější části a doplňuji úvodním slovem a závěrečným komentářem.

„Existuje jen málo oblastí lidské aktivity, kde historie, předcházející zkušenosti, hrají tak malou roli jako ve světě financí. Tam jsou předcházející zkušenosti a poučení pokládány jako primitivní rezervace těch, kteří nedisponují správným náhledem na neuvěřitelné zázraky, odehrávající se nám před očima.“ (John Kenneth Galbraith)

Když padl Lehman a finanční svět se otřásal v základech, britská královna slavnostně otevírala novou budovu London School of Economics. Poslouchala přednášky a pak se zeptala svých zlatých ekonomických akademiků: „Jak je možné, že pád Lehmana a jeho následky nikdo nepředvídal?“ …Nikdo jí nebyl schopen odpovědět.

Pokud si myslíte, že ekonomové dneška jsou pro předvídání věcí příštích nepoužitelní, nejste daleko od pravdy. Ono je to ale horší. Nejen, že selhávají v prognostice, oni propadají i při rozpoznávání situace, ve které se ekonomika právě nachází. V jedné z nejrozsáhlejších existujících studií výzkumník MMF Prakash Loungani píše: „Statistika neúspěšnosti předvídat recese je zdrcující. Pravděpodobnost úspěchu takové predikce je historicky téměř nulová. Většina i slovutných ekonomů nedokáže identifikovat recesi, pokles dávno po tom, co k němu už došlo.“ Hovoří o IMF, Světové bance, centrálních bankách a analyticích předních světových korporací. Pro vládní ekonomy nemá měřítko, vládní prognózy mají víc společného s touhami politiků, co sedí v úřadu, než s realitou. Tu svojí virtuální realitu jim tvoří inovativní statistici a vykladači slova božího v médiích. Tak se stává, že nejlepší ministr financí široko daleko přiznal hospodářskou depresi až skoro po 2 letech od jejího počátku.

Prognostici to obecně mají těžké. Vláda i korporace touží a platí za dobré zprávy a budoucnost je zajímá jen z hlediska vývoje HDP. Ulici zajímá, kdy přijde a odejde doba zlá, promítající se do jejich života utahováním opasků a vyšší nezaměstnaností. Mainstreamoví analytici a prognostici dodávají těm nahoře alibi pro nečinnost a neschopnost, těm dole doslova nic. Problémy ulice se nezabývají, neb ta je neplatí. Proč tedy všechny ty prognózy na nic? Lidé chtějí, potřebují kompas, tím více, čím více postrádají kompas vlastní. Potřebují plánovat na doby dobré i zlé, a v naivitě a s důvěrou se obrací k „celebritním expertům“. Jsme přece cvičeni na to, že vlastní mozek nestačí, i odpovědnost za svoje prohry potřebujeme na někoho přehodit, mít svůj hromosvod. Nevěříme-li vlastním očím, vlastním schopnostem, vlastnímu rozumu, hledáme AUTORITU. A tyto autority nám dodává systém úžeru, zcela určitě bezelstné a objektivní autority. Mnohým ale stačí jen halda titulů, status, celebritní postavení – copak ty moudře, až nesrozumitelně hovořící a zasvěceně hlavou pokyvující hlavy mohou mít NEPRAVDU, copak nám můžou v zájmu nějaké třetí osoby lhát? Komu už má člověk věřit, když sám mozek, či vzdělání a rozhled nemá?

Jak na tom ty AUTORITY tedy ve skutečnosti jsou? Jak si vedou oni certifikovaní, medializovaní EXPERTI na poli banksterské „ekonomiky“?

Na začátku vylučme z posuzování prognózy vládní, tedy politicky motivované. V podmínkách ČR stačí srovnat prognózy odborů, vlády a následnou realitu v posledních dvou dekádách, aby člověk ztratil iluze a začal se ptát, jak tento stát může mít realistický rozpočet, když má kontinuálně vládu šílených krav. Jak chtějí bojovat s deficitem, když si neumí popsat ani má-dáti-dal a stav portmonky občanů, do které se zabořují čím dál tím více. Jak chtějí koučovat exportní ekonomiku, když netuší, která bije u nich doma, natož za hraničními kopci. Vládní ekonomové, prognostici ale ze stejného důvodu (jsou za svůj povinný optimismus honorováni) selhávají úplně všude. Takže, vynechme tyhle sedmilháře.

Dalo by se očekávat, že nejmocnější a nejprachatější organizace Impéria na tom, z hlediska analýzy současného stavu a predikce očekávané budoucnosti, budou lépe. Mají na to, stáhnout si z celého světa ty nejlepší a nejtalentovanější, lidi s kvalitním vzděláním i abstraktním myšlením na makroúrovni. I média těmto lidem věnují maximální pozornost a prezentují jejich stanoviska jako příslovečné slovo Boží. Jsou tak moudří, hovoří tak speciálním jazykem (Fed-speak), že jim normální člověk nerozumí, mnohdy jim nerozumí ani stovky vykladačů božího slova. To jednak vzbuzuje úctu k vysoké odbornosti, která nenachází společnou řeč se zbytkem světa, ale i totální důvěru v neomylnost. Neodborník se zalkne svými pochybnostmi a s pocitem, že „velký kormidelník“ ví, co činí, všechno zná a nic není problém, i když se mu barák řítí na hlavu, usne spánkem klidným. Je to někdo, kdo ví, zná, umí a dovede nás k lepším zítřkům! Jaká úleva.

Celá současnost i budoucnost západního impéria a jeho kolonií spočívá dnes na tvorbě ničím nekrytých peněz spojené s kompetitivní devalvací západních měn. Říká se tomu kvantitativní uvolňování, i když z pohledu občana a reálné ekonomiky jde spíše o kvalitativní škrcení. Přestanete-li se kvantitativně uvolňovat, paradoxně, vše se posere. Nepřestane-li se kvantitativně uvolňovat, nastartuje výmarský scénář. Není tedy bezbolestná cesta ven pro dnešní kasino. Velký kormidelník Bernanke je si sebou a svojí politikou cesty ke dnu 100% jistý. A tady je nutno se vrátit k úvodnímu citátu z díla J. K. Gailbraitha: Nikdy v historii se nikomu, žádnému velkému kormidelníkovi nepodařilo zatáhnout za brzdu včas a bez totálního rozvratu ekonomiky.

Proč? Nevidí, neslyší a nevnímá cokoli, co se mu a jeho pánům ve FED nelíbí. Realita je pouze to, co oni za realitu považují. Ti velcí kormidelníci, náměstci boha mamonu od roku 1913 nepředvídali ani jednu recesi, neřku-li depresi, „nepřipravené“ je zastihl černý pátek, stejně tak jako krize v letech 1990, 2001 a 2007. V případě některých krizí jim trvalo i 5 kvartálů než přiznali, „že je něco v nepořádku“. U lidí, kteří prostřednictví hrátek s úrokovými měrami a kupní silou měny krize sami tvoří, je to příznak buď omezenosti hraničící s debilitou, nebo zločinného spolčení. Každý ať si vsadí na svoji variantu. Nicméně, spoléhat na moudrosti kormidelníků či bocmanů v ČNB je sázkou na Titanik. S jistotou Vám situaci objasní až na oceánském dně s tím, že se jejich „model“ neosvědčil. Pokolikáté už?<

Statistik Nate Silver píše ve svojí knize „The Signal and Noise“: „Naši čelní ekonomové jsou nadměrně sebevědomí, když predikují vývoj ekonomiky. Kdyby byli tak dobří, jak o sobě tvrdí, dalo by se očekávat, že se plus mínus strefí do míry růstu ekonomiky tak devětkrát z deseti let. Ve skutečnosti se netrefili pětkrát. A to už o smůle nelze hovořit, to je manipulace.“ Nicméně, čím více se ekonomové a prognostici mýlí, o to víc hýří sebedůvěrou, o to víc spoléhají na svoje počítačové modely, kterým ale chybí cosi dost podstatného. Lidský faktor, kvantifikace dopadů makroinstrumentů na chování člověka. A pak přijde run na systémovou banku, modely se rozsypou a velký kormidelník stojí na souši s kolem v ruce a lodí v řiti. A to v modelu určitě nebylo, co dál?

Takže i elitní ekonomové se často mýlí, a protože žijí v zajetí bludů o vlastní všemocnosti a nenahraditelné moudrosti, v kruzích kde dochází ke scestnému spojení finančních trhů a zkorumpované akademie, v situacích, na něž nebyli připraveni, a o kterých se mylně domnívají, že k nim už nemůže dojít – se vždy nakonec vydají do knihovny a vytáhnou na svět recept z minulosti. Prověřený recept.

Kdyby se ti elitní ekonomové mýlili tak často při sázkách na koně, byli by dávno zbankrotovali, a my bychom se tomu mohli i smát. Ale centrální bankéři mají moc tvořit peníze, měnit úrokové míry a měnit náš život doslova k nepoznání – a to už ke smíchu vůbec není. A že nemají páru o tom, co činí, a hlavně jaké následky má jejich činnosti či nečinnost – to je tragédie pro miliardy jednotek člověka na celém světě.

Opakuji, nikdo nikdy v téhle hře na růst pomocí inflace a devalvace měn nevyhrál. Bernanke, bývalý guvernér Bank of England Merwyn King a japonský maniak Kuroda jsou si jisti. Hrají si s nevyzpytatelným ohněm inflace, experimentují s větší půlkou světa stojíce na hromadě nesplatitelných dluhů, která roste každým dnem. Jsou skutečně spasiteli, anebo globální zločinci? Atrofovaná hloupost hraničící se sebevražednými tendencemi, nebo promyšlená příprava velké události, co tu od pádu Říše Římské nebyla?

Ben Šalom Bernanke připomíná starověké orákulum delfské. Též hovoří s bohy a je stejně nesrozumitelný. Ať však říká cokoli, můžete si vsadit, že pravdu se včas nedozvíte. On, jemu podobní a jejich ekonomové tady nejsou od toho, aby vás včas varovali před jimi samými a plány jejich pánů. Ty ikony SYSTÉMOVÉ IMPERIÁLNÍ POLITICKÉ EKONOMIE slouží jen a jen – přechodu vašeho vlastnictví do předem známých kapes. A neznám zloděje, co by přišel k oběti a řekl: „Zítra tě oberu, připrav se na to a nebraň se!“ Využití momentu překvapení již řešili čínští vojenští stratégové hodně, hodně dávno.

Existují stohy publikací, které se zabývají touto problematikou, vyplývající z totální odtrženosti finančního sektoru a její akademie od reálné ekonomiky. Za zmínku stojí např. „The Future Bubble“ od Dana Gardnera nebo kniha „Death of Economics“ od Paula Ormonda z roku 1994. V této knize Ormond rozebírá neschopnost elitních ekonomů předvídat japonskou recesi po výbuchu jejich realitní bubliny v roce 1989, a kolapsu evropského směnného mechanismu (ERM) v roce 1992. Tam Ormond říká: „Schopnost ortodoxních ekonomů pochopit děje probíhající v ekonomice, a to i makroekonomice, je velmi slabá, někdo by mohl říci, že úplně absentuje.“

Ekonomové v dřívější praxi ekonomie zobecňovali do teorií jevy, které pozorovali a dokumentovali v praxi, tedy ex-post. Dnes si ve slonovinové věži bank a akademie vytvoří sobě líbivé modely, a ty se pak snaží přeměnit v zákony, jimiž se ekonomická praxe řídí. Jaké překvapení, že ty modely jeden po druhém explodují uprostřed rumiště reálné ekonomiky.

Přestože definice recese je obecně známa, její příznaky a délka trvání poklesu definována a obecně přijata, je doslova úděsné, jakým způsobem příchod i odchod krize oznamují instituce k tomu povolané. V USA je to NBER (National Bureau of Economic Research). V roce 1991 dospěli tito slovutní ekonomové k přiznání krize až po jejím ukončení. Dot.com krizi přiznali až dva roky po jejím zahájení, přesněji 28 měsíců. Lehmana označili za problém až po 12 měsících. V tom sekundovali US Fed, který tvrdil totéž, i když cpal likviditu do bank po celém světě po bilionech USD.

V roce 2001, těsně před prasknutím dot.com bubliny, byl uskutečněn výzkum mezi smetánkou americké ekonomické akademie a praxe pořádaný Výborem ekonomických poradců Bílého domu. Šokujících 95 % z těchto prominentních expertů tvrdilo, že žádná krize nehrozí, jen slunce a pohoda. Přitom krize už vesele běžela, a v době provádění průzkumu klesala průmyslová výroba USA již pátý měsíc! Člověk by si myslel, že po takových úspěších se někdo zamyslí a dojde k nějaké konstruktivní změně. Omyl. Přišel Lehman, a zase je všechny našel v nedbalkách. Jen Roubini a pár dalších křičelo včas „hoří!“. Ostatní si mysleli, že ceny nemovitostí mohou stoupat na dluh až k samému pánu bohu.

Je podstatné v tomto okamžiku poukázat na to, že reálná ekonomika je jak rozjetá, či stojící parní lokomotiva. Vše má svůj průběh, nelze ji obrátit na pětníku a zastavit na místě, jakákoli opatření na makroúrovni se projevují se zpožděním. Komplexní systém vykolejí dlouhodobá subverze, a stojící lokomotivu nerozjedou žádné peníze, žádná dodatečná likvidita, jak by si pánové světa představovali. I z toho vyplývá, že představa vyvolených cifršpiónů, kteří až bude zle, tak zatáhnou za bezpečnostní brzdu a přehodí výhybku před nárazem na realitu – je vskutku idiotská. Takže náraz utržené soupravy do skály je zajištěn. Absence změny naznačuje, že náraz, totální destrukce soupravy je ale v plánu.

Pro poučení se vraťme do okamžiku Lehman. Co dělala US centrální banka? Nedávno byly zveřejněny protokoly jednání US Fedu z té doby. Finanční svět měl stál v roce 2008 v plamenech, ale na říjnovém zasedání Fedu v roce 2007 nepadlo ani jedno slovo o neudržitelnosti situace, přicházející explozi trhu realit nebo pádu „too-big-to-fail“ banky. Co víc, v měsíci, kdy to vše bouchlo, šéf ekonom US Fedu, dr. David Stockton prezentoval šéfovi Fedu názory, jejichž optimismus nutí k smíchu. Následující citát experta expertů proběhl v době, kdy US Fed zachraňoval systém, ministr financí Pauslon (Goldman Sachs) vydíral US Kongres o TARP se slovy, že pokud ho finanční sektor nedostane, (oni) „položí tu americkou kůlničku“ (míněno US ekonomiku). Kdo nevěří, ať si to vygůgluje, ale to by si nevymyslel ani opilý konspirátor. Následující padlo na Federal Open Market Committee dne 11. prosince 2007:

„Celkově může být naše předpověď vývoje ekonomiky vnímána jak poměrně příznivý obrázek. Přes všechno to vzrušení a vřavu na finančních trzích, ekonomika do recese nepadá, a i při dramaticky stoupajících cenách potravin a energií, v prostředí padajícího směnného kurzu US dolaru dosahujeme snížení tempa nárůstu inflace. Takže jsem se snažil si to nebrat osobně, když jsem se nedávno dozvěděl, že řídící orgán Fedu schválil častější testování čelních představitelů Fedu, mne nevyjímaje, na používání psychotropních látek. (smích v auditoriu). Mohu Vás všechny ujistit, že se ani v budoucnosti nesnížíme k tomu, abychom, v souladu se stávajícím trendem v administrativě, omlouvali naše chyb tím, že jsme byli pod vlivem drog ovlivňujících lidské myšlení a deklarovali, že proto nemůžeme být odpovědní za svoje činy, za svoje předpovědi vývoje ekonomiky. Předstupujeme před výbor plni optimismu, ale zcela při smyslech, pokud nás cosi ovlivnilo, pak to byla řada nocí na dietní Pepsi a tyčinkách Twinkies z automatu.“

Vládní prognostici též bodovali. Prezidentova Rada ekonomických poradců vydala dne 28. května 2008 prognózu, v níž předvídala pozitivní vývoj US ekonomiky, růst HDP pro první polovinu roku 2008 s tím, že v druhé polovině dojde k zásadnímu oživení. V té době byl reálný růst US ekonomiky nižší než mínus 2,9 %.

Pokud si myslíte, že privátní prognostici, nezatížení potřebou politiků lakovat obrázky na růžovo, dopadli lépe, mýlíte se. Algoritmus myšlení je u nich stejný jako u prognostiků ze slonovinové věže. S výjimkou tří nebo čtyř čelních ekonomů převážně „na volné noze“ , všichni ti experti z univerzit, think-tanků, bank a fondů – nikdo netušil a také nepublikoval cokoli, co by předpovídalo finanční a ekonomický rozval a prasknutí bubliny v roce 2007. Ke grafům vývoje cen na realitním trhu, šílenému objemu sub-prime hypoték, poskytovaných skoro grátis pomalu i bezdomovcům, k milionům čtverečních metrů ubytovacích prostorů i shopping mallů neprodejných po celých USA byli neteční i experti sdružení v renomované organizaci Survey of Professional Forecasters. Svět se jim otřásal pod renomovanými zadky a oni předpokládali pro rok 2008 lehce podprůměrný růst HDP na úrovni 2,4 % a vyjadřovali přesvědčení, že prakticky neexistuje šance, aby se po šoku z podzimu 2007 dostavila do USA recese s horšími následky než byla ta v roce 2007. Jinými slovy, experti se svatozáří povolaných nemají ve svém ekonomické vybavení žádné pochopení pro cokoli, co trvá déle než do příští kvartální úzávěrky. A do té se jevy z reálné ekonomiky, mající vlastní průběh a podstatně delší trvání, PROSTĚ nevejdou – a tak v jejich hlavách NEEXISTUJÍ!

V prosinci 2007 zorganizoval časopis Business Week průzkum, do které vybral hvězdy současné politicko-korektní ekonomie USA. Všech 54 oslovených systémových všeználků unisono tvrdilo, že po ráně z podzimu 2007 bude US ekonomika v pohodě, žádná recese, žádný nárůst nezaměstnanosti, prostě, že rok 2008 bude pohoda a vánek, skvělý rok. Nabízí se základní otázka, položená již dříve – PRO KOHO. Pro ty vyhozené z práce, předlužené, platící o cca 30 % více, skoro skokově, za jídlo a benzín? Tyto pány už ulice a reálná výrobní ekonomika vůbec nezajímá, nejsou faktorem v jejich modelech. Stali se závisláky šmeliny a podvodu. Už vůbec netuší, že aby jeden mohl šmelit s nějakými papírovými sliby, musí na to spousta dalších vydělávat, jinak není šmelit s čím.

Jak Nate Silver zdůrazňuje, tou nejhorší věcí na vyvolených, systémových prognosticích (smetánce makroekonomie) není to, že se stále a opakovaně, mnohdy neuvěřitelně mýlí (někdo by mohl i říci, že úmyslně lžou, či zatajují informace, což je ve finančnictví předpokladem extra zisků), ale že ti samí hvězdní ekonomové jsou ve svých předpovědích až arogantně sebejistí svojí pravdou, svými modely a rovnicemi, z kterých vypadl člověk. Nenajdete jednoho, kdo poté, co se mýlil, tuto skutečnost přizná a vysvětlí, proč selhal. Kdyby měli profesionální čest, obhajovali by se, ale impérium od nich nechce čest, ale sluhovskou duši. Propaganda impéria mamonu útočí bez rozdílu na všechny, co s linií úžeru nesouhlasí, ale svým loajálním sluhům, „talking heads“ umožňuje oblbovat občany beztrestně. Nejhorší ekonomové světa, kterým nelze věřit ani to, že se jmenují Krugman, dostávají zaplacené Nobelovy ceny za imperiální bláboly a HFT zlodějinu, a mediální mafie je drží na světle božím čelních stran „renomovaných a vědeckých“ publikací bez ohledu na to, že z pohledu reálné ekonomiky jsou to lidé zralí na blázinec či vězení.

Shrneme-li to, prasknutí realitní bubliny 2007 a následná GLOBÁLNÍ recese nebyla hvězdami US i globální ekonomie nejen rozpoznána včas, ale i její skutečná interpretace byla naprosto nesprávná. US ekonomika v roce 2008 nerostla předpokládaným tempem plus 2,4 %, ona spadla, i dle oficiálních, systémem posvěcených a vypulírovaných dat o (mínus) 3,3 %. Přesto ti nejchytřejší z chytrých dnešní makroekonomie dávali ještě na konci roku 2008 pouze tříprocentní šanci, že US ekonomika vůbec poklesne a šanci, že poklesne o 2 a více procent viděli na 1:500. Upozorňuji, že pokud jsou výsledky prvních tří kvartálů velmi špatné, a ti mudrci do konce roku neviděli pokles, nic netušili, je to na odebrání svéprávnosti, nejen diplomu.

Otázkou je, zda v intelektuálních kruzích v zajetí mamonu nefunguje systém alfa-psa. Co tvrdí vůdce smečky je zákon, i kdyby ze sebe soukal chujovinu. Ben Šalom Bernanke, tč. FIAT alfa pes, totiž 9. června 2008 šířil dobrou náladu a maloval obrázky skvělé budoucnosti takto: „FED v tento okamžik nepředpokládá recesi.“ Bear Stearns prosil o pomoc, na Bernankeho obloze ale byly červánky a USA se, podle něj, připravovaly na barbecue party. US ekonomika byly v ten okamžik již 6 měsíců v recesi a Ben deklamuje: „Zdá se, že riziko toho, že země vstoupila do nějakého výrazného poklesu, se v posledních měsících vytratilo.“

Proč vůbec dnes ještě lidé naslouchají těmto systémovým kecalům? Scott Armstrong, prognostický expert z nejlepší VŠ ekonomického směru v USA (zapomeňte na Chicago) the Wharton School of the University of Pennsylvania, má svoji teorii „olízávání mozků“: „Bez ohledu na to, jak drtivé jsou důkazy, že VIDÍCÍ do budoucnosti dnes neexistují, olizovači mozků cizích si raději zaplatí falešné proroky, jen aby se svojí intelektuální indispozicí nezůstali sami.“ A mamon jim nabízí systémem otitulované, schválené, neomylné, arogantně sebejisté dobrovolné a mamonu loajální SLEPCE k olízání – pilulku smrti, na jejímž konci je transfer majetku olizujících ( i těch v bezvědomí) do kapes pánů falešných proroků.

Proč vlastně celý ten článek, proč teď, jaký má aktuální smysl, proč má význam se nad ním i nad sebou zamyslet?

  • Spoléhání se na celebritní, velkohubé tlamy imperiální makroekonomie vede jen do pekla.
  • Ti hvězdní experti v lepším případě „létají naslepo“, v horším plní úkoly propagandistické, s cílem obrat o majetek všechny, co nějaký majetek ještě mají. O tom jsou systémy boom and bust. Nalákat, vycucat a vyhodit.
  • Neviděly-li posvěcené hlavy globálního mamonu průšvih roku 2007, neuvidí ani ten další průšvih. Nejspíše velmi politicky-korektně.
  • Pozdvižení z roku 2007, a jeho následky, byly srandou v porovnání s tím, co je za dveřmi. Pro olizovače to přijde jako blesk s čistého nebe falešných proroků, a očistný plamen, která spoustu lidí zanechá v trenýrkách a pod mostem. Sockou snadno a rychle.
  • Slyšeli jste o globální bublině státních dluhopisů, finanční „car-bombě“ OTC derivátů, zase nafukované bublině v realitách, japonském cirkusu Kuroda, atp.? Klídek a červánky…

Bernanke and Co. to mají pevně v rukou… Otázkou je jen, co to je a kdo to je… A kdy přijde trest v podobě tzv. Minskyho Momentu.

Tak, a teď se mne můžete zeptat, kdy ta Minskyho odplata za zkurvení ekonomické vědy na nástroj šmeliny, podvodu a exekuce dorazí. Ale na rozdíl od kalousků a nečasů, co prodávají 2. pilíř důchodové reformy na 30 let dopředu, já nevím. Zítra? V září-říjnu? Do konce roku? Nevím, protože kapitalismus přestal být tržním hospodářstvím, žádná pravidla ani zákony již nefungují, trendy bez jednotného systému vyhodnocování jsou v ekonomice na nic, a celé to může položit jeden člověk právě teď, pokud usoudí, že už stojí za to tu ždímačku spustit. Co však mohu říci bezpečně? Ždímačka už je plná…

6
Komentujte

Chcete-li přidat komentář, přihlaste se viz Přihlášení.
6 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Autoři komentářů
GattaIrenaBetyorinoko Autoři posledních komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Gatta
Člen
Gatta

Článek dlouhý a výborný. On už jen ten nadpis je ohromný pohled na to čemu se dnes říkà „ekonomie“. Jaký je rozdíl mezi dnešními ekonomy a šamany a kněžími všech možných náboženství. Poskakují ve svých kozelných obleciích a vědomě plebsu předstírají, že mají spojení s Bohem vševědoucím. Přitom úspěšně plní chrámové pokladny a svoje břicha. Ano – jsou to jen šamani v naskách z peří – obchodníci s deštěm, prodavači zàzračných vodiček, svěcených relikvií a svatých obrázků. A je úplně jedno jak vážně a odborně přitom mluví a kolikrát jsou v televizi. Skutečný ekonom musí být v prvé řadé národohospodář.… Číst vice »

orinoko
Člen
orinoko

No hlavně je škoda , že článek …byt je retro … nemá žádnou diskusi. Někdy víc než články samotné by mě zajímaly reakce na ně. O době to může kupodivu někdy sdělovat více. O nás samotných.
Doporučuji pozornost počátku slova ekonomie. Eko… má stejné počáteční nábožně znějící zaklínadlo jako ekologie…. Eko.
Dnešní výraz EKOterorista je už jen důsledek stejné cesty.
Velmi blízko k obému má výraz eklhaft.
Copak by nám NATO řekl Ecco… Umberto.

Bety
Člen
Bety

Z hlediska výsledku je vlastně jedno, jestli jsou ekonomičtí „experti“ namachrovaní blbci s titulem, šejdíři a zloději s titulem, nebo jestli je to směska obojího. Podstatné je, že k veřejnosti necítí žádné závazky, neboť je stávajícími zákony nelze postihnout.

Irena
Člen

Tak jsem si myslela po začátku článku, jak to budu komentovat a ouha, oni to dál v textu vlastně udělali za mě: Citát: Ty ikony SYSTÉMOVÉ IMPERIÁLNÍ POLITICKÉ EKONOMIE slouží jen a jen – přechodu vašeho vlastnictví do předem známých kapes. A neznám zloděje, co by přišel k oběti a řekl: „Zítra tě oberu, připrav se na to a nebraň se!“ Takže tento cíl se snoubí s tím, že ti slavní ekonomové mají všichni prakticky stejné školní vzdělání, což vede k tomu, že: Citát „Schopnost ortodoxních ekonomů pochopit děje probíhající v ekonomice, a to i makroekonomice, je velmi slabá, někdo… Číst vice »

Gatta
Člen
Gatta

„Pro všechny první třídu …“ a trvalý růst, a dvociferné zhodnocení – my víme jak na to …
pozn. ono je to sice o politikovi, ale vyjde to nastejno – sliby a podvody …

https://www.youtube.com/watch?v=gZFhph97Vmo

Gatta
Člen
Gatta

Pokud někdo neviděl, tak moc poučný film o současné „ekonomii“ je Vlk z Wall Street
https://www.csfd.cz/film/287147-vlk-z-wall-street/prehled/