21. 8. 2014
Kdys psala jsem v své knize o pohádkách, Pánubohu na rozcestí,
o tom, jako osud stříhá nitky života, odděluje ctnosti od neřestí.
Tři cesty vedou do třech míst a kdo je nedokáže správně určit,
projde si Očistcem a leckdy v peklech horoucích i může skončit.
*
Když s dětmi o prázdninách slavila jsem v kině patálie s Mikulášem,
Svěrákův trailer na TŘI BRATRY s obdivem i strachem obhlédla jsem.
Konečně česká pohádka, špitla jsem v ucho matce vedle na sedadle,
Otec i syn i duch svatý se Sevřeli, by obnovili umění své země padlé.
*
Hudba a poezie, humor, slavní herci, animace,
budou tam taky loutky, moudrá slova,
hlásal trailer bez legrace.
*
Nuž dobrá, sáhla jsem hlouběj do kapsy a vylovila pětikilo.
Půjdem se s dětmi podívat na Svěrákovo pohádkové veledílo.
A tak jsme šli a koupili i dvakrát popcorn do kelímku.
Uprostřed první řady jsme si vykouřili pomyslnou vodní dýmku.
Pan Cimrman nám z plátna kynul, coby písmák český,
ve zlatě titul pohádky nám v knize namaloval hezký.
*
Tři bratři, povídal, kdys žili v jednom lese
a měli mámu, tátu, statek, teplou pec, tam kde se
vyprávěly pohádky, třebas ta o Růžence,
Cimrman matku přerušil, zbrousil si pero tence.
*
Matky, ty neumí tu story dobře podat, omluvně pravil,
na plátno vkráčí sklerotický král, co v noci něco slavil.
Po boku zpěvanda, zářící blahem, že je před kamerou,
chtěli by počít děťátko, rozličné lektvary a drogy berou.
*
Růženčin příběh opsán, ostříhán a leukoplastí slepen,
až pihovatou zrzku bodne trn a vytryskne jí kapka krve z tepen.
Mihnou se šedé dámy popu v roli sudiček a Lábus v babizně,
kostýmy, animace za milion, masky nádherné i ohyzdné.
Však jak se budí princezny, můj zlatý, to dávno nikdo neví.
Co dříve znamenalo umění a láska prochází dnes střevy.
*
Není nutno, není nutno, aby bylo pořád veselo,
pět stovek mě nezabije, natož aby mě to bolelo.
Kaiser si lupnul prsty nad hlavou, tři bratři vyrostli už v muže,
osudem prvního je sekat digitálně vyšlechtěné růže.
S odřeným hlasem rockera a pamětí sklerotického krále
projde si pokušením Krista, než se probojuje do finále.
*
Nastane svatba bezpohlavních figurinek z porcelánu.
Na scénu vstoupí Karkulka a vlk, jenž podle Svěrákova plánu
recykluje notoricky známý příběh s použitím obehrané melodie.
Nuž, i second-hand se někdy hodí, když se horkou jehlou šije.
*
Zvířátka v lese zpívají jak v Janáčkově melodramu,
jen Liška v roli holuba, když krokodýlí hlava otevírá tlamu.
Myslivec na jelenu, druhý bratr s puškou pádí do chaloupky.
Koušu si nehty napětím, po těle vstávají mi chloupky.
*
Babička s Karkulkou a, vtipně, slepice, už z chlupatého břicha lezou.
Cimrman krotí pomstychtivé děti Sametovou hypotézou.
Ačkoli nikdo nezved ruku pro amnestii proradného lidožrouta,
Babička jehlou spíchne rozpárané břicho, povolí mu pouta.
*
Zlo se prý nemá šanci napravit, když zabijeme jeho tělo.
Cimrman máčí pero do inkoustu, otírá si geniální čelo.
Myslivec v kamizolce padá před Karkulkou na koleno,
balancuje na hraně, co v vztazích milostných je dovoleno.
Aktuální metaforu mírně pedofilní podstaty
stvrdí dětským polibkem a smlouvou na smlouvu budoucí,
pár vtipných dialogů s rodičí a zas se mění kabáty.
Teď třetí bratr putuje světem a následují divy divoucí.
*
Svěrák se rozjíždí, teď pouze ve verších se pohádkové drama vleče,
kape jak připálená povidla, jak cukrkandl nad plamenem teče.
Promrzlý třetí bratr jako Jákob u biblické studně s Maruškou se srazí,
neumí nabrat vodu do džberu a neumí stát na ledě, až z toho mrazí.
*
Postavu má jako hokejista, Chýlková z okna vyhlíží,
úskočně s dcerunkou mu svatbu chystá.
Maruška musí z domu ven a alou na fialky.
Měsíčci s Polívkou jak dvanáct veteránů z války.
*
Hudební oblouk klene se bílou pustinou a v dálce skučí vánice,
a Uhlíř dokazuje národu, že v hudbě doopravdy nezná hranice.
Nasekat do hrnce a umlít, Smetana, Dvořák, Fibich, Martinů.
Kolik má asi dětí? Musí jim všem koupit nový počítač a svačinu.
*
Maruška poslušně si s Polívkou i kravkou popovídá,
a sestra s macechou tu jahody, pak jabka snídá.
Přichází mráz a téma Mrazíka se nesmrtelně dere,
když ženy nedobré jdou za měsíčky, by je posílaly do prdele.
Nastává vánice, sněhová bouře, konec světa,
Třetí blb najde nevěstu, svatbou se končí pohádková opereta.
*
„Teď se mi asi hodinku nehýbejte,“ malíř Svěrák za stojanem praví.
„Ať to pak nemám rozmazaný,“ nenuceně povídá, a má to podle OSY
stoprocentně ze své hlavy.
***
Tři bratři
Česko / Dánsko, 2014, 90 min
Režie: Jan Svěrák
Scénář: Zdeněk Svěrák
Kamera: Vladimír Smutný
Hudba: Michal Novinski, Jaroslav Uhlíř
Hrají: Vojtěch Dyk, Tomáš Klus, Zdeněk Piškula, Miroslav Táborský, Bolek Polívka, Zdeněk Svěrák, Oldřich Kaiser, Ivana Chýlková, Jiří Lábus, Zuzana Norisová, Sabina Rojková, David Matásek, Miroslav Vladyka, Jitka Čvančarová, Miroslav Hanuš, Jitka Smutná, Václav Helšus, Jaroslav Uhlíř, Petr Brukner, Alena Doláková, Oldřich Vlach, Bořivoj… (více)
Zdroj: ČSFD
Má pravdu předsedo!!
Málokdo ví kdy přestat.
Říká se, chceš li být pěknou vzpomínkou – umři mladý.
Takže chceš li být uznávaným umělcem (nebo třeba ipolitikem) zavčasu toho nechej.
Prostě stále platí: „V nejlepším přestat“.
Když mi té OSA tak málo platíme. Docela rád bych viděl ty čísla a jak je rozdělují. Občas si ale říkám, že bych i někdy dobrovolně připlatil, abych mohl být některé té kultury ušetřen.
Tak raději poslouchám rakušáky (už od komunistů) a celý Radiožurnál a spol. na mě nemá žádnou ideoologickou působnost.
Může tu někdo doporučit „dívatelný“ film z produkce posledních tří desítek let?
Na seriál, který kvalitu, příběh a myšlenku nahrazuje nekonečnou délkou / počtem pokračování si ani netroufnu zeptat..
Já osobně můžu. Jmenuje se – Od desíti k pěti. Ale nejdříve ho musím dát dohromady. Bude netypický. Začne koncem. /My, jazykoví experimentalisté, pro to máme i souběžný název – Venkoncem aneb Konec konců./ Proto od 10ti k pěti. Tento postup nevypadá zrovna logicky, ale právě dneska je potřebný. A proč třeba? Jsem právě v hospodě na hlavní třídě a je prázdno. Jako jsem to zažíval v Rakousku ve Vídni touto dobou. V tomto ohledu jsme eurosojuz dohnali. A odteď se už všechno bude odvíjet na reverzní bázi. Čuchli jsme si a to nám musí stačit. Pokrokoví kapitalisté prý budou… Číst vice »
Dobrej nápad, Ori.
Prosím, jestli by to šlo, dojdi až k úplnému začátku – před koronavirus, před muslimskou invazi a vezmi to i před bombardování Srbska. Skončit – (tedy snad začínat? – tady má čeština ještě drobný výrazový nedostatek) někdy před posledním Palachovým týdnem. Po něm už zpátky trefíme :-)))
Marián Polák: Planeta Česko. Kromě jiných tvorů tam účinkují i vlaštovky ze stanice Suchdol nad Odrou, které jsem autorovi prásknul, že si svévolně otevírají dveře do nádražní haly náletem hrudí na infračidlo a přitom nemají platnou jízdenku, ani vstupenku na nástupiště.Navíc se bez platného dokladu zdržují v hale i v nočních hodinách a posedávají na orientačních tabulích. ˇČeské dráhy jim koupily plašič a ony na něj ukládají trus (slušně řečeno). Ukazuje se, že jestli někdo na dráze nosí modrou uniformu a je blbej, vlaštovky to nejsou. Ta restaurace je po rekonstrukci a je několik let k pronajmutí.(vývoj od deseti k… Číst vice »
Jinak … krátce jsem pokecal se dvěma známými. Oba šli už dříve na čočku, „aby to měli za sebou“. Pak šli do hospody, kde se nalili, a oběma bylo blbě. Což je asi logické – jedno s druhým. Ale jinak jsme „tu věc“ neřešili. Nemáme mezi sebou apartheid. Zato mám další štaci, kdyby Paštikář řečený Cobliha vyklouz chtěl zase lockdownovat. Shodli jsme se, že do voleb se to nestane, a já osvíceně prohlásil, že mám pocit, že ani poté NE. Neb bude problém sestavit českého Zlého vládu, protože vše směřuje k volebnímu patu!!!, který v takové kapoBelgii řešili třeba celý… Číst vice »
Trochu odbočím: Jsme u té kultury, tak zmíním nebožtíka Rolling Stones – bubeníka Charlieho Wattse. Všude se povinně pláče a píše, jak „šťavnatěˇ bubnoval třeba Honky Tonk Women. Charlie kdysi před mnoha lety dokázal na bicí mnohé kousky /doba, kdy v Rolling Stones hrál vedoucí kytaru Mick Taylor/. Ale s letem ke dnešním dnům to už byla dost zoufalá rutina. Jeff Beck jednou cosi prohlásil … Ale něco Charlie Watts dokázal dokonale: Už dávno tomu, kdy ležel v noci na pokoji, když se v rámci nějakého hotelového mejdanu Mick Jagger /prosím neplést s českým Jágrem/ naštval a křičel, kde je… Číst vice »
Sem se to sice tématicky moc nehodí – snad jen jako soutěž o nejhorší „myšlenkový produkt“ kdysi kulturního ČSR. Všechno souvisí se vším – i novinářské „umění“ by ve svém oboru mělo být na výši a ne se špinavé válet ve škarpě. Titulek na Novinkách.cz „Izrael hlásí rekord. Má nejvíc nakažených za den od začátku pandemie“.Den před začátkem školního roku jsou mezi Izraelci opět vysoké počty nakažených koronavirem – vůbec nejvíce od začátku pandemie. Za pondělí eviduje tamní ministerstvo zdravotnictví téměř 11 tisíc případů. Míra hospitalizací se ale zatím drží na uzdě, za což podle premiéra Naftaliho Benneta může především… Číst vice »
Upřímně … chování IzraHELLe mě osobně dost překvapuje. Proč jen mi to připomíná MerkHELLici? Ono nakonec nejde ani o toho Žida. Běžný ten ony je stejný spotřební matros, jako kdokoli z nás. Ironií v celé zalezitosti je, že víra v covid vakcínu totálně rozbila víru ve všemohoucnost ochranné ruky Jahve. Ten stát je na pokraji totálního rozkladu a pohromadě ho drží nikoli emerika, nýbrž paradoxně Rus. Pokud chce mít emik místně vliv, tak Saúdové jsou logickou volbou. Ti nepotřebují reverzní výpalné, mají naftu. IzraHELL je pro emeriku dneska těžkou přítěží podobně, jako byl Afgh. IzraHELL potřebuje válku s Íránem, ktera… Číst vice »
Jsou dny, kdy nakouknu na OM jen kvůli komentářům Orinoka.
Tímto se omlouvám všem, které jsem nejmenoval.
( Na druhou stranu je věc jistá, že už se nepolepším.
To raději zemru, opuštěn všemi, než abych lhal. )