Před více než 22 lety jsme vyslechli na Nový rok větu Naše země nevzkvétá. Dnes je možné ji zopakovat. Proč? Tenkrát ji pronesl novopečený prezident Václav Havel a všichni jsme ji chápali s porozuměním i očekáváním změn. Netušili jsme, že je to jen předehra k předání moci jiné skupině komunistů, komunistů z prospěchu, sem tam osmašedesátníků, případně jejich potomky, Havlem zaštítěných. Netušili jsme nic o dávno připravené potřebě přeměny politického ovládání na jiný způsob ovládání, tedy ovládání ekonomické.
Za cenu provizí byl státní majetek rozprodán zahraničním firmám, případně vytunelován a rozkraden, což se nakonec děje dodnes. První prezident zaštítil svojí osobou velkou lež o sametu, druhý coby premiér realizoval převody majetků. Další vlády socanů potom tunelovaly budoucnost svými dluhy a současná vláda, která už nemá co privatizovat, se dala cestou okrádání většiny obyvatel při zachování a rozmnožování postů a prebend pro vyvolené. Ministerstva, státní správa a nakonec i samosprávy bobtnají na základě nesmyslných zákonů, které se neustále mění a jejich počet roste geometrickou řadou. Právo u nás není spravedlnost, soudy slouží k útisku obyvatel, zlodějské gangy exekutorů vyrábějí chudáky na běžícím páse, právníci žijí v přepychu, ale podle práva, na úkor většinové společnosti. Vzdělání bylo v průběhu let degradováno na získání papíru.
Současná vláda, protikorupční, ve které se ministři střídají jak apoštolové na orloji, má na základě politických dohod za ministry všehoschopné diletanty, jako je dnes Kalousek, Bendl, Dobeš a další, předstírající odbornost. Lež je jejím vývěsním štítem. Okrádání nazývá reformou, zakrývání korupce bojem proti korupci. Návrh neprůhledných církevních restitucí, bez sepsaného výčtu majetků je opět nejspíše další grandiózní tunel, podobně jako rozprodávání majetku prostřednictvím pozemkového fondu. Vláda nás ostatní má za nemyslící ovčany, nerovnoprávný plebs. Zbabělá vláda, schovávající se za nejspíš komunistické experty, nebyla schopna ani zpracovat návrh ke správnímu soudu na rozpuštění komunistické strany, pokračovatelky bývalé vedoucí složky zavrženíhodného režimu. Politické strany se u nás za dvacet let staly jen nástrojem k odírání drtivé většiny ostatních občanů úzkou skupinou těch, kteří si myslí, že finance státu jsou jejich kořistí. Souhlasím s požadavkem na odstoupení vlády i prezidenta, ale tím požadavky nemůžou končit.
Nové volby musí být na základě jiného volebního zákona, musí umožnit občanům vybrat si své skutečné zástupce a ne šíbry pol. stran nastrčené ovladatelné figurky a to tedy obcemi počínaje, přes kraje až do parlamentu. Zvolení zástupci musí být zodpovědni za svá rozhodnutí, musí být odvolatelní. Jinak se tu nic nezmění. Ano – přímá demokracie, tedy přímá volba starosty, hejtmana, ale i soudce, SZ, policejního ředitele je největším nebezpečím pro mafie, ale nejen ty naše, celé Evropy ! Jejich trestněprávní odpovědnost a odvolatelnost. Proto politici všech stran vznášejí tisíce důvodů, proč to není možné – bojí se jí, jako čert kříže. Přišli by totiž v drtivé většině o své kšefty. Po zkušenostech dvaadvaceti let života prohlašuji, že nejdůležitější je smést současný systém voleb. Věřte mně, že bez jeho změny se tady nic nezmění, jen se současným systémem voleb maximálně vymění jeden zloděj za druhého zloděje. Tu zkušenost už máme nakonec všichni.
A na závěr: je to smutné konstatování, že po dvaceti letech už nemáme holý ruce, ale že mnozí z nás už máme hole v ruce! Běda, až je vezmou do ruky ti mladší!
10. března 2012 Eda Seibert, Jilemnice
Za cenu provizí byl státní majetek rozprodán zahraničním firmám, případně vytunelován a rozkraden, což se nakonec děje dodnes. První prezident zaštítil svojí osobou velkou lež o sametu, druhý coby premiér realizoval převody majetků. Další vlády socanů potom tunelovaly budoucnost svými dluhy a současná vláda, která už nemá co privatizovat, se dala cestou okrádání většiny obyvatel při zachování a rozmnožování postů a prebend pro vyvolené. Ministerstva, státní správa a nakonec i samosprávy bobtnají na základě nesmyslných zákonů, které se neustále mění a jejich počet roste geometrickou řadou. Právo u nás není spravedlnost, soudy slouží k útisku obyvatel, zlodějské gangy exekutorů vyrábějí chudáky na běžícím páse, právníci žijí v přepychu, ale podle práva, na úkor většinové společnosti. Vzdělání bylo v průběhu let degradováno na získání papíru.
Současná vláda, protikorupční, ve které se ministři střídají jak apoštolové na orloji, má na základě politických dohod za ministry všehoschopné diletanty, jako je dnes Kalousek, Bendl, Dobeš a další, předstírající odbornost. Lež je jejím vývěsním štítem. Okrádání nazývá reformou, zakrývání korupce bojem proti korupci. Návrh neprůhledných církevních restitucí, bez sepsaného výčtu majetků je opět nejspíše další grandiózní tunel, podobně jako rozprodávání majetku prostřednictvím pozemkového fondu. Vláda nás ostatní má za nemyslící ovčany, nerovnoprávný plebs. Zbabělá vláda, schovávající se za nejspíš komunistické experty, nebyla schopna ani zpracovat návrh ke správnímu soudu na rozpuštění komunistické strany, pokračovatelky bývalé vedoucí složky zavrženíhodného režimu. Politické strany se u nás za dvacet let staly jen nástrojem k odírání drtivé většiny ostatních občanů úzkou skupinou těch, kteří si myslí, že finance státu jsou jejich kořistí. Souhlasím s požadavkem na odstoupení vlády i prezidenta, ale tím požadavky nemůžou končit.
Nové volby musí být na základě jiného volebního zákona, musí umožnit občanům vybrat si své skutečné zástupce a ne šíbry pol. stran nastrčené ovladatelné figurky a to tedy obcemi počínaje, přes kraje až do parlamentu. Zvolení zástupci musí být zodpovědni za svá rozhodnutí, musí být odvolatelní. Jinak se tu nic nezmění. Ano – přímá demokracie, tedy přímá volba starosty, hejtmana, ale i soudce, SZ, policejního ředitele je největším nebezpečím pro mafie, ale nejen ty naše, celé Evropy ! Jejich trestněprávní odpovědnost a odvolatelnost. Proto politici všech stran vznášejí tisíce důvodů, proč to není možné – bojí se jí, jako čert kříže. Přišli by totiž v drtivé většině o své kšefty. Po zkušenostech dvaadvaceti let života prohlašuji, že nejdůležitější je smést současný systém voleb. Věřte mně, že bez jeho změny se tady nic nezmění, jen se současným systémem voleb maximálně vymění jeden zloděj za druhého zloděje. Tu zkušenost už máme nakonec všichni.
A na závěr: je to smutné konstatování, že po dvaceti letech už nemáme holý ruce, ale že mnozí z nás už máme hole v ruce! Běda, až je vezmou do ruky ti mladší!
10. března 2012 Eda Seibert, Jilemnice
