Nechápavým občanům se zdá, že evropské vlády, zvláště ta naše, to dělají špatně, a že své práci nerozumějí. Zapomínají na to, že pokud máte ty správné poradce, tak vůbec ničemu rozumět nemusíte, neboť oni vám sdělí, co máte říkat a dělat.
Vlastně se tak naplnila slova Leninova, že řízení fabrik, úřadů nebo státu by mělo být tak jednoduché, aby jej mohl vykonávat prostý dělník, potažmo blbec jako u nás. Vladimír Iljič to zřejmě myslel, že bez poradců, a hlavně těch zahraničních. Moc se to zpočátku nepovedlo.
Ostatně ani nám se po roce 1989 nepodařilo personálně zaplnit státní správu novými lidmi. Žádní nebyli, a tak jsme museli vzít za vděk těmi starými, kteří pod novými názvy pokračovali ve své navyklé práci. A podle toho to tak také u nás vypadá.
Pokud chcete někoho civilizovaně pochovat k poslednímu odpočinku, musíte si k tomu sehnat hrobové místo, pohřební službu, parte, funebráky a řečníky. Toto vše musíte ovšem velmi řádně zaplatit, jinak by obřad pohřbívání dopadl špatně.
U ruinování a pohřbívání Evropy je tomu podobně. Nikdo se tím předem vůbec netajil. Naopak píší o tom i tací zasvěcení autoři jako například H. Kissinger, Z. Brzezinski, G. Friedman a jiní. Jejich knihy jsou volně dostupné na trhu. Nikdo z těch, kdo najednou objevili Ameriku a živelně se rozčilují nad ruinováním staré Evropy, je patrně nečetl. U veřejnosti, která se sytí pikantními skandály a stupidními bláboly z bulvárních médií, to samozřejmě nelze nijak předpokládat.
Nás vědecky uvažující lidi by daná situace neměla vůbec nijak rozčilovat. Měli bychom rozumět tomu, že se hodí všechno, co přivede Evropu do dezolátního stavu. Měli bychom chápat její dlouhodobé příčiny a nezlobit se nad aktuálními povrchními symptomy následků. Jde nám přece o poznání, neboť poznání osvobozuje.
Vztekat se dnes mohou jenom ti, kteří doposud spali, a které dosud zajímal jenom například fotbal v Kataru, nebo katar v žaludku. A tací by měli být vděční lukrativně placené pohřební službě, která ruinuje Evropu a její zaostalou kolonii pod Řípem, že je probouzí z tvrdého spánku, aniž by je pohřbila zaživa. Pohřeb to není v žádném případě jistě nijak předčasný. Nepřišel nijak sám a bez příčiny.
Jestli jsem to správně pochopil, tak Lid má takovou vládu, jakou si zaslouží, tj. takovou která odpovídá kvalitě jeho povahového založení. Hrnčíř je odkázán na materiál, se kterým pracuje, a na jeho kvalitu. Hrnčíř je vlastně otrokem hlíny. A vláda je vlastně službou lidu či Sluhou lidu. Demokracie je vládou lidu i vládou lidu – tj. vládou tomu lidu i vládou toho lidu. Idioti si stěžují na nesprávné straně hrobu – na straně cizí, nikoliv na vlastní…
Ani z té nejlepší hlíny špatný hrnčíř nic kloudného nevytvoří. Jsou tu tedy dvě podmínky k úspěchu.
Dobrý hrnčíř pozná kvalitu hlíny a vytvoří z ní maximum možného. A ke své práci si umi najít v hromadě hlíny tu opravdu kvalitní.
RE – „Demokracie je vládou lidu…“ to má ale mnoho parametrů a mnoho podob.
Jedna je i takova, jako byste svobodnė volili dvořany do královského dvora Ludvíka XV.