A dává sbohem i éře, kdy poražený šel a stiskl vítězi ruku. Ať už ve sportu, třeba na tenisovém kurtu, či ve volbách všeho druhu, ať už politických či všech možných jiných. Ten výrok vybízí ke zrušení zásady fair play a tedy slušné hry, a verbuje lidstvo ke rvačce bez pravidel, ve které je k přemožení soupeře možno využít jakýchkoli prostředků, a kde o pravdě jednoho či druhého rozhoduje, kdo z těch dvou má těžší kyj a dokáže s ním smrtonosněji mávat. Z civilizace pochodujte zpět do pralesa, nabádá Američany hlas člověka, který toto vyřkl, a zdá se být neuvěřitelné, že je jím žena. Bývalá ministryně zahraničí v Obamově vládě a neúspěšná kadidátka na prezidentský úřad USA z roku 2016, Hillary Clintonová.
„JOE BIDEN BY ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ NEMĚL PŘIZNAT PORÁŽKU“, v originále tedy „Joe Biden should not concede under any circumstances“ poznamenala Hillary 26. srpna ve dvě hodiny 29 minut v nočním pořadu Nightly News televize NBC k možnému výsledku nadcházejících prezidentských voleb a vstoupila tím do historie. Jako první známý politik moderní americké éry vybídla totiž občany USA k odmítnutí výsledků voleb, pokud pro tu či onu stranu dopadnou nepříznivě. No a protože vybídnout lidi k odmítnutí výsledku voleb je totéž jako vybídnou je k odmítnutí voleb vůbec, a protože volby jsou hlavou i tělem demokracie, bez nichž je demokracie nemyslitelná, nelze ze slov stranické demokratky Hillary Clintonové vyvodit jiný závěr než ten, že je proti demokracii. A tedy proti vládě lidu, ve které jsou si před zákonem všichni lidé rovni, každý hlas má stejnou váhu a každý občan může být volen a volit, a toto jeho právo je chráněno ústavou.
Nicméně demokracie je jen jednou z možných forem vlády, a pokud tedy demokratka podle politického označení Hillary formu demokratickou odmítá, nabízí se otázka, pro jakou formu vlády tedy je? Pro aristokracii jako vládu šlechty, nebo pro hierokracii jako vládu lidí duchovních, pro oligarchii jako vládu lidí bohatých a původem vyšších, či pro plutokracii jako vládu jen těch bohatých?
Tušíme, že kategorie dvě poslední jsou těmi, ke kterým to srdce Hillary táhne nejdémoničtěji. A nejen srdce její, ale i srdce těch Američanů, kteří jsou stejně jako Hillary rozhodnuti „hodit to“ v listopadových volbách demokratu Bidenovi. Nu a když se volba nepovede, my, američtí demokraté, její výsledek dle doporučení Hillary neuznáme a půjdeme do toho. Nejdřív na zteč proti výsledku voleb vyšleme členy Antify a hnutí BLM, kteří spustí melu. A třebaže regulérní občanská válka to možná ještě nebude, protože bude chybět celistvá frontová linie, jdoucí napříč státem, jak tomu ve správné občanské válce je, ale ta linie zato nebude chybět napříč americkými městy a městečky a možná i napříč jednotlivými čtvrtěmi těch měst, a bude se to na těch liniích a kolem nich i tak mydlit natolik úspěšně, že nezbude nic jiného, než aby jednoho dne vystoupila síla, která zavelí: Dost!
Možná to bude armáda, možná zpravodajské služby, možná složky policejní, či to všechno dohromady, ale v každém případě to, co po jejich zásahu zůstane, už zaručeně nebude nic, na co by si „demokratka“ Hillary Clintonová mohla stěžovat, či s čím by si snad měla dělat těžkou hlavu.
10 komentáře
PS – ta špinavá rvačka o prezidentský úřad zcela jistě není o to, kdo jako prezident bude zopovědný za splacení státního dluhu neno za urovnání sociálních problémů.
K článku podrobnější informace:
http://dfens-cz.com/budou-demokrati-v-usa-akceptovat-pripadnou-volebni-porazku-jejich-nova-studie-rika-ze-asi-ne/
Jedna věc je zajímavá …
Všude se píše. že USA jsou nesplatitelně zadlužené, že jsou ve společenském rozkladu, že je Čína už v mnohé předběhla … … … prostě stát na odpis.
A přitom takový boj o to kdo bude u kaormidla na můstku tohoto údajně potápějícího se Titanicu.
Asi je tady něco jinak. Asi je něco, co stojí za to aby se o to kormidlo rvali zuřivě, jako psi o kost.
Existuje-li někde podle přirozeného práva dlužník a jeho dluh, pak musí existovat i nějaký věřitel. Takže si to rozeberme pro případ, že věřitelem státu je jen domácí bankéř a nikoliv nějaký jiný vojensky silný stát v zahraničí: Nejde potom v osobě bankéře náhodou jen o domácího formálního správce peněz, ustanoveného tichým mlčením všech k takovému stavu? A získal vůbec před půjčkou ten bankéř ony peníze nějakou vlastní prací, která by vytvořila nějakou reálnou hodnotu, jejímž obrazem by dnes byly peníze, které on někomu za účelem zisku z úroku právě před časem zapůjčil?
Otázkou tedy je: Je to tedy věřitel skutečný a je k vymáhání tzv. dluhu politicky legitimován a morálně oprávněn? A je proto povinností údajného dlužníka (např. státu) tomu úrokovému tzv. věřiteli (bankéři) vůbec nějaké peníze vracet? … Co když šéf státu to ví, že když nebude chtít, tak peníze bankéři nikdy nevrátí, protože bankéř nevládne – na rozdíl od státu – žádnou ozbrojenou donucovací silou? Takže je i potom logické, že i o kormidla všech Titaniků bude vždycky rvačka, protože vojákům nikdy fakticky nevelí bankéři, ale jen šéfové států a proto i stejně tak třebas i dnes toho údajně zadluženého Titaniku USA. Šéfové států totiž, když budou chtít, tak zavelí vojákům a ti donutí otroky včetně bankéřů nastoupit k pumpám a potopení jakéhokoliv Titaniku zabránit. Není to vlastně – v případě každého vnitřního státního dluhu – docela jednoduché?
No a že mimo jiné i kvůli zahraničním dluhům se vedou války? To je přece logické. Jen jde o to, jsou-li to války informační, obchodní, anebo skutečně ozbrojené a vojensky válečné.
Re PPK – došel jste k tomu jinak, ale myslím, že si na rozdíl od 2 mínusů rozumíme.
Pokud se tam tak zuřivě o něco perou tak tam něco cenného být musí – minimálně ta armáda, potom vláda nad dolarem (stále světovou měnou č 1) , mediální vliv, tajné služby … A s tím se dá už něco podnikat – třeba neplatit dluhy a ještě na tom vydělat.
Já mám poslední roky stále silnější dojem, že americké ozbrojené síly už to dělání golema bankéřům přestalo bavit.
Část lidí ve vedení ozbrojených sil a vojenských zpravodajských služeb vyhodnotila, že politické vedení země a kruhy za ním stojící jsou stejně nenažrané jako neschopné a že je třeba je odstranit a nahradit schopnějšími (možná i méně nenažranými), protože nedokázaly do roku 2010 svět hospodářsky a politicky ovládnout, aby už USA neměly žádného relevantního soupeře.
Což je celkem průser, protože ostatní procesy si jdou svojí cestou – západní svět se rozpadá, Čína hospodářsky a vojensky posiluje a není daleko doba, kdy už konvenční střet s Čínou poblíž jejích břehů bude hazard, který si námořnictvo a letectvo nebudou moci dovolit. Střet s Ruskem si nemohou dovolit už teď a musí denně děkovat Bohu, že v Kremlu sedí uvážlivý Vladimir Putin a ne třeba jeho jmenovec Žirinovskij. To by byl jiný rokenroll.
Teď probíhá poslední zoufalý pokus zahnat Rusko do defenzívy a vůbec se to nedaří – převrat v Bělorusku nějak neklapl, z otravy Navalného se stal dost nepovedený kabaret, zvýšenému tlaku leteckých a námořních provokací jsou Rusové schopni čelit a jedinou známkou nervozity na ruské straně jsou řeči ministra obrany, že bude žádat o povolení odhánět vetřelce výstražnou palbou a shazováním bomb před přídě lodí. V Sýrii to zamrzlo na dosti neradostném stavu, kdy Barack Obama je už dávno politickou mrtvolou a Bašár Assád, kterému v květnu 2011 prorokoval, že jeho dny jsou již sečteny je stále prezidentem Syrské arabské republiky.
V Lybii proběhlo pár krátkodobých úspěchů, ale v dlouhodobém měřítku to rovněž vypadá dosti bledě.
V samotných USA je situace rozjitřená jako už dlouho ne a okolo voleb bude mít armáda co dělat, aby ji nějak zvládla, aby se USA nepropadly do úplného chaosu. Kdo máte peníze, vsaďte si na zvolení Trumpa.
Jeho porážku ve volbách armáda nepřipustí, za současných okolností nechat zvítězit demokraty prostě nemohou. To by byl konec USA a na to jsou američtí vojáci moc velcí patrioti.
Mimochodem, Thomas Jefferson říkával, že strom svobody (státní i občanské) se musí občas zalít krví patriotů.
Pokud demokradičtí politici po volbách zkusí něco vyvolat, dají tím jen armádě možnost proti nim tvrdě zakročit a udělat s nimi pořádek. No a pak to už pojede z kopce. Soudkyně nejvyššího soudu, která teď zemřela bude nejspíš nahrazena konzervativní katoličkou. Následně se rozjedou rozsáhlá vyšetřování korupce a daňových úniků, zabaví se nějaké majetky a kapku se ten binec pročistí. Nebude to jednoduché a nebude to hned, do konce dalšího volebního období budou mít co dělat.
Re – vidím to pododně.
Líbí se mi Váš postoj „vsaďte si“, protože řeči se vedou, ale vsadit si na něco vlastní peníze je něco jiného.
Rovnost lidí ve společnosti je to co plutokracie či oligarchie dneška naprosto neuznává. Prostřednictvím trvalého šmírování, dronů a jiné techniky zcela popírá jakákoliv práva na soukromí a tedy i základ bezpečnosti každého občana. Odpor „láme“ už uvnitř každého člověka „nenápadnými“ „nabídkami“, poukazy na to „co se tane, když…“
Démonkracie tady je ale o demokracii – že by zde kdy byla, nelze asi moc uvažovat.
Zavedení, či alespoň zrovnoprávnění lidí v základních právech a povinnostech- to je to o co je třeba usilovat.
Jinak tady bude vždy skupina lidí, která- protože moc dobře ví jak se k moci dostala- bude vždy usilovat o to, aby prostřednictvím techniky, technologií a jejich zneužívání zcela bez skurpulí skutečně vládla jak v „odloučených lokalitách a regionech“, tak na vyšší úrovni.
Jde o onu neofeudální „difúzní skupinu“ (dnes většinou potomky bývalých „kádrů“), která je pevně přesvědčena, že jako „věčně mladá generace“ je tím kdo si bude svá pravidla a názory na cokoliv a kohokoliv vč. svého chování k němu /nim určovat sama. Pro ně „v zájmu jejich svaté progrese výš a dále…“- přičemž nikdy nebudou mít „dost“ mají ostatní jen otročit a ve zvolený okamžik je chtějí okrást. Použijí k tomu často (jako již mnohokráte v dějinách) jakoukoliv špínu, kterou dnes mohou bezmála na každého díky technologiím vir-tuální reality a věčného „dozoru“ (šmírování) ve jménu „těch správných“ mohou dnes „vyšperkovat“ i tvrzením, že „zemřel na COVID-19″… a tak se snažit víceméně úspěšně blokovat možnou dohodu „těch prostých dole“.
Soudím, že v době po r. 90, kdy i „vedení“ USA zradilo zbytky slušnosti a férovosti a vydalo se na cestu po níž dosud šlo (snad s výjimkou Trumpa) moc dobře věděli, že vše ostatní o demo-krást i ji“ je jen šmírovaná hra pro „ty pitomečky dole“…
Je otázka jak obnovit fungování „zdola“ a pro každého, soběstačnost a národ, národní státy (myšlen národ jako lidé dlouhodobě žijící na daném území, ne jen podle etnického či nacionálního „klíče“). Myslím ale, že jiný základ pro lidskou důstojnost a fungující regiony není. Ty „národní státy“ alespoň nějak a nějakou dobu fungovaly. „Rozplizlost“ nejen obrysů čehokoliv (natož de-finic) jinak bude „vstupní branou“ všem možným „5-kolonám“ „vysněné zlaté miliardy“ pokračování současného neofeudálního otrokářského zlo- „řádu“…
Koupení konzumem a „věčnou pohodlností“, kde na „fit“ – zdraví je důstojným pohybem toliko „sport“ velice účinně zablokovalo myšlení a uvažování lidí. Po zpohodnlnění tělesném totiž masově zpohodlněly i mozky. A touha „být mezi tzv. vyvolenými“ se dost účinně maskuje „pohrdáním“ (ve skutečnoti nenávistí a akceptaci fašistické eugeniky) „k tomu pitomému plebsu dole“… Pravidla a zásady mají již fungovat jen mezi vyvolenými. A střet generací- to je jen další rovina „blbství“ které potřebují pro své „redukční“ plány a snahu o jejich už fyzickou realizaci vyvolat.
Otázkou je, kolika lidem se ještě podaří „rozsvítit“ v hlavě a jak budou v odporu vůči tomuto „věčnému snu elit“ úspěšní. Jako jedinci a jednotlivci ale těžko. Řešení vidím v jakési obnovené formě socialismu s respektováním určitých rozdílů, ovšem ne nesouměřitelných.
Jako vždy platí ono“ všeho s mírou“.
Otázka je jak na tuto prostou ale věčně pravdivou výzvu budou reagovat oni „skorozdrogovaní“, kterých je zřetelná většina.
Zvládnou svůj (nejen covidový) „absťák“ z demošky??
„Principy stádnosti“ dané velkým konzumním společnostem „pohody“ (ochotného zalhávání nepříjemných a problémových faktů a otázek, neochota o nich jednat a přemýšlet, potírání těch kdo tak činili a činí…) rádoby „elity“ VŠEHOSCHOPNÝCH NELIDÍ rády vždy využijí.
Jak říkával nejen J. Werich (významová parafráze): „Lidská hloupost je nekonečná, jen se proti ní nikdy nesmí přestat konat“…
Vezmu-li to podle svého starého, tak lidem v bedně rozsítit nijak nelze. Rovní si rozhodně nejsme v ničem. Já jsem například nechytřejší ze všech, co znám. A tak na svého starého aplikuji metody elit, které používají ony na nás. Výborně to vychází. Po dobrém to s ním nelze. Můj starej se likviduje sám, a já mám z toho skvělý užitek. Například nechce jíst moje domácí buchtičky, tak si místo zlobení s ním kupuji nové botičky (od D.). Myslím, že elity to s námi myslí dobře. Mrtvý indián, dobrý indián.
Podobný přistup jako k indiánům zastává tato civilizace k přírodě i světu jako celku. Pokud zvítězí dočká se svého snu- radioaktivní pustiny po termonukleární válce, totálně otrávených prostor a vyrabovaného prostoru. Pak budou všichni neindiáni zřejmě šťastní a spokojení. Tak už bychom my hlupáci měli „přestat zaclánět“, ubližovat si a připustit realizaci vrcholného snu „civilizace“ tupé spotřeby a konzumu…