V sobotu večer zase televizi dávali Pyšnou princeznu. Za posledních 27 let tento film promítali v televizi na všech českých kanálech možná nejméně tak třikrát ročně. Celkem to znamená, že ji čeští diváci viděli nejméně 81 krát. Co na tom pravěkém černobílém a digitálně neupraveném filmu bez elektronických efektů může někoho zajímat a bavit?
Už se na ten jurský komunistický film nemohou vůbec dívat. Jak to, že u nás není taková komunistická propaganda zakázaná? Přece byste nechtěli, aby se komunistický režim vrátil?
My, pracující důchodci, po něčem takovém rozhodně netoužíme. Museli bychom zase pracovat. Nemohli bychom svobodně volit nebo nevolit. Regály by zely prázdnotou. Do kostela by mohli chodit je straničtí funkcionáři a estébáci. Nemohli bychom veřejně privatizovat a masturbovat.
Pyšná princezna je dnes skutečně pohádkou. Každý soudný člověk si to náležitě uvědomuje. Za reálného socializmu to úplně taková pohádka nebyla. Dnes je to naprostá virtualita, která ohlupuje naše děti, mládež a senilní důchodce. Cožpak nemáme k dispozici dost výtečných a kvalitních amerických filmů? Mezi námi děvčaty, a to přitom ten socializmus za moc nestál. Nechtěli jsme třeba hulit trávu.
K čemu jsou nám takové nesmyslné pohádky, ve kterých například nepobíhá beztřídní aristokracie, uprchlíci a jiní bezdomovci s mobily u ucha? Dokument bez posledních technických novinek a vymožeností je naprosto reakční. Svojí zaostalostí snižuje především ekonomické výnosy. Kdyby měl princ alespoň v ruce místo palcátu lehký kulomet jako ten známý americký herec či rakouský černočernoch.
Kde jsou všichni ti kolaboranti a nadšenci s těmi jejich stupidními popěvky, hvězdami a popruhy? Proč nezasáhnou? Proč nekvílí ty své slabomyslné agitky, které uchu davu nejlépe ladí? Za tím vším nešvarem jsou jistojistotně ti zlí teroristé, ruské rozvědky, Rusové a ten jejich z juda vykutálený prezident.
S těmi prezidenty je to dnes opravdu velká potíž. Jak mi například včera sdělil jeden vysokoškolsky vzdělaný odborník na finance a politiku, tak náš prezident prý prodal naši republiku (jako by nám patřila) čínskému prezidentovi. Ale to není všechno. Podle této prozíravé logiky pak ten čínský diktátor odletěl do Ameriky, kde zase od amerického prezidenta koupil celou republiku americkou.
No, to jsou vám věci, co se dneska dějí! Představte si, že vám potom takový odborník, specialista a inteligent spravuje třeba zuby nebo předepisuje léky na erekci. Anebo sedí v parlamentu nebo ve vládě. Každý chápe, když to takový inteligent nebo šmejd nemyslí vážně, a když ze sebe a druhých dělá špičkového idiota. Ale co potom, když jako v mém případě, se jedná o takového hňupa a vzdělance, který takové hovadiny myslí doopravdy? Vždyť takto vytváří příznivé klima pro xenofobii, extrémismus a terorismus.
Ta Pyšná princezna mne dojímala k slzám. Nostalgicky jsem vzpomínal na reálný socializmus, kterému jsem tenkrát nemohl zaboha přijít na jméno. Film mi připomínal tehdejší mezilidské vztahy, kdy si prostí chudí pracující pomáhali proti komunistické aristokracii a staré vrchnosti. Kolik měl takový nevolník všude přátel. Jako v té Pyšné princezně.
Stejně jako v tom komunistickým filmu, kam obyčejný občan mezi své přišel, slovo dalo slovo, a chudí lidé mu obvykle pomohli. Byla to pohádka. Zato dnes se zadlužení žebráci vydávaní za občany mezi sebou nenávidí a přitom plni závisti obdivují demokratickou aristokracii a novou vrchnost. Nesnášenlivost se stala prvořadou občanskou a demokratickou ctností.
Už jsem se na tu volovinu nemohl dívat a tak jsem přepnul na jiný pořádný televizní kanál. Tam byla obvyklá žumpa plná hnusu, která mne uklidnila. Napřed mi v reklamě MUDr. Radim doporučil prášky na erekci. To abych se psychicky srovnal do správného obrazu. Potom tam byla v jednom americkém filmu jedna pyšná princezna, která se plazila po zemi s rozbitým ksichtem. Crčela jí z nosu a huby krev. A král Miroslav nad ní stál s pistolí v ruce, aby jí prostřelil hlavu. Už jsem byl zase doma. Není nad sobotu, svobodu a demokracii.
24 komentáře
QQ:
Dík za tip. Já mám televizi doma jenom kvůli hokeji a dětem, jinak se nedívám prakticky na nic. Sem tam na něco starého, nebo co mi někdo doporučí.
Máša a medvěd chodí v době kdy večeřím a náš malý se na to na Déčku dívá, tak můžu potvrdit, že děj není přehnaně agresivní a celkem to má hlavu a patu. Některé kreslené seriály na Déčku mi přijdou pro děti nevhodné, protože míra nelogických nesmyslů a rvaček s naprosto nereálným průběhem a výsledkem je šílená.
Za sebe mohu zmínit poněkud jinou zkušenost, kdy jsem dosud nepotkal rusa, který by neznal film Mrazík (Морозко) z roku 1965.
Na jejich Novoroční večer je podobně jako u nás býval či snad ještě i je pravidelně promítán film Mrazík (nevím jistě, neboť tv nevlastním již delší dobu), tak v Rusku v tento jejich den sváteční zase se železnou pravidelností každoročně ukazují jejich kultovní film z roku 1975, Ironie osudu (Ирония судьбы). Podle mě nemají dobré jen válečné filmy a pohádky, ale mezi mistrovská díla sovětské i ruské kinematografie patří např. mimo Láska a holubi (1984), Moskva slzám nevěří (1979), také dramatické filmy jako Chladné léto (Холодное лето – 1987), Ostrov (Остров – 1982), Vyhnání, (Изгнание – 2007), Zrcadlo (Зеркало – 1974), a doslova půvabná je i komická trilogie Vánoční stromky (Елки – 2010-2014), ke které nyní vytvořily ještě 4. díl zjehož děj se odehrává myslím roku 1914. Jeden z mých kolegů, zabývající se ve volném čase tvorbou animovaných filmů byl doslova unešen podle něho naprosto dokonalou a velmi technicky zdařilou animací v seriálu Máša a medvěd, který jsem mimo jiné na západě zahlédl na dětském, anglicky vysílajícím kanále s titulky v úvodu i závěru v němčině. Podle mě jde o často o místní jazykovou úpravu podle toho na jakém základě je uzavřena smlouva a o jakou zemi se jedná. Za zmínku snad ještě stojí i naprosto zdařilá westernovská parodie Muž z buleváru Kapucínů (Человек с булвьвара капуцинов – 1987) a současná komedie – seriál z nemocničního prostředí – Интерны. PS Připouštím skutečnost, že každý může mít svůj = jiný vkus.
Já nemyslela také film jako takový, ale pokus o jeho podání v CZ, který zafungoval s opačným efektem.
Poslední roky u nás Mrazíka vysílají s úvodními a závěrečnými titulky v angličtině, ale předtím chodívala verze, kde byly titulky ruské a samotný film se nijak nelišil, takže si nemyslím, že by byly dvě verze, nebo že by pohádka nebyla vůbec určena pro vlastní lidi.
Ona už je ten film taky dost starý, přes padesát let, z tehdy čtrnáctileté Nastěnky už je důchodkyně, z o něco starší Marfušky taky a v Rusku film už víceméně upadl v zapomnění, tak bych se vůbec nedivil tomu, že o něm současná generace Rusů vůbec neslyšela.
Nemyslím si, že by byl děj nějak zvlášť protirusky zaměřený. Prostě ukazuje hlupáky jako hlupáky a darebáky jako darebáky a vysmívá se jim, tacoví lidé se najdou všude, to není ruská specifika. Specificky ruské je prostředí, ve kterém se to odehrává.
Ono, jestli umí Rusové něco natočit opravdu dobře, tak válečné filmy a pohádky.
Díky Aram, já to neviděla. Je to trochu bláznivé, ale přesto moc pěkné.
Tradiční pohádky národů vypovídají o sobě mnohem více,než by se mohlo zdát. Kdo by měl zájem,
existuje opravdu bohatá literatura tohoto žánru. Kupříkladu kubánské pohádky mají k té americké
výchově dětí k surovosti dost blízko. Jsou jednoznačně rasistické. Čím je postava černější, tím je blbější,hloupější. K Mrazíkovi speciálně pro paní Irenu dodávám. Vím od Rusů pozitívně, že Mrazík
v provedení,v němž byl dabován u nás,v SSSR v televizi neběžel. Zato je tam známý jiný film s podobnou zápletkou,který se jmenuje stejně. Ten náš,český Mrazík byl údajně vyroben na objednávku z USA a proto nemohl být v SSSR promítán. Čechoslováci si právo promítání měli
zaplatit u amerických distributorů. Ale je mi to ,paní Ireno jedno. Když jinak nedáte,Mrazík je holt Mrazík a Vy jako skvělá překladatelka to přece musíte vědět.
Ruská Popelka z roku 1947 (Золушка). Pamatuji se, že jsem na ní byla jako dítě v kině a dodnes si ji pamatuji. Asi se mi líbila. Jenže tehdy byla černobílá. Tady je zrestaurovaná verze v barvě.
https://www.youtube.com/watch?v=y4oS_qs4ZKw&ebc=ANyPxKpMvDUrLlnbtusq0Tht9wBw1IwpCDW5660r-n52VnSe_nbMC0DPvGnKk_Hk8MJAew8nnxr7x-O1yqvZZM5s2Moc7M8tew&nohtml5=False
Kristepane, už jenom podle těch ukázek muselo jít o parodii, jinak nevím…
:-))) jen podtrhuji…..a navíc doplňuji….chodili jsme do kina na Ilju Muromce a další, což nás směřovalo k určitému hodnotovému systému včetně pohádek Československých (dobro, zlo, hrdinství, zastávat se slabých a utlačovaných atd., atd.). USA provenience – jejich vlastní „pohádky“, hmmm jejich společným jmenovatelem je od začátku do konce brutalita, násilí, ubližování, ponižování,…. s výsledkem, že je k smíchu to, když někdo dostane nakládačku. A absolutním vrcholem jsou kompilace klasických evropských pohádek (např. ukázková Sněhurka), kde USA kompilátoři se dokonale vydovádějí v brutalitě.
Na tom všem je pikantní ta přesycenost těchto „USA brutálních sraček“ v našich médiích, takže už i u nás se stávají normou.
Takže HOLA stahujte naši evropskou a potažmo československou a samozřejmě ruskou klasiku a předkládejme ji našim dětem i vnukům a zachraňujte jim jejich MOZKY!!!!!
https://www.facebook.com/p3morgen/videos/10153596598063277/
Originál Morozko.
https://www.youtube.com/watch?v=uPyewP5FZWM
Já myslím, že dabing byl udělán velmi věrně a že to bylo už natočeno trochu jako parodie. Ono prostě někdy se to povede a někdy ne viz naše parodie na Dvanáct měsíčků. To byla katastrofa.
Ale Mrazík, pokud si dobře pamatuji dobu vzniku filmu až takový fenomén zpočátku nebyl to až později jak běžel čas.
Totéž jsou Tři oříšky pro Popelku v severských zemích. Když je norská TV jeden rok o vánocích nevysílala, tak tamn došlo k protestům.
Norové udělali remake a je to hrůza
ttps://www.facebook.com/p3morgen/videos/10153596598063277/
ovšem pokud to nemysleli také jako parodii. 🙂
Když už se tu vzpomněl Mrazík, tak zde je jedno velmi trefné sdělení pod Mrazíkem na YT“
„tohle je nejkrásnější pohádka jakou znám. Kam se hrabou ty komerční sračky z USA“ vložil M.Wuzek
Taky jsem slyšel, že v Rusku je Mrazík standardní pohádka, jedna z mnoha, zatímco u nás je to fenomén.
Náš tradičně výborný dabing, navíc z větší části ve verších udělal z této pohádky legendu, která se stále cituje, paroduje a značná část hlášek z filmu už dávno zlidověla – za všechny: ,,Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem.“
Jenom já jsem viděl aspoň deset amatérských divadelních výstupů inspirovaných Mrazíkem a Ivanova písnička ,,Když se dívám na sebe…“ bývala velmi oblíbená.
Prostě se to povedlo.
Onehdá jsem viděl v televizi rozhovor s Marfušou a s Nástěnkou. Zatímco Marfuša vypadá ještě jakž takž, Nastěnku by jste nepoznali.
Ještě k tomu dodám, že můj osobní názor je, že se pokusili Mrazíka takříkajíc „přehrát“, „přestřelit“, „jakoby zveličit ruské vidláctví“, mělo jít o protiruskou propagandu, jenže v tom podcenili cit lidí u nás pro pohádky a místo vysmívaného ruského vidláctví se to změnilo v kultovní film, což vůbec nebylo původně v plánu.
Samozřejmě, že nejde v Rusku o nic zvláštního. Je to další ruská národní pohádka pro Rusy samozřejmě nevystupující z řady. A ano, dobrý překlad a dabing měly vliv na popularitu této pohádky v Československu. To ovšem nic nemění na tom, že se v Rusku normálně promítala a lidé ji znají. Jenom v ní nevidí tu výlučnost jako my v Čechách, a proto ji také nepřikládají velký význam, to je celé.
…pětatřiceti, klávesnice už má dost
Po pravdě řečeno, já jsem Mrazíka také neznal. Promítal se jen o vánocích, a to tábořím v lese. A tak jsem se na něj byl v pětařiceti letech – než jsem odjel do Kanady – podívat v kině.
Váš logický vývod nemůže mít chybu.Určitě Mrazíka promítali,přinejmenším když ho natočili a
sestříhali. Mohla byste doplnit kolikrát a v kterých ruských kinech ? Když několik vzdělaných Rusů
prohlásí,že pohádka Mrazík,tak jak byla promítána v ČSSR,v ruských kinech neběžela,neznamená
to,že by neznali nejen pohádku,ale i její jiné filmové zpracování. Trochu jsem se ,paní Ireno, zajímal
o tento filmový žánr. Pamatuji jeden z vůbec prvních barevných filmů v SSSR -poválečný snímek
Kamenný kvítek.I tato klasická pohádka byla později natočena znovu. Vy jste se nikde nedověděla
o tom,že se točily filmy na stejná témata v provedení pro domácí konsum a zvlášť pro export ?
Mimochodem,podle mého názoru,kdyby k dabování Mrazíka nepřistoupili čeští režisér a herci tak
perfektně a s mimořádným zájmem ( co do nadšení to udělat dokonale srovnatelné s natáčením
Limonádového Joa),nebyl by se nám známý film Mrazík,promítaný v české televizi po srpnu 68,
stal kultovním filmem. Pouze v ruském jazyce nejde dle názoru dotázaných Rusů o nic zvláštního.
Poněkud přehnané hodnocení. To že se v SSSR z Mrazíka nestal kultovní film jako u nás neznamená, že ho tam nepromítali nebo neznají.
Po uplynutí třicátého roku od zahájení výstavby kina v našem městě (již má třetí provizorní vrata a druhá prkna, zakrývající okna) využívám průjezdu Wilsonovým nádražím k zakoupení DVD s některým z vámi jmenovaných filmů.
Jen někdy se cena liší od 10 Kč.(Pyšná princezna, Konkurs, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko, Kočár do Vídně,Tři přání,Bílá paní….)
Možná se Vám to nebude hodit do systému,ale ke svému překvapení jsem v Rusku zjistil,že Mrazík
je dílko,které bylo vytvořeno pro zahraničí a nikdy v SSSR nebylo promítáno. Mí informátoři stran
ruské kultury byli navýsost vzdělaní,přesto když jsem jim převyprávěl děj tohoto u nás kultovního
filmu prohlásili,že jej nikdy neviděli.
A nemenší problém vidím ve filmu Mrazík…
Je to relikt, je tam přítomna tehdejší ideologie, ale v tom filmu je kus kumštu, je tam vtip, invence.
A takových filmů z té doby je hodně. Třeba Císařův pekař. Z toho filmu agitace úplně stříká, až to místy vadí. Přesto se občas ze stejných důvodů rád podívám.
Dnešní filmaři mají velký mindrák. Pokud totiž v těch jejich filmech je přítomna agitace a schází tam ten kus kumštu, vtip a invence tak se na ten jejich film nikdo nepodívá už za rok. Natož po 70 letech.
Co mi vadí, jsou vyjádření lidí, kteří v minulém režimu celý život tvořili, jsou za nimi z té doby monumentální díla prožili život naplněný tvořením a oni si stěžují na tu strašnou nesvobodu. Kde berou tu jistotu, že by se v případě „svobody“ dostali k tvůrčí práci, že by dostali tolik příležitostí?
Je to komunistický relikt,který pohladí po duši.