Připomenu, že taková situace vznikla v Evropě ve 30. letech minulého století, kdy ze severu k jihu a od západu na východ byly v celé Evropě jen dva státy, které bylo možno alespoň relativně považovat za demokratické – Švýcarsko a Československo. Ve všech ostatních státech byla v různě tvrdé míře diktatura, přičemž většinou nacionalistického ražení.
„…takže soudruhu řediteli, sedmnáctý bod v části redakce dětských pořadů je v podstatě pohádkový příběh od sovětského meziválečného autora s řadou mravních naučení, bod osmnáctý máme pověst z Povltaví zpracovanou jako…, bod devatenáct…, bod dvacet…“
A tak i nyní sledujeme v přímém přenosu zánik jednoho Impéria, ne-li zánik lidského osídlení planety Země. Ještě se mává mávátky, místo organizátorů a průvodů „komunistického“ 1. máje tu máme „milion chvilek nenávisti“ a jejich mávátkové příznivce.
