Soudobá industriální civilizace lidských bytostí je obyčejnou genocidou lidstva. Nemůžeme ji však jednoznačně odsoudit. Zvláště ne z toho sobeckého důvodu, že jsme také lidé, a že se nedokážeme na cokoliv podívat z jiného hlediska.
Když se ona žena dozvěděla, že v roce 2012 má být konec světa, radostně zajásala: „Ježíšmarjá, to jsem ráda. To už to ty dva roky vydržím!“
Čas od času se mezi námi objeví takový nějaký prorok či filosof a způsobí nám značné potíže. Pak dáme hlavy dohromady, ačkoliv z táborů jsme různých, přestaneme si jít po krku, a začneme kout pikle, jak bychom se toho extrémisty zbavili, než ovlivní veřejnost a způsobí, že se nám tato vymkne z rukou. Pak dáváme pozor na to, až se díky našemu zavedenému a pěkně fungujícímu hnilobnému pořádku zase vynoří nějaký naivní prorok nebo filosof.
S televizními pořady o novém bydlení se dnes roztrhnul pytel. Máte si sehnat odborníky, a oni vám udělají nové bydlení. Máte stavět sen – snít, a nikoliv bdít. Jinak byste nebyli snadno manipulovatelní.
Naše města zapadala sněhem. Čekali jsme oteplování, a již délenež týden se brodíme v neuklizených aglomeracích. Neschopnost slaví triumf. Máme nezaměstnanost, zbytečnou zaměstnanost a málo dělníků, kteří by pracovali rukama.
Napřed jsme slyšeli, že se nás krize moc nedotkne, když se nás právě začala nepříjemně dotýkat. Nyní když se nás dotýká, tak jsme slyšeli, že situace se zlepšuje, že se ekonomika zvedá a krize odchází.
Úplné zpoplatnění a cenzurování myšlenek se kvapem blíží. Zastaralé způsoby ovládání veřejného mínění, vědomí a myšlení jsou již zcela neefektivní a ztrátové. Nové technologie umožňují přesný digitální výkon.
Vloni o vánocích jsem se strašně pohádal se ženou. Když jsem se jí ptal, co by chtěla k vánocům, nechala to dotčeně na mne. Mám přece sám nejlépe vědět, co chce a co potřebuje! Koupil jsem jí tedy rakev.
