Když se podíváme za hranice, tak nás napadne, že ty cizí vlády se nějak víc ohlížejí, co jim to projíždí za traktory pod okny a také si všímají, že tamní odbory dovedou vládu vyplašit víc než naše odborová sešlost ve stínu chrámu sv. Mikuláše. Naše vláda to vidí stále asi pohodově a tak asi bude ještě hůř. Prý byl viděn náš premiér na hoře Blaník, jak nadzvedával kameny a volal: „Jen klid, kluci, nenechte se vyprovokovat!“
„Quo usque tandem“, volal kdysi Cicero ve starém Říme na dobrodruha Catilina. I dnes bychom někdy rádi zavolali: Jak ještě dlouho budeme mít vládu neschopných?
Aby se uspokojily požadavky všech koaličních stran, dostávají ministerská křesla politici a nikoliv odborníci. No a pokud oni také musí uspokojit své spolustraníky a zajistit jim dobře placená místa ve svých „poradních“ sborech, nezbude na opravdové odborníky-nestraníky místo.
Nenašel jsem odkaz, od kdy se název rodu Přemyslovců používal. Faktem je, že historicky doložený je jen kníže Bořivoj. Křestní jméno Přemysl se objevuje až u Přemysla Otakara I. , který vládl od r. 1155., tedy až po napsání Kosmovy kroniky, kde možná Kosma chybným výkladem zmíněného textu tak pojmenoval prvního knížete po zrušení Libušina matriarchátu. Tak mohl vzniknout název Přemyslovci.
Tak jsme se dozvěděli, že vláda schválila nákup moderních stíhaček F-35 za 106 miliard korun (s dalšími 40 miliardami na realizaci investic pro jejich použitelnost). Rozhodnutí následuje po vládním rozhodnutí o schválení požadavku NATO na trvalé financování obrany státu ve výši 2 % HDP.
Asi se nad komunistickou minulostí zavře hladina, vždyť už je to víc než 30 let, tak co se s tím patlat!
Pokud budeme sledovat dějiny od okamžiku, kdy Putin vyhlásil „speciální operaci“ proti Ukrajině, jistě ho budeme považovat za válečného útočníka. Pokud rozšíříme vzpomínky až k Majdanu, vyhnání zvoleného prezidenta Ukrajiny, nařízením proti používání ruštiny a vojenskému potlačování úsilí rusky mluvících oblastí Donbasu o autonomii a ž k tzv. Minským dohodám, budeme mít pocity rozpačité.
Dnes už se o nich novináři nerozepisují tak jako kdysi. Současná válka na Ukrajině je aktuálnější. Avšak stejně jako se za komunistů nemluvilo o postupu západních vojsk na demarkační čáru u Rokycan a osvobození Plzně Pattonovými vojáky, tak dnes se píše o vzpomínkovém průjezdu americké vojenské techniky Prahou a o tehdejším postupu Rudé armády jsou jen sem tam zmínky.
Česká pošta má přes 3000 poboček, ze kterých chce teď 300 totálně zrušit. Zdá se, že šéfové pošt a nadřízeného ministerstva vnitra naprosto ignorovali při svém rozhodnutí místní orgány, které znají situaci.
